Nejde přitom o zanedbatelná čísla. Jak doložil výzkumný tým vedený Veronikou Kootovou, ženy, které se rozhodly pro tento víceméně drastický zákrok, se často nedokáží vyrovnat se svým změněným zevnějškem.
Počet případů, kdy si sáhly na život, oproti vedené statistice sebevražd, stoupl v letech 1965 až 1993 trojnásobně. V průměru jde o časový limit zhruba jedenácti let po operaci. "Nevědí, kam a na koho se obrátit," říká dr. Kootová, "domnívají se, že jim s psychickými problémy nikdo nepomůže."
Přestože se implantáty prsů řadí na druhé místo hned za liposukcí (odstranění tukových nánosů), pro ženskou duševní rovnováhu jsou podstatně nebezpečnější. Severští vědci se teď děsí - a zároveň netrpělivě očekávají - zjištění svých zámořských kolegů. Jenom v roce 2002 si totiž na území USA nechalo upravit prsa na čtvrt milionů Eviných potomků.
