Upřímnost manželství nesvědčí

Kdo si myslí, že věrnost, upřímnost a čestnost jsou hlavní opory manželství, mýlí se. Manželství spočívá na lži. Lež je stmelujícím prvkem manželského lože. Lžete tedy, jen lžete... Tak může manželství trvat v průměru o pět let déle. Trpká pravda o nevěře naopak povede se 78procentní pravděpodobností k jeho rozpadu. Nepřizná-li se však partner k tomu, že "zahnul", manželství se rozpadne jen v 15 procentech případů. To tvrdí Institut transdisciplinární psychologie v Římě, jenž v jedné své studii říká: upřímnost se nevyplácí.

"Je to pravda," konstatuje Willy Pasini, docent psychiatrie na ženevské univerzitě a sexuolog. "Lži mohou ochránit manželství před otřesy, ačkoli je třeba rozlišovat mezi lží prospěšnou a lží zlovolnou. Prospěšná lež druhému pomáhá, zlovolná nikoli. Jsou však také agresívní pravdy, které jsou říkány jen proto, aby zranily. Myslím, že každý má právo na svou vlastní 'tajnou zahrádku'."

Pasini soudí, že pojetí manželství je na prahu třetího tisíciletí značně rozdílné od nedávné tradice. Dnes je filozofií manželství "společně volni", vysvětluje. Nejprve jednotlivec, pak teprve partner; v tomto systému má lež smysl, protože pak cizoložství není zrada, ale osobní realizace. Podle studie římských psychologů dokáže partnerka vyčítat několikrát denně partnerovi nevěru v 95 procentech případů, partner v 90 procentech případů.

Podle expertů je lépe zachovat mlčení i u méně závažných prohřešení, aby se partneři vyhnuli konfliktům a nepříjemným diskusím. Například erotická fantazie: ženy zuří v 70 procentech případů, projeví-li se tento sklon u partnera, muži v 62 procentech případů.

I v těch nejvšednějších chvílích života zřejmě upřímnost harmonii manželského páru škodí. Nikdy nepřiznávejte vlastní manželce, že podle vás není elegantní a sexy. Pokud partner pochválí vzhled jiné ženy, v 80 procentech případů tím nevyhnutelně vyvolá hádku.

Přirozeně není radno zpochybňovat vůdčí postavení muže, pokud jde o jeho zdatnost, jinak se pustí do boje: tak je tomu podle studie římských psychologů alespoň v 90 procentech případů. Pro muže je nejobtížnější sebeironie. Partner je v 90 procentech případů rozlícen, pokud jej partnerka nepovažuje za nejinteligentnějšího, v 87 procentech případů jí nedokáže tolerovat, jestliže ho nepovažuje za okouzlujícího, v 56 procentech případů se urazí, nepovažuje-li ho za kultivovaného. Hašteří se dokonce, když jej manželka nepovažuje za elegantního (v 58 procentech případů) a za sportovní typ (v 37 procentech případů).

"Lež je zbraň stejně tak jako pravda," tvrdí psychoterapeutka Gianna Schelettová, "je těžké říci, co působí zlo, či dobro. Co je ale manželství bez komunikace, bez loajality? Je třeba chápat, že ten druhý má právo na svůj malý tajný svět, že se nehovoří úplně o všem. Není to lež, ale součást manželské smlouvy."