Robert J. Moore jr.: Přírodní divy světa (Slovart, 2001), 320 stran, 999 Kč
Lidská civilizace má svoje architektonické divy světa. Těm se však kniha Roberta J. Mooreho nevěnuje. Naopak přibližuje díla, která vznikla dávno, dávno před příchodem člověka na tento svět. A určitě zanechá ve čtenáři dojem úcty až posvátné - k hodnotám, na kterých nemá sebemenší zásluhu. Možná pocítí i kus studu, že patří ke druhu, který často existenci těchto přírodních zázraků ohrožuje. "Shromáždí se tu téměř každý večer v roce. Turisté ze všech koutů světa stojí v posvátné úctě na náhodně položeném místě asi tři míle od obrovského pískovcového útvaru, dívají se a čekají. Klesající slunce mění barvu a skála také. Dav lidí s úžasem a uspokojením sleduje neobvyklý obraz. Obrovská oranžová skála mezi rovinou pouště a nachovou oblohou se pomalu zbarvuje do červena a zdá se, že v zapadajícím slunci přímo žhne." Těmito slovy začíná R. Moore vyprávění o proslulé Ayersově skále (Uluru) v Severním teritoriu Austrálie, největším monolitu světa. Ale také nezapomene dodat: "Domorodí Austrálci žijí v této části světa nejméně 22 tisíc let a Uluru pro ně představuje velkou kulturní hodnotu. Je pro ně tradiční mezník na cestě předků do věčných snů. Je pochopitelné, že si nepřejí, aby návštěvníci na skálu šplhali. Přesto každý rok podniknou tisíce turistů namáhavý dvouhodinový výstup na skálu. Za ta léta také několik lidí při zdolávání příkrých stěn zemřelo..." Australský přírodní div světa není jediný, který kniha na krásných fotografiích renomovaných světových autorů, ale i mapkách, historii, geografii a současnosti místa přibližuje. Také Himálaj, havajské sopky, Kordillery, velký korálový útes, Seychely, Galapágy, Viktoriiny vodopády... Málokdo má tu možnost objet zeměkouli dokola a poznat všechna její horstva, pouště, vodstva, sopky, ledové pustiny, moře, ostrovy. Kniha Přírodní divy světa může být takovou náhradní cestou kolem světa, neboť světadíl po světadílu objevuje všechnu tu krásu, nad kterou zůstává člověk stát v ohromení. Nemusí to být pohled na vlastní oči, aby člověka napadaly otázky o původu a stvoření. "Jen málokdo popře, že tu asi působí ještě nějaká větší síla, síla skrytá jednou v kráse sněhové vločky, jindy zas v mohutnosti hor a jejich ledovců, v kapce vody či v nedozírné rozloze Tichého oceánu, v zrnku písku právě tak jako v mohutných dunách Sahary. Je to síla nepochopitelná jako krásná. A proto jsou divy přírody koneckonců dílem božím - božskou jiskrou, která vše uvedla do pohybu, včetně lidské schopnosti je vnímat a ocenit," říká autor knihy a dost těžko s ním jde nesouhlasit. Kniha Roberta J. Mooreho však nejen dává nahlédnout do "boží kuchyně", ale také upozorňuje, která z těch nádherných míst světa jsou ohrožena člověkem. Které rostlinné a živočišné druhy vymřou, nezmění-li se - člověk. Které přežívají jen v rezervacích a národních parcích. Autor má k tomuto tématu blízko - pracuje jako historik v Oddělení národních parků při Jeffersonově památníku národního rozvoje v New Yorku. Kniha bezpochyby nenechá spát odvážné cestovatele. A zcela jistě nahradí požitek osobního zážitku těm, kteří nechtějí nebo nemohou ona krásná a velkolepé místa naší planety navštívit.
Lidská civilizace má svoje architektonické divy světa. Těm se však kniha Roberta J. Mooreho nevěnuje. Naopak přibližuje díla, která vznikla dávno, dávno před příchodem člověka na tento svět. A určitě zanechá ve čtenáři dojem úcty až posvátné - k hodnotám, na kterých nemá sebemenší zásluhu. Možná pocítí i kus studu, že patří ke druhu, který často existenci těchto přírodních zázraků ohrožuje. "Shromáždí se tu téměř každý večer v roce. Turisté ze všech koutů světa stojí v posvátné úctě na náhodně položeném místě asi tři míle od obrovského pískovcového útvaru, dívají se a čekají. Klesající slunce mění barvu a skála také. Dav lidí s úžasem a uspokojením sleduje neobvyklý obraz. Obrovská oranžová skála mezi rovinou pouště a nachovou oblohou se pomalu zbarvuje do červena a zdá se, že v zapadajícím slunci přímo žhne." Těmito slovy začíná R. Moore vyprávění o proslulé Ayersově skále (Uluru) v Severním teritoriu Austrálie, největším monolitu světa. Ale také nezapomene dodat: "Domorodí Austrálci žijí v této části světa nejméně 22 tisíc let a Uluru pro ně představuje velkou kulturní hodnotu. Je pro ně tradiční mezník na cestě předků do věčných snů. Je pochopitelné, že si nepřejí, aby návštěvníci na skálu šplhali. Přesto každý rok podniknou tisíce turistů namáhavý dvouhodinový výstup na skálu. Za ta léta také několik lidí při zdolávání příkrých stěn zemřelo..." Australský přírodní div světa není jediný, který kniha na krásných fotografiích renomovaných světových autorů, ale i mapkách, historii, geografii a současnosti místa přibližuje. Také Himálaj, havajské sopky, Kordillery, velký korálový útes, Seychely, Galapágy, Viktoriiny vodopády... Málokdo má tu možnost objet zeměkouli dokola a poznat všechna její horstva, pouště, vodstva, sopky, ledové pustiny, moře, ostrovy. Kniha Přírodní divy světa může být takovou náhradní cestou kolem světa, neboť světadíl po světadílu objevuje všechnu tu krásu, nad kterou zůstává člověk stát v ohromení. Nemusí to být pohled na vlastní oči, aby člověka napadaly otázky o původu a stvoření. "Jen málokdo popře, že tu asi působí ještě nějaká větší síla, síla skrytá jednou v kráse sněhové vločky, jindy zas v mohutnosti hor a jejich ledovců, v kapce vody či v nedozírné rozloze Tichého oceánu, v zrnku písku právě tak jako v mohutných dunách Sahary. Je to síla nepochopitelná jako krásná. A proto jsou divy přírody koneckonců dílem božím - božskou jiskrou, která vše uvedla do pohybu, včetně lidské schopnosti je vnímat a ocenit," říká autor knihy a dost těžko s ním jde nesouhlasit. Kniha Roberta J. Mooreho však nejen dává nahlédnout do "boží kuchyně", ale také upozorňuje, která z těch nádherných míst světa jsou ohrožena člověkem. Které rostlinné a živočišné druhy vymřou, nezmění-li se - člověk. Které přežívají jen v rezervacích a národních parcích. Autor má k tomuto tématu blízko - pracuje jako historik v Oddělení národních parků při Jeffersonově památníku národního rozvoje v New Yorku. Kniha bezpochyby nenechá spát odvážné cestovatele. A zcela jistě nahradí požitek osobního zážitku těm, kteří nechtějí nebo nemohou ona krásná a velkolepé místa naší planety navštívit.
