Když se zeptáte tajemnice Městského úřadu v západočeské Plesné Svatavy Kvasnicové, kdo pamatuje poslední silná zemětřesení z přelomu let 1985 až 1986, řekne: "O tom vám tady mohou vyprávět všichni." Západní Čechy jsou seismicky nejaktivnější oblastí v Čechách. "Zdejší zemětřesení je třeba brát bez paniky, ale vážně," varuje seismolog Jan Zedník.
Účinky nejsilnějšího zemětřesení mohou v západní části Čech dosáhnout až sedmého stupně z dvanáctistupňové škály makroseismické intenzity. To znamená: "Těžké poškození chatrných budov, padání Zemětřesení komínů, na svazích trhliny v zemi." Na strach, paniku a někdy i zranění to může bohatě stačit. To dosvědčují koneckonců dotazníky, jež vyplňují lidé, kteří mají zemětřesný zážitek za sebou. V Geofyzikálním ústavu Akademie věd mají takových svědectví na formulářích plnou skříň. 21. prosince 1985 v 11 hodin a 16 minut zrovna stála jistá paní z Chebu v místnosti svého bytu. Náhle ztratila rovnováhu. S její matkou se ve stejnou chvíli zničehonic zhoupla židle. Strašně ji to vylekalo. Totéž potkalo papouška v náhle rozkývané kleci. "Dcera se z okna dívala, jak se vlny přenášejí z paneláku na panelák. Slyšela zvuky, jako by se domy bořily," uvedla paní do dotazníku pro seismology. Sousedi mohli potvrdit, že ony tři ženy a pták neměli halucinace: s nimi se v tu chvíli rozkývala výtahová kabina, v níž cestovali. Jiná obyvatelka Chebu byla v tu kritickou chvíli v práci. "Cítila jsem zhoupnutí a ztratila rovnováhu. Padla na mne nejistota a tíseň," napsala do formuláře. Podobné pocity měli i další lidé. Někteří zpanikařili. Zavěšené předměty se kývaly,nádobí a okna řinčely, lehké kusy nábytku se pohnuly, těžký nábytek se zhoupl. Budova se celá pohnula dopředu i zpět a objevily se praskliny v omítce a ve zdi. Omítka začala opadávat. Trhliny se ukázaly i na komínech, některé dokonce spadly. Otřesy se opakovaly několikrát. Toto zemětřesení, jež v roce 1986 postihlo zejména Cheb a okolí, má i své humorné příhody. Dvě z nich pomohl inscenovat alkohol. Jeden občan ten den přišel mimořádně domů opilý. Když se dům začal chvět, naštvaná manželka si sbalila nejnutnější věci a utekla ven. Zpitého zanechala v bytě. I v další příhodě ze zemětřesného kraje přišel muž domů opilý. Jak se snažil nenápadně vklouznout do postele, zakopl o skříňku a ta na něj spadla. Rána okamžitě probrala manželku, ale ta místo nadávek vy-skočila z postele a podroušeného chotě vyděšeně objala: "Propánajána, zase zemětřesení!"
Zemětřesení v rojích
Zemětřesení v západních Čechách má nejčastěji podobu takzvaných zemětřesných rojů to znamená sérii mnoha slabších otřesů. Při posledním silném roji během zimy 1985 až 86 dosáhlo zemětřesení 4,6 Richterovy stupnice (letošní zemětřesení v Turecku mělo v ohnisku sílu 7,4). V obcích Skalná, Dolní Ždanov, Nový Kostel a Plesná mělo asi 15 procent domů trhliny ve zdech, spadlé nebo poškozené komíny nebo škvíry mezi panely či vypadlé zdivo. Toto poškození odpovídá makroseismické intenzitě 7. stupně. Poškozené byly i domy v Chebu, Františkových Lázních a Kynšperku. "Lidé byli tehdy vystaveni značnému psychickém u tlaku, neboť zemětřesení se opakovala a doprovázely je silné zvukové efekty, dunění," říká Jan Zedník. Ačkoli české kraje mají do hrůz, jež se sesypaly v posledním roce například na Turecko, Zemětřesení daleko, seismologové jsou pozorní. Lokální síť seismografických stanic protkává celou oblast západních Čech. Již v roce 1908, po silných zemětřesných rojích, byla v Chebu ve sklepě místního gymnázia zřízena první seismická stanice v Čechách a pátá na celém území Rakousko-Uherska. Na celém světě bylo v té době třicet až čtyřicet stanic.
Nejen západní Čechy
Lidé v ostatních regionech České republiky mají se zemětřesením také zkušenosti, ač zažili otřesy slabší než Západočeši. Kromě obvodových částí Českého masivu je aktivní také hronovsko-poříčský zlom v severovýchodních Čechách. Ohniska zemětřesení leží obvykle v údolí horní Úpy a Metuje. Silnější otřesy o intenzitě 7 zde zaznamenali naposled v roce 1901. V Trutnově tehdy ve tři hodiny ráno padalo nádobí zavěšené na zdi, pukaly zdi a padaly cihly z komínů, vozy se samy rozjížděly a stromy se kymácely. Zemětřesení s intenzitou do šestého stupně stupnice se zřídka vyskytují také v Českém lese (na Přimdě v roce 1902) a ve Slezsku (v Opavě v roce 1931). Ve východní části Krušných hor bylo zaznamenáno v roce 1784 zemětřesení 6. stupně u Duchcova a ojedinělá zemětřesení s intenzitou do 5. stupně byla pozorována též ve středních a jižních Čechách, na Šumavě a Českomoravské vysočině. Obyvatelé převážné části České republiky však mohou být v zásadě klidní, neboť jim hrozí maximálně 5. stupeň seismické aktivity. Pro jižní Čechy a Moravu se počítá s ohrožením do stupně 6, neboť až tam mohou zasáhnout východoalpská či západokarpatská zemětřesení. Poslední takový otřes ve Slovinsku v okolí Triglavu pocítila řada lidí u nás o Velikonocích roku 1998. Patrně nejsilněji pocítěné zemětřesení ve střední Evropě v tomto století vzniklo v roce 1976 v italské oblasti Friuli. Silný otřes v rýnském prolomu na hranicích Německa a Holandska v roce 1992 byl pozorován až ve východních Čechách stejně jako vzdálené zemětřesení v rumunské oblasti Vrancea v roce 1977.
Podrobnější informace o českých zemětřeseních lze najít na www stránkách Geofyzikálního ústavu AV ČR (http://www.ig.cas.cz)
Jaké zemětřesení může ohrozit města s více než padesáti tisíci obyvateli
Stupeň 7 (padají komíny, chatrné budovy mohou být silně poškozeny): Frýdek-Místek, Havířov, Karviná, Ostrava
Stupeň 6 (objevují se trhliny ve zdech): Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Jihlava, Liberec, Most, Olomouc, Opava, Prostějov, Přerov, Teplice, Zlín
Stupeň 5 (padají nestabilní předměty): Chomutov, Děčín, Karlovy Vary, Kladno, Pardubice, Plzeň, Praha, Ústí nad Labem.
Ve stupních je uvedena maximální intenzita zemětřesení, kterou lze očekávat
(nejde o stupně Richterovy stupnice, která označuje sílu zemětřesení v ohnisku).
Při otřesech v 9. století bylo zničeno celé město
V Encyklopedii československé mládeže z roku 1930, kterou vydalo nakladatelství Přítel knihy, se píše: "Československá republika není po celém území stejně otřásána." A autoři dodávají, že Česká vysočina (dnes Český masiv) má poměrně méně otřesů a slabších nežli část karpatská. Od 9. století do roku 1896 zde bylo zaznamenáno 338 zemětřesení. Roku 819 byly západní Čechy postiženy zemětřesením trvajícím osmadvacet dní. Při něm bylo zničeno město Johunum kdesi u nynějších Karlových Varů. Z pohledu dnešních znalostí mohlo jít o silný zemětřesný roj. Jaké projevy mívá zemětřesení na našem území? "Roku 1511, v osm hodin večer při zemětřesení spadl v Litoměřicích z kostela kříž, zněly zvony, ve Slaném se věže kolébaly, v Olomouci se prý domy zřítily," líčí situaci dobové prameny. Roku 1558 zemětřesení zasáhlo Kutnou Horu. Rozléhalo se hřmění a domy se otřásaly. V témže století, v roce 1592 se také kolébaly mnohé domy a městská věž v Českých Budějovicích. Je známo, že české pohraniční hory trpí zemětřesením více než roviny uprostřed země zemská kůra je v těchto místech slabší. Nejčastější a nejsilnější otřesy postihují Krušné hory a z nich nejvíce trpí část západní v okolí Aše a Kraslic. "23. srpna 1860 byl Cheb postižen nárazem, který probudil lidi ze spaní, nádobí v policích se třáslo," uvádějí dobové prameny. Roku 1897 trvalo zemětřesení po celý měsíc. Při nejsilnějším třesu 7. 11. v Kraslicích pukaly zdi. V roce 1903 zažili tamní lidé nejsilnější otřesy, které jsou odtud známy, a bylo jich napočteno 507. Doprovázelo je prý hrozné dunění.
(bob)
Síla zemětřesení v ohnisku se měří pomocí přístrojů veličinou magnitudo. Mluvíme pak o velikosti zemětřesení podle Richterovy stupnice a tato hodnota je pro každé zemětřesení pouze jediná. Nejsilnější české zemětřesení mělo podle ní sílu 4,6 (nejsilnější chilské zemětřesení o síle 9,5 bylo 32milionkrát silnější). Druhá veličina, sledovaná při zemětřesení, je makroseismická intenzita. Ta popisuje účinky zemětřesení, které se mění podle místa pozorování. U nás se charakterizují účinky zemětřesení - makroseismická intenzita - na dvanáctistupňové stupnici MSK 64:
1. zaznamenávají pouze přístroje
2. pocítí vnímavé osoby, pokud jsou v klidu
3. slabé kývání zavěšených předmětů
4. okna, dveře a nádobí drnčí
5. pociťuje většina lidí, nestabilní předměty se kácejí
6. posunují se i větší předměty, poškození omítek, komínů, trhliny ve zdech
7. těžká poškození chatrných budov, padání komínů, na svazích trhliny v zemi
8. poškození i dobrých budov, sesuvy půdy, trhliny v půdě
9. panika, zřícení chatrných budov
10. poškození i speciálně konstruovaných budov, mostů a cest
11. nepoužitelné silnice a železnice, zničení potrubí, sesuvy
12. změní se tvářnost krajiny
Účinky nejsilnějšího zemětřesení mohou v západní části Čech dosáhnout až sedmého stupně z dvanáctistupňové škály makroseismické intenzity. To znamená: "Těžké poškození chatrných budov, padání Zemětřesení komínů, na svazích trhliny v zemi." Na strach, paniku a někdy i zranění to může bohatě stačit. To dosvědčují koneckonců dotazníky, jež vyplňují lidé, kteří mají zemětřesný zážitek za sebou. V Geofyzikálním ústavu Akademie věd mají takových svědectví na formulářích plnou skříň. 21. prosince 1985 v 11 hodin a 16 minut zrovna stála jistá paní z Chebu v místnosti svého bytu. Náhle ztratila rovnováhu. S její matkou se ve stejnou chvíli zničehonic zhoupla židle. Strašně ji to vylekalo. Totéž potkalo papouška v náhle rozkývané kleci. "Dcera se z okna dívala, jak se vlny přenášejí z paneláku na panelák. Slyšela zvuky, jako by se domy bořily," uvedla paní do dotazníku pro seismology. Sousedi mohli potvrdit, že ony tři ženy a pták neměli halucinace: s nimi se v tu chvíli rozkývala výtahová kabina, v níž cestovali. Jiná obyvatelka Chebu byla v tu kritickou chvíli v práci. "Cítila jsem zhoupnutí a ztratila rovnováhu. Padla na mne nejistota a tíseň," napsala do formuláře. Podobné pocity měli i další lidé. Někteří zpanikařili. Zavěšené předměty se kývaly,nádobí a okna řinčely, lehké kusy nábytku se pohnuly, těžký nábytek se zhoupl. Budova se celá pohnula dopředu i zpět a objevily se praskliny v omítce a ve zdi. Omítka začala opadávat. Trhliny se ukázaly i na komínech, některé dokonce spadly. Otřesy se opakovaly několikrát. Toto zemětřesení, jež v roce 1986 postihlo zejména Cheb a okolí, má i své humorné příhody. Dvě z nich pomohl inscenovat alkohol. Jeden občan ten den přišel mimořádně domů opilý. Když se dům začal chvět, naštvaná manželka si sbalila nejnutnější věci a utekla ven. Zpitého zanechala v bytě. I v další příhodě ze zemětřesného kraje přišel muž domů opilý. Jak se snažil nenápadně vklouznout do postele, zakopl o skříňku a ta na něj spadla. Rána okamžitě probrala manželku, ale ta místo nadávek vy-skočila z postele a podroušeného chotě vyděšeně objala: "Propánajána, zase zemětřesení!"
Zemětřesení v rojích
Zemětřesení v západních Čechách má nejčastěji podobu takzvaných zemětřesných rojů to znamená sérii mnoha slabších otřesů. Při posledním silném roji během zimy 1985 až 86 dosáhlo zemětřesení 4,6 Richterovy stupnice (letošní zemětřesení v Turecku mělo v ohnisku sílu 7,4). V obcích Skalná, Dolní Ždanov, Nový Kostel a Plesná mělo asi 15 procent domů trhliny ve zdech, spadlé nebo poškozené komíny nebo škvíry mezi panely či vypadlé zdivo. Toto poškození odpovídá makroseismické intenzitě 7. stupně. Poškozené byly i domy v Chebu, Františkových Lázních a Kynšperku. "Lidé byli tehdy vystaveni značnému psychickém u tlaku, neboť zemětřesení se opakovala a doprovázely je silné zvukové efekty, dunění," říká Jan Zedník. Ačkoli české kraje mají do hrůz, jež se sesypaly v posledním roce například na Turecko, Zemětřesení daleko, seismologové jsou pozorní. Lokální síť seismografických stanic protkává celou oblast západních Čech. Již v roce 1908, po silných zemětřesných rojích, byla v Chebu ve sklepě místního gymnázia zřízena první seismická stanice v Čechách a pátá na celém území Rakousko-Uherska. Na celém světě bylo v té době třicet až čtyřicet stanic.
Nejen západní Čechy
Lidé v ostatních regionech České republiky mají se zemětřesením také zkušenosti, ač zažili otřesy slabší než Západočeši. Kromě obvodových částí Českého masivu je aktivní také hronovsko-poříčský zlom v severovýchodních Čechách. Ohniska zemětřesení leží obvykle v údolí horní Úpy a Metuje. Silnější otřesy o intenzitě 7 zde zaznamenali naposled v roce 1901. V Trutnově tehdy ve tři hodiny ráno padalo nádobí zavěšené na zdi, pukaly zdi a padaly cihly z komínů, vozy se samy rozjížděly a stromy se kymácely. Zemětřesení s intenzitou do šestého stupně stupnice se zřídka vyskytují také v Českém lese (na Přimdě v roce 1902) a ve Slezsku (v Opavě v roce 1931). Ve východní části Krušných hor bylo zaznamenáno v roce 1784 zemětřesení 6. stupně u Duchcova a ojedinělá zemětřesení s intenzitou do 5. stupně byla pozorována též ve středních a jižních Čechách, na Šumavě a Českomoravské vysočině. Obyvatelé převážné části České republiky však mohou být v zásadě klidní, neboť jim hrozí maximálně 5. stupeň seismické aktivity. Pro jižní Čechy a Moravu se počítá s ohrožením do stupně 6, neboť až tam mohou zasáhnout východoalpská či západokarpatská zemětřesení. Poslední takový otřes ve Slovinsku v okolí Triglavu pocítila řada lidí u nás o Velikonocích roku 1998. Patrně nejsilněji pocítěné zemětřesení ve střední Evropě v tomto století vzniklo v roce 1976 v italské oblasti Friuli. Silný otřes v rýnském prolomu na hranicích Německa a Holandska v roce 1992 byl pozorován až ve východních Čechách stejně jako vzdálené zemětřesení v rumunské oblasti Vrancea v roce 1977.
Podrobnější informace o českých zemětřeseních lze najít na www stránkách Geofyzikálního ústavu AV ČR (http://www.ig.cas.cz)
Jaké zemětřesení může ohrozit města s více než padesáti tisíci obyvateli
Stupeň 7 (padají komíny, chatrné budovy mohou být silně poškozeny): Frýdek-Místek, Havířov, Karviná, Ostrava
Stupeň 6 (objevují se trhliny ve zdech): Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Jihlava, Liberec, Most, Olomouc, Opava, Prostějov, Přerov, Teplice, Zlín
Stupeň 5 (padají nestabilní předměty): Chomutov, Děčín, Karlovy Vary, Kladno, Pardubice, Plzeň, Praha, Ústí nad Labem.
Ve stupních je uvedena maximální intenzita zemětřesení, kterou lze očekávat
(nejde o stupně Richterovy stupnice, která označuje sílu zemětřesení v ohnisku).
Při otřesech v 9. století bylo zničeno celé město
V Encyklopedii československé mládeže z roku 1930, kterou vydalo nakladatelství Přítel knihy, se píše: "Československá republika není po celém území stejně otřásána." A autoři dodávají, že Česká vysočina (dnes Český masiv) má poměrně méně otřesů a slabších nežli část karpatská. Od 9. století do roku 1896 zde bylo zaznamenáno 338 zemětřesení. Roku 819 byly západní Čechy postiženy zemětřesením trvajícím osmadvacet dní. Při něm bylo zničeno město Johunum kdesi u nynějších Karlových Varů. Z pohledu dnešních znalostí mohlo jít o silný zemětřesný roj. Jaké projevy mívá zemětřesení na našem území? "Roku 1511, v osm hodin večer při zemětřesení spadl v Litoměřicích z kostela kříž, zněly zvony, ve Slaném se věže kolébaly, v Olomouci se prý domy zřítily," líčí situaci dobové prameny. Roku 1558 zemětřesení zasáhlo Kutnou Horu. Rozléhalo se hřmění a domy se otřásaly. V témže století, v roce 1592 se také kolébaly mnohé domy a městská věž v Českých Budějovicích. Je známo, že české pohraniční hory trpí zemětřesením více než roviny uprostřed země zemská kůra je v těchto místech slabší. Nejčastější a nejsilnější otřesy postihují Krušné hory a z nich nejvíce trpí část západní v okolí Aše a Kraslic. "23. srpna 1860 byl Cheb postižen nárazem, který probudil lidi ze spaní, nádobí v policích se třáslo," uvádějí dobové prameny. Roku 1897 trvalo zemětřesení po celý měsíc. Při nejsilnějším třesu 7. 11. v Kraslicích pukaly zdi. V roce 1903 zažili tamní lidé nejsilnější otřesy, které jsou odtud známy, a bylo jich napočteno 507. Doprovázelo je prý hrozné dunění.
(bob)
Síla zemětřesení v ohnisku se měří pomocí přístrojů veličinou magnitudo. Mluvíme pak o velikosti zemětřesení podle Richterovy stupnice a tato hodnota je pro každé zemětřesení pouze jediná. Nejsilnější české zemětřesení mělo podle ní sílu 4,6 (nejsilnější chilské zemětřesení o síle 9,5 bylo 32milionkrát silnější). Druhá veličina, sledovaná při zemětřesení, je makroseismická intenzita. Ta popisuje účinky zemětřesení, které se mění podle místa pozorování. U nás se charakterizují účinky zemětřesení - makroseismická intenzita - na dvanáctistupňové stupnici MSK 64:
1. zaznamenávají pouze přístroje
2. pocítí vnímavé osoby, pokud jsou v klidu
3. slabé kývání zavěšených předmětů
4. okna, dveře a nádobí drnčí
5. pociťuje většina lidí, nestabilní předměty se kácejí
6. posunují se i větší předměty, poškození omítek, komínů, trhliny ve zdech
7. těžká poškození chatrných budov, padání komínů, na svazích trhliny v zemi
8. poškození i dobrých budov, sesuvy půdy, trhliny v půdě
9. panika, zřícení chatrných budov
10. poškození i speciálně konstruovaných budov, mostů a cest
11. nepoužitelné silnice a železnice, zničení potrubí, sesuvy
12. změní se tvářnost krajiny
 Mapka geofyzikálního ústavu Akademie věd. Červené body označují ohniska zemětřesní ve střední Evropě. Modré trojúhelníky značí observatoře české národní seismografické sítě, žluté čtverce pak seismické stanice v sousedních státech |
