Následnou souhrou řady náhod se ocitl v Armádním střeleckém klubu ve Staré Boleslavi, jehož součástí je i skupina střelců z historických zbraní.
Šindelář bydlí v Praze, kde je také zaměstnán v prodejně se zbraněmi a střelivem. Do Staré Boleslavi jezdí nejméně jednou týdně. "Každé úterý se sejdeme, zastřílíme si, pokecáme u kafe a naplánujeme akci na nejbližší víkend," říká Šindelář, který si nemůže vynachválit partu.
"Jsme sebranka samých dobrých lidí, to je na tom všem nejlepší."
Původně začal před osmi lety se střelbou z historických zbraní. Ryze střelecký zájem se mu postupně rozšiřoval i o další historický rozměr.
"Už od pětadevadesátého v tom jedu naplno se vším všudy," přiznává. Do modrobílých unionistických uniforem 8. kavalerie státu Iowa se neoblékl s přáteli jen tak. Měli funkční perkusní zadovky Sharps z poloviny 19. století, které někdejší kavaleristé používali a z knížek vyčetli, že ve státě Iowa byla silná česká komunita a někteří tamní vojáci proto byli české národnosti.
Z Ameriky si sehnali střihy uniforem a potom českou krejčovou, která je ušila. Rok a půl pátrali po ševci, aby jim podle vzoru ušil kožené boty a to tak, že musí mít chlupy ven a hladkou kůži dovnitř. "Člověk musí být opravdu magor, aby to dotáhl do všech detailů," míní Šindelář a vypočítává náklady nezvyklého koníčka. Komplet uniforma i s dobovým spodním prádlem dělá dohromady asi šedesát tisíc korun, klobouk ho přišel na dva tisíce, kalhoty na tři tisíce, puška stála dvaadvacet
tisíc, revolver sedm tisíc a šavle pět tisíc korun.
Ve vitríně ale drahá výstroj nezahálí. V sezoně není víkend, aby 8. kavalerie ze Staré Boleslavi nebyla na nějaké veřejné akci. Ovšem bez koní. "Na to už nám nestačí peníze ani síly," povzdechl si Šindelář.
 Akce se zůčastnily i ženy, 27. listopadu 2000. |
 Důležitý je výběr zbraně, 27. listopadu 2000. |
 Pekelné soustředění, 27. listopadu 2000. |
 Pózování pro fotografy, 27. listopadu 2000. |
