Golda, jak ji Bartošová po dvacet let spolupráce oslovovala, o žádnou válku nestojí. Když si ovšem přečetla článek v jistém společenském týdeníku, padly na ni mrákoty.
"Strašně mě to mrzí, takové podpásovky nemám ráda. Nechci útočit na Ivetu, ale musím se bránit. Dohodly jsme se na začátku, že se rozejdeme na úrovni a budeme uvádět jako důvod našeho rozchodu to, že se chci věnovat své rodině a svému vnoučkovi. A pak si přečtu takové nesmysly. Kdyby tohle, co napovídala společně s Jirkou, neudělala, tak bych byla zticha. Takhle se ale musím bránit," říká rozzlobeně Golda.
Bartošová v článku prohlašuje, že už nechce svoji dlouholetou pomocnici a důvěrnici nikdy v životě vidět. A osočuje ji hned z několika věcí.
Iveta Bartošová a Jiří Pomeje
"Oba tvrdí, že jsem jim dopis, v němž píšu důvody svého odchodu, hodila v igelitové tašce ještě s nějakými dalšími věcmi přes plot. Přitom ho tam nesla dcera, protože jsem v tu dobu byla nemocná, a protože se nedozvonila, hodila ho do schránky. Taška se samozřejmě do schránky nevešla, tak ji spustila přes plot na zahradu. Chtěla jsem jí pak některé věci vysvětlit a snažila jsem se jí dovolat. Od poloviny prosince ale nereaguje na telefonáty ani textové zprávy a vyhýbá se mi. Není tedy pravda, že neberu telefon já jim, nikdy mi sami nezavolali," tvrdí Golda.
Jiří Pomeje a Zlata Dvořáková alias Golda
Pravou příčinou jejího odchodu je člověk, který se objevil v životě zpěvačky a kterého paradoxně kdysi sama přivedla. Jmenuje se Martin a zvučil Ivetě koncerty. Do rodiny prý ale vnesl intriky a lži. "Je to člověk, který umí dobře mluvit, omotat si lidi kolem prstu, plácat po zádech a říkat, i když to není pravda, jak je člověk úžasný. Začal různě intrikovat a to mě ničilo, nemám na to žaludek ani nervy. Ivetu jsem na jeho nečisté jednání upozornila, věděl to i Jirka, ale asi mi nevěřili. Víc věřili například tomu, když tvrdil, že se za Ivetinými zády stýkám s Láďou Štaidlem. Neviděla jsem Láďu skoro rok, ani si nevoláme. Kdybych ho ale vídala, řeknu to Ivetě, nevidím na tom nic špatného, jsem svobodný člověk a můžu se stýkat, s kým chci."
Chůvu dnes nejvíc mrzí, že stejně jako Bartošovou už nikdy neuvidí jejího syna Artura. Byl totiž jako její prvorozený vnuk, milovala ho. "Jako každé dítě je ovlivnitelný svou matkou, což chápu," říká smutně Golda. Chlapec je dalším z důvodů, proč zpěvačka své pomocnici jisté věci nikdy neodpustí.
"Zlobí se na mne za to, že jsem svědčila v její neprospěch a Artur byl svěřen do péče otce. Pokud nepochopí, že to bylo pro dobro dítěte a vůbec pro záchranu jejich vztahu, nic se mezi námi nezmění. Věřila jsem, že až bude v pořádku, pochopí to a ještě mi poděkuje. Kdybych to tenkrát neudělala a neodvezla ji na léčení, byla by dnes po smrti nebo pořád ještě na psychiatrii. Já jsem při Ivetě stála, nejen když byla nahoře, ale hlavně tehdy, když byla dole. Nikdy bych ji nepodrazila a neřekla proti ní křivého slova. Bohužel věří víc cizím lidem," uzavírá Golda.
