Podle zastánců teze o nezodpovědných lovcích by si z prehistorie mělo brát lidstvo lekci především nyní, kdy před očima lidí zanikají další živočišné druhy.
Alroy, biolog z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře, patří k zastáncům teorie bleskové války, již zveřejnil před 34 lety Paul Martin z Arizonské státní univerzity. "Je to jasný případ ekologické katastrofy, která zasáhla celý kontinent a jejímiž původci byli lidé. Přitom neměli v úmyslu něco podobného způsobit a netušili, co vlastně činí. Dokládá to, jak vážný dopad může mít činnost člověka, jednajícího ve vší nevinnosti a bez zlé vůle," tvrdí Alroy.
Martin hovořil o tom, že lidé jsou kritičtí k vlastním skutkům v moderní době, ale váhají přičítat chyby a špatnosti pravěkým předkům. "Jsme stále stejní, pořád zkoušíme svou sílu," tvrdil.
Většina vědců se shoduje, že člověk se objevil na africkém kontinentu, odkud postupně postupoval do Evropy a Asie; až relativně nedávno se dostal také do Severní Ameriky, Austrálie a na Madagaskar. A na všech těchto místech byl jeho příchod spojen s masovým vymíráním zvěře.
V Severní Americe před 13.000 až 12.000 lety, tedy po příchodu lidí, vyhynuly desítky druhů, mezi nimi mamuti, mastodonti, tapíři, velcí velbloudi, lamy, bizoni s obřími rohy, šavlozubé kočkovité šelmy, antilopy s vidlicovými rohy, druh
horských koz, pásovců, vlků a medvědů. Vyhynutí trvalo podle počítačového modelu 1200 let, což je z hlediska prehistorie mrknutí oka.
Něco podobného lze pozorovat také v Austrálii. Ví se, že lidé sem z Asie dorazili před 60.000 až 50.000 lety. Richard Roberts z univerzity v Melbourne a jeho kolegové se domnívají, že masové vymírání zvěře se zde objevilo zhruba před 46.400 lety a trvalo 3000 let. "Můžeme říci, že to zcela určitě souvisí s příchodem
člověka," tvrdí Roberts.
Vylučuje klimatický faktor, protože poslední doba ledová nastala až 25.000 let po vymření některých živočichů. Není si jist, zda šlo v Austrálii o podobnou bleskovou válku, o níž hovoří v souvislosti se Severní Amerikou Alroy, nebo zda se
člověk s velkými zvířaty žil delší dobu pohromadě.
Specialista na savce Timothy Flannery z muzea v Adelaide se kloní k teorii, že člověk v Austrálii velká zvířata vyhubil nadměrným lovem. Roberts s ním polemizuje a říká, že je možné, že zvířata mizela postupně a že jejich vymírání nesouviselo výhradně
s nekontrolovaným lovením, ale také s chaosem, který nastal po příchodu člověka v životním prostředí. Lidé například pálili porosty, aby si vytvořili přístupové cesty k lovištím.
Vzhledem k izolaci australského kontinentu se zde vyvíjely exotické druhy zvířat, jako jsou vačnatci. Mezi dnes navěky ztracené vačnatce patří klokan obrovský, vačnatý vlk Thylacoleo či býložravý Diprotodon, který se podobal vombatovi a velikostí převyšoval dnešního nosorožce.
Podle Robertse padá vina za vymírání živočichů na člověka především proto, že kdyby zanikání druhů souviselo s klimatickými změnami, musely by druhy zanikat v tutéž dobu na různých místech zeměkoule.
Biolog Ross MacPhee z New Yorku zastává jiný názor. Myslí si, že zánik druhů sice souvisí s člověkem ale nikoli s jeho brutalitou. Lidé prý příchodem na zcela nová území zanesli do těchto krajů nemoci, jimiž se nakazila zvěř a podlehla jim.
Přenašeči infekcí prý mohli být psi, s nimiž lidé migrovali. Je to teorie podobná té o neštovicích, jež zavlekli do Nového světa v 16. století Evropané a jimž podlehly milióny indiánů. "Nevěřím hypotéze o nadměrném vybíjení a lovu. Ale je zřejmé, že ty katastrofické změny nastaly, když přišel člověk," souhlasí MacPhee.
Chce, aby Alroy na počítači simuloval dopad nemocí přenesených do nových oblastí člověkem. Nejvíc o všem pochybuje ten, kdo s tím začal. "Zdá se, že příchod lidí se časově shoduje z vymíráním zvířat. Ale co se vlastně stalo? Nemáme přímé důkazy, nevíme, jak přesně se ti lidé chovali ani jaké okolnosti nastaly," připouští Martin.
Vyhubili velká zvířata pravěcí lidé?
Evoluční biolog John Alroy se snažil pomocí počítačového modelu simulovat, co se stalo, když přišli před 13.400 lety z Asie do Severní Ameriky první lidé. Ačkoli bral program v úvahu velké množství proměnných, dospěl vždy k závěru, že masové vybíjení zvěře spustil právě člověk.
Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii
Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních...
Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu
Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích
Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila....
Budu upřímná, jedno dítě mi stačí, přiznává Patricie Pagáčová
Moderuje jenom výjimečně. Patricie Pagáčová se cítí být především herečkou. I když na velkou roli...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Konec konspirací. Diagnóza princezny Kate přepisuje příběh uplynulých týdnů
V královské rodině představuje Kate (42) závan svěžesti. Z lavičky v rozkvetlé zahradě vyslala...
Kristen Stewartová a její snoubenka si před svatbou nechaly zmrazit vajíčka
Herečka Kristen Stewartová (33) prozradila, že si se snoubenkou Dylan Meyerovou (37) nechaly...
Herci za katedrou: Profesor Hrbolek, fyzikářka a nechybí ani Igor Hnízdo
Některé jsme milovali, další nám lezli na nervy. Každý z nás měl oblíbené i neoblíbené filmové a...
Labilní Hajská i prvňáček Oliva. Seriálu My všichni školou povinní je 40 let
Nesmrtelný, kultovní, herecky nabitý a znamenitě napsaný. V My všichni školou povinní si najdou své...
Životních křižovatek je v mém životě spousta, říká herečka Zuzana Kajnarová
Premium Pro svou práci potřebuje Zuzana Kajnarová nové impulzy, a i proto nezůstává v televizních...
Prodej pozemku 792 m2, Mohelno
Mohelno, okres Třebíč
2 090 000 Kč