Zvěřina pokřtil svou knižní prvotinu

  • 204
V Česku se zrodil nový spisovatel. ExVyVolený Petr Zvěřina v pondělí v pražském klubu La Fabrique za přítomnosti svých vyřazených kolegů z reality show pokřtil svou knižní prvotinu "Pravda o VyVolených". Ve svém dílku prý odhaluje to, co diváci na obrazovkách neviděli.

* FOTOGRAFIE ZDE

* VIDEOUKÁZKA ZDE

"VyVolení jsou jen loutky", říká Petr Zvěřina. "Je to psychologická hra s cizími osudy," uvádí ve své knize kontroverzní soutěžící.

Kniha vznikla na základě Petrova vyprávění, které pak zpracovala spisovatelka Klára Němečková.

"S Petrem se mi spolupracovalo výborně, ačkoliv jsem ho ze začátku neměla ráda, protože to byl ten zlý bubák z reality show. Po seznámení s Petrem jsem ale všechny předsudky zahodila," prozradila spoluautorka knihy.

Největší překvapení pro čtenáře podle Kláry Němečkové prý bude, že Petr Zvěřina je ve skutečnosti úplně jiný člověk. "To, co diváci vidí v televizi, je naprosto odlišné od toho, co se ve vile opravdu děje," řekla iDNES Němečková.

"Zajímavé je, že Petr byl jedním z nejtrestanějších lidí ve vile, některé jeho tresty ale byly v televizi prezentovány jako úkoly, sestřihy byly hodně zkreslené. Překvapilo mě, jakým způsobem se se soutěžícími jedná, nikdo, kdo tam nebyl, neví, co je to reality show," dodává spisovatelka.

V současné době připravuje Klára Němečková knihu s přítelem VyVoleného Vladka Robertem. "Tentokrát ale nepíšeme o reality show. Knížka bude o tom, jaký byl rok života s Vladkem, než odešel do vily." 

UKÁZKA Z KNIHY PRAVDA O VYVOLENÝCH:

Vladko

Myslím si, že svou sexuální orientaci stále ještě nemá vyhraněnou a spíše bych ho označil za bisexuála než gaye. Můj názor je ten, že jeho přítel mu ukázal, že existuje i trochu jiný svět než ten, v němž Vladko do té doby žil, a Vlado se se svou slabou vůlí nebránil „stát se“ homosexuálem, když se před ním otevírala perspektiva lepšího života…

Je to člověk, který pracuje (vaří) v nemocnici, má hluboké sociální cítění, říká
o sobě, že je hrozně upřímnej, ale já si myslím, že tak maximálně sám k sobě, dovnitř. Vůči ostatním lidem ve Vile je intrikán, na tom se shodnu se Sašou.

On je ten intrikán, ne já. On je nenápadný, pohroužený sám do sebe a je zticha, nekomunikuje, dokud nepřijde nějaký – pro něj – zajímavý úkol. Potom se snaží stavět ostatní lidi do situací, které jsou jim nepříjemné, aby je nějakým způsobem popíchnul. Je dost škodolibý, to jsem si všimnul, takový bazilišek.

Hrozně rád hraje třeba Vadí – nevadí a vymýšlí pro ostatní strašně perverzní úkoly, aby se za to, co při nich dělají, pak museli sami před sebou stydět. Navíc jim pak takové situace rád později připomíná, aby je psychicky nahlodal. Nevím, zda to dělá úmyslně, někdy mi to u něj přijde spíš jako přirozenost než schválnost, ale to na výsledku nic nemění. Je hodně zajímavé ho pozorovat.

Vladko hraje tvrdou hru a zbavuje se soupeřů. Perličkou pro mě je, že člověk, který se na začátku distancoval od sexu, je nakonec členem „úchylné čtyřky“, která po večerech řádí ve Vile jako smyslů zbavená...