Věrnou ukázkou sklářského umění pěstovaného před staletími je výstava v žďárském muzeu. Zeleně zabarvené sklenice představují více než polovinu typů, které skláři používali mezi čtrnáctým a sedmnáctým stoletím. Výstava obsadila muzejní prostory do konce měsíce června, zájem o ni mají i jiná místa regionu.
Žďár nad Sázavou - Expozici, která pozornost návštěvníka obrací k uměleckému řemeslu a užitému umění dávných časů, připravilo Regionální muzeum. Žďárská výstava představuje repliky historického skla. Vystavené exponáty reprezentují evropskou sklářskou výrobu mezi čtrnáctým a sedmnáctým stoletím. "Všechny je vyrobila umělecká sklárna z Pardubic," říká autorka výstavy Marta Mužátková. Řemeslníci se při práci drží původních technologií a snaží se tak přiblížit co nejvíce původní podobě skla. Při osvojování technologií jim pomáhaly i archeologické výzkumy. "Pomocí vykopávek, které odhalí například střep, se rekonstruoval třeba tvar nebo velikost skleněné nádoby," vysvětluje Mužátková. Vystavené sklo není na první pohled takové, na jaké je dnešní člověk zvyklý. Především zaujme jeho nazelenalá barva. Ta dala sklu také jméno - lesní sklo. Zabarvení mají "na svědomí" oxidy železa, které zůstaly ve sklovině. "Skláři tenkrát sklovinu nečistili úplně dokonale," podotýká autorka expozice. Zelená barva skla a vztah k lesu dává sklu i výrobní prostředí. Sklárny stávaly v lesích, které poskytovaly veškerý materiál potřebný k výrobě - dřevo a hlínu. Na výstavu se nevešlo všech sto dvacet typů skleněných pohárů, které naši předci vyráběli a používali. "Umístili jsme alespoň sedmdesátku modelů," říká Mužátková. Mezi nimi našla místo i číše českého typu. Většina exponátů pak připomíná hlavně německý vliv v našich zemích. Snadno vypozorovatelný je i módní trend, který výrobu skla určoval. Velmi populární byla nádoba zvaná kutrolf. Byla určena k pití a její hrdlo je tvořeno několika propletenými hrdélky. "Nejenomže byla módní ve čtrnáctém a šestnáctém století, ale její oblíbenost trvá do dneška," prozrazuje Mužátková. Z výstavy poněkud vybočuje vitrína, kterou zaplnily takzvané Prysky. Lahvičky totiž opouštějí čistě zelenou barvu, ale jsou zdobeny lidovou malbou. K zdobným motivům historického skla patří i motivy rostlinné, například jahody nebo maliny, které skláři na nádoby nalepují. Zvířecí říši nejčastěji zastupují zubří hlavy. Zdobení a tvar dávají každému kusu punc originality, podle toho, jak sklář při práci na sklovinu zatlačil. Kromě skla přináší výstava i repliky historického nářadí. Pomocí převážně dřevěných píšťal, forem nebo nůžek vyrábějí repliky pardubičtí umělečtí skláři i dnes. Dalším doplňkem jsou reprodukce obrazů výtvarníka šestnáctého století Georga Flegela. Na jeho zátiších se totiž objevují malby sklenic. "Pro nás mají Flegelovy obrazy významný ikonografický význam. Získáme povědomí o podobě historického skla," vysvětluje Mužátková přítomnost obrazů na výstavě. Nejen tato expozice zátiší Georga Flegela využívá. "Biologové na obrazech oceňují zvířata a rostliny. Dokonce se dají vysledovat i módní trendy," říká pra covnice muzea. Výstava, o kterou se zajímají další muzea na Vysočině, potrvá do konce června.
Žďár nad Sázavou - Expozici, která pozornost návštěvníka obrací k uměleckému řemeslu a užitému umění dávných časů, připravilo Regionální muzeum. Žďárská výstava představuje repliky historického skla. Vystavené exponáty reprezentují evropskou sklářskou výrobu mezi čtrnáctým a sedmnáctým stoletím. "Všechny je vyrobila umělecká sklárna z Pardubic," říká autorka výstavy Marta Mužátková. Řemeslníci se při práci drží původních technologií a snaží se tak přiblížit co nejvíce původní podobě skla. Při osvojování technologií jim pomáhaly i archeologické výzkumy. "Pomocí vykopávek, které odhalí například střep, se rekonstruoval třeba tvar nebo velikost skleněné nádoby," vysvětluje Mužátková. Vystavené sklo není na první pohled takové, na jaké je dnešní člověk zvyklý. Především zaujme jeho nazelenalá barva. Ta dala sklu také jméno - lesní sklo. Zabarvení mají "na svědomí" oxidy železa, které zůstaly ve sklovině. "Skláři tenkrát sklovinu nečistili úplně dokonale," podotýká autorka expozice. Zelená barva skla a vztah k lesu dává sklu i výrobní prostředí. Sklárny stávaly v lesích, které poskytovaly veškerý materiál potřebný k výrobě - dřevo a hlínu. Na výstavu se nevešlo všech sto dvacet typů skleněných pohárů, které naši předci vyráběli a používali. "Umístili jsme alespoň sedmdesátku modelů," říká Mužátková. Mezi nimi našla místo i číše českého typu. Většina exponátů pak připomíná hlavně německý vliv v našich zemích. Snadno vypozorovatelný je i módní trend, který výrobu skla určoval. Velmi populární byla nádoba zvaná kutrolf. Byla určena k pití a její hrdlo je tvořeno několika propletenými hrdélky. "Nejenomže byla módní ve čtrnáctém a šestnáctém století, ale její oblíbenost trvá do dneška," prozrazuje Mužátková. Z výstavy poněkud vybočuje vitrína, kterou zaplnily takzvané Prysky. Lahvičky totiž opouštějí čistě zelenou barvu, ale jsou zdobeny lidovou malbou. K zdobným motivům historického skla patří i motivy rostlinné, například jahody nebo maliny, které skláři na nádoby nalepují. Zvířecí říši nejčastěji zastupují zubří hlavy. Zdobení a tvar dávají každému kusu punc originality, podle toho, jak sklář při práci na sklovinu zatlačil. Kromě skla přináší výstava i repliky historického nářadí. Pomocí převážně dřevěných píšťal, forem nebo nůžek vyrábějí repliky pardubičtí umělečtí skláři i dnes. Dalším doplňkem jsou reprodukce obrazů výtvarníka šestnáctého století Georga Flegela. Na jeho zátiších se totiž objevují malby sklenic. "Pro nás mají Flegelovy obrazy významný ikonografický význam. Získáme povědomí o podobě historického skla," vysvětluje Mužátková přítomnost obrazů na výstavě. Nejen tato expozice zátiší Georga Flegela využívá. "Biologové na obrazech oceňují zvířata a rostliny. Dokonce se dají vysledovat i módní trendy," říká pra covnice muzea. Výstava, o kterou se zajímají další muzea na Vysočině, potrvá do konce června.
