Žídková: Na princeznu jsem stará

  • 3
Monika Žídková je jedinou českou miss, která zabodovala na mezinárodní scéně. Před devíti lety, po zisku českého titulu, vyhrála soutěž o nejkrásnější ženu Evropy. Mezi misskami drží jeden zajímavý primát - jako jediná z vítězek zůstala s tehdejším přítelem a později se za něj i provdala. FOTOGRAFIE

Díky titulu miss Monika procestovala téměř celý svět. Dnes se živí jako modelka a moderátorka. S manželem a tříletou dcerou Nikolou žije v Kravařích u Opavy. Odtud Monika Žídková vyráží autem za kamarády i za prací.

* Jaká jste řidička?
V poslední době opatrná. Jistě, když je volná dálnice, noha na pedálu trochu ztěžkne. Ale bojím se zastávek policistů, takže jsem ráda, když na mě občas někdo blikne, že mám být opatrná. Na cestách sem tam vidím ošklivé bouračky, to se pak snažím jezdit opatrně.

* Zanadáváte si za volantem?
Zanadávám, hlavně když jezdí náklaďáky, které nemohu předjet, když je nepřehledná situace nebo když někdo s rychlým autem doslova řeže cestu, jak se dá.

* Platila jste někdy pokutu?
Já dostávám velké pokuty. Za rychlost prý mohu dostat nejvýše tisíc korun. Jestli je to pravda, pohybuji se v horní hranici.

* Čekal bych, že vám policisté pokuty promíjejí.
Ne, já nediskutuji. Když už mě zastaví, tak o přestupku vím. Jen jednou mi přišlo nefér, ještě když v obci byla šedesátka a já dostala pokutu za čtyřiašedesát. Čekala bych, že to bude ještě na hranici únosnosti. Nebylo.

* Ptám se, protože na mě působíte jako vzor ctnosti. Jaké jsou, kromě rychlé jízdy, vaše další prohřešky?
Těch je strašně moc. Ale co je vlastně považováno za prohřešek? Například to, že člověk někam jde a nehorázně se nají? Že pak dva dny nadává a začíná s dietou? Stejně to člověku nedá.

* Jenže modelky jako vy si na to musí dávat pozor. Možná na rozdíl od učitelky, na kterou jste studovala. Dokážete si dnes sama sebe představit před školními lavicemi?
Dokážu. A mnohdy si říkám, že by to možná bylo i lepší. Měla bych větší klid a větší prostor v soukromí. Samozřejmě, vždycky jsou tu plusy i minusy.

* Vždycky jste chtěla být učitelkou?
Možná mě k tomu přimělo to, že jsem u nás v ulici vyrůstala s hromadou dětí. Já byla nejstarší a holkám, které byly o pět šest let mladší, jsem nakoupila sešity a opravovala úlohy. Mám někde schovanou fotku, jak pět mých žáčků sedí na houpačce a já tam stojím jako paní učitelka.

* Dokázala byste si dnes poradit s třiceti neposedy ve škole?
Nevadil by mi první stupeň první až pátá třída. I když páťáci už budou těžko zvládnutelní. Do devítky by mě museli dokopat. To si nedovedu představit.

* Nebyla by to výzva?
Stala by se ze mě hysterická semetrika, která by už do školy šla s nazuřeným výrazem a přesvědčením, že je tam musím všechny postavit do latě. Asi by mi to neprospívalo hlavně v soukromém životě.

* Uučitelky zase nehrozí, že její neznámé jméno někdo zneužije. Na rozdíl od miss.
S tím se setkávám pořád. Myslela jsem, že to přestane, ale někdy je to ještě horší. V začátcích je těžké číst články s negativním podtextem nebo nepravdivé věci. Nemrzí vás to osobně, ale protože si to přečtou rodiče, příbuzní, kamarádi. Je to trochu nespravedlivé, ale naučila jsem se, že není nic lepšího než den staré noviny. Člověk časem otupí.

* Co vás potkalo nejnepříjemnějšího?
Já tyhle situace zažívám každý týden. Jde třeba o nepříjemné reakce lidí na ulici. Až bych jim někdy chtěla říct: "Podívejte se, já jsem byla miss před deseti lety. Já už to mám za sebou, teď mám rodinu, dítě, můj život dostal jiný směr." Mě nezajímá, jestli se dobře paří na večírku nebo od jaké značky mám šaty. Není to můj životní cíl.

* Jste jediná z miss, která po svém vítězství zůstala se svým tehdejším partnerem, dokonce se za něj potom i provdala. Co je na tom výjimečného?
Měli jsme štěstí, že jsme se poznali už před soutěží. Ale jednoduché to nebylo. Musí to hlavně vydržet partner. Vítězky miss mají najednou spoustu povinností, mají pocit, že se potřebují zviditelnit, chodí na večírky a společenské akce. A pak je na partnerovi, aby začal vztah zachraňovat nebo přestál období, kdy stojí někde v rohu, ve stínu partnerky. My jsme tohle období přečkali. Potom už víte, že máte jeden ve druhém oporu a že to není jen tak.

* Takže ostatní missky neměly trpělivost?
Ano. Dávka trpělivosti a tolerance je bezpodmínečná. Člověk musí mít svobodu, nesmí druhého hned z něčeho podezřívat. My jsme se to s manželem naučili.

* Co musí mít miss na prvním místě, abyste pro ni coby porotkyně soutěže hlasovala?
Na mě působí celková osobnost. Jestli se usmívá, jestli je sympatická. Nehodnotím, jestli má delší vlasy nebo širší ramena. Musí se projít po jevišti a já chci, aby při tom na mě něco dýchlo.

* Jak řešíte ostrou hranici mezi sebevědomím a arogancí? Říkáte si někdy "děvče, tohle už je moc"?
Určitě. Nemám ráda aroganci a nafrněnost. Obdivuji sebevědomí, i že se někdo dokáže prosadit. Ale někdy mně to hraničí s nafoukaností typu "Jsem tady a teď se na mě všichni dívejte".

* V tu chvíli si říkáte pověstné "tak ty opravdu ne"?
V tu chvíli si říkám "konec". Je to taková rychlá smrt.

* Co byste řekla dceři, kdyby za vámi v šestnácti letech přišla, že se chce zúčastnit soutěže o miss?
Moc nadšená bych nebyla. Myslím, že to bude mít v životě kvůli mně o hodně složitější. Na druhou stranu bych jí v tom nikdy nebránila. Jako její máma bych ji podpořila.

* Chtěla byste miss organizovat?
Ne. Je za tím spousta práce a nikdy se nezavděčíte všem. Vždycky se najdou ti, pro které bude spousta věcí špatně.

* V roce 1995 jste vyhrála soutěž o nejkrásnější Evropanku. Otevřelo vám to dveře do světa?
Ano. Necestovala jsem jako modelka, ale jako miss. A díky tomu jsem snad kromě Japonska projela celý svět: New York, Bahamy, Seychely, Nový Zéland. Většinu těch zemí mi místní lidé také ukázali. Takový servis bych jako modelka neměla.

* Měla jste někdy chuť odjet pracovat a žít do ciziny?
Musela bych odjet jako velmi mladá a bez závazků. Dnes bych to možná zkusila, ale tehdy jsem musela plnit povinnosti miss a chtěla dokončit vysokou školu.

* Chtěla byste stát znovu na začátku?
Ne. Vidíte za tím jen to krásné. Je však docela složité zvolit si cestičku, kterou jít.

* Třeba byste šla cestou filmové princezny. Tu si toužíte zahrát.
To je pravda. Ale na to už jsem dost stará. (smích) Spíš bych mohla hrát maminky nebo bankovní úřednice.

* To mi nepovídejte.
Je pravda, že nabídku bych asi neodmítla. Šla bych to zkusit, i když vím, jak je to těžká práce.

Miss z roku 1995 - Monika Žídková
Ze všech českých missek dosáhla nejvyššího ocenění - titul Miss Europe v rozce 1995. Nyní se stará o svou dceru Nikolku, která se narodila v srpnu 2001.

Co vyhrála: šperky, automobil Kia, zájezd.

Monika Žídková

Monika Žídková - slavnostní udílení cen Akademie populární hudby Anděl 2003 v pražském Kongresovém centru. (20. března 2004)

Miss z roku 1995 Monika Žídková s dcerou Nikolou a manželem Petrem Brzeskou. (4.4. 2004)

Monika Žídková

Monika Žídková

Monika Žídková

Monika Žídková