Zrodila se perla

Nejlepší suvenýr z dovolené v Tichomoří? Perlový náhrdelník!

Měří téměř čtyři krát tři centimetry a váží více než 140 karátů. Největší kultivovaná perla na světě. Byla vylovena před dvěma lety u indonéského ostrova Sumbawa. Perla Jonathan, jejíž cena se odhaduje na 250 tisíc marek, vznikla díky zásahu lidské ruky. Tak jako ostatně naprostá většina dnešních perel.

Zlato, stříbro, diamanty - nic z toho není obklopeno tolika mýty a pověstmi jako perly. V perské mytologie se jim říkalo "slzy bohů", Římané je zase spojovali s bohyní smyslné lásky Venuší. Podle jejich podání bohyně, zrozená z pěny a záře, vystoupila z mušle a poté se spustily kaskády vodních kapek, které se ve světelném třpytu proměnily na perly. Perly samozřejmě slzy nenosí, jak o nich tvrdí jedna špatná pověra, takže je můžete klidně darovat, ale je pravda, že kvůli nim bylo prolito dost slz. Hodně potápěčů totiž padlo za oběť žralokům, krokodýlům, malárii i nemocem plic, když se pokoušeli vyrvat přírodě její dílo. Perly nosili králové, krásné ženy, ale i církevní hodnostáři či čínští mandaríni. O nešťastných obětech svědčí nejlépe smutně proslulý hřbitov v australském Broome, kde se lidé dodnes potápějí pro perlorodky Pinctada Maxima, které se pak převážejí na farmu do Kimberley. Tady, v zátokách chráněných před silným prouděním a bouřemi, v čisté vodě bohaté na kyslík a plankton, tráví perlorodky své přibližně dvou a půl leté "těhotenství", jež začíná vložením kousku tkáně z dárcovské perlorodky společně s malým jadérkem. Po této době se "rodí" perly. Krásné, tajemné a fascinující. S nápadem na tento způsob získání perel přišel už v roce 1905 drobný japonský prodavač nudlí Kokichi Mikimoto. Udělal totéž, co příroda, ale úmyslně. A tak vznikly kultivované perly. Do perlorodky vložil maličkou kuličku perleti a hostiteli nezbylo nic jiného, než se proti nečekanému vetřelci bránit jediným možným způsobem - obalit jej dalšími vrstvami perleti (to se děje vlastně i v přírodě). Senzací se kultivované perly ovšem staly až na světové výstavě v Paříži v roce 1921. Nejkrásnější perly dnes pocházejí z Kuri-Bay, největší a nejstarší perlové farmy Austrálie, která byla založena už v roce 1956 a byla pojmenována po velkém propagátorovi chovu perel, Tokuichi Kuribayaschim. Bez Japonců si totiž nikdo svět perel už neumí ani představit. Najdete je všude, kde se s perlami něco děje.

Jak perly nosit

Perlové náhrdelníky nejsou vhodné k dovádění ve vodě, hedvábná nit, na které jsou navlečeny, se ve vodě "natáhne" a na náhrdelníku by vznikly nežádoucí mezery. Na perly nesmí přijít parfém ani toaletní voda, totéž platí o laku na vlasy, jinak by perly přišly o svůj lesk. Připnout si perlový šperk by mělo být opravdu tím posledním krokem před odchodem do společnosti.

Co určuje hodnotu perly:

* Nejdůležitější je duhový lesk neboli listr, který jakoby vychází z nitra perly. Dává jí život a zářivost.

* Cena perly stoupá s její velikostí, a to zcela progresivně.

* Za tvarově ideální se pokládají kulaté perly nebo kusy ve tvaru vyvinuté kapky, ale znalci tvrdí, že krása nespočívá v perfektním tvaru, ale v nezaměnitelné jedinečnosti.

* Barvu si vybírá každý podle svého vkusu, hodně ceněné bývají perly bílorůžové, stříbřitě bílé a zlaté.

* Pokud jde o povrch, pak "vady na kráse" nejsou na překážku ceně, protože absolutní dokonalost je v přírodě náhodná a odporuje její tvořivosti.

Typy perel

Akoya
Klasické kultivované perly, které se pěstují na jihozápadě Japonska a v Číně. Bývají kulaté až oválné, ve velikosti od 2 do 10 mm, větší jsou už velmi vzácné a cenné. Barvy jdou od světle narůžovělých, jemně krémových až po stříbřitě modré.

Tahiti
Už název označuje jejich původ, jsou černé, tmavošedé nebo stříbrošedé ve velikosti 10 až 15 mm. Nejvzácnější je zelenočerný odstín pavího pera.

Jižní moře
Přezdívané "Královny mezi perlami" či "Perly královen" ze severních vod Austrálie, Filipín a Indonésie. Velikost 10 až 20 mm, mají kulaté až barokní tvary v bílé, zlaté až stříbřitě modré barvě.

Kasumiga
Díky člověku pocházejí z jezera Kasumiga Ura severovýchodně od Tokia. Mušle, v nichž vznikají, jsou křížencem japonských a čínských sladkovodních perlorodek. Hrají jemně růžovou až po tmavě bramboříkovou růžovou barvou.

Keshi
Hříčky přírody bez jader, vznikají náhodně. Proto mají velmi nepravidelné tvary, na výběr je široká paleta barev od stříbřité bílé až po tmavě antracitovou šeď.

Čína
Sladkovodní bezjaderné perly se pěstují v přítocích a kanálech vybudovaných na řece Jang-c´ťiang.´ Tvary oválné, kulaté i barokní, široká škála barev od bílé přes oranžovou až po růžovofialovou.