ale to neznamená, že pokojové rostliny si poradí se vším samy. Ostatně starost o hrnkové květiny můžete spojit s péčí o zahradu, když je na léto vynesete ven.
- Máte-li zahrádku, nebo aspoň balkon, pak neváhejte a dopřejte slunomilným rostlinám letnění. Venkovní prázdniny svědčí zejména středomořským druhům - například ibiškům, pryšcům, bugenvilejím, štětkovcům nebo fikusu.
- Horké slunce dokáže proměnit květináč v pokojovou Saharu. Jen málokdy se však stane, že by rostliny strádaly žízní, zato mnohem častěji trpí přelitím. Zalévejte je pravidelně, nejraději ráno - ale až tehdy, kdy bude substrát v květináči na povrchu proschlý a v misce nebude už žádná voda.
- Když už nestřídmí sousedé, jimž jste svěřili péči o květiny během dovolené, zalévali až k hranici klinického přelití, můžete se pokusit o resuscitaci: rostlinu opatrně vyjměte z původního květináče. Zahnívající kořeny propláchněte v odvaru z heřmánku, který působí jako mírné antiseptikum, a přesaďte ji do lehkého substrátu.
- Světlo, teplo a dostatek vody ženou rostliny k rekordnímu růstu. Proto potřebují také dostatek živin. Dopřejte jim tedy plné doporučené dávky hnojiva.
- Řada druhů se za dobrou péči odvděčí bohatým nasazením květů. Ty však zdobí jen do chvíle, než začnou odkvétat. Jakmile odpadnou nebo začnou zasychat první plátky, hned květ odštípněte, jinak rostlina napře všechny síly do tvorby plodů. (Výjimkou je samozřejmě případ, kdy si květinu chcete sami rozmnožit ze semen.)
- Horko a sucho svádějí k co nejčastějšímu mlžení květin. Rosení na slunci však pro listy i květy představuje značné nebezpečí: vodní kapka totiž funguje jako lupa a sluneční paprsky, které jí projdou, mohou list citelně popálit.
- Během léta rostliny prostojí celé dny u otevřených oken. To jim sice svědčí, ale okna jsou dokořán i pro nejrůznější létající škůdce. Proto květiny alespoň jednou týdně pečlivě prohlédněte.
- Na zahradě, ale hlavně na balkoně se práší o poznání víc než na římse za oknem. Až budete rostliny stěhovat zpátky do pokoje, jemně jim osprchujte listy vlažnou vodou: nejen že je tak zkrášlíte, ale především jim usnadníte dýchání a odpařování.
- Letní pobyt venku prospěje i všem běžně pěstovaným druhům kaktusů a sukulentů. Výjimky, jimž by letnění mohlo uškodit, se vyskytují ve sbírkách kaktusářských nadšenců, ale ne mezi obvyklými domácími druhy.
- V teplých letních dnech mohou kaktusy a sukulenty stát venku bez krytu. Pokud však rosničky ohlásí déletrvající vlhko nebo několik dnů s častými přeháňkami, raději suchomilné sukulenty zakryjte fólií nebo pařeništním oknem.
- Pokud jste během léta kaktusy nepřesazovali (což odborníci doporučují pouze v nejnutnějších případech), prospěje jim koncem prázdnin přihnojení.
- Jak dlouhé prázdniny na zahradě budou květiny mít, záleží na počasí: zpátky na římsy je zaženou nízké teploty i déletrvající deště. Teplomilné hrnkovky se na římsy stěhují obvykle na začátku září, kaktusy a sukulenty mohou na zahradě vydržet až do svatého Václava.
- Máte-li zahrádku, nebo aspoň balkon, pak neváhejte a dopřejte slunomilným rostlinám letnění. Venkovní prázdniny svědčí zejména středomořským druhům - například ibiškům, pryšcům, bugenvilejím, štětkovcům nebo fikusu.
- Horké slunce dokáže proměnit květináč v pokojovou Saharu. Jen málokdy se však stane, že by rostliny strádaly žízní, zato mnohem častěji trpí přelitím. Zalévejte je pravidelně, nejraději ráno - ale až tehdy, kdy bude substrát v květináči na povrchu proschlý a v misce nebude už žádná voda.
- Když už nestřídmí sousedé, jimž jste svěřili péči o květiny během dovolené, zalévali až k hranici klinického přelití, můžete se pokusit o resuscitaci: rostlinu opatrně vyjměte z původního květináče. Zahnívající kořeny propláchněte v odvaru z heřmánku, který působí jako mírné antiseptikum, a přesaďte ji do lehkého substrátu.
- Světlo, teplo a dostatek vody ženou rostliny k rekordnímu růstu. Proto potřebují také dostatek živin. Dopřejte jim tedy plné doporučené dávky hnojiva.
- Řada druhů se za dobrou péči odvděčí bohatým nasazením květů. Ty však zdobí jen do chvíle, než začnou odkvétat. Jakmile odpadnou nebo začnou zasychat první plátky, hned květ odštípněte, jinak rostlina napře všechny síly do tvorby plodů. (Výjimkou je samozřejmě případ, kdy si květinu chcete sami rozmnožit ze semen.)
- Horko a sucho svádějí k co nejčastějšímu mlžení květin. Rosení na slunci však pro listy i květy představuje značné nebezpečí: vodní kapka totiž funguje jako lupa a sluneční paprsky, které jí projdou, mohou list citelně popálit.
- Během léta rostliny prostojí celé dny u otevřených oken. To jim sice svědčí, ale okna jsou dokořán i pro nejrůznější létající škůdce. Proto květiny alespoň jednou týdně pečlivě prohlédněte.
- Na zahradě, ale hlavně na balkoně se práší o poznání víc než na římse za oknem. Až budete rostliny stěhovat zpátky do pokoje, jemně jim osprchujte listy vlažnou vodou: nejen že je tak zkrášlíte, ale především jim usnadníte dýchání a odpařování.
- Letní pobyt venku prospěje i všem běžně pěstovaným druhům kaktusů a sukulentů. Výjimky, jimž by letnění mohlo uškodit, se vyskytují ve sbírkách kaktusářských nadšenců, ale ne mezi obvyklými domácími druhy.
- V teplých letních dnech mohou kaktusy a sukulenty stát venku bez krytu. Pokud však rosničky ohlásí déletrvající vlhko nebo několik dnů s častými přeháňkami, raději suchomilné sukulenty zakryjte fólií nebo pařeništním oknem.
- Pokud jste během léta kaktusy nepřesazovali (což odborníci doporučují pouze v nejnutnějších případech), prospěje jim koncem prázdnin přihnojení.
- Jak dlouhé prázdniny na zahradě budou květiny mít, záleží na počasí: zpátky na římsy je zaženou nízké teploty i déletrvající deště. Teplomilné hrnkovky se na římsy stěhují obvykle na začátku září, kaktusy a sukulenty mohou na zahradě vydržet až do svatého Václava.
