Trest za dvě nohy
Na otázku, proč paní Nováková může z postele vyskočit, a pan Novák se z ní plíží zlomen vpůli, s grimasou mučedníka ve tváři, přestože páteř obou doznává stejné úhony, lze zatím odtušit: bůhví. "Některé příčiny bolesti zad ještě neznáme," připouští Richard Rokyta, přednosta Ústavu normální, patologické a klinické fyziologie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a šéfredaktor časopisu Bolest. "Poznání ztěžuje to, že tuto nemoc nemůžeme modelovat na zvířatech, ba ani na lidoopech, protože stavba lidské páteře a kostry vůbec je naprosto unikátní." O malér si člověk podle něj začal koledovat v okamžiku, kdy se vzpřímil. Zátěž rozdělenou do té doby spravedlivě mezi čtyři končetiny odnesla totiž najednou páteř. Díky dům yslně vykonstruovaným obratlům je sice pevná a díky ploténkám i přizpůsobivá, jejich chrupavčitá hmota se však opotřebovává. Příroda zkrátka neplánovala, že nás bude kostěný obal míchy nosit tolik let. Stejně tak nepočítala s tím, že pomalu, ale jistě přestaneme chodit, utíkat, skákat, házet...
Zázraky hned a bez námahy
Vladimír K., 54 let, úředník: těžká svalová nerovnováha v bederní oblasti, pohybová aktivita nula. Karel H., 22 let, knihař: dysbalance svalové hrudní a bederní oblasti, nesportuje. Milena D., 32 let, účetní: svalová nerovnováha v hrudní oblasti, bez pohybových aktivit. Podobně dopadá inventura i u zbývajících devíti mužů a žen, kteří jedno všední listopadové dopoledne zavítali kvůli svým zádům na rehabilitační oddělení fakultní polikliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. A druhý den repete,a třetí znovu, pořád tatáž sestava. "Vyšetření a terapie, které mívají tito lidé za sebou, jsou až na výjimky ztrátou peněz, času i energie. Paradoxně je však utvrzují v tom, že nejsou zdraví, ale nemocní, a podle toho se chovají. Jsou přesvědčeni, že kvalitní péče je ta, která jim dopřeje složité přístroje a procedury na pokračování, a po nich osobně nebude chtít nic, natož shodit přebytečná kila, změnit své návyky. Jenže řešení je jediné - začít se konečně hýbat," rozčiluje se primář Jan Hnízdil. "Není nutné vrhnout se hned na sportování, které beztak mnohdy zatěžuje tělo jednostranně. Stačí ignorovat výtahy, schovat do šuplíku dálkový ovladač televize, na chalupě si připravit dříví sekyrou, ne pilou a auto nechat v garáži... Každému to vysvětluji, každého zvu na instruktážní cvičení. Z deseti dorazí jeden, dva - prostě ti, kterým je už opravdu ouvej."
Duše, tichý sabotér
Zatímco leckteré pacienty polikliniky na Karlově náměstí nejvíc zajímá masáž, a když se dozvědí, že by si na ni museli připlatit padesátikorunu, jdou domů nebo za roh ke konkurenci, k brněnskému privátnímu lékaři Ladislavu Fildánovi přicházejí pouze ti, kteří jsou předem odhodláni nechat léčbu něco stát. Nemusí přitom patřit k boháčům - třeba kúra akupunktury přijde člověka s chronickými potížemi na 1500 korun. "Akupunktura, rehabilitační cvičení, solidní životospráva to je léčba, která spolehlivě zabírá. Svým pacientům vysvětluji, že pokud nechtějí, aby se jejich obtíže po čase vrátily,nezbývá jim nic jiného než udělat si také pořádek ve své duši. Limbický systém řídící naše emoce totiž ovlivňuje i svalový tonus. Převažují-li pak emoce negativní, tedy stres, systém zareaguje zvýšením napětí ve svalech, což pocítíme jako bolest. Tato prostá pravda ovšem pro většinu lidí znamená změnit na zbytek života žebříček hodnot," konstatuje zastánce biologické celostní medicíny, který pro všechny své nemocné dohromady spotřebuje ročně nejvýš pět krabiček utišujících tablet. Jan Kasper, sedmačtyřicetiletý stavební inženýr, dnes už dobře ví, o čem doktor Fildán mluví. Ovšem když k němu dorazil poprvé, sotva za sebou vlekl levou nohu a na židli v ordinaci se stěží uvelebil. "'Něco se mnou udělejte, proboha!' žadonil jsem tenkrát," vzpomíná po třech letech. "Za čtyři dny se mi měl totiž vyplnit životní sen: čekal mě měsíc v novozélandských horách. S dvacetikilovým batohem na zádech. A já si nebyl schopný zavázat boty. Zarazilo mě,že se mě doktor nevyptával na záda, ale na práci, na rodinu. Pak mi udělal přednášku o stresu, prý abych o tom popřemýšlel. Ta souvislost mozku a svalů mi přišla, přiznávám, absurdní. Po dvou dnech odpočinku a klidu, kdy jsem po dodavatelích, investorech a fakturách ani nevzdechl, byla bolest pryč. Od té doby si neustále připomínám, že chodit je přece jen důležitější než ředitelovat."
Jak se stůně se zády
Země Průměrný počet prostonaných dní
USA 9
Kanada 20
Velká Británie 30
Německo 10
Švédsko 40
Česká republika 39
Pramen: 9. světový kongres o bolesti, Vídeň 1999
Léky, procedury, odborníci, nepřítomnost na pracovišti, invalidita... Náklady na pacienty, jejichž problémem je nespecifické onemocnění zad, rok od roku závratně stoupají. Například v USA se v letech 1970 a 1990 znásobily čtrnáctkrát. Podle některých odhadů jsou dnes už vyšší než výdaje na ischemickou chorobu srdeční, nádory a AIDS dohromady. To je také důvod, proč se o tento problém museli začít zajímat správci veřejných financí. Kolotoč nesmyslně vyhazovaných milionů by podle Dany Vondráčkové, primářky Centra pro léčbu bolesti na pražské Bulovce, zastavily standardy léčebných postupů určující optimální léčbu u té které diagnózy. Lékařům by nedovolily posílat pacienty zbytečně z jednoho vyšetření na druhé, klientům pojišťo ven by zas zabránily v tom, aby si jedna záda léčili hned u několika odborníků najednou. Zastavily by, kdyby byly...
Záda v číslech
Počet pacientů Počet Průměrné trvání Průměrný denní stav
prostonaných dnů jednoho případu ve dnech práce neschopných
celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy
581 484 323 534 257 950 22 684 993 11 460 324 11 224 669 39 1286
Pramen: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
V České republice patří bolest zad mezi rekordmany hned ve dvou kategoriích, ačkoli mezi příčinami pracovní neschopnosti je až za nemocemi dýchacího ústrojí. V roce 1997 měla záda na kontě jak nejvíc prostonaných dní (více než 360 000 z celkových 580 000), tak i nejdelší průměrnou pracovní neschopnost. Od roku 1970 se počet nemocných zvýšil o polovinu, neschopnost se prodloužila dokonce o 74 procenta. Bolavá záda jsou zároveň jednou z hlavních příčin invalidity.
Čím víc člověk v ordinaci zaheká, tím silnější léky mu praktický lékař předepíše. |