Učitel Barda: Z Langerové je žena

čtvrtek 17. června 2004
46

Ta holka nemůže dělat nic jiného než zpívat, říká Anetin učitel hudby V životopisu Anety Langerové mimo jiné stojí: Od devíti let členkou sboru Bardáček. Teď by do něj mohla připsat: Je mi osmnáct a prošla jsem soutěží SuperStar až do finále, kde se utkám se Šárkou Vaňkovou.

S napětím bude velké nedělní klání sledovat také její učitel hudby a vedoucí sboru Bardáček Jiří Barda. S Anetou se naposledy viděl před čtrnácti dny. "Co je v soutěži, nemá vůbec čas. A bohužel ho nebude mít ani na náš koncert, který děláme v Říčanech pravidelně dvakrát v roce. Přijela mi s omluvou vrátit texty," říká Jiří Barda a prorokuje, že už se s ní ve sboru asi neuvidí.

"Bude mít určitě jiné starosti a nebude mít ani čas. A je to dobře. Ta holka nemůže dělat nic jiného než zpívat. Bylo jen otázkou času, kdy o sobě dá vědět."

Už tenkrát, v devíti letech, prý nebyla k přehlédnutí. "Měla zajímavý, temný, krásný hlas. S dětmi ze souboru byla často v různých studiích, třeba u Karla Vágnera nebo Michala Davida, a nazpívávala tam hlasy různých dětských postav, většinou pohádkových. Kdekoli otevřela pusu, chodili se na ni všichni, co tomu trochu rozuměli, dívat a obdivně říkali: To je zajímavé, to jsme tady ještě neměli. Aneta většinou každou roli vysekla hned a lépe než originál," vzpomíná Barda, který přihlásil před dvěma lety Anetu s dalšími dětmi ze sboru i do soutěže Rozjezdy pro hvězdy. Tři včetně Anety se dostaly až do televize.

A jaká Aneta byla? "Uzavřený typ. Samotář. Alespoň tak na mě vždycky působila. Třeba jsme jezdívali na týden na soustředění do Pasek a tam se vždycky navečer sebrala, šla si lehnout k řece a rozjímala. Nerada se fotila. Když viděla fotoaparát, zalezla hlavou pod stůl. Zpočátku byla trochu nedochvilná, ale to se brzy srovnalo.

Byla hrozně stydlivá. Když měla na koncertech přidávat, nechtělo se jí znovu na pódium. Neřešila ani, co má na sobě. Vzala si džíny a šla. Teď je vidět, že jí vizážisté z Novy do oblékání mluví, hlavně s účesy si pěkně pohrávají," směje se Jiří Barda a přiznává, že je z Anety hezká ženská.

"Předtím si toho člověk ani nevšímal, byla normální, nijak nevyčnívala. Byla jedním z těch dětí - a najednou se z ní přes noc stala hvězda. Je vidět, že na sobě udělala kus práce. Od dubna, co je v SuperStar, je vyzrálejší, jistější. Hlasově, přístupem i chováním mi připadá daleko suverénnější, než byla předtím. Doufám, že se nezměnila povahově. Nikdy nebyla taková, aby na ni něco zapůsobilo tak, že by ji to hodilo úplně jinam, než by mělo. Trochu se asi změní, to je i nutné. Už proto, že se pohybuje mezi úplně jinými lidmi než dosud."

Jiří Barda ví, o čem mluví. Sám strávil v showbyznysu téměř dvacet let. Hráč na basovou kytaru začínal s Alešem Ulmem, spolupracoval s Kroky Františka Janečka, Jiřím Helekalem, Evou Olmerovou, Michalem Davidem. Rozloučil se s ním v roce 1991, kdy se z něj stal učitel zpěvu a hry na kytaru v Městském kulturním středisku v Říčanech. Po hraní se mu nestýská. "Jednou za půl roku si zahraju na baskytaru s kapelou mladých kluků. Práce s dětmi mě ale naplňuje daleko víc. Je to hodnotnější. A když se podaří skvělý člověk s takovým hlasem, jaký má Aneta, je to radost."