Britské lodě přivážející do Evropy čaj z Dálného východu dovezly i první prostorové hádanky. Krabičky ze slonoviny, jež obvykle obsahovaly deset a více nepravidelných dílků, vévodily 18. století. Nebyl problém tyto části vysypat. Ale navrátit je pak zpět bylo velmi problematické. Navzájem neprotínající se části m usely být zpět ukládány vždy jediným způsobem. A tak neděle, což byl jediný den, kdy se rodiny scházely, patřily často hlavolamům a skládání kousků do krabiček. Za velice záludné skládačky jsou považovány ty,jež mají co nejméně dílků, a přesto složení obvykle trvá velmi, velmi dlouho. T oto prostorové rovnání mělo svůj vrchol objevem Somy. Pouhých sedm dílků vybraných v roce 1936 dánským fyzikem a básníkem Pietem Heinem bylo pojmeno v áno podle smyšlené drogy spokojenosti z románů Aldouxe Huxleye. K dnešním u datu je známo přes tři tisíce úloh, které lze z těchto dílků zadat, počínaje krychlí 3x3x3 přes maketu vany k mrakodrapu. Průměrný čas na sestavení krychle z dílků hlavolamu Soma je sedm minut. Kratší doby sestavení lze považovat za úspěch a za výjimečné nadání pro prostorovou představivost. Čas okolo čtvrthodiny a více vám určitě bude sloužit jako varování, že je nutné více cvičit. Pokud běžně skládáte zadané tvary do dvou minut, pak je načase poohlédnout se po sadě tetromina. Skládanka obsahuje rovinné kombinace ze čtyř slepených krychlí. Na obrázku je trojitá sada zhotovená dle zvířat čínského horoskopu. Můžete se pustit do krychle 3x3x3, hranolu 3x4x4 či jen čtverce 6x6 či 7x7. Úloha složitější o to, že při jejím řešení není nutné využít všechny dílky. Samozřejmě je třeba přijít na to, které to jsou.
17. června 2000
