V nalezišti jsou prý pět metrů vysoké zdi, které obepínaly areál velký sto metrů čtverečních. V něm se nacházely kazatelny vysoké čtyři až pět metrů. Kamenná socha bílého lva, kterou badatelé v místě našli, se podobá benátským lvům před italskými katedrálami a střepy obkladů nesou znaky podobné těm nalezeným v Evropě.
Podle agentury Nová Čína teprve nález lva ozřejmil archeologům, o jakou budovu nejspíše jde. Římskokatoličtí misionáři putující po hedvábné cestě patřili mezi první Evropany, kteří se na Dálný východ a do Číny dostali.
Podle japonského archeologa Namia Egamiho se v Abismu uskutečnila první synoda římskokatolických církevních hodnostářů v období vlády dynastie Jüan, tedy někdy mezi 1271 a 1358. Město bylo prý tehdy sídlem jednoho tureckého kmene.