Soud dospěl k závěru, že nezadatelné právo ženy rozhodnout se pro tento zákrok nemůže omezovat žádná instituce, tedy ani etická komise ministerstva zdravotnictví. Toto právo jí podle soudu zaručují Ústava a Listina základních práv a svobod.
"Tím, že manžel sperma za života pro umělé oplodnění poskytl, je platný i jeho souhlas s tímto oplodněním. Podle soudu je nárok ženy v souladu s etikou, neboť přirozenému vývoji a naplnění manželství zplozením dítěte zabránilo těžké onemocnění a posléze úmrtí manžela. Nárok a právo manželů byly vyjádřeny i v jejich rozhodnutí, když se manžel před zahájením chemoterapie rozhodl pro odběr a odborné uchování spermatu," vysvětlil Kadlec.
Ocenil rozhodnutí soudu jako velmi důležité pro další vývoj české legislativy v oblasti asistované reprodukce. Právní otázky asistované reprodukce budou podle Kadlece rovněž na programu mezinárodní konference, kterou pořádá centrum ve spolupráci s advokátem Tomášem Sokolem na téma "Současný stav a nové směry
legislativy asistované reprodukce v ČR".
Problémy kolem umělého oplodnění byly zaznamenány i ve světě. Například v Austrálii řešil soud spor o zrušení otcovství, který vedli po narození dítěte z umělého oplodnění jeho ostatní potomci. V těchto dnech potvrdil soud v Karlsruhe otcovství muže, jehož sperma využila žena k oplodnění až po jejich rozchodu.
- pátek 2. března 2001
