„Slyšela jsem o té pohromě a hrozně se o všechny bojím,“ řekla těsně před odletem na ruzyňském letišti. - více zde
Na chmury na chvíli zapomněla, když vypočítávala, jaké dárky letos našla pod vánočním stromkem. „Dostala jsem vysavač na listí. Je to úžasný dárek, i když zase útočí na moji tělesnou schránku. Snažím se totiž, abych byla neustále v pohybu, a tak jsem dokonce ráda, když musím pracovat na zahradě a hrabat třeba listí. Skvěle to zpevňuje zádové svalstvo. Martin mi tu práci ale pořád ulehčuje. Začal už tím, že mi koupil sekačku na trávu, která běhá sama po zahradě. A teď tahle obrovská pistole, kterou si pověsíte na rameno, strčíte do zástrčky a jenom chodíte a vysáváte listí do pytle,“ vypráví Vondráčková.
Mezi dalšími dárky našla náušnice a prstýnek a od sestry atlas hub. „Málokdo ví, že jsem vášnivá houbařka a tenhle atlas je opravdu nádherný a velmi podrobný,“ raduje se.
Pro ten největší dárek si s manželem Martinem Michalem půjde až po návratu z Ameriky. „Protože většinu času trávíme v autě, řekla bych, že skoro půlku života, nadělili jsme si jeden velký společný dárek nové auto. Naše stará audina nám sice sloužila věrně a dlouho, ale měla už přece jen hodně najeto. Je to tedy taková radost-nutnost.“
Helena Vondráčková se ještě rychle dělí o novou zkušenost - poprvé v životě ji zradily její oblíbené růže. „Na vánočním koncertě jsem dostala puget krásných rudých růží. Jak jsem si je ale přeložila na pódiu přes ruku, jeden trn se mi zabodl rovnou do žíly. V šatně jsem krvácející ránu vydezinfikovala parfémem. Krvácení se naštěstí zastavilo, ale na ruce mám pořádnou modřinu,“ směje se Vondráčková.
