Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vladimír Čech: Chtěli mě i do Bruselu

  12:06aktualizováno  12:06
Je především známým moderátorem. Ale nebylo to tak vždy. Vladimír Čech pracoval jako poslanec a nyní dostal nabídku kandidovat za Vladimíra Železného do Senátu.
Vladimír Čech bývá velice zaneprázdněný. Také proto si vymínil jako místo setkání pro rozhovor svůj domek nedaleko Prahy. Hosty uvítal zcela nečekaně: v montérkách před domem popojížděl se sekačkou a v sedačce na zádech zároveň kolébal spokojeného ročního Matěje Čecha. "Bez něj se žádné takové práce neobejdou. Má rád lux i sekačku," vysvětlil Vladimír Čech.

* Jako jedna z tváří Novy jste dostal nabídku na kandidaturu do Senátu za hnutí Nezávislí Vladimíra Železného. Neláká vás to?
Nevím, jestli ještě jsem tvář Novy, ale nabídku jsem dostal. Mě oslovili asi začátkem března a zeptali se, jestli bych nechtěl kandidovat do Evropského parlamentu. Ale já jsem od začátku říkal, že nevím, jestli by se mi znovu do politiky chtělo. Kdysi jsem v ní už byl a poznal jsem ji zevnitř, což není zrovna pěkný pohled. Nedohodli jsme se tedy, ale dostal jsem další nabídku - kandidovat do Senátu. Opět jsem se bránil, že si to nedovedu představit, nicméně jsem dostal čas na rozmyšlenou.

* A rozmyslel jste se už?
Ano, kandidovat nebudu.

* Ale Nezávislí sdružení kolem Vladimíra Železného měli v posledních volbách celkem úspěch. Možná jste teď mohl sedět v Bruselu. Nelitujete toho?
Ne!

* Mluvil jste o svém angažmá v politice začátkem devadesátých let. Proč jste tehdy kariéru poslance pověsil na hřebík?
Kdybych chtěl, pokračovat bych mohl. Tenkrát se kolem toho v Pardubicích vyrojily různé intriky. Tam totiž byli lidé, co si na to brousili už dávno zuby. Nás tehdy oslovil krajský manažer, že by byl rád, abychom v té politice dál pokračovali, když už jsme v ní dva roky byli. Jenže se to dozvěděli lidé, co už dávno měli výhodná místa na kandidátkách do voleb obšlápnutá, vyskočila jim kopřivka a mohli se zbláznit. Začaly tam strašné tlaky, aby to bylo jinak, a když jsem to tak viděl, řekl jsem si, že už to bohatě stačilo, a odešel jsem dělat svoji profesi. Politika není to, na co bych se upnul a co bych chtěl za každou cenu dělat.

* To je na české politické poměry překvapivý postoj. Většinou se jí všichni drží, dokud to jde.
Taky když jsem odcházel, spousta lidí se divila. Já jsem patřil mezi velmi aktivní poslance České národní rady a opravdu jsem se snažil něco dělat. To ostatně nebylo tak jednoduché, protože vás často k ničemu nepustí a spousta poslanců je dodnes ve svých funkcích jen od zvedání rukou. Nicméně se lidé divili, že odcházím, protože to bylo nečekané. Já jsem se takhle rozhodl krátce potom, co jsem se vrátil ze stáže ve Spojených státech, kde mě vyškolili na politika. To byl projekt na pomoc východoevropským zemím, který zaplatil multimilionář George Soros. Byl jsem sice politik-rychlokvaška, ale dostal jsem tam skutečně intenzivní školení a v politice bych se měl umět pohybovat. Jenže to, co se tu pak dělo, to mi vzalo veškerý elán.

* Jak jste se vlastně do politiky tehdy jako divadelní herec dostal?
Tehdy se to řešilo u kulatých stolů v Občanském fóru tak, že když byly nějaké volné funkce, řeklo se, nechtěl by to někdo dělat? Já jsem to odmítal, protože jsem říkal všem, že do politiky nechci. Pak jsem přijal kandidátku do České národní rady. Byl jsem až na patnáctém místě, takže jsem s tím moc nepočítal, ale skutečně jsem byl zvolen. Kromě toho jsem dostal nabídku kandidovat do rady města, takže jsem byl také krátce radním Pardubic.

* Sledujete politiku i dnes?
Protože jsem tak trochu profesionál, tak ji teď sleduju - když přeháním - z pozice politika ve výslužbě. A jak říkám, není to zrovna pěkný pohled. Vyvinulo se to v téhle zemi nějak divně, spousta kroků se podle mě nedá vysvětlit jinak, než že jsou zákony záměrně přijímané špatně, aby to vyhovovalo politickým stranám.

* A co říkáte na nového a historicky nejmladšího premiéra?
Mně je to tak nějak jedno. Celá ta rošáda mi přijde úplně nesmyslná. Jestliže vadila vláda, která byla, a teď je nahrazena víceméně stejnou vládou s jinými tvářemi, nerozumím tomu. Zdá se mi, jako by to byla nějaká velká intrika, která měla za cíl odstranit Špidlu. A když odstranili Špidlu, vykopli Teličku a teď dali Špidlovi trafiku v Bruselu, je to už úplný trapas. Za této situace mi připadá absurdní, abych do politiky vstupoval. Já, člověk, který by tam byl prakticky osamocený, bez významné síly za sebou. Osamocení lidé nemají v politice smysl, bohužel. Všechno závisí na systému politických stran nebo mocných uskupení. V tom mi vadí i volební systém. Politici se diví, že lidé nechodí k volbám. Jenže volební systém je tu opravdu šílený. Politické strany nám nadiktují jakési své lidi a my nemáme jinou šanci než si vybrat kandidátku a případně použít preferenční hlasy, které jsou k ničemu.

* A jak byste si to představoval?
Tento systém by měl smysl, pokud by strana napsala na kandidátku nějakých dvacet třicet lidí, ale nechala je třeba v abecedním pořadí. A my voliči bychom teprve to definitivní pořadí určovali. Předpokladem je také odvolatelnost poslanců. Jestli se poslanci v parlamentu a Senátu opíjejí, vyjdou jim najevo lumpárny, zlodějny a nikdo s nimi nehne, tak je to přece zrůdné. To působí velice zhoubně. Mimochodem - za komunistů byl zákon, že poslanec je odvolatelný. My jsme ho při sametové revoluci používali k odvolání některých komunistických poslanců. Bohužel byl ten zákon zakrátko zrušen. Přesto nechci říkat, že nikdy nepůjdu do politiky, ale pokud by se to někdy stalo, musel bych cítit, že to má nějaký smysl. Že jsem členem něčeho, co má šanci a sílu alespoň trochu promlouvat do toho, kam se má tahle země ubírat.

* A chodíte tedy vůbec volit?
Volit chodím pravidelně. Jen teď jsem u voleb do Evropského parlamentu nebyl. Zákony této země mi to totiž zcela nesmyslně znemožnily. Já jsem byl mimo Prahu a vůbec mě nenapadlo, že bych nemohl odvolit někde jinde s občankou. Pak jsem zjistil, že bych si musel ten svůj volební lístek úředně vyřizovat asi měsíc předem. Prostě další nesmysl. Ono je vůbec pozoruhodné, jak moc toho politici této země dělají pro to, aby lidi ani nešli k volbám.

* Je Vladimír Čech volič pravice, nebo levice?
Mně je to vcelku jedno. Pravice - levice, to je stejně jen smyšlené dělení. Pravda je, že v tomto státě došlo ke zmatení pojmů a strany, které samy sebe prohlašují za pravicové, nevykonávají pravicovou politiku. A platí to i o levici. Mně by v politice bylo lhostejné, jak by mě označovali. Pro mě to není důležité. Samozřejmě mám vůči levici po těch letech totality nějakou genetickou ostražitost, ale k tomu, co se tu označuje jako pravicová politika, jsem ostražitý také. Takhle si totiž pravicovou politiku nepředstavuju.

* A jak tedy?
Jak? Pořádek, řád a nedotknutelnost majetku a osobních svobod. To tady pravicové strany nedělají.

Milionář už mě tolik nepronásleduje

* Vy o sobě říkáte, že jste herec, a ne moderátor, přesto jste se v rolích moderátora docela zabydlel.
Ale já skutečně moderátor nejsem. A právě proto, že jsem herec, si to své moderování dělám trochu jinak, než tu bývalo zvykem. Více blbnu a dělám věci, které by si obvyklý moderátor nedovolil. Jiný už nebudu. Buď se tím budu bavit já osobně, nebo to dělat nebudu. To moderování mě potkalo nějak náhodně a nijak zvlášť si na tom nezakládám. Když pro mě nějaká soutěž skončí, tak se proto neoběsím. Horší je ten mediální humbuk kolem toho.

* To mluvíte jistě o Milionáři. Nepronásleduje vás jeho stín dodnes?
Už to trošku polevilo. Ale lidé mě všude ještě berou jako "milionáře". Na tom konci bylo nejhorší to, jakým způsobem mě z toho odstavili. Bohužel to asi patří k věci. Já si pamatuju, že to bylo snad i pro přílišnou laskavost. Ano, něco takového a k tomu jsem se prý odchýlil od formátu. Ale už jsem si v hospodě také vyslechl, že mezi lidmi se prý povídá, že to bylo proto, že jsem chtěl hrozné peníze a prý čím dál víc. Tak bych chtěl jen reagovat na tento hlas lidu: je to absolutní nesmysl.

* Kdesi jste dokonce zmínil, že se na milionáře s vaším nástupcem Martinem Preissem nedíváte, protože je to nekonečně nudné.
Ano, tak jsem to řekl a myslím si to. Jestliže cílem mé výměny bylo nějak tu soutěž zatraktivnit, tak se to nepovedlo. Ale nechci být za ukřivděného a uplakaného. Na přímou otázku je prostě možné někdy také přímo odpovědět.

* Jak se vám líbí v soutěžích, které nyní moderujete?
Milionář byl první, takže jsem k němu měl mimořádný vztah. Někdy mám ale pocit, že těch soutěží už kolem mě bylo příliš a že bych se docela vrhl v televizi na něco jiného.

* Na co třeba?
Na hraní. Mě třeba potěšilo, když mě režisérka Pavlásková loni obsadila do velké role v inscenaci České televize Muž, kterého chtějí.

* Té vlastní tvorby ve zdejších televizích však mnoho není...
Ano a je to škoda. Myslím, že ještě Československá televize svého času dělala překrásné věci. A je hloupé, když tady teď ČT žije v tlaku sledovanosti. Myslím, že právě ČT by tohle neměla mít zapotřebí. Mohla by mít okruh vlastních diváků, kteří touží třeba i po náročnějších žánrech. Protože kulturní úroveň národa podle mého rapidně klesá. A zdejší televize na tom mají velký podíl.

* Teď máte i svůj vlastní rozhlasový pořad - S Čechem po Čechách.
Oslovili mě z rádia, jestli bych nechtěl mít u nich vlastní pořad, a já jsem tedy souhlasil. Chtěl jsem se na něm autorsky podílet a navrhl jsem, že znám tuhle republiku asi jako málokdo, takže by to mohlo být o cestování po Čechách. Lidem nabízím a doporučuju, kam by se ve vlasti měli podívat. Jenže to znamená, že musím spoustu věcí ověřit, zkontrolovat a připravit. Je to pro mě časově strašlivě náročné, protože ten pořad se vysílá každý den a trvá hodinu. Ale mám ho strašně rád a myslím si, že má veliký ohlas. To mě moc těší.

* To se k vám tedy asi hodí. Prý už dvacet let pravidelně putujete po červené značce kolem republiky.
On občas někde kousek té červené značky chybí, ale v podstatě se dá skutečně říct, že celá republika je obkroužena červenou značkou. My jí říkáme Hřebenovka s velkým H. Kdysi jsme chybějící místa sami značili a spojovali červenou a bílou barvou. Teď už máme takovou šablonu v symbolu hřebene a chystáme se značit vlastní trasu sami.

* Jak to vlastně vzniklo?
To jsme vymysleli v olomouckém divadle někdy v roce 1981. A ten plán má několik základních idejí. Tehdy nám v Olomouci příliš nevyhovovala kvalita piva, a tak jsme se s kamarádem Tomášem Jirmanem rozhodli, že půjdeme do Čech, kde to pivo bylo tenkrát lepší. Cestou jsme chtěli všude ochutnávat pivo, abychom zjistili, jak se s blížícími Čechami jeho kvalita zlepšuje. Druhá idea byla Tomáše Jirmana - chtěl vylézt na Králický Sněžník, kde je hranice Čech a Moravy. A zatřetí jsem se chtěl podívat do Šluknovského výběžku v severních Čechách, kde jsem prožil dětství. Tam je šest tajemných zřícenin v lesích. No a z toho všeho vznikl nápad obejít celé - tehdy ještě - Československo.

* Už jste ho obešli?
Právě, že ne. My jsme zatím neobešli ani Českou republiku. Asi nejvíc nám v tom překáží to naše pravidlo, že si v každé hospodě po cestě musíme dát pivo. Když jsme za hluboké totality startovali, tak to takový problém nebyl. To v těch vesnicích žádné hospody ani nebývaly a dokázali jsme urazit třeba dvacet kilometrů denně. Jenže dnes jich máte ve vesnici třeba pět.

* Vy jste se nacestoval vlastně dost i za bydlením. To kvůli divadlu?
Já jsem bydlel do svých sedmadvaceti let v Praze. Ale už jako student jsem dost cestoval - stopem, vlakem, pěšky. Projezdil jsem Polsko, Maďarsko, NDR, Slovensko. Azažili jsme tam občas tak dramatické chvíle, jako bychom cestovali třeba do Venezuely. Ono vyrazit do některých východních částí Slovenska nebo Polska si moc nezadá s výletem do Kolumbie. Po DAMU jsem z Prahy odešel do Ostravy, začal jsem žít po ubytovnách, oženil jsem se a pak jsem cestoval za divadlem dál. Žil jsem v Opavě, v Českém Těšíně, v Olomouci, pár let v Pardubicích. Většinou po podnájmech a ubytovnách. Skoro celý život.

* A teď jste už tedy zakotvil? Ve vlastním domě kousek za Prahou?
Vypadá to, že jo. Je to úžasné a jsem tady naprosto šťastný. Já jsem v podstatě utíkal z Malé Strany. V té Praze, především v centru, se už opravdu nedá žít. Praha už není, co bývala. Teď se z ní vyvíjí karikatura amerického velkoměsta, a to se mi nelíbí, u toho nemusím být. Třeba Malá Strana je už z větší části vylidněná. Běžte se podívat, co je teď z Malostranské kavárny. Anebo si vzpomeňte, jak si Malou Stranu uzurpovali poslanci - byty, garáže, uzavřené paláce. Tam se skutečně žít nedá.

* Ale ubytoven jste se asi stejně ještě nezbavil - v Pardubicích teď vystupujete ve Třech mušketýrech jako kardinál Richelieu.
To je pravda. Tu roli mám hrozně rád, ale bohužel tím trpí rodina. Ale nakonec se sem stejně vždycky vrátím. S Mirkem Palečkem teď navíc připravujeme nějaký pořad s písničkami, se kterým budeme zase jezdit a cestovat. Myslím, že by to nemuselo být špatné. Já mám těch aktivit spoustu. Teď jsem třeba daboval kocoura Garfielda.

Vladimír Čech byl až donedávna známý především z dabingového světa.

Moderátor Vladimír Čech při on-line rozhovoru se čtenáři iDNES (8.10. 2001).

Vladimír Čech s manželkou Miladou

Vladimír Čech s manželkou a synem Matějem.

Vladimír Čech v muzikálu Karlínského divadla West Side Story.

Vladimír Čech s dcerou Sárou.

Vladimír Čech se svou starší dcerou Petrou.

Vladimír Čech se stal vítězem kategorie moderátor soutěžních pořadů v anketě TýTý o nejpopulárnější osobnosti televizní obrazovky, která byla vyhlášena 21. února v Praze.

Na Milionáře už se nedívám, protože je to nekonečně nudné.

Autoři:



Nejčtenější

Petra Paroubková a Jiří Paroubek u soudu kvůli dceři (Praha, 13. září 2017)
Paroubek řešil u soudu péči o dceru. Dorazila i jeho bývalá žena

Před deseti lety se expremiér Jiří Paroubek (65) rozvedl s první manželkou Zuzanou (60). Dnes se oba objevili u soudu...

Jiří Paroubek a Gabriela Kalábková (14. září 2017)
Gábina je klidná, spolehlivá a oddaná, říká Paroubek o nové přítelkyni

Bývalý premiér Jiří Paroubek (65) vyrazil na oslavu narozenin producenta Františka Janečka (73) s novou přítelkyní. S...

LÁSKA POD LUPOU: Helena Vondráčková a Martin Michal
Manžel Vondráčkové chce kvůli zrušenému koncertu omluvu i po Kalouskovi

Zrušeným opavským koncertem Heleny Vondráčkové (70) se bude zabývat policie. Podle manžela a manažera zpěvačky Martina...

Lubomír Zaorálek a Šárka Bednářová na hudebním festivalu Benátská! v libereckém...
Lubomír Zaorálek přiznal po letech vztah s bývalou moderátorkou ČT

Přítelkyní předsedy ČSSD Lubomíra Zaorálka je bývalá moderátorka České televize Šárka Bednářová. O jejich možných...

Alexis Ohanian a Serena Williamsová na Met Gala (New York, 1. května 2017)
Serena Williamsová poprvé ukázala dceru a prozradila její jméno

Tenistka Serena Williamsová (35) se 1. září stala maminkou. S miliardářem Alexisem Ohanianem (34) má holčičku. Jmenuje...

Další z rubriky

Lubomír Zaorálek a Šárka Bednářová na hudebním festivalu Benátská! v libereckém...
Lubomír Zaorálek přiznal po letech vztah s bývalou moderátorkou ČT

Přítelkyní předsedy ČSSD Lubomíra Zaorálka je bývalá moderátorka České televize Šárka Bednářová. O jejich možných...

Roger Federer a Mirka Vavrinecová (Londýn, 7. června 2003)
OBRAZEM: Federer je se svou láskou ze slovenských Bojnic už 17 let

Potkali se na olympiádě v Sydney, po devíti letech randění se vzali. Narodila se jim dvojčátka, a to hned dvakrát....

Michal Jančařík
Z rosničky sporťákem. Michal Jančařík se po roce vrací na obrazovky

Moderátor Michal Jančařík (41) se vrací před kamery. Místo počasí ale bude na Nově moderovat sportovní noviny. Na...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.