Rozhodl jste se, že místo kajaku budete lézt po skalách?
Čeká mě měsíc a půl natáčení filmu o horolezcích, což je vlastně důvod, proč teď intenzivně zdolávám skály. Musím hodně trénovat.
Jak jste se ocitl u filmu? Je to plnění nějakého hereckého snu, či důvod, jak zapůsobit na ženy?
I když to zní zajímavě, rozhodně to nebyl úmysl ani v jednom. O filmu jsem se dozvěděl zhruba před dvěma lety, kdy Pepa Urban začal tvořit toto velehorské dílo z prostředí Vysokých Tater. Film Tenkrát v ráji volně vypráví příběh dramatického osudu českého horolezce Josefa Smítky a jeho druhů popravených nacisty v dubnu 1945 v Terezíně. Hodně mě to zaujalo a lezení mi osobně není vzdálené.
Vy jste ale získal ve filmu hned hlavní roli legendárního horolezce Josefa Smítky. To chce vekou odvahu, jelikož jde o příběh, kdy i muži pláčou...
Já jsem o tom vlastně vůbec nepřemýšlel. Tématika je mi velmi blízká, část natáčení už máme za sebou a nervozita určitě je. Cítím to podobně, jako když mě čeká závod. Považuji to za výzvu, kterou jsem se rozhodl akceptovat a pokořit. Film je další životní zkušenost. Vždy mě bavilo natáčení, když jsme dělali něco kolem sportu, ale nikdy jsem nesnil být hercem.
Film s horolezeckou tematikou chyběl v historii české kinematografie už více než 25 let. Kde se děj odehrává?
Děj se odehrává v průběhu sedmi let, obsahuje řadu náročných lezeckých obrazů, jedinečné letecké scenérie Českého ráje, velké komparzní scény se budou natáčet v Praze. Určitě velmi originální v české kinematografii bude scéna související s bombardováním Prahy v průběhu války, která v příběhu legendárního horolezce hraje významnou roli.
Teď tedy jezdíte na kajaku a učíte se text?
Scénář jsem si několikrát přečetl a učím se ho vždy, kdy to jen jde, abych byl i v tomto ohledu připravený. Co se týče natáčení, rád přijímám různé rady a kritiky. Štáb je super a moc jsme si všichni sedli. Baví mě si s nimi povídat a přijímat pomoc. Kritika určitě bude i po filmu, s tím se prostě musí počítat. Jak to bude, tak to bude. Uvidíme. Film má být v kinech v květnu, kdy já už budu zase na pádlování. Prostě jedna etapa života skončí a druhá zase přijde. Abych rozdával rozhovory a stál v lesku fotoaparátu, to určitě není můj cíl.
Budou i erotické scény?
Budou a nějak to budu muset zvládnut a prožít.
Jde natáčení skloubit s tréninkem a přípravou na další sezonu?
Náročné to je velmi, ale zatím se mi ještě daří vyjet každý den na vodu. Možná to budu muset na chvilku upozadit a soustředit se jen na horolezectví. V natáčecích dnech budu aspoň určitě běhat. Každopádně na vodě jezdím dvacet let, takže měsíc a půl lehké odmlky mi nijak neublíží. Určitě nebudu doma ležet na kanapi a jíst koblížky.
