Ve stáří ale vyvíjí velmi nízkou aktivitu a tím obnovování buněk omezuje a vystavuje organizmus stále větším rizikům. Bez obnovy buněk začnou selhávat různé tělesné orgány, organizmus je mnohem napadnutelnější demencí, rakovinou a dalšími chorobami.
Robert Costa z univerzity v Chicagu to vysvětluje rozpadem obnovovacích a sebeuzdravovacích programů, které má organismus běžně k dispozici. Ty pomalu mizí.
"FoxM1B řídí celou síť genů, které jsou odpovědné za dělení buněk," říká Costa. V novém nadějném experimentu povzbudili vědci z obou univerzit činnost tohoto faktoru v jaterních buňkách starých myší prostřednictvím bílkoviny Transthyretinu.
Výsledek byl senzační - aktivita faktoru byla znatelně vyšší a obnova buněk probíhala jako u mladých zvířat. "Při tomto způsobu genové terapie", řekl Costa rakouskému deníku Der Standard, "nedochází k žádným vedlejším účinkům, myši nevykazují žádné necílené a nahodilé růsty buněk."
Další dobrou zprávou, týkající se délky života a obnovy lidského organismu je zpráva, zveřejněná tento týden v Proceedings of the National Academy of Sciences. Zmíněný transkripční faktor byl zjištěn nejen v tělech zkoumaných hlodavců, ale i v lidském organismu. To vzbuzuje řadu nadějí: "Ano," řekl Costa. "FoxM1B může zvýšit regenerační procesy v celém těle."
Prozatím se ale dále bádá na myších. Nyní se vědci soustředí na povzbuzení
obnovy buněk nejen v játrech, ale zajímají je všechny buněčné typy. "Tak
zjistíme jestli FoxM1B skutečně může být klíčem k prodloužení lidského věku.
Já se domnívám, že ano," řekl Costa.
