Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vydra: Zpátky se neohlížím

  12:07aktualizováno  12:07
Václav Vydra oslaví příští rok padesátku. „Bilancovat nebudu. Má dáti - dal, na to nejsem. Prostě mě občas jen tak napadne, že už hraju druhou půlku. Takže už mám po pauze. A kdy bude děkovačka, nevím,“ zamýšlí se populární herec.

Herec Václav Vydra je od roku 1996 členem Divadla na Vinohradech, kde kdysi hrávali jeho rodiče Dana Medřická a Václav Vydra, a dokonce i jeho děda. Rád vzpomíná na dětství, a především na svoji maminku.

Po Praze jezdí na motorové koloběžce, po lukách a hájích na koních. Hraje tenis, kulečník, lyžuje a rád střílí. Jeho velkým koníčkem je jachting, nedávno dokonce poměřil síly s profesionály.

* Jak to přijde, že se rekreační jachtař dostane mezi profesionály?
Dostali jsme jednoduše příležitost jezdit na závodní lodi. Je to moc fajn, ale beru to víc jako dobrodružnou zábavu než sport. Především mě baví moře, mám rád atmosféru na lodi. Jinak mám kapitánské zkoušky a na jachtě jsem se už plavil v Řecku a Chorvatsku.

* Máte rád moře i ve chvíli, kdy se probudí a ukáže svoji sílu?
Moře je krásný a mocný. Mám rád, když se jen tak oťukáváme. Nechci, aby mi dokazovalo, jak umí běsnit, a já musel bojovat o holý život.

* Na moři je to asi jiný Václav Vydra než ten, který chodí po Praze a hraje v divadle...
Kdepak, je to pořád ten Vašek Vydra, co chodí po Praze a hraje v divadle. Jenom je zasazený do jiných podmínek, které ho baví a se kterými má touhu se nějak vypořádat.

* Říká se, že jak si to člověk v životě udělá, takové to má. Jak si podle tohoto rčení stojíte?
Já jsem v zásadě spokojený s tím, jak to mám. Nevím, jestli jsem si to všechno „udělal“ sám, ale nestěžuju si.

* Kdo vám na tom pomáhal nejvíc „dělat“?
Určitě na tom mají zásluhu všichni lidi, které jsem v životě potkal.

* Měl jste na ně štěstí?
V zásadě ano, tedy určitě ano. I když člověk prochází obdobím, kdy na lidi nemá štěstí a jeho zkušenosti jsou záporné, tak pokud nepřevažují nad kladnými, je to vlastně taky dobře. Protože bez zla by nebylo dobro, bez ošklivosti krásno. U mě to určitě začalo rodiči, mámou.

Neúspěch nepamatuju

* Máte recept na to, jak se vypořádat s úspěchem?
Úspěch je moc příjemný. Je to něco, co každý potřebuje, ale je to jenom krok na cestě. Člověk to nesmí přeceňovat a brát moc vážně.

* Co neúspěch, jak se vypořádáte s ním?
Nepamatuju, že by v mé herecké kariéře, jestli se to tak dá říct, něco skončilo tak výrazným neúspěchem, že bych na to chtěl zapomenout. Určitě takové hry byly. Nevím, jestli je to nějaký dar, ale já si to nikdy moc nepřipouštěl. Jen musím vědět, že jsem pro to udělal maximum. Opravdu jsem nikdy neměl pocit, že jsem něco osobně výrazně projel.

* Ani mimo divadlo?
Byly věci, které bych udělal jinak nebo které se výrazně nepovedly. Ale já si vždycky řeknu, že to prostě patří k životu. Že je to další krok na cestě, která prostě vede nahoru a dolů.

* A jak se říká, chybami se člověk učí...
To je velmi pravdivé rčení, ale někdy taky neplatí. Je to samozřejmě ideální stav, ale spousta lidí dělá spoustu chyb a nikdy se z nich nepoučí.

* Jak to máte vy?
No... snažím se...

* V čem jste třeba nejvíc chyboval?
To vám neřeknu. Statistiku chyb ani jiných věcí si nevedu. Naštěstí nejsem z těch, kdo se dívají zpátky. Snažím se užít si přítomnost a koukat se do budoucnosti. Ale zase ne moc daleko.

* Zkusíme se podívat do příštího roku, kdy oslavíte půl století života. Ani tehdy nebudete bilancovat?
Tak daleko ještě dohlédnu (směje se). Bilancovat v žádném případě nebudu. Má dáti - dal, na to nejsem. Prostě mě občas jen tak napadne, že už hraju druhou půlku. Takže už mám po pauze.

* Spisovatel Michal Viewegh má momentálně tvůrčí pauzu, ale rozhodně na delší dobu, než jakou trvá přestávka v divadle...
Tvůrčí pauzu mít nechci, já už mám, jak jsem říkal, po pauze. A byla krátká, v podstatě jsem si jí ani nevšiml. A kdy bude děkovačka, nevím.

* Co byste ještě rád dokázal, vyzkoušel, zažil?
Kolikrát se říká, že když člověk už nechce nic nového nebo nemá touhu jít někam dál, tak vlastně skončil. Něco takového se mi může stát, protože už nic nového nechci. Chci si užít to, co dělám, co mám a co mě baví. Ale to neznamená, že mi budoucnost nemůže přinést něco úplně nového. V současné době chci dělat svou práci. Hlavně ji chci mít, protože pro herce je velmi nepříjemné, když dlouho nikdo nevolá.

* Koho ze svých kolegů byste rád viděl hrát?
Vůbec bych se rád podíval na některá představení ve svém vlastním divadle. Chtěl bych vidět, jak to vypadá.

* A co vidět sám sebe, být třeba na chvíli mouchou...
To je zbytečný. Bylo by už hodně schizofrenní chodit se dívat na představení, ve kterých sám hraju.

* V televizi pohled na sebe snesete? Hodně vašich kolegů s tím má problém.
To mi nevadí, koukám se naopak docela rád. Je to jednou natočené a já od toho mám ve chvíli vysílání určitý odstup. Zaprvé chci vidět, jak to dopadlo, a za druhé, co jsem udělal tak, jak jsem chtěl, nebo co jsem mohl udělat jinak.

* Stěžoval jste si na nedostatek času, jak ho rozkládáte mezi své koníčky - třeba zrovna koně.
To je těžké. Koně mám čtyři a už přestávají být koníčkem a začínají být prací, která mě však pořád strašně baví. Ale je to pro mě velký časový problém. Když si to spočítáte, tak jeden den chybí.

* Jak to řešíte?
Jezdím kolikrát se třemi najednou. Jana teď začala po delší době znovu jezdit a sedlá našeho prvního koně, klisnu Nelly, takže je jeden den v kapse.

* A další hobby?
V zimě lyže, to je s Janou náš další společný koníček, který je poměrně zanedbávaný. Na hory se dostaneme vždycky jen na pár dní. No a pak máme psa, který s námi žije ve společné domácnosti, takže je to s ním poměrně jednodušší. Jenom se musíme podělit o to, kdo s ním bude chodit ven.

* Nejsou kvůli tomu hádky?
Nejsou. Já většinou chodím ráno a v noci, což jsou nejmíň oblíbené hodiny. Existuje ještě jeden koníček, který momentálně hodně zanedbávám, a to je střelba na asfaltové terče. Kdysi jsem si v tom dělal i nějaké sportovní ambice.

Někdy mívám lítost

* Točíte něco během léta?
Netočím nic z toho, co se právě točí, a nemám tentokrát ani nějakou lítost, že bych v tom nehrál. To někdy mívám.

* Čeho jste litoval naposledy?
v seriálu Náves. Ani nevím, jak to dopadlo, protože to půjde někdy na Vánoce. I některé filmy mě mrzely. Je to vlastně úplně jedno, nerad se v tomhle babrám.

* Položí vás něco na lopatky, nebo se nedáte?
Nevzpomínám, že by mě něco v poslední době položilo na lopatky. Když je nějaký problém nebo nějaká prekérní situace, tak s tím vždycky poměrně aktivně bojuju sám v sobě.

* Žena se věnuje kineziologii - léčebné nauce o pohybech a napětí svalů. Jak na tyhle věci nahlížíte?
Jsem rád, baví ji to. Když mi něco je nebo něco potřebuju, tak mě Jana zapojí do svých praktik a kineziologických postupů, aniž bych o tom věděl. V zásadě tomu rozumím. Jana stejně říká, že jsem z jiné planety.

* Ještě z jiné, než jsou normálně muži?
Muži nejsou z jiné planety, oni jsou jenom trošku jiní. Ale i ženy jsou trošku jiné.

* Kdo je na tom podle vás líp?
Jak kdy.

* Já říkám, že jsou na tom hůř ženy...
Ženy i muži mají jiný způsob myšlení, jiné postupy. Jana třeba tvrdí, že by nechtěla být na celý život chlap, že to mají horší. Já nevím, mně je to jedno. Ale v zásadě jsem spokojený s tím, čím jsem. Otevřel jsem si kdysi nějaký program na počítači, který jsem dostal e-mailem, a podle data narození zjistil, že jsem byl prý v minulém životě thajská prostitutka. Docela jsem se pobavil...

* To bych do vás neřekla...
Já taky ne. Počítač je zkrátka mocný. Tuhle jsme si říkali, že nám počítače stejně jednou nafackujou. Oni nás vlastně fackujou už teď.

* Když jsme už zmínili minulé životy, nezajímalo vás někdy zjistit, zda a kdo jste opravdu byl?
Ne. Mám nějaké tušení, něco, co mám v podvědomí, a to mi úplně stačí.

* Prozradíte?
Neřeknu. Nedá se to dost dobře popsat nebo vyslovit. Ani jsem se to nikdy nesnažil nějak pojmenovat.

* Jste pověrčivý?
Nejsem. Na moři ale panáka Neptunovi dávám. Rituálům se jinak snažím vyhnout, svazují. Ve střílení se tomu říká duchaření. Jakmile duchař udělá v rituálu chybičku, tak je všechno špatně. A to je nesmysl. Život není rituál, život je každou chvíli jiný. K rituálům se obracejí lidi, kteří hledají v životě nějaký záchytný bod. Já tuhle potřebu nemám. Pokud se to snad dá nazvat rituálem, nebo nějakým mým rozjezdem, tak jsou jím moje příchody do divadla na poslední chvíli.

* Nikdy se nestalo, že jste představení prošvihl?
Jednou, ale jenom proto, že jsem ho neměl zapsané v diáři. To už je dost dlouho a naštěstí to byla malá role. Po představení mi volali, kde jsem. A já, že doma. Paradox byl, že jsem v době představení seděl asi dvě stě metrů od divadla v restauraci. Vzhledem k tomu, že tehdy nebyly mobilní telefony, nebyl jsem k zastižení. A pak jsem prošvihl představení, které se muselo zrušit. Ale to jsem byl z obliga, neodstartovalo totiž letadlo z Bratislavy, kde jsem točil, a představení zaplatili filmaři. No a pak se opravdu výjimečně stalo, že jsem přijel později, protože mi to prostě nevyšlo, nestíhal jsem.

* Vadila vám pravidelnost třeba už v dětství - obědy ve dvanáct, večeře v šest, příchod do školy za deset osm?
Ne, to mi nevadilo. Ale být hodinu předem na představení mi připadá jako zbytečně ztracený čas. Pro mě je čekání smrtelné a dovedu z něj být mrzutý.

Bolest dokážu překonat

* Kdo z rodiny má, jak se říká, větší pech na zranění...
Jana. Mně se přihodí něco tak jednou dvakrát za rok. Naposledy na mě spadla motorová čtyřkolka, naštěstí mi nepřerazila nohu. Měl jsem zhmožděnou holenní kost a lýtkový sval, ale přežil jsem to. Za tři dny jsem jezdil na koni.

* Nemáte při sportování trochu strach z toho, že se zraníte a nebudete moci odehrát představení?
To nemám. Například Martina Kabáta v Hrátkách s čertem jsem odehrál o berlích a taky to šlo.

* Takže jste chlap, který neskuhrá? To jste jeden z mála.
Bolest dokážu překonat. Jednou jsem zkoušel na vozíku, bylo to v představení Škoda, že byla děvka. Pak se to zlepšilo a já mohl chodit o holi. V průběhu zkoušek jsem se uzdravil úplně, ale hůl jsem neodložil a odehrál to s ní nakonec celé až do derniéry. Vlastně mi udělala roli. Všechno jde.

Fotografie ze seriálu Šípková Růženka.

Herec Václav Vydra při on-line rozhovoru se čtenáři iDNES.(6.11.2001)

Láska ke koním drží herce Vydru už téměř čtvrt století. Prvního koně, klisnu Nelly, si pořídil někdy před sedmi lety, už k ní přibyl valach Démon a klisna Navara. Do sedla sedá Václav kdykoli, když má čas. Nejčastěji se prohání po Slapech.

Václav Vydra a Jana Boušková

Václav Vydra

Autoři: , pro iDNES.cz



Nejčtenější

Předseda Zelených Matěj Stropnický byl hostem diskusního pořadu Rozstřel. (3....
Matěj Stropnický přiznal vztah s hercem Danielem Krejčíkem

Šéf Strany zelených Matěj Stopnický (34) potvrdil, že je gay. Už dva měsíce chodí s hercem Danielem Krejčíkem (23)....

Melania Trumpová a Donald Trump (Washington, 13. října 2017)
Za Melanii Trumpovou zaskakuje dvojnice, spekulují lidé na sítích

Ona není ona. Má jiný nos a maskuje se velkými slunečními brýlemi. To jsou některé z argumentů lidí na sociálních...



Princ William sleduje, jak vévodkyně Kate tančí s medvídkem Paddingtonem...
Těhotná Kate si zatančila s medvědem. Její strýc má průšvih

Těhotná vévodkyně Kate (35) sice stále trpí ranní nevolností, ale pomalu se začíná vracet ke královským oficialitám. V...

Agáta Prachařová a Jakub Prachař
Agáta Prachařová: Všichni říkají, že je dcera celý Kuba. Ze mě nemá nic

Agáta Prachařová (32) je od porodu dcery přes měsícem, 13. září, v jednom kole. Nejde však jenom o péči o děti a...

Martha Issová
Martha Issová odchází na mateřskou, prozradila její kolegyně

Herečka Martha Issová (36) a producent David Ondříček (48) se brzy stanou dvojnásobnými rodiči. O těhotenství Marthy...

Další z rubriky

Melania Trumpová a Donald Trump (Washington, 13. října 2017)
Za Melanii Trumpovou zaskakuje dvojnice, spekulují lidé na sítích

Ona není ona. Má jiný nos a maskuje se velkými slunečními brýlemi. To jsou některé z argumentů lidí na sociálních...

Jane Fondová (Cannes, 17. května 2015)
Představuji si, jak umřu. Smrti se nebojím, říká Jane Fondová

Americká herečka Jane Fondová (79) na svůj věk vypadá neuvěřitelně skvěle a vitálně. Filmová legenda však přiznala, že...

Michaela Maurerová
Maurerová: S přítelem nechodíme kanálama, ale ani nechceme pozornost

Michaela Maurerová (38) se už pár let snaží neukazovat své partnery. Po rozvodu s podnikatelem Milanem Kožíškem (45) se...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.