Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Záda v bludném kruhu

  0:39aktualizováno  0:39
- Bolest v zádech pocítilo alespoň jednou v životě více než 80 procent dospělých obyvatel rozvinutých zemí, tvrdí světové statistiky. Ti ostatní si to jen nepamatují, dodává bonmot. Ve Spojených státech se zase říká, že bolavá záda se stala třetí životní jistotou amerického občana, hned po daních a smrti. V Česku druhou, neboť daním se,jak známo, umí leckdo vyhnout. Vertebrogenní algický syndrom patří k diagnózám, které co do zvuku a tajemnosti uspokojí i medicínské fajnšmekry.
 Na eleganci ztratí možná ve chvíli, kdy laik zjistí, že za vertebrogenní se označuje vše,co souvisí s páteří, algický rovná se bolestivý a syndrom znamená typickou kombinaci příznaků. Jsou to právě tato tři spletitá slova, jež zakotví ve zdravotní kartě 98 procent těch, kteří se do ordinace praktického lékaře s bolestí zad vydají. Příčinou bolesti může být sice i některé závažné onemocnění neurologické, cévní gynekologické či nádorové,u většiny lidí však signalizuje poruchu pohybového aparátu: svalů, vazů, kloubů nebo plotýnek. Ani ten, kdo jde k praktikovi pouze proto, aby si od něj nechal předepsat své oblíbené léky proti bolesti, neodcházívá toliko s receptem. V ruce zhusta třímá též doporučení na další vyšetření. Neurologie. Ortopedie. Revmatologie. Rehabilitační oddělení... Rentgen. EMG. Počítačová tomografie. Magnetická rezonance. Akupunktura. Laser. Elektroléčba. Masáž. Lázně... Čím více vyšetřovacích metod, tím větší šance na uzdravení, libují si pacienti. V případě této všeobjímající diagnózy se však mýlí. Profesor Richard Deyo z washingtonské univerzity dal loni čtenářům amerického časopisu Scientific American k dobru výsledky jednoduchého výzkumu. Desítkám kolegů z různých oborů poskytl charakteristiky typických pacientů s prosbou, aby doporučili nejúčinnější postup. V e srovnání s ostatními specialisty revmatologové dvakrát častěji sázeli na laboratorní testy,jimiž lze prokázat revmatickou artritidu, zatímco neurochirurgové dvakrát častěji volili zobrazovací techniky odhalující vyhřezlou plotýnku, neurologové byli pro změnu trojnásobně častějšími příznivci elektrom yografie... T itulek studie byl výstižný: "Vyšetření, která podstoupíte, závisí na specializaci lékaře, jehož si vyberete." "Beztak si můžete být skoro jisti, že výsledek bude vágní," dodal profesor Deyo u vědomí toho, že ti, kdož navzdory loupání v kříži pokračují ve svých rutinních činnostech a trpělivě čekají, až potíže po pár dnech odeznějí, jsou fit někdy i dřív než ti, již se nechají opečovávat. Ani moderní zobrazovací techniky,jako jsou třeba počítačový tomograf či magnetická rezonance,jež dokáží naše nitro vyvést už i v barvách a trojrozměrně k tomu, samy o sobě nemocného nespasí. Už jenom proto, že nejběžnější provokatéry bolesti - svalové napětí či přetížení vazů - zachytit prostě neumějí. Přinesly však jeden veledůležitý poznatek: objektivní nález na páteři a bolest jsou dvě věci, které spolu vůbec nemusí souviset. Například Scott D. Boden z George W ashington University Centre vyšetřil v roce 1990 67 mužů a žen mladších 60 let, kteří ani jednou v životě bolestí zad či dolních končetin netrpěli. Přesto u pětiny z nich našel vyhřezlou meziobratlovou plotýnku, na niž se bolest zad svádí nejčastěji, u poloviny pak plotýnku vyklenutou. S takovou, aniž to ovšem tušilo, žilo téměř 80 procent lidí, kteří už překročili šedesátku, s vyhřezlou dokonce třetina.

Trest za dvě nohy

Na otázku, proč paní Nováková může z postele vyskočit, a pan Novák se z ní plíží zlomen vpůli, s grimasou mučedníka ve tváři, přestože páteř obou doznává stejné úhony, lze zatím odtušit: bůhví. "Některé příčiny bolesti zad ještě neznáme," připouští Richard Rokyta, přednosta Ústavu normální, patologické a klinické fyziologie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a šéfredaktor časopisu Bolest. "Poznání ztěžuje to, že tuto nemoc nemůžeme modelovat na zvířatech, ba ani na lidoopech, protože stavba lidské páteře a kostry vůbec je naprosto unikátní." O malér si člověk podle něj začal koledovat v okamžiku, kdy se vzpřímil. Zátěž rozdělenou do té doby spravedlivě mezi čtyři končetiny odnesla totiž najednou páteř. Díky dům yslně vykonstruovaným obratlům je sice pevná a díky ploténkám i přizpůsobivá, jejich chrupavčitá hmota se však opotřebovává. Příroda zkrátka neplánovala, že nás bude kostěný obal míchy nosit tolik let. Stejně tak nepočítala s tím, že pomalu, ale jistě přestaneme chodit, utíkat, skákat, házet...

Zázraky hned a bez námahy

Vladimír K., 54 let, úředník: těžká svalová nerovnováha v bederní oblasti, pohybová aktivita nula. Karel H., 22 let, knihař: dysbalance svalové hrudní a bederní oblasti, nesportuje. Milena D., 32 let, účetní: svalová nerovnováha v hrudní oblasti, bez pohybových aktivit. Podobně dopadá inventura i u zbývajících devíti mužů a žen, kteří jedno všední listopadové dopoledne zavítali kvůli svým zádům na rehabilitační oddělení fakultní polikliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. A druhý den repete,a třetí znovu, pořád tatáž sestava. "Vyšetření a terapie, které mívají tito lidé za sebou, jsou až na výjimky ztrátou peněz, času i energie. Paradoxně je však utvrzují v tom, že nejsou zdraví, ale nemocní, a podle toho se chovají. Jsou přesvědčeni, že kvalitní péče je ta, která jim dopřeje složité přístroje a procedury na pokračování, a po nich osobně nebude chtít nic, natož shodit přebytečná kila, změnit své návyky. Jenže řešení je jediné - začít se konečně hýbat," rozčiluje se primář Jan Hnízdil. "Není nutné vrhnout se hned na sportování, které beztak mnohdy zatěžuje tělo jednostranně. Stačí ignorovat výtahy, schovat do šuplíku dálkový ovladač televize, na chalupě si připravit dříví sekyrou, ne pilou a auto nechat v garáži... Každému to vysvětluji, každého zvu na instruktážní cvičení. Z deseti dorazí jeden, dva - prostě ti, kterým je už opravdu ouvej."

Duše, tichý sabotér

Zatímco leckteré pacienty polikliniky na Karlově náměstí nejvíc zajímá masáž, a když se dozvědí, že by si na ni museli připlatit padesátikorunu, jdou domů nebo za roh ke konkurenci, k brněnskému privátnímu lékaři Ladislavu Fildánovi přicházejí pouze ti, kteří jsou předem odhodláni nechat léčbu něco stát. Nemusí přitom patřit k boháčům - třeba kúra akupunktury přijde člověka s chronickými potížemi na 1500 korun. "Akupunktura, rehabilitační cvičení, solidní životospráva to je léčba, která spolehlivě zabírá. Svým pacientům vysvětluji, že pokud nechtějí, aby se jejich obtíže po čase vrátily,nezbývá jim nic jiného než udělat si také pořádek ve své duši. Limbický systém řídící naše emoce totiž ovlivňuje i svalový tonus. Převažují-li pak emoce negativní, tedy stres, systém zareaguje zvýšením napětí ve svalech, což pocítíme jako bolest. Tato prostá pravda ovšem pro většinu lidí znamená změnit na zbytek života žebříček hodnot," konstatuje zastánce biologické celostní medicíny, který pro všechny své nemocné dohromady spotřebuje ročně nejvýš pět krabiček utišujících tablet. Jan Kasper, sedmačtyřicetiletý stavební inženýr, dnes už dobře ví, o čem doktor Fildán mluví. Ovšem když k němu dorazil poprvé, sotva za sebou vlekl levou nohu a na židli v ordinaci se stěží uvelebil. "'Něco se mnou udělejte, proboha!' žadonil jsem tenkrát," vzpomíná po třech letech. "Za čtyři dny se mi měl totiž vyplnit životní sen: čekal mě měsíc v novozélandských horách. S dvacetikilovým batohem na zádech. A já si nebyl schopný zavázat boty. Zarazilo mě,že se mě doktor nevyptával na záda, ale na práci, na rodinu. Pak mi udělal přednášku o stresu, prý abych o tom popřemýšlel. Ta souvislost mozku a svalů mi přišla, přiznávám, absurdní. Po dvou dnech odpočinku a klidu, kdy jsem po dodavatelích, investorech a fakturách ani nevzdechl, byla bolest pryč. Od té doby si neustále připomínám, že chodit je přece jen důležitější než ředitelovat."

Jak se stůně se zády

Země Průměrný počet prostonaných dní

USA 9
Kanada 20
Velká Británie 30
Německo 10
Švédsko 40
Česká republika 39

Pramen: 9. světový kongres o bolesti, Vídeň 1999

Léky, procedury, odborníci, nepřítomnost na pracovišti, invalidita... Náklady na pacienty, jejichž problémem je nespecifické onemocnění zad, rok od roku závratně stoupají. Například v USA se v letech 1970 a 1990 znásobily čtrnáctkrát. Podle některých odhadů jsou dnes už vyšší než výdaje na ischemickou chorobu srdeční, nádory a AIDS dohromady. To je také důvod, proč se o tento problém museli začít zajímat správci veřejných financí. Kolotoč nesmyslně vyhazovaných milionů by podle Dany Vondráčkové, primářky Centra pro léčbu bolesti na pražské Bulovce, zastavily standardy léčebných postupů určující optimální léčbu u té které diagnózy. Lékařům by nedovolily posílat pacienty zbytečně z jednoho vyšetření na druhé, klientům pojišťo ven by zas zabránily v tom, aby si jedna záda léčili hned u několika odborníků najednou. Zastavily by, kdyby byly...

Záda v číslech

Počet pacientů Počet Průměrné trvání Průměrný denní stav
prostonaných dnů jednoho případu ve dnech práce neschopných

celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy

581 484 323 534 257 950 22 684 993 11 460 324 11 224 669 39 1286

Pramen: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

V České republice patří bolest zad mezi rekordmany hned ve dvou kategoriích, ačkoli mezi příčinami pracovní neschopnosti je až za nemocemi dýchacího ústrojí. V roce 1997 měla záda na kontě jak nejvíc prostonaných dní (více než 360 000 z celkových 580 000), tak i nejdelší průměrnou pracovní neschopnost. Od roku 1970 se počet nemocných zvýšil o polovinu, neschopnost se prodloužila dokonce o 74 procenta. Bolavá záda jsou zároveň jednou z hlavních příčin invalidity.

Čím víc člověk v ordinaci zaheká, tím silnější léky mu praktický lékař předepíše.

Autor:



Nejčtenější

Končíme, oznámili Pokondři. Je to umělá kauza, říká vedení stanice
Je to definitivní, končíme. Těžkej Pokondr odchází z Frekvence 1

Moderátoři Roman Ondráček a Miloš Pokorný tento měsíc skončí na Frekvenci 1. Těžkej Pokondr se na tom dohodl se...

Princ William sleduje, jak vévodkyně Kate tančí s medvídkem Paddingtonem...
Těhotná Kate si zatančila s medvědem. Její strýc má průšvih

Těhotná vévodkyně Kate (35) sice stále trpí ranní nevolností, ale pomalu se začíná vracet ke královským oficialitám. V...



Agáta Prachařová a Jakub Prachař
Agáta Prachařová: Všichni říkají, že je dcera celý Kuba. Ze mě nemá nic

Agáta Prachařová (32) je od porodu dcery přes měsícem, 13. září, v jednom kole. Nejde však jenom o péči o děti a...

Modelka Yasmin Le Bonová nafotila v padesáti letech kampaň na plavky.
Najednou mám prsa, břicho a boky, říká o stárnutí modelka Le Bonová

Britská kráska Yasmin Le Bonová (52) patřila v osmdesátých letech k nejžádanějším modelkám. Manželka frontmana kapely...

Těhotná vévodkyně Kate na recepci v Buckinghamském paláci (Londýn, 10. října...
Vévodkyně Kate se poprvé od oznámení těhotenství ukázala na veřejnosti

Vévodkyně z Cambridge Kate (35) se v úterý večer poprvé od oznámení třetího těhotenství ukázala na veřejnosti. S...

Další z rubriky

Michaela Maurerová
Maurerová: S přítelem nechodíme kanálama, ale ani nechceme pozornost

Michaela Maurerová (38) se už pár let snaží neukazovat své partnery. Po rozvodu s podnikatelem Milanem Kožíškem (45) se...

Michael Fassbender a Alicia Vikanderová na MFF v Benátkách (2016)
Michael Fassbender a Alicia Vikanderová se o víkendu vzali

Irský herec s německými kořeny Michael Fassbender (40) se o víkendu stal manželem švédské kolegyně Alicie Vikanderové...

Aneta Langerová (Ostrava, 10. října 2017)
Nebojím se, že zestárnu. Těším se na to, říká Aneta Langerová

Má hlavní roli ve filmu 8 hlav šílenství a pochvalné kritiky na poslední album Na Radosti. Aneta Langerová (30) ve...

Grafton Recruitment Praha
Internal Analyst/Tester

Grafton Recruitment Praha
Praha
nabízený plat: 40 000 - 70 000 Kč



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.