Vodka má své první muzeum

Ruská vodka se dočkala prvního muzea. Hned vedle Isakijevského chrámu, jedné z největších pamětihodností Petrohradu, je zájemcům zhruba za deset dolarů nabízen odborný výklad dějin pití na Rusi a za další příplatek degustace a popřípadě i konzumace. Ačkoli vodka se v Rusku pije už kolem 500 let, o kultuře pití toho Rusové moc nevědí, je přesvědčen jeden ze tří ředitelů muzea Sergej Čencov, původním povoláním lékař. Spolu se dvěma přáteli se proto rozhodl pro osvětu.

Tříčlenné vedení je prý symbolické, neboť v Rusku se traduje, že půllitrová láhev vodky je právě pro tři pijáky.

Nové Muzeum ruské vodky, které je údajně prvním a jediným na světě, má podle průvodce Taira Kasuma pomoci lidem pochopit, co pijí, a poučit se, jak je třeba pít. Jeho zasvěcený výklad obsahuje převážně stinné stránky ruských dějin.

Kvůli opilosti vojáků ruská armáda prohrávala bitvy proti útočníkům z muslimského světa, snaha o zavedení monopolu na vodku byla příčinou vraždy jednoho z panovníků z rodu Romanovců.

Na Rusi se ale přesto pilo vždy hodně a může za to prý křesťanství. Křešťanský bůh byl podle legend "hodný" a neměl nic proti velké spotřebě alkoholu, říká průvodce.

Už v 10. století se vyráběly různé alkoholické nápoje jako pivo nebo medovina. Vodka, která se nejprve jmenovala chlebové víno, se v Rusku ujala v roce 1430. Teprve v roce 1863 však ruský chemik Dmitrij Mendělejev přišel na ideální poměr lihu k vodě, když odhalil jeho váhu.

Správně tak destilát měl mít 38 stupňů, avšak ruská vláda nařídila 40, aby se prý snadněji počítalo. Vodce holdovali skoro všichni ruští panovníci, carové i carevny. Velký kníže moskevský a vladimirský Dmitrij Donskoj těžce doplatil na to, že toleroval pijáctví svých vojáků.

V roce 1382 Tataři využili jejich opilosti a vyplenili a spálili Moskvu. Car Petr I. se nejen sám rád napil, ale nutil i jiné. Právě za jeho vlády se ujalo uctívání hostů hojným napájením. Jak tvrdí historické studie představené v muzeu, hosté z ciziny se z podnětu cara zavírali do jedné místnosti a dokud nevypili všechno, co jim bylo nabídnuto, nesměli ven. Podobný způsob uctívání návštěv, i když v poněkud kultivovanější formě, se traduje dodnes.

Muzeum v Petrohradě nabízí nejen důkladné historické poznatky o vodce, ale experti poučí návštěvníky, jak se má správně pít. Navzdory vžitému názoru, že vodka nemá žádnou chuť, a proto se musí pít na ex, tvrdí místní odborníci pravý opak. Je prý zcela nepřípustné dávat vodku do mrazáku.

Správná teplota nápoje by měla být osm až deset stupňů a pít se má malými doušky a dlouho převalovat v ústech. Tento způsob je však prý vhodný jen pro kvalitní vodku. Z ruských druhů je to vodka Flagman a Russkij standart. Odborníci připouštějí, že levná vodka jako stoličnaja, pšeničnaja a další tradiční značky nemají s kvalitní lihovinou moc společného.

Asi 80 procent ruských mužů podle statistik přiznává, že pijí alkohol. Podle průzkumů z loňského roku Rusové vypili 14 litrů čistého alkoholu na osobu. Přes 22.000 lidí loni zemřelo na pití alkoholu. Sotva se přitom někde dodržují zásady, o nichž hovoří experti z muzea.

Ačkoli dnes je v obchodech dostatek kvalitních lihovin, většina ruských obyvatel si je nemůže dovolit. Na vesnicích se dosud traduje domácí způsob pálení alkoholu a pije se hlavně "samogon", domácí pálenka. Té je v muzeu věnována zvláštní pozornost. Jak tvrdí průvodce, byli to mniši, kdo v Rusku začali jako první používat "samogonnyj aparat" (přístroj na pálení alkoholu). Vosková figurína mnicha Zasima symbolizuje počátky pálení alkoholu na Rusi.

Ředitel muzea je přesvědčen, že osvěta, kterou nabízí, může kladně ovlivnit úroveň alkoholismu v Rusku. Zároveň ale zřízenci muzea přiznávají, že návštěvníky jsou zatím převážně cizinci, kteří spíše než o osvětu stojí o stylovou restauraci se samovarem, ikonami, bliny, kaviárem, ruskou kapelou a dalšími ukázkami národního folklóru.

Vodka si patrně letos upevní pozici také v dalším ruském městě. V Ugliči na Volze, kde již existuje knihovna a galerie vodky, má být postaven pomník vodce. Slavný sochař Ernst Něizvěstnyj, který byl svého času vyhoštěn ze SSSR a který je znám zejména díky pomníku na hrobě sovětského státníka Nikity Chruščova, se rozhodl nyní zvěčnit vodku, na které prý byl svého času závislý. "Je to náš ruský nápoj. Všechno, co je svaté, musíme opatrovat," soudí umělec.