Dlouho jsme vás v Česku neviděli. Co je u vás nového?
Změn přišlo od návratu na Slovensko hodně. Před šesti lety se mi narodila Júlinka a teď mám další novinku: žiju v lese! Bylo to složité, ale nakonec se nám podařilo koupit dům na polosamotě u Bratislavy.
Z města na samotu, to musel být šok.
Šok jsem měla spíš z přestěhování z Prahy do Bratislavy. Nejprve jsme bydleli v malém bytečku v paneláku a po roce se přesunuli do velkého bytu v centru. A z centra rovnou do lesa, to byla samozřejmě také změna. Teď si ten klid ale moc užívám!
Ale víte, co se říká? Pořiď si chalupu, chceš-li mít zadek v kalupu…
A je to pravda. Zdaleka nemáme všechno dodělané. Máme kde spát, kde jíst a zbytek přijde časem. Zařizujeme postupně, jak přicházejí peníze. Jsou to velké výdaje, nejde všechno najednou.
Shodnete se s mužem, hercem Ondrejem Kovalem, na tom, jak má dům vypadat?
Máme podobný vkus, líbí se nám přírodní materiály a hravost. Co se týče designu, dá hodně na mě a všechny mé sny realizuje. Je zlatý.
Zlatý? To vám tady leckdo neuvěří.
Proč by ne?
Jeho tvář má špatnou pověst: v Želarech nám znásilnil Geislerovou, v Účastnících zájezdu oblboval průvodkyni a nakonec nám z Česka odstěhoval Norisovou…
Máte pravdu, míval záporné role, ale už jich je méně. A stěhování jsme hodně řešili. Dva roky jsme spolu chodili na dálku. Já žila v Praze a on skoro každý den hrál ve slovenském Národním divadle. Když jsem otěhotněla, říkala jsem si, že přece nebudu s malou sama v Praze bez tatínka. Ale bylo to opravdu těžké rozhodování. Žila jsem v Praze už třináct let, měla jsem tady mnoho přátel i práci. Ale i když to tak zpočátku nevypadalo, teď už vím, že šlo o dobré rozhodnutí. Je to praktičtější už kvůli babičkám a i vazby s přáteli mi zůstaly.
Zuzana Norisová❚ Narodila se 24. ledna 1979 ve slovenských Malackách. ❚ Vystudovala bratislavskou konzervatoř. ❚ Její starší sestra Soňa je také herečka a zpěvačka. ❚ Do povědomí českých diváků se dostala v roce 2001 díky roli Terezy ve filmovém muzikálu Rebelové. ❚ Zahrála si Janu ve filmu Milenci a vrazi, který byl natočen podle knihy Vladimíra Párala. ❚ Je známá například ze seriálů Soukromé pasti, Přešlapy, Dokonalý svět, Vinaři II nebo Milenky. ❚ S hereckým kolegou Ondrejem Kovalem má šestiletou dceru Júlii. |
V Česku jste ale odehrála řadu rolí a pak jako když utne…
Do Júlinčiných tří let jsme byly pořád spolu. Nechtěla jsem moc pracovat a nechtělo se mi cestovat často do Prahy, odtočit a zase jet zpátky. V Česku jsem řadu pracovních nabídek odmítala a na Slovensku nevěděli, že jsem zpátky. Navíc jsem tam přijela ve čtyřiatřiceti těhotná. To je bezvadnej comeback. Nic se nedělo, až jsem měla krizi a uvažovala, jestli to nezkusíme v Praze. Ale zlomilo se to, malá začala chodit do školky a přišla i příjemná práce.
Byla příjemná i práce na seriálu Milenky? Přece jen čtyři herečky pohromadě, jedna slavnější než druhá…
Bylo to boží! V uskupení několika hereček to někdy nemusí být nejlepší, zvlášť pokud jsou to „velké umělkyně“. Tady to ale bylo skvělé. Nezapomenu na první natáčecí den s Antonií Liškovou. Žije už dvacet let v Římě a je hvězdou. Seděly jsme naproti sobě a Antonie před ostrou poznamenala, že nemám dobré světlo, a posunula se, abych já vypadala lépe. Ještě se mi nestalo, aby kolegyně myslela na moje světlo.
V seriálu Milenky se potkávají čtyři kamarádky a rozebírají vztahové peripetie, které právě prožívají. Také doma pořádáte babinec?
Většinu kamarádek mám v Česku. Když jsem tu žila, scházely jsme se pořád. Teď to probíráme po telefonu. A kdykoliv jsem v Praze, sejdeme se s Miškou Badinkovou i dalšími holkami. Akorát všechny už máme děti, a tím pádem méně času.
Tak to jste s Michaelou Badinkovou určitě rozebíraly i nabídku do Tváře. Přesvědčila vás, abyste ji přijala?
Nabídku do Tváře, české i slovenské, jsem dostala už několikrát. V rozhodování mi pomohlo víc lidí, samozřejmě i Miška a Tomáš Matonoha, se kterým točím na Slovensku seriál Prázdniny, ale nejvíc dcerka. Ona tu show miluje. Možná si ale neuvědomila, že budu hodně pryč. Júlinka teď chodí do první třídy a já budu tady. Ale zvládneme to a za pár měsíců si to vynahradíme.
Proč jste dala přednost české Tváři před tou slovenskou?
Z Česka ta nabídka přicházela častěji a byla serióznější. Navíc zbožňuju humor Ondřeje Sokola a porotců. Cítím se tu velmi uvolněně, až mám problém se věčně nesmát.
Hned v úvodu show jste musela podstoupit tandemový seskok. Ani tehdy vás smích nepřešel?
Padákem už jsem skákala. Když jsem byla mladší, milovala jsem ten pocit při volném pádu. Jakmile se otevřel padák, už to byla trochu nuda. Ale to mi bylo pětadvacet. Dneska mi během toho, co jsem padala, došlo, že jsem matka a mám zodpovědnost. Cítila jsem se malinká a říkala si, že jsem se asi zbláznila. Najednou jsem se nemohla dočkat, až se ten padák otevře.
Ale dopadla jste dobře!
Někdy mám pocit, že ten seskok byl sranda oproti dalším přípravám na Tvář. Z letadla skočíte, padáte a je v rukách božích, jestli přežijete. Teď, jakmile slyším znělku, mám pocit, že nepřežiju. Na přípravu je týden, to je šílené. Ale neskutečně se těším. Doufám, že si užiju nějakou pořádnou masku.
Láká vás teď vrátit se alespoň pracovně do Česka?
Mám to tu ráda. Film nebo kratší seriál bych zvládla, ale točit třeba dvacet dnů v měsíci celý rok, to by bylo moc. Rodina by mi chyběla a malá mě naštěstí ještě potřebuje.
Přeje si už Júlinka sourozence?
Už dlouho. Vím, že druhé dítě po čtyřicítce bych ještě mohla zvládnout, ale přiznám se, že jsem zpohodlněla. Júlinka už je velká, samostatná. Už jí nemusím být nonstop nablízku. Má svůj svět tak bohatý, že kolikrát nevím, jestli ji z něj můžu vyrušit. Sourozence by si ale přála, to víme.
A také víte, jak báječné je mít sestru.
Vždyť jo. Ale doteď jsme stavěli dům a tatínek byl buď v divadle nebo na stavbě. Teď už je i doma, tak uvidíme…
Přemýšlela jste o tom, proč vám často nabízeli role prostoduchých holek a sestře naopak samé vážné a charakterní úlohy?
… a ona přitom taková není! Sestra vůbec není tak vážná, jak si lidé myslí. Ona má velmi komediální rovinu. Umí krásně „kravit“. A já jsem za ty „trubky“ ráda. Užila jsem si je. Po Rebelech jsem dostávala samé hodné holky a s těmi byla nuda. Mě ale baví dělat si ze sebe srandu a myslím, že přemýšlím víc než ty trubky.
To vypadá, že se od sestry lišíte víc povahou rolí než tou vlastní?
Obě jsme normální holky a obě jsme veselé kopy. Ale je pravda, že sestra víc promýšlí důsledky. Já skáču padákem a až za letu si říkám, jestli to mám zapotřebí. Nebo se stěhuju z Prahy do Bratislavy a až u Brna začnu uvažovat o tom, jestli je to vůbec dobrý nápad. Sestra o věcech mnohem víc přemýšlí.
Dříve jste spolu i dost hrály a točily. Uvidíme vás teď někde společně?
Vypadá to, že ne. S mužem jsem teď točila film, ale se sestrou jsme se při práci už dlouho nesetkaly. Přitom nás baví spolu hrát. Asi si budeme muset vymyslet svůj projekt.
Sledujete navzájem svou práci?
To ano. Doma na televizi sice nekoukám vůbec, ale jakmile jsem u rodičů v Malackách, ráda se podívám na Policii Modrava. To je moc hezké. A sestra stejně tak, když to stihne, určitě se na Tvář podívá.
Rozhovor se Zuzanou Norisovou (březen 2016):