OTÁZKA:
Mám o pět let mladšího přítele. Vzhledem k tomu, že mi je 30 let bych do budoucnosti tak do roka až dvou chtěla dítě. Můj přítel o tom nechce ani slyšet a v případě otěhotnění chce abych šla na potrat. Denně kontroluje, zda beru antikoncepci a uráží mě tím. Při čemž jsem mu jasně řekla, že ho nechci podvodně udělat otcem. Mám pocit, že náš vztah nemá žádnou budoucnost a začíná mi lézt na nervy a nejraději bych byla sama. Žijeme v mém bytě asi půl roku. Myslíte, že je něco špatného na tom, když mu řeknu, že chci čas na řešení našeho vztahu a aby se odstěhoval? Nevím si rady. Na jednu stranu ho mám pořád ještě ráda, ale spíše u mne ze 3/4 převládají negativní pocity vůči jeho osobě. Lidově řečeno - leze mi na nervy.
Co s tím?
Anonym
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, jak sama tvrdíte, převažují u vás hlavně negativní pocity vůči partnerovi. Už to samo o sobě je problém, možná větší než váš spor o dítěti. Odloučení by Vám jistě prospělo a nejspíš také napovědělo jak dál. Zkuste s ním promluvit, upřímně mu vysvětlit Vaše důvody a v případě, že nepřistoupí na společnou dohodu, nechte ho plavat. Když ne napořád, tak určitě na nějaký čas.
4.2.2002 16:25
OTÁZKA:
Žiji již dva roky s přítelem.Jsme oba rozvedení.Problém ovšem je s jeho 20ti letou dcerou.je proti mě .partner to ví takže se s ní stýká abych já nevěděla.Před ní i když je to nutné tak ani nezavolá.když s ním o tom chci mluvit tak nechce.Ře¨kne že jsem proti ní zaujatá.Ani k nám nejezdí.Je mi to líto,protože to jediné narušuje náš vztah.Böhužel nevím co s tím .je pravda že někdy asi jsem opravdu víc zaujatá než by mělo být ale prostě to někdy nezvládnu.Rozhodně se kvůli tomu nehádám,ale většinou to tak zkončí protože jí neustále omlouvá.Má ještě syna 9let,který je úplně v pohodě.
Anonym
ODPOVĚĎ:
Milá paní, bohužel neznám přesně důvod, proč si myslíte, že Vás dcera Vašeho partnera nemá ráda. Nicméně se pokuste oprostit od emocí a berte ji věcně a ve vší slušnosti jako součást partnerova života. Nereagujte na její negativní chování. Nevadí, pokud vás nenavštěvuje, rozhodně nenaléhejte, avšak zároveň svému partnerovi nevyčítejte, že se chce s dcerou vídat. Nemusíte s ní přece za každou cenu vycházet. Přestanete-li tohle řešit, vyjdete i lépe s partnerem. Dřív nebo později bude mít dcera vlastní rodinu a vztahy se jistě usadí.
4.2.2002 16:42
OTÁZKA:
OTAZKA: S partnerem jsme spolu půl roku a pomalu zde nastava otazka, jak řešit náš problém. On je z Karlovych Varu, já z Prahy. Oba mame dobre placenou praci,ale kdyz navedeme tema na spolecne bydleni, shodli jsme se na tom, ze bychom bydleli v Praze. V tom je to vyresene. Kazdopadne partner ted resi otazku, jestli jsem ja to, co v zivote chtel a jestli mu to za to stoji se sem pristehovat. Vim, ze v tomhle mi nepomuzete,protoze se musi rozhodnout sam. Ja ted akorat nevim, jak se pred nim chovat. Musim na to porad myslet a za 2 tydny jedem na hory a po tech ma prijit finalni rozhodnuti. Moc se bojim, ze ho ztratim. Děkuji za odpoved.
Anonym
ODPOVĚĎ:
Milá čtenářko, proč ta ultimáta? Píšete, že rozhodnutí nastane po horách. Jestli partnera milujete, dejte mu delší čas na rozmyšlení. Chovejte se mile a přirozeně, pokuste se nazavádět debatu na choulostivé téma, věnujte se kamarádkám a svým zájmům. Věřím, že když mu s Vámi bude dobře, určitě Vás neopustí.
4.2.2002 17:05
OTÁZKA:
Kájo z toho ti půjde hlava kolem....Je mi 36 a mám partnerku se kterou mám roční holčičku a máme docela pohodový vztah, moje partnerka má ale dceru z prvního manželství, které je 17 let, nedávno jsem jí vzal na párty a potom se to seběhlo tak, že jsme spolu měli sex, bylo to oboustranné, říká se tomu selhání...od té doby jsme spolu selhali několikrát...žijeme všichni ve společné domácnosti, partnerka to samozřejmě neví a my to zatím úspěšně tajíme, mám rád obě dvě a bojím se že to praskne ! Co s tím ? Skočit do zdi ?
Anonym
ODPOVĚĎ:
Milý čtenáři, neexistuje univerzální pravidlo, které vaši situaci vyřeší. Můžete žít v jedné rodině se dvěma ženami, pokud jen jedna (nebo žádná) je vaše zákonitá manželka. Fér je to ale jen v případě, že obě ženy o sobě vědí a s takovým soužitím souhlasí. Jste-li si ale jist, že jejich souhlas nezískáte, bylo by na místě se pro některou z nich rozhodnout. Píšete, že obě máte rád. Jestliže je máte opravdu rád, neubližujte jim. Čím dřív začnete jednat férově, tím spíš máte šanci, že je obě neztratíte definitivně.
5.2.2002 15:50
OTÁZKA:
Mam pritele, 25let, ktery je hodne zavisly na sve mamince, zemrel mu totiz v dospivani otec,takze on jako "jediny muz v rodine" ma pocit, ze musi vse resit a byt stale po ruce. Bydli s mamou a kdyz nahodou by ji nevidel, napr. vikend, tak aspon zavola. Jeho maminka je velmi pohodova zenska, ale o to je to vsechno horsi, mam dojem. Co radite?
Anonym
ODPOVĚĎ:
Milá slečno, nejlépe uděláte, když si o Vašich obavách s přítelem upřímně promluvíte. To, že je jeho maminka pohodová ženská, jak píšete, vidím spíš jako výhodu, protože i ona jistě Vaše obavy pochopí. Pokud je soběstačná, nebude vám bránit v tom, abyste co nejdřív žili sami ve vlastním bytě. Jestliže se Váš partner nebude chtít od maminky odstěhovat, pak máte jedinou možnost: nastěhovat se k nim a mít pevné nervy.
5.2.2002 16:56
OTÁZKA:
Jsem rozvedená se dvěma dětmi, můj přítel je o 5 let mladší . Jsme spolu 4 roky, rozumíme si po všech stránkách, planujeme rodinu. Jeho rodiče jsou všas proti našemu vztahu o případném sňatku nechtějí ani slyšet. Osobně mě zatím nepoznali - nemají zájem. To že spolu žijeme před nimi přítel tají. Když o tom chci s přítelem mluvit a hledat nějaké řešení, vyhýbá se odpovědi se slovy "nechci o tom mluvit". Co dál? Občas v duchů viním svého přítele, že jim podléhá a nedokáže (nebo nechce?) si prosadit své rozhodnutí. Co mám dělat, máme vůbec nějakou šanci? Děkuji za odpověď.
Anonym
ODPOVĚĎ:
Milá paní, hlavní je Vaše shoda s partnerem. Že si nerozumíte s jeho rodiči, je sice škoda, ale i to se v životě stává. Nelámejte nezájem jeho rodičů přes koleno. Naléháním na partnera situaci nepomůžete. Chcete po něm, aby se rozhádal se svými rodiči? Buďte klidná, snažte se jejich odmítavý postoj ignorovat. Soustřeďte se na klid a pohodu u vás doma. Věřím, že až přijdou vnoučata, prarodiče si k vám cestu najdou.
6.2.2002 16:05
OTÁZKA:
ad 26264: Milý Kájo, to se mi snad jen zdá, že radíte ženě nastěhovat se k partnerovi, který bydlí s maminkou, a mít pevné nervy? Kdo jste? Nepatříte svými názory přinejmenším do minulého století? Jakým právem chcete po ženě, aby měla pevné nervy, místo aby zvážila, zda s partnerem dále setrvá? Díky předem za odpověď.
Anonym
ODPOVĚĎ:
Milý čtenáři, chcete-li polemizovat s mými názory, čtěte odpovědi pozorněji a napište své postřehy na e-mail iDNES@iDNES.cz.
6.2.2002 16:17
OTÁZKA:
Milý Kájo! Je mi 27 let, sem 8 let vdaná, mám 8 letého syna. Před rokem jsem měla známost a byla jsem rozhodnutá opustit manžela a i s dítětem se odstěhovat. Protože ale člověk míní a život mění a taky snad proto, že jsem dostala rozum, zůstali jsme s manželem spolu. Ten samozřejmě o nevěře ví, ale chtěl, abychom se k sobě vrátili. Náš vztah je teď velmi pěkný až na jednu věc a tou je manželova žárlivost. Je to pochopitelné, po tom, co se stalo, ale já dělám vše proto, aby neměl důvod žárlit a aby se mezi námi obnovila důvěra. Vím, že bych měla být trpělivá, ale někdy je to opravdu těžké. Raději už nikam sama nechodím a snažím se, aby nedávála nejmenší důvod k pochybnostem. Myslím ale, že sezení doma není nejlepším řešením . Poraď, co s tím.
Anonym
ODPOVĚĎ:
Milá paní, obnovit důvěru je těžší než ji ztratit. Možné je, že příčina Vaší nevěry, zůstala Vašemu manželovi nejasná, nebo dokonce utajená. Zpytujte vlastní pocity a ujistěte svého muže, že důvod k Vašemu mimomanželskému vzplanutí už pominul. Dejte mu šanci, aby mohl co nejvíc volného času trávit s Vámi. On sám přijde na to, že leckam - například na aerobik - s Vámi opravdu nemusí...
7.2.2002 12:32
OTÁZKA:
Ahoj Kájo, mám půl roku přítelkyni a je mi s ní fajn. Minulý měsíc jsme měli nějaké neshody, které jsme si vyříkali a zjistili jsme, že se v některých názorech dost rozcházíme. Vím, že ve vztahu nemůže být nikdy nic na 100% a že je třeba umět to špatné převážit tím dobrým. Poslední týden se ale chová dost divně. Když k ní příjdu, řekne, že jen na chvilku, že už něco má. Včera jsem to s ní chtěl probrat, ale nechtěla to rozebírat, protože za ní každou chvíli přijde kamarád, který u ní zůstal přes noc. Snažím se být tolerantní a má mou plnou důvěru. Nemyslím si, že by někoho měla. Když jsem naléhal, že to chci řešit, řekla že si není jistá, jestli se to vůbec řešit dá. Teprve potom jsem si uvědomil, že to bude vážný problém. Nevím o tom, že bych ji nějak ublížil. Naopak naznačila, že je nesvá z toho, že se ji zdá, že se kvůli ní trápím. Připadá mi to jako bludný kruh. Poradíš mi něco?
Anonym
ODPOVĚĎ:
Ahoj, tak, jak váš vztah popisujete, to vypadá, že Vaše přítelkyně si sama potřebuje ujasnit, co chce. Do té doby nemá cenu naléhat na ni s řešením vás dvou. Netrapte se výčitkami, že jste jí snad někdy ublížil. Někdy je zkrátka "ve hře" jen chemie, kterou nelze racionálně zdůvodnit. Těžko říct, jak se ona rozhodne. Větší šanci máte v případě, že k ní budete milý, přiměřeně pozorný a dáte si záležet na tom, aby jí s Vámi bylo fajn.
7.2.2002 14:50
OTÁZKA:
Ahoj Kájo, mám velký problém s přítelkyní. Chodíme spolu již dva roky. Když jsem s ní začal
chodit, byla velký extrovert. Myslel jsem, že ji mohu změnit, ale asi jsem se spletl. Chtěl
jsem se zeptat, jestli tato vlastnost nemůže být způsobena i nějakou fyziologickou poruchou.
Ona do 4 let nepromluvila ani slovo, a když poté promluvila, mluvila hned celou větou.
Není absolutně schopna komunikovat s lidmi, které nezná. Vždycky se zasekne, zčervená
a prostě přestane mluvit a má tendenci odcházet. Takto se chová v naprosto běžných
situacích, třeba při placení v restauraci. Může to být problém i jiného než psychického rázu?
Je možné, aby se takovýto člověk změnil?
Ondra
ODPOVĚĎ:
Ahoj Ondro, promiň, ale na tohle Ti těžko odpovím. Příčin proč se Tvá přítelkyně chová tak, jak píšeš, může být víc. Jednou z nich by mohl být i nedostatek sebevědomí. Pokud její chování vadí i jí samotné, měla by zajít k psychologovi a poradit se.
7.2.2002 16:29
OTÁZKA:
Ahoj, muj kluk je strasne linej. Vubec mi v nicem nepomaha a necha me delat uplne vsechno.
Anonym
ODPOVĚĎ:
Milá čtenářko. Ve společné domácnosti záleží na dohodě obou partnerů, jak se budou na jejím chodu a úklidu podílet. Měli byste si v klidu vyříkat, jak kdo z vás si starost o domácnost představuje, a práce si rozdělit. Možná Vám leccos napoví chod domácnosti u partnerových rodičů. Jestliže nebude váš přítel chtít přistoupit na žádnou dohodu a nechcete-li uvažovat o rozchodu, nezbyde mi, než Vás politovat, protože dál budete na všechno sama. A uvědomte si, že s dětmi práce a starostí ještě pribyde.
8.2.2002 11:02
OTÁZKA:
Mily Kajo, zname se s pritelem uz temer pet let. Je to bajecny chlap. Nedavno me pozadal o ruku. Mohla bych byt nejstastnejsi zenska na svete, ale ma to hacek. Je to cizinec a nechce zit u nas. Ma Cechy rad, ale neni tam pro nej dostatek prilezitosti. Ja uz ted s nim ziji vice jak tri roky za oceanem a dokonce se mi podarilo se tam dostat na skolu. Zvykla jsem si, ale samozrejme se mi neskutecne styska po domove, rodicich, kamaradech. Nekdy mi pripada, ze to vsechno za to stoji, ale bojim se, ze prijdou horsi chvile a nebudu si uz tak jista. Mam pocit viny vuci rodicum, protoze je vidim jen jednou do roka a oni by jiste byli stastni, kdyby me meli nablizku. Nechci jim zpusobovat bolest, ale co delat? Opustit pritele, ktereho mam opravdu rada, a mozna toho litovat cely zivot, nebo opustit rodice a zpusobit jim trapeni. Vim, ze ja jsem jediny clovek, ktery musi ucinit takove rozhodnuti, ale zajimalo by me, co si o tom myslis. Moc dekuji.
Helena
ODPOVĚĎ:
Milá slečno, blahopřeji k "báječnému chlapovi". Ne že byste mohla být, ale Vy byste měla být "nejšťastnější ženská na světě". Chápu, že se Vám stýská. Ale stál by Vám návrtat k rodičům za rozchod s člověkem, s nímž si plánujete šťastnou budoucnost? Píšete, že je vidíte jednou do roka - pokuste se přijet tedy častěji, trávit v Čechách s přítelem prázdniny.
8.2.2002 11:22
OTÁZKA:
Kájo, moje holka si hledá vedlejší práci. To je v dnešní době těžké a navíc o zvýšení kvalifikace nechce ani slyšet. Začala reagovat na inzeráty nabízející intimní služby. Prý by chtěla zkusit dělat striptérku. Chystá se na konkurz na "společnici" do pánského klubu. Takových sklonů jsem si u ní nikdy nevšiml a dost mě šokují. Tohle bych asi nesnesl. Těžko snáším už i tyhle nápady. Poraď mi, prosím, jak mám reagovat? Díky.
Anonym
ODPOVĚĎ:
Ahoj, v první řadě byste měl svou přítelkyni upozornit na to, že se Vám takové nápady nelíbí. Pokud cítíte, že její případné veřejné erotické aktivity byste opravdu nesnesl, měl byste jí upozornit, že riskuje konec vašeho vztahu. Jestliže ji ani tak neodradíte, záleží už jen na Vás: buď se s tím smíříte, anebo zvolíte rozchod.
8.2.2002 11:34
OTÁZKA:
Ahoj Kajo, mam 2 roky vztah se zenatym muzem (4 roky mam partnera). Posledni dobou se hodne hada se svoji zenou. Chce to s ni dat dohromady, maji dve deti, jen ji rekl, ze s ni nebude spat, jinak se k ni chova lip nez kdy driv. Chodi spolu do poradny, ale je cim dal hur, ona je nestastna, rika, ze chce vsechno, hrouti se. On rika, ze by s ni dokazal zit kvuli detem, ale jen ja jsem jeho laska. Rika, ze jestli s ni je nebo ne, nema nic spolecneho s nami, ze zije jen se mnou. Snazila jsem se s nim nekolikrat rozejit, ale vracime se k sobe zoufali. Drzi me nad vodou, ze spolu mozna nekdy budem. Presto, ze jsem nedavno zjistila, ze mi byl neverny. Tvrdil, ze slo jen o sex, ze si nechal masirovat ego, kdyz se mu hrouti rodina, ja se s nim porad rozchazim a v praci to taky neni ok. Rozhodla jsem se s nim zustat a vyporadat se s tim, ale zatim jsem si dost nejista, kdyz rika ze je vecer v praci... Chova se ke me moc nezne a pozorne, i kdyz uz mi nepise sto esemesek denne a nevidime se kazdy den, rika ze to neni dulezite, ze hlavni je jak se milujeme. Na druhou stranu rika, ze nez aby mi nekdy znovu ublizil, ze se me radsi vzda, ze ho desi, ze mi dokazal byt neverny... Jsem uplne zmatena, ale uz se bojim s nim neco resit, myslim ze potrebuje klid, aby si vsechno vyresil doma a taky cas pro nas dva se srovnat s tim co se stalo, ale nevim, jestli bych uz taky nemela zacit byt trosku sobecka...
Anonym
ODPOVĚĎ:
Milá slečno. Rozumím-li tomu dobře, máte vedle ženatého přítele ještě o dva roky déle jiného partnera. O něm se však ve Vaší otázce (kromě poznámky v závorce) nezmiňujete, není jasné, zda o ženatém příteli ví.
Váš ženatý ctitel řeší svou rodinnou krizi v manželské poradně, z čehož soudím, že mu na rodině přece jen záleží. Pro Vás má hezké sliby a krásné řeči, zdá se, že bez vvyhlídky na společnou budoucnost. Naléhat na něj, to může způsobit neshody mezi vámi, opustit ho je těžké. Co Vám zbývá? Rozhodněte se sama za sebe: Co s přítelem, s nímž jste 4 roky? S kým byste chtěla žít a mít děti? Jak dlouho vydržíte čekat na ženatého partnera? Nebojíte se, že pokud ho získáte, dostanete se do pozice jeho současné ženy? Jestliže zjistíte, že ženatý přítel je opravdu ten pravý, dejte mu prostor, aby si vyřešil manželství. Jste-li i Vy pro něj do dalšího života ta pravá, jistě se to včas dozvíte.
8.2.2002 16:16
OTÁZKA:
Je mi 25 let a 1,5 roku žiji se svým přítelem (je stejně starý jako já). Od začátku našeho seznámení spolu máme krásný vztah a máme se moc rádi, z čehož asi pramení partnerův problém. Nedávno z něj vypadlo, že má občas pocit, jestli mu náš vztah nepřerostl přes hlavu, že je ještě mladý na to usadit se. Šokovalo mě to - navrhla jsem, aby se odstěhoval a ujasnil si, co vlastně chce. To však nedokáže, má mě moc rád. Od té doby se chová moc hezky, ale já si myslím, že to za chvíli budem řešit zase. Moc mi to ubližuje. Podle tvrzení kamarádek je to normální pocit mužů, jenom ten můj o tom se mnou na rovinu mluví. Co si to tom myslíte Vy? Můžete, prosím, poradit? Děkuji
Anonym
ODPOVĚĎ:
Milá čtenářko, jestli Váš partner řeší, zda je či není mladý na to či ono, je to jeho osobní dilema, s nímž mu zřejmě nepomůžete. Svěřil se Vám se zraňující upřímností. Ta možná pramení i z toho, že vnímá Vaši oddanost jako velký závazek a má obavy, že že mu nedokáže dostát. Každopádně se netrapte, buďte dál veselá a milá - to jsou Vaše nejpřesvědčivější argumety.
8.2.2002 17:06
OTÁZKA:
Ahoj,mam ůrpblem",ani vlastne nevim jestli je to problem....tak zacnu jsem GAy 21 let,mel jsem krasnej vztah s klukem 3 roky,jemu bylo 28,nechal me,mel pocit,ze mu ujizidi vlak....vzal jsem to,hodne jsem trpel,ted jsem 8 mesicu,sam a dela mi problem se s nekym seznamit,nemam problem nekoho poznat,ale uz me nebavi seznamovat se na diskotekach a vedet,ze je to jen o sexu.......vsichni moji znami mi rikaji,ze jsem hodne hezkej a ze se nemusim bat,ze by me nikdo nechtel,ale ja jsem zjistil,ze po tom rozchodu jsem hrozne narocnej,casto smutnej a proste mi chybi to co jsem driv mel porad,fajn nalada,pocit stesti....jak mam zacit novej zivot???Poradte mi prosim.::))
Moc diky a fajn weekend:)
ach.....jooooooo
ODPOVĚĎ:
Milý čtenáři, Tvůj problém řeší tisíce mladých lidí pokaždé, když se s nimi rozejdou jejich partneři. Možná máš o něco ztíženou situaci vzhledem ke své orientaci, protože homosexuálů je na světě míň. Rada pro osamělé, je však stejná: "Neztrácej hlavu", tím myslím naději, víru v sebe a své schopnosti. Baví-li Tě sport, sportuj, zajímají-li Tě vědní obory, studuj, vzdělávej se, čti, choď do divadla, do kina, věnuj se zájmům a nevyhýbej se společnosti... Druhým - a budoucímu partnerovi - také, zaimponuješ jako příjemný, přiměřeně sebevědomý, sympatický a jak to tak bývá - potkáte se nejspíš ve chvíli, kdy to budeš nejméně očekávat. Hodně štěstí!:-)
11.2.2002 11:00
OTÁZKA:
Ahoj. Jsem 14 let vdaná, náš vztah byl až dosud bez vážnějších krizí. Děti byly malé, rovnou z práce jsem upalovala domů a věnovala se rodině. Manžel pracuje hlavně večer a o víkendech, takže jsme často sami doma, tři, ale někdy i šest večerů za týden. Teď, když děti povyrostly, chci občas někam "vyrazit", ne do baru, ale aspoň po městě nebo do divadla nebo s kolegyní na kafe. Ale doma je pak peklo, i když se po práci zdržím jen třeba o hodinu... I když si takhle vyrazím jednou za týden, je to na manžela moc. Jenže já mám pocit, že to nutně potřebuju, za svobodna jsem byla vždy hodně aktivní , měla jsem spoustu zájmů, koníčků a známých. Manžel je zase rád, když může některý večer strávit u TV, nutně k tomu ale potřebuje moji přítomnost. Já zase cítím, že ztrácím všechny kamarádky, ani telefonovat si v podstatě nemůžeme, to ho rozčiluje - asi jako každého muže. Musím říct, že jsem z toho hodně nešťastná a připadám si někdy jako v kleci. Co s tím? Děkuji za radu. Adéla.
Anonym
ODPOVĚĎ:
Milá paní, chcete-li si občas odpočinout od práce i od rodiny, je to naprosto v pořádku. Zkuste se s manželem dohodnout na nějakém pravidle. Některý z večerů může být Váš, další třeba jeho. Máte-li hlídání, vyrážejte občas někam společně. Rozhodně se nevzdávejte kamarádek ani zájmů. Vaše nespokojenost "s klecí" může vašemu manželství ublížit víc, než když sem tam někam zajdete.
11.2.2002 12:41
OTÁZKA:
Ahoj, jsem 10 let zenaty, prd rokem jsem se seznamil s vdanou zenou. Behem nekolika mesicu jsme se do sebe silene zamilovali, nevim co mam delat, zenu mam rad nechci ji opustit, mame male dite, ktere miluji, snazil jsem se vztah ukoncit, ale nemuzu, nemuzu to skoncit, je to silnejsi nez ja.Nemam to ani komu rict, bojim se ze mne zavrhnout rodice, ze zena bude nestastna atd. jsem dost zoufaly
Anonym
ODPOVĚĎ:
Dobrý den. Trápíte se a jediné, co Vám od trápení může v tuto chvíli pomoci, je Váš rozum. Možná by na krátký čas zabrala také "omluvenka" ve stylu: Nepanikařte, časem se Vaše vztahy nějak samy urovnají. Nic Vám však nedodá tolik sebeúcty, jako, když se nenecháte vývojem událostí vláčet. Naopak. Zmobilizujte rozum. Spočítejte si plusy a mínusy na všech stranách a smiřte se s tím, že v každém případě o některé z plusů přijdete. Takový je život. Jsou chvíle, kdy nelze mít všechno.
11.2.2002 15:29
OTÁZKA:
Dva roky jsem chodila s přítelem. Myslím si, že to byl pěkný a harmonický vztah. Jenže .. jediný a vážný problém, který mezi námi visel, byl rozdílný názor na kouření.
Na úplném začátku vztahu jsem ho "odmítla" (nebo spíše se snažila vysvětlit, proč to mezi námi nepůjde), s důvodem že mi kouření moc vadí -pro známé i neznámé důvody.... Asi jsem pro mého přítele mnoho znamenala, protože mi slíbil a nakonec i přestal kouřit. Toto nádherné období trvalo asi 3/4 roku a slovy nejde popsat
.Jenže všechno hezké musí ASI jednou skončit. Přítel to nevydržel a odmítl i mou pomoct. Připadalo mi malicherné se hádat kvůli kouření (když jinak byla maximální souhra), tak jsem přistoupila i na to, že pokud se bude ovládat a omezí kouření přede mnou-budu tolerantní. Ale ani toto mu časem nestačilo a já se jenom trápila, jak to bude dál. Vize společné domácnosti s odporně (promiňte)"páchnoucím" kuřákem mi byla nepředstavitelná. Závěrem to dopadlo, jak to dopadnout mohlo. Řekl mi jak moc mě má rád a co pro něj znamenám, ale v otázce kouření-sorry nejde to. Pro mě to není zrovna k pochopení , protože já bych za něj i dýchala. Pracujeme společně v jedné firmě a když se potkáme, problém s komunikací trochu vázne-z jeho chování a tónu rozhovoru mám dojem, že já jsem ten element, který mu ublížil. Můj příběh není problém, já ho vidím jasně, ale i přesto všechno to nemůžu strávit a trápím se představou, že měl dostat ještě šansi. Prosím trochu potěšte.
R.
ODPOVĚĎ:
Milá čtenářko, kouření je pro nekuřáka jistě nepříjemná věc a zřejmě je to pro Vás určitá hranice, kterou nechcete nebo nedokážete překonat. Pak je opravdu lepší rozchod, než se s odporem přemáhat. Zamyslete se jen nad tím, jestli jsou to skutečně jen cigarety, které vás rozdělují, zda nejsou "ve hře" další neshody. Tím, jestli měl partner dostat ještě šanci, se netrapte. Jeho (vaše společné) šance přece rozchodem zcela nezanikly.
12.2.2002 11:35
OTÁZKA:
Ahoj jmenuji se Andrea je mi 23 let a mam pritele se kterym jsem 5 a pul roku.Tak 2 a pul roku jsme meli moc hezky vztah i pres plno osklivych veci ktere prisly po rozvodu s jeho zenou se kterou ma 11leteho kluka.Mame za sebou take jeden rozchod asi pred 2 lety.Bylo to tak na pul roku ale behem toho pul roku jsme se stejne vidali.I presto ze on mel jeste jiny vztah i kdyz to byla jen postelova zalezitost moc me mrzelo ze to udelal.Pak se ke me vratil a vse se zdalo byt lepsi.Ted jsme se 14 dni nevideli protoze mel pry moc prace.Nejprve jsem to pochopila a jelikoz se vidime pouze 3dny v tydnu tak jsem si na ty dva dny zaridila neco jineho.Pak jsem mu zavolala jestli teda ma cas prijet a on zase ze neco ma a ze je unaveny ale ze se bude snazit prijet. Nakonec mi po telefonu sdelil ze to nema cenu ze uz ho nebavi mi porad vysvetlovat proc neprijede a ze je to porad dokola.A ze bude lepsi vztah ukoncit. Mam se snazit s tim neco delat nebo je tento vztah nadobro ztraceny.Dekuji
Anonym
ODPOVĚĎ:
Milá Andreo, jediné, co můžeš dělat v situaci, kdy máš pocit, že přítelova láska slábne, je si věřit. Neipustí Tě nejspíš tehdy, bude-li mu s Tebou dobře: Tedy žádné výčitky, žádné naléhání. Ocení Tě veselou, trpělivou, tak akorát sebevědomou holku s milým úsměvem. Otázkou pak ale je, zda takový partner, kvůli němuž bys ses snažila být milá za každou cenu, potlačovala svůj přirozený temperament a skrývala své skutečné názory, je vážně ten pravý.
12.2.2002 12:10
OTÁZKA:
Ahoj Kajo,je mi 26 let a mam takovy "maly"problem,ktery bych rada vyresila,i kdyz nevim jak, protoze vsechny me pokusy selhaly. Pisu ti protoze by me docela zajimal tvuj nazor. Muj problem neni ani tak muj pritel, u ktereho bydlim, jako mi rodice,kteri asi nedokazi akceptovat mou snahu se tzv. osamostatnit. Tedy aspon tak to rika muj pritel. Do svych 25 jsem bydlela doma. Opominu,ze tvrzeni "dokud tady bydlis,budes respektovat nase pravidla" bylo na dennim poradku, takze kdyz jsem prisla pozde nebo jsem prespala jinde nez doma, byl ohen na strese.Nakonec jsem celou situaci vyresila tim, ze jsem se odstehovala.Ted mi ale rodice vytykaji,ze davam prednost pritelovi pred nimi a ani po rocni znamosti nemaji zajem se s nim seznamit.Dost me to mrzi,protoze ho mam rada a prala bych si takovy ten normalne harmonicky vztah mezi rodici a nami. Původne jsem myslela, ze to chce cas, aby si zvykli na fakt,ze uz doma nebydlim,ale spise se to zhorsuje. Mama mi rekla, ze domu muzu prijit kdy chci, ale at zapomenu, ze je ma mama.Co s tim?Mam to zkouset dal?Nerada bych prerusila kontakt, ale i kdyz vim, ze se tim urcite trapi,mam pocit, ze je to prave to, co by rada.Na druhou stranu se ale necitim nijak vinna a nemam pocit nutnosti se omlouvat za to, ze jsem odesla z domova.Myslis,ze by mohlo byt nejake vychodisko?Asi je to hloupost se ptat takhle na dalku, tezko se radi,ale asi mam pocit nutnosti to vyzkouset, tak dik za odpoved.Klara
Anonym
ODPOVĚĎ:
Milá Kláro, jsi už docela dlouho dospělá a je v pořádku, když se o sebe dokážeš postarat. Rozhoduješ se podle sebe a sama za sebe. Hlas rodičů může být už pouze poradní. Ty to víš, ale oni zřejmě ještě ne. Můžeš si s nimi sama (bez přítele) v klidu promluvit a říct jim, že chceš žít vlastním životem, což přece neznamená, že je už nemáš ráda. Vysvětli jim, že vzájemné odcizení Tě moc mrzí. Rodiče se nejspíš nezmění ze dne na den. Dál se k nim chovej slušně a maximálně vstřícně. Dokážeš-li brát shovívavě i jejich poněkud emotivní prohlášení - typu "zapomeň, že jsem Tvá máma" - určitě si k Tobě i k Tvému partnerovi časem cestu sami najdou, protože jim na Tobě záleží.
12.2.2002 12:55
OTÁZKA:
Ahoj Kajo. Nevim, co si pocit se svym byvalym pritelem. Rozesli jsme se asi pred rokem, ale velice casto se vidame a myslim, ze nema zadnou slecnu. Ja jsem dost placha, ale me chovani k nemu napovida jiste neco vic, jenze on na to nereaguje! Nevim, jestli mam udelat nejaky primejsi krok, proste ho nechci vyplasit. Jak se mam snazit? Dekuji
Anonym
ODPOVĚĎ:
Ahoj slečno, o sobě píšete, že jste plachá, ale je plachý také Váš bývalý přítel? Pokud je jako vy, můžete kolem sebe v očekávání nějakého sblížení chodit léta. Pak by bylo namístě ho ve vhodné situaci oslovit přímo. Jestliže jste už spolu chodili a dobře Vás zná, nebojte se, že ho vyplašíte.
12.2.2002 13:23
OTÁZKA:
Chtěla bych Tě nejdřív pozdravit a již předem poděkovat za odpověd.Mám problém který trvá hodně dlouho i přesto, že jsme se ho snažili a partnerem rešit. Nyní již s bývalým partnerem jsem chodila 2roky, byl to muj první kluk,s kterým, jsem to myslela vážně.Nevímjak to mam napsat, abys mě pochopila.S mym přítelem jsme se rozešli , už je tomu 1 měsíc, já svého přítele miluji jako ještě jikoho jiného a on zase mě a přesto nejsme spolem, já to nechápu proč, v čem je chyba, víš, mi jsme trošku oba divni, chvíly chcemo to a za chvily zase ono, asi nevime, co chceme?Nyní si s přítelem byvalým voláme , píšem a stale řešíme to , jestlise dát dohromady nebo ne , oba se bojíme, že to bude jako předtím, je pravda, že jsme měli neschody, ale kdo nemá, každý říka, vy jste stvořeni jeden, pro druhého, vy se tolik oba milujete a přesto nejste spolem, já si totiž vše stršně moc zabírám a to přítele štve, víš mi se nedovedem spolem moc bavit, jsme oba tvrdohavý.Ale přesto vše si myslím,že jsme stvořeni jeden pro druhého, přítel je nespolečenský, nejraději sedí doma u počítače, já bych se občas šla pobavit,řekl mi , že ho omezuji, že je nejraději u počítače a sám, že mě velice miluje,ale že neví, proč spolem nejsme,chce se vrátit, jednou mi bnapíše , ze moc mě chce obejmout a líbat a vubec vše a podruhé řekne, že si najdu někoho lepšího s kým budu štastna, on prostě neví, co chce.Asi z toho nic nevíš, ale přesto doufám, že alespon neco, co mam delat, mam na nej zapomenout, vís, to nejde, chtela jsem s nim byt alespon kamaradka on souhlasil, ale nejde to , hned , jakho uvidim, myslim, ze jsme spolem, a kdyz se loucime, jsem na dne, vis uz nevim, co mam delat, chtela jsem spachat sebevrazdu , ale rikam si , ze zivot je preci tak krasny a ja nemam pravo si ho brat, nevim, ale jak dal, tolik ho miluji a on mě to víme oba, ale přesto nejsme spolem, proč.Moc děkuji za jakoukoliv odpověd a promin za chyby a překlepy , ale už nevím, co dělam, víš už jsem se 5 zhroutila psychicky.
Anonym
ODPOVĚĎ:
Milá čtenářko, nemáš to jednoduché, ale jestli si budeš pořád dokola připouštět svůj smutek a trápit se a litovat, nepomůžeš si, spíš naopak. Zkus maximálně "odpojit" pocity a věnuj se racionálním faktům. Zkus to, jako matematiku: Řekni si, kdo jsi a co Tě baví. Věcně si pro sebe popiš, proč spolu už nejste, případně proč byste být měli, nebo naopak neměli. Nedělej zásadní rozhodnutí. Stačí když se Ti podaří, nebýt tím, kdo pokazí společné chvíle. Kdyby ses cítila pořád mizerně, navštiv raději psychologickou poradnu.
12.2.2002 16:39
OTÁZKA:
Milý Kájo, zdravím, chtěla bych ještě něco dodat k předešlé otázce.Před 3 lety než jsme se s přítelem dali dohromady trvalo mu 1 rok, než si uvědomil, že mě miluje, nyni po těch 2 letech chození a plánování svatby a vůbec všeho, mi řekne, že neví , co chce, ale jedno ví určitě, a to , že mě miluje.Bojím se, že když si to uvědomí a ja si myslím, že si to uvědomí, že jsme si souseni, bude pozdě, víš, chtěla bych se tě zeptat, jestli mu ještě potom všem mám dát šanci, bojím se, že to bude pořád dokola.Také vím, že si to musím rozhodnout sama, ale chtěla bych slyšet Tvůj názor, předem moc děkuji Petra.
Anonym
ODPOVĚĎ:
Milá Petro, jestli přítel neví co chce, pokuste se v klidu vyčkat, až si to ujasní. Sama sobě nedávejte příkazy, žijte! Třeba se k Vám vrátí, anebo najdete někoho jiného. Jinak platí předešlá odpověď.
12.2.2002 17:07
OTÁZKA:
Ahoj,jeste jednou Andrea 23 let.Nejprve Ti chci podekovat za velice uprimnou odpoved.A jeste se na neco zeptat.Takovehle situace byly jiz nekolikrat vzdy kdyz mel nejake problemy v praci nebo soukrome.Pokazde se soustredil jen na sebe a ja jsem v tu chvili prestala existovat.A to tak ze si nenasel ani minutu aby zavolal a rekl neco co potesi a presvedci ze mu na me zalezi a ze je to opravdu proto ze nema cas a ne proto ze se mu nechce.Proste v tu chvili ho nezajimali zadne starosti nejake Andrei ktera v poctate zadne nema alespon proti tem jeho.Proste si neuvedomil ze i ja nekoho potrebuju a ze on je memu srdicku nejbliz.Myslim ze tady nejde o trpelivost z me strany a ni o nepochopeni jeho starosti.Trpelivosti jsem mela dost kdyz se rozvadel,a jeho zena mi volala jeste dva mesice po rozvodu,ze jeho syn semnou nikam nechtel jezdit protoze jeho matka byla presvedcena ze za rozvod mohu ja i kdyz muj pritel mel vztah jiz predemnou a jejich manzelstvi neklapalo,chapala jsem i to ze spolu nebydlime protoze jeho bejvala zena stale bydli v tom dome a neni schopna se odstehovat,ze Petr stale nevi zda se bude chtit nekdy znova zenit.Vzdy kdyz se k nemu jeho szn a byvala zena chovali osklive byla jsem tu ja kdo ho utesoval ze vse bude dobre a ze jeho syn jednou prijde na to ze jeho mama nema ve vsem pravdu.I kdyz se chtel na syna vykaslat protoze s nim nechtel nikam jezdit byla jsem to ja kdo mu rekl at to nedela ze to dite s toho nema rozum a ze on by toho litoval.Proste stale jsem cekala a byla trpeliva. Rikala jsem si ze asi potrebuje trochu casu si dat zivot do poradku.Jedno mi ale vzdy vadilo a to ze kdyz mel nejaky problem ja sla stranou a byl schopen se mi neozvat treba cely tyden.Proste nemel cas ani naladu. Pritom kdyz ho neco trapilo nabo se chtel poradit mluvil semnou o tom azajimal ho muj nazor ve spuoste veci to udelal podle me.Zajimalo ho jaky mam nazor na dum ktery stavi ja by mel vypadat atd.Mame v poctate stejny vkus takze si rozumime poslouchame stejnou hudbu mame spolecne pratele i stejny humor i nazory.podle me jsme dva lide,kteri by s trochou tolerance a porozumeni mohli byt spolu stastni.Myslim si ze je dost poznamenan drivejsim vztahem a ze se boji ze by se to mohlo opakovat.Ma nazor ze jeho nikdo nebude omezovat a ze on si bude delat jen to co chce.To ale ve vztahu mezi lidmi vzdy nejde.Musi mi pochopeni a cit i pro tu druhou osobu.Na to ze je mu 30let tak mi ve svych nazorech pripada trochu nevyzraly zmateny.Ato je asi ten problem.A v tom ja asi nemuzu nic delat na to si bude muset prijit sam.Je mi moc smutno protoze je to moc hodny clovek a nerada ho ztracim bude mi moc chybet nejen jako partner ale i jako pritel.Nechtela jsem ho ztratit ale vic delat uz asi nezvladnu.Je opravdu chyba jen u me.Mohl by se zmenit.Nebo me jen prestal mit tolik rad a proto mu na me tolik nezalezi.Nebo co si o tom myslis.Moc me zajima tvuj nazor. jo jeste jsem ti chtela rict ze vcera mi napsal ze se semnou roschazi proto ze mi nechce dal ublizovat a ze kdybi to neudelal tak se snim budu trapit a to ze on nechce,ze chce abych byla stastna.Kdybi mu na me zalezelo mohl by me udelat stastnou vim ze to umi.Dekuji ze odpoved a nezlob se ze jsem se tak rozepsala.Chtela jsem aby si ten problem mohl-a lip pochopit.
Anonym
ODPOVĚĎ:
Andreo, Tvá láska omlouvá jeho sobectví. Jeho proklamace na Tebe jistě silně působí, ale všímej si víc činů, než krásných slovíček. Takový náhled na váš vztah Ti snad napoví víc.
12.2.2002 17:28
OTÁZKA:
Ahoj Kájo Nemám moc velký problém, jen řeším dilema jestli říct manželovi, že už dva roky mám přítele se kterým i intimně žiju a který mi nahrazuje to co mi v manželství schází nebo raději mlčet a hrát na dvě strany. Manžel je velice společenský a mé přání a potřeby ho celkem nezajímaly a já tu vnitřní samotu neunesla. Podotýkám, že s přítelem bych žít v jedné domácnosti nemohla. Každý máme svůj vyhraněný názor na vedení domácnosti a svůj život.
Anonym
ODPOVĚĎ:
Ahoj, především si myslím, že by Váš manžel měl vědět, co Vám v manželství s ním schází. Nemyslím, že byste mu měla hned vyklopit o své nevěře, ale měla byste se mu pokusit vysvětlit, s čím nejste spokojená a co byste od něj očekávala. Uvidíte-li, že Vašeho muže konečně zajímají Vaše potřeby a chce s tím něco udělat, dokážete ze svých intimních nároků třeba i slevit.
12.2.2002 20:55
OTÁZKA:
Ahoj Kájo :-)
Mám přítele (1/2 roku) a jsem s ním moc šťastná. I on se mnou. Jen v době, kdy mám premenstruační syndrom, tak vypadnu z rovnováhy a začnu dělat nesmysly (hádat se, žárlit...) Vždycky to trvá tak 4 dny a jsme z toho oba nešťastní. Snažím se myslet v té chvíli racionálně, ale prostě to nejde. Existuje nějaká rada?
Anonym
ODPOVĚĎ:
Milá čtenářko, jste na dobré cestě, protože znáte příčiny svých nálad a oba také víte kdy to přijde. Obrousit hroty v hádavých dnech můžete oba. Vy se snažte ovládat, partner nemusí na Vaše, jak píšete - nesmysly, reagovat. Na tyto dny si můžete naplánovat program, klidně každý zvlášť, aby na hádky nezbyl čas. Na potíže premenstruačního syndromu existují také různé léky. Poraďte se se svým gynekologem.
12.2.2002 21:07
OTÁZKA:
Ahoj, již dva roky žiju s přítelem ve společné domácnosti. Nevím jak si poradit se situací, kdy jeho naprosto nezajímá zařizování čehokoliv. Na všechno má univerzájní odpověď: "je mi to jedno". Je mu jedno, zda je to výběr jídla, oblečení, doplňků do bytu nebo třeba obkladů do koupelny. Dokonce i výběr dárku mu dělá potíže. Řekne, ať si neco vyberu, že to zapaltí, ale hlavně ať to memusí shánět on. Nelíbí se mi takový přístup. Snažím se mu to říct, ale on mě odbyde tím, že jeho prostě nakupování nebaví, proto se mnou nikam nepojede (výjimkou je nakupování jídla, jelikož mě nenechá "vláčet" těžké věci, takže jedenkrát za 14 dní jezdíme na velký nákup - nežijeme jen sami, mám dvě dopsívající děti). Nebaví mě zařizovat společné bydlení s cizími lidmi. A výmluvu, že byt není náš, ale pronajatý, tak tam nemá cenu něco měnit, odmítám přijmout. Co můžu udělat, abych v něm vzbudila aspoň rochu zájmu o společné věci? Díky :o)
Anonym
ODPOVĚĎ:
Milá čtenářko, myslím, že byste neměla po svém partnerovi chtít nemožné. Každého člověka baví a nebaví něco jiného. Představte si, že by Váš partner po Vás chtěl, aby Vás bavilo obcházet s ním autosalóny, či autobazary a konzultoval s Vámi výkon, obsah motoru, výbavu, kompresní poměr válců a kroutící moment... Možná to byl také on, kdo vybíral televizi. Máte docela štěstí, že Váš přítel důvěřuje Vašemu vkusu a to, co vyberete, nekritizuje! Můžete ještě zapřemýšlet nad jeho zájmy a vtáhnout ho do zařizování "jeho míst" v bytě (elektronika, pracovní stůl a lampa???).
13.2.2002 12:02
OTÁZKA:
Kájo, možná si řekneš, že už jsem blázen ani bych se ti nedivila. Promin, že tě stále otravuji, ale ty jsi mě nepochopils nebo já jsemti nenapsala asi vše.Víš asi bych tolik nechtěla vysvětlení, kdybych si nebyla jistá, že mužeme být s přítelem stastní, prostě to tak cítím, ikdyž pomalu se vzdávám, prostě na to už nemám sil.Já se nelituji, ba naopak lituji svého přítele, že neví co chce, nevím, jak mu mám pomoct,ale jak jsi řekl, nezbyde mi nic jiného než to vzdát a znovu se postavit na vlastní nohy.Ty 2 předešlé otázky patřík sobě.Děkuji za tvůj názor a nezlob se prosím tě, že tě pořád otravuji takovými nesmysly.Nevím, co dělat.Děkuji.
Anonym
ODPOVĚĎ:
Milá Petro, nemyslím, že bys měla cokoliv vzdávat. Na vlastních nohách (Ostatně proč na nich nestojíš? Jsi přece dospělá!) bys měla stát každopádně, ať spolu budete, či nikoliv. Vidím, že Tvé trápení přerůstá i tyto internetové možnosti. Zkus navštívit psychologa.
13.2.2002 15:38
OTÁZKA:
Kájo, díky za odpověď (dotaz 26570). Problém je v tom, že i auto jsem sháněla já (on nemá řidičák a odmítá si ho udělat) a na zařízení "svého koutku" nebo třeba kam na dovolenou je opět univerzální odpověď: "je mi to jedno!". V žádném případě ho k ničemu nenutím. Chápu, že má právo, aby ho něco nebavilo, ale všeho moc škodí. Jsem z toho už docela zoufalá.
Anonym
ODPOVĚĎ:
Milá čtenářko, zdá se, že Váš partner je opravdu tvrdý oříšek. Každá rada nemusí být ta pravá, zvlášť když partnera znám jen z Tvého dopisu. Měla bys o svém problému pohovořit obšírněji s psychologem. Zkus se také poradit s jeho maminkou.
14.2.2002 9:58
OTÁZKA:
Ahojda Kájo, pomohl bys mi prosím proniknout do myslí můžů?Jsem žena a tak to také dokážu hodnotit jako žena:-) Jak to tu stačím číst, tak problémy jak se zdá se snaží řešit převážně ženy. Mužů, které mají milenky(kterým říkají "největší lásky svého života"-tak koho si to sakra vzaly???) a žen,které jsou těmito milenkami je mnoho( a možná to funguje i naopak) Kolik takových "lásek jejich života" s nimi nakonec bylo šťastno v trvalém svazku? Asi jich popravdě moc není, že? Každá z nich tajně doufá i věří, že zrovna jim to výjde(proč také ne?),dokáží pochopit a překonat i pro muže nepochopitelné(že se manželka díky tomu psychicky hroutí a oni jí v tu chvíli musí podržet, apod.), ale kolik z nich si dokáže na rovinu připustit, že tenýž muž, který je tak miluje, dál bez jakkýchkoli větších výčitek zahřívá dál manželce postel(i když dokáže tvrdit,že s manželkou je už jen kvůli dětem). Když pak má přijít tvrdý na tvrdý, troufám si tvrdit, že 98% z nich couvne a "lásce jejich života"zbydou oči pro pláč. Dokonce se najdou i tací, kteří dokáží manželce lhát, protože to byli právě oni,kdo se rozhodli dát to doma dopucu,a ještě dokážou tvrdit,že to k tomu patří(jak nepochopitelné pro ženy,že?). Když to tady tak čtu, vídám a slyším kolem sebe, vše začíná být stále nechtnější hra na jakýsi rodinný život a největší prevíti z toho vychází jako šampioni:-) Dokonce jsme museli převzít svátek sv. Valentýna aby si i ty zhrzelé milenky i zkolabované manželky přišly na své a alespoň předepsaný jeden den v roce(a díky komerci, nepřehlédnutelný než jako výročí svatby či narozeniny) byly utvrzeny že jsou stále milovány,jak smutné, nemyslíte Kajo?:-)
žena:-)
ODPOVĚĎ:
Ahoj čtenářko, na manželství, na nevěry i na usmiřování musí být vždycky dva. Možná máš s muži své zkušenosti, proto je stavíš do role viníka, zatímco ženy jsou oběti. Takhle jednoduché to ale většinou není. Svátek zamilovaných vídím spíš jako příležitost potěšit svou lásku - a takových příležitostí není nikdy dost.
14.2.2002 10:19
OTÁZKA:
Cau kajo Ptam se na vztah po vzahu u dvou ex-. Rozesli jsme se po dlouhych letech, vsichni jiz ocekavali pomalu svadbu. Myslim, ze jsme se meli docela radi, ale byli jsme si navzajem prvnim vaznejsim vztahem. Kdyz prislo rozhodovani o "skutecnem zivote", nezvladli jsme to. Neshodli jsme se o forme souziti a moje pritelkyne se zapletla s mym kamaradem. Psychicke vypeti, ve kterem jsme ventilovali hromadene problemy z prechozeneho vztahu, bylo strasne. Na obou byla videt litost, ze jsme to nezvladli, ale ani jeden jsme nedokazal zachovat chladnou hlavu a ustat to. Od te doby jiz uteklo hodne vody, oba mame nove partnery, ale je to porad citlive. Mame stale spolecne zname, avsak dusledne se vyhybame. Na ulici se pomalu ani nepozdravime. Je mi to lito, protoze jsme jen spolu dost prozili. Ptam se tedy, da se takovyto vztah jeste obnovit alespon na "korektni urovni"? (podotykam, ze se jedna o jiz nepubertalni inteligentni lidi) Dik Ruda
Ruda
ODPOVĚĎ:
Milý Rudo. Tvé "ALESPOŇ na korektní úrovní" prozradilo, že bys zřejmě rád vztah s bývalou přítelkyní obnovil se vším všudy. Proč to nejde? A jestliže to opravdu už nejde, neznamená to přece, že byste se neměli pozdravit, když se potkáte na ulici. Můžete jí také poslat přání k svátku, narozeninám, Velikonocům, Vánocům apod. Podle její odezvy uvidíte, zda i ona stojí o Vaše přátelství.
14.2.2002 10:41
OTÁZKA:
Ahoj Kájo!Můj problém spočívá v tom, že můj přítel mě hrozně shazuje v autě když řídím a zdá se mi, že je to proto, že sám nemá řidičák a to ho štve. Měl dojem, že řidičák udělá napoprvé a už koupil hned auto. Zatím již půl roku řídím já a on jej pořád nemá. V autě nadává, jak to řídím, co dělám špatně, že má strach se mnou jezdit a všechno je prostě špatně a on by to udělal zrovna jinak než já. Zkoušela jsem klidné domluvy, ať se mi do toho neplete, byly i prudké hádky, kdy mi bouchly nervy. Ale on je prostě nejchytřejší pořád. Většinou se mi pak omluví, ale v autě zase začne. Chytračí pak už i doma, co dělám špatně. Na tuto malou nepatrnost se přesto milujem už 5 let - žijeme na hromádce a neumíme si život bez sebe představit. Nechci ale přestat řídit, abych z toho nevyšla. Včera už řidičák udělal a čeká jen na doklady. Bude ještě sebevědomější. Mým přátelům nepřipadá, že bych jezdila nějak hůř než ostatní. Tak jak ho mám prosímvás krotit? Jak se mám v autě chovat? A jak pak po hádce doma? Jsem z něho akorát otrávená a znechucená.
Jana
ODPOVĚĎ:
Milá čtenářko, nechte svého muže řídit a abyste nevyšla ze cviku, jezděte sama. Třeba za kamarádkou, za rodiči, na nákupy, zkrátka tam, kam Vás partner nedoprovází. Věřím, že bude po problému.
14.2.2002 11:01
OTÁZKA:
Ahoj. Ráda bych se zeptala, jak se zachovat v situaci, která se mi stala. Nedávno jsem (v podstatě omylem) nahlídla manželovi do soukromého emailu. Šla jsem pracovat na počítači azjistila, že si nechal svou schránku otevřenou...no a prostě mi to nedalo a mrkla jsem se. Mé zjištění bylo šokující, domluvy o milostných sexuálních setkání v době, kdy měl být na služební cestě. Teď vůbec nevím, jak se zachovat, protože se stydím, že jsem to udělala, ale zase na druhou stranu mu už přece nemůžu věřit, což jsem do teď dělala! Co stím?
Jolana
ODPOVĚĎ:
Milá Jolano, ve Vaší situaci, nevidím jiné řešení, než si s manželem otevřeně promluvit. Bude-li se Vám zdát, že Vám problémy přerůstají přes hlavu, objednejte se raději do manželské poradny.
P.S. redakce: Zeptali jsme se na tuto otázku také MUDr. Miroslava Plzáka:
"Dopustila jste se dvou chyb. Jednak jste nahlédla do soukromého mailu manželovi a jednak, že jste manželovi věřila. Pokud jste však už do mailu nahlédla, zakousněte své srdce a neřekněte o tom manželovi jediné slovo. Jestliže se vám to podaří, jste olympionik v záležitostech manželství."
14.2.2002 14:06
OTÁZKA:
Ahoj Kájo, před dvěma lety jsem se rozešla s manželem po 15 letém soužití. Vedlo mě k tomu jeho chování, které v posledních 2 letech nabralo obrátky ve smyslu "život mi protéká mezi prsty, nic jsem nestih, nic si neužil". Věnoval se víc kamarádům a restauraci než mně a dětem. Dokázala jsem se v našem manželství přenést přes jeho nevěry bez scén a výčitek, ale tato situace se pro mě stala neúnosnou. Jelikož cítil, že se mu vzdaluju, tak místo aby podnikl něco pro "záchranu", pokusil se 5x o sebevraždu a nakonec když zjistil, že to nefunguje, začal pořádat "hon" na ženské, protože přeci nemůže být sám a nechal mě i deti na pospas osudu. V té době jsem potkala svého současného přítele, který mi jako kamarád pomohl překonat zoufalé výstřelky manžela. Časem jsem se sblížili a teď spolu žijeme. Pro mého ex se ale stal on tím důvodem, kvůli kterému jsem ho opustila. Nyní, po dvou letech, když se se svým bývalým sejdu, říká mi, že mu moc s dětmi chybím (přitom má přitelkyni, je střídavě nezaměstnaný a "podnikatel", neplatí mi celé dva roky alimenty a o děti se moc nezajímá - bere si je tak 2 - 3x do roka s odůvodněním, že nemá peníze) a že si je vědom, že nás do této situace "dohnal" větším podílem on. Uvědomil si spoustu věcí, které jsem já řikala a teď se tak chová. Může mi to utrhnout srdce, jelikož ho mám pořád ráda. Máme spoustu společných zájmů, stejných názorů. Kdyby jeho "zoufalé chování netrvalo tak dlouho, nikdy bych k rozvodu nepřistoupila. Navštěvovali jsem i psychologa, to když jsem se mu snažila pomáhala překonat "jeho deprese". Bylo to zbytečné. Na jeho rady nereflektoval. Dějí se teď ve mně strašné věci. Nevím, co mám dělat, jelikož se mi také stýská. Hodně mi ublížil, ale na špatné člověk rychle zapomíná a to hezké mi moc chybí. Říkal, že se stejně jednou znova potkáme, že to ví. Vždycky tvrdil, že je nám souzeno zestárnout spolu. Je něco takového vůbec možně? Díky, zoufalec :o)
Anonym
ODPOVĚĎ:
Milá paní, vztah s Vaším bývalým manželem patří zřejmě k těm, které provází krásné zážitky, ale také velká zklamaní. Takové "osudové" vztahy se však pro manželství zpravidla nehodí. Zvážit musíte sama, zda láska (hlavně ne soucit!) k němu je dost silná, abyste s ním případně v budoucnu vydržela i jeho "výstřelky". Nebo je lepší se raději držet méně dramatického, leč zřejmě spolehlivějšího současného partnera.
15.2.2002 11:15
OTÁZKA:
Kájo, problém. Asi před měsícem jsme si padli do oka s jednou moc prima slečnou. Já jsem po několikaleté "abstinenci", ona byla 3 týdny po dramatickém konci několikaletého vážného vztahu. Je o pár let mladší než já. Začalo to zajímavě, ale teď se mi svěřila s tím, že si nechce nikoho pouštět pod kůži, aby "zase" někoho nezklamala. Legrační je, že v hodně podobné situaci jsem byl já před několika lety, a skončilo to oboustranně fiaskem. Jsem do ní úplně paf, nechci ji ztratit, ale myslím že je potřeba být na vše připraven. Co myslíš?
Bark
ODPOVĚĎ:
Ahoj, je mi jasné, že po několikaleté "abstinenci" to bude těžké, ale třeba se to vyplatí: Nechte přítelkyni trochu odpočinout. Rozhodně nenaléhejte, nespěchejte, vydržte být milý, galantní a pozorný přítel. Věřím, že budete-li ji jako partner zajímat, dozvíte se to v pravou chvíli, pak přijde Váš čas.
15.2.2002 11:24
OTÁZKA:
Ahoj.
Mám prosbu, která mě trápí moc dlouho a těžko lze poradit. Mé přítelkyni vadí můj penis, což nechápu, jelikož je větší, ale 26 cm se dá snad ještě zvládnout. Rád bych upozornil, že jsem typ, který myslí při milování na partnerku a jsem opatrný.
Co mám dělat,nechce se mnou spát. děkuju
Anonym
ODPOVĚĎ:
Ahoj. Z Tvé otázky není jasné, zda se s Tebou přítelkyně nechce milovat vůbec, tedy i nekoitálně, anebo jen odmítá pohlavní styk. V prvním případě nebude potíž jen v délce penisu, v druhém by bylo dobré navštívit sexuologa a poradit se o vhodných, pro partnerku příjemných praktikách.
15.2.2002 11:32
OTÁZKA:
Ahoj, mám problém a nevím , jak ho vyřešit. Jsem se svým přítelem již několik let. On je poslední rok na civilní službě v nemocníci v Ostravě, kde je samozřejmě velké množství zdrav. sester.Přistihla jsem se, že na ně strašně žárlím. Moje žárlivost je pořád větší. Dokonce vyčítám partnerovi spoustu věcí a pořád ho podezřívám. Vím, že je mu to líto. Nevím ,kde se ve mě ta žárlivost vzala (nikdy jsem takvá nebyla). Myslím si, že jsem taková, protože můj bývalý přítel mě podvedl. tento problém trápí i mě a nevím, jak se s tím vypořádat jednou pro vždy...
Anonym
ODPOVĚĎ:
Nejste sama, kdo "řeší" svou (případně partnerovu) žárlivost. I rady, co s žárlivostí, jsou vždy stejné: Nechcete-li partnera znechutit svým podezíravým chováním, které spěje jen k tomu, že by Vás mohl opustit, musíte se smířit s tím, že nevěra je prostě možná a nedokazatelná. Nepátrejte a netrapte se. Pokud sama sebe nezvládnete a užíráte se, je namístě se léčit.
18.2.2002 11:06
OTÁZKA:
S pritelem jsme spolu rok,vsechno klape skvele.Problem je v tom,ze ja jsem neuveritelne zarliva.Kdykoli nekam partner jde,kdykoli s nekym telefonuje...Co s tim?
Anonym
ODPOVĚĎ:
I pro Vás platí předchozí odpověď. Zapřete se a když už Vás žárlivost "popadne", naučte se nedat nic najevo.
18.2.2002 11:08
OTÁZKA:
Ahoj, co dělat když mám ženatého přítele a nechci se s ním rozejít?
Anonym
ODPOVĚĎ:
Ahoj, nabízí se víc možností a záleží na Vás, co pocítíte za nejlepší variantu. Za prvé: Nemusíte dělat vůbec nic. Nikoho přece nepodvádíte, nikomu nelžete. Za druhé: Máte nepřekonatelné výčitky svědomí vůči jeho rodině (zvláště kvůli jeho dětem?)? Proberte s ním, zda chce svou situaci nějak řešit on a řekněte si, do kdy hodláte čekat. Za třetí: Je-li trápení způsobené svědomím větší, než radost ze společných chvil, zvažte, zda Vám za to přítel stojí...
19.2.2002 14:28
OTÁZKA:
Kolikrat tydne se prumerne miluji 24 leti lide, kteri spolu bydli?
Anonym
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, milují se spolu tak často, jak jen chtějí. Záleží pochopitelně na tom, jak dlouho se znají, na zdravotním stavu, na jejich práci i na genetické výbavě. Statistika je v tomto případě jenom číslo. Chcete znát číslo? Máte ho mít: statistiky uvádějí 3-4 krát týdně.
21.2.2002 12:09
OTÁZKA:
Ahoj s přítelem se stále hádáme,jsme spolu tři roku. Jsou to nepodstatné věci, které potom oba mrzí.Máme se rádi ale jsme každý jiný, máme šanci?
Anonym
ODPOVĚĎ:
Ahoj. Tři roky jsou už dost dlouho na to, abyste věděli a nepochybovali. Pokud spolu zůstanete, je pravděpodobné, že se budete hádat dál. Některé vztahy však mohou dobře fungovat, následuje-li po "hádání" příjemnější fáze "usmiřování". Zvažte, do jaké míry, vám konflikty opravdu vadí a jak jste schopni se ovládat. Jste-li každý jiný, bude váš vztah vyžadovat maximální toleranci.
4.3.2002 13:11
OTÁZKA:
Jak pomoci partnerovi, který má problémy s erekcí? "Opadne" po pár minutách pohlavnímu styku, před tím při předehře je všechno v pořádku, při mastrubaci také. Poslední dobou se milování raději vyhýbáme, hlavně můj přítel a já nechci naléhat. Oba nás to moc trápí. Je nám oběma 30 let, žijeme ve spolené domácnosti. Máme se moc rádi. Plánujeme rodinu.
Lucie
ODPOVĚĎ:
Příčin způsobujících problémy s erekcí je víc. Je proto zapotřebí, abyste společně zašli k sexuologovi, který by odhalil tu, která trápí právě Vašeho partnera.
4.3.2002 13:16
OTÁZKA:
Můj přítel podlehl kouzlu "chatu" a několik měsíců "dělal" s jednou paní sex po netu a dokonce i několikrát "si to dělali" po telefonu. Stalo se to před půl rokem, tvrdí mi, že s tím přestal a že ho to moc mrzí co se stalo. Dozvěděla jsem se to od dobrého "kamaráda". Snažím se mu věřit, nic mu nevyčítat, odpustila jsem. Ale uvnitř mě to pořád bolí, cítím to jako nevěru a nedokážu zapomenout. Co mám dělat?
Anonym
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, chápu Vaše pocity. Nicméně se zkuste na to, co se stalo podívat z jiného úhlu. Neoznačujte přítele za viníka a sebe za oběť. Zamyslete se spíš nad tím, jste-li oba s vaším intimním životem spokojeni.
PROČ hledal Váš partner "štěstí jinde"?
8.3.2002 18:44
OTÁZKA:
Už dva roky chodím s přítelem. Podle mě je to fajn kluk, ale moji rodiče i bývalí přátelé ho nemají rádi a vidí na něm jenom chyby. Je dost prudké povahy a oni si myslí, že jsem na něm závislá. Náš vztah je ale naprosto rovný. Co s tím?
Anonym
ODPOVĚĎ:
Nedejte na řeči. Jste-li dospělá, víte jistě sama nejlépe, jak Vám ve vztahu je.
8.3.2002 18:46
OTÁZKA:
Ahoj Kájo. Trochu z jiného soudku. Je mi 25 let a mám za sebou několik vztahů kratšího nebo delšího trvání. Asi mám to "štěstí", že nemusím řešit žádné finanční problémy, i když stále ještě studuji. Přesto se nemohu zbavit pocitu, že mé expřítelkyně chodily s mými pěnezi a ne se mnou. Co mám dělat? Má si hrát na chudáka?
Anonym
ODPOVĚĎ:
Ahoj, stačí, když své přítelkyně nebudete penězi rozmazlovat. Utrácejte společné peníze, nechte i je spravedlivě hradit společné výdaje a uvidíte, která vydrží a která odpadne.
8.3.2002 18:50
OTÁZKA:
Zdravim vas a mam problem.Potkala jsem kluka a behem 2-3 mesicu jsme se docela poznali a zjistili, ze si jako lide rozumime. Probihalo i jiskreni, takze (pro me) docela logicky nastoupila faze zamilovanosti. Behem ni jsem dala sve city najevo=vyrkla je nahlas, ale byla odmitnuta se slovy, ze sice ke mne neco citi, ale neni to "ONO". Chapu, a proto jsem se to snazila prejit. Ted se oba 2 chovame, jakoby vlastne mezi nama nikdy k nicemu nedoslo (i kdyz to je vlastne fakt), ale zaroven jsme k sobe ztratili i cestu, nekomunikujeme spolu jako driv. Jak z toho ven? Je to vse otazka spravneho nacasovani? Byl to po dlouhe dobe clovek, ktery mi opravdu stal za to, abych mu dala najevo, ze o nej stojim.
Dagmar
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, vztahy mezi lidmi z velké části řídí "chemie", takže je často marné se snažit události postihnout rozumem. Neřešte co bylo. V další komunikaci s oním klukem Vám může pomoct jedině bezprostřední, přirozené a vstřícné chování. Když to nezabere, berte to tak, že se prostě vaše "chemie" nesešly. :)
13.3.2002 17:36
OTÁZKA:
Kájo, už víc než 10 let jsem ženatý. Moji manželku sex příliš nebral ani když jsme spolu chodili, ale po prvním dítěti o něj stratila zájem úplně. Dnes je to už 8 let a když projevím zájem o sex, slyším vždy odmítnutí, že přece vím, že jí to vadí. Neměli bychom se rozvést? Díky.
Mickey
ODPOVĚĎ:
Čtenáři, dřív než o konci uvažujte o tom, jak své ženě pomoci. Myslím, že byste měli společně navštívit sexuologa, případně manželského poradce a pokusit se najít odpověď na otázky: Proč Vaší ženě sex nic neříká? Přemýšlí někdy o tom, jak máte Vy situaci řešit? Dovolí Vám přítelkyni na sex? Možná je lesbicky orientovaná, možná její chování podvědomě ovlivňuje nějaký nepříjemný zapomenutý zážitek... Kdo ví? Hodně štěstí.
19.3.2002 12:08
OTÁZKA:
Kájo,chodím s mým přítelem 2 a půl roku.Téměř před rokem se ke mě nechoval slušně,měl na prvním místě jen kamarády a na mě nebral ohledy.Podvedla jsem ho s jeho kamarádem,který byl ke mě milý zrovna v době,kdy jsem to potřebovala.Byl to jen jeden večer a pak to skončilo.Můj přítel se to teď dozvěděl po roce a musela jsem s pravdou ven,jinak by mě opustil.Řekla jsem mu všechno,proč jsem to udělala a že to bylo jednou.On slíbil,že mi to odpustí, ale pořád mi to předhazuje a je to hrozné.Prý si to pořád představuje,jak to děláme.Co mám dělat?Mám to snášet?Děkuji za pomoc
Anakonda
ODPOVĚĎ:
Milá slečno, když už, bohužel, všechno prasklo, nenechte se zatlačit do "černé" role viníka. Partner se Vám nevěnoval a určitě jste mu dala tehdy svou nespokojenost najevo. I když třeba nebylo Vaše řešení problémů nejšťastnější, nestalo se nakonec přece nic tragického. Nemá cenu se k rok staré záležitosti donekonečna vracet. Řekněte svému příteli rázně: "Všechno jsme si vysvětlili a jestli chceš, abychom spolu dál zůstali, už o tom, nikdy nezačínej."
19.3.2002 12:26
OTÁZKA:
Kájo pomoz mi!Je mi 21 let a mému přítelovi je 28 let.Jsme spolu již 6 let a máme hezký vztah,ale spíše kamarádský.Poslední dobou náš sexuální vztah opadá a spí se mnou přibližně 2x za měsíc.Já bych chtěla tak 3x týdně,ale on nemá chuť,i když ho svádím.Vždycky jde koukat radši na fotbal,nebo masturbuje.Z okolí vím,že se s jinýma nebaví.Snažím se ho respektovat,ale bojím se,aby náš vztah nezanikl.co mám dělat?
andruška
ODPOVĚĎ:
Milá čtenářko! Vyjasněte si otevřeně s přítelem situaci. Proč spolu jste, zda-li se navzájem po šesti letech ještě sexuálně přitahujete, nestojí-li vašemu sexu v cestě nějaké partnerovy pracovní starosti (stres, zodpovědnost) a konečně - nejsou-li ve hře nějaké jeho zdravotní potíže. Pokud se nepodaří nalézt příčinu jeho nezájmu o sex s Vámi ve dvou, vyhledejte pomoc odborníka.
19.3.2002 12:52
OTÁZKA:
Kájo, jsme se svým partnerem už 6 let a můj partner po mně najednou vyžaduje neobvyklé sexuální praktiky. Když na to nemám chuť, chce po mně alespoň abych mu různě dráždila konečník. Například si chce hrát na doktorku a pacientku a měřit teplotu at... Nemá náhodou nějaké homosexuální sklony?
Jíťa
ODPOVĚĎ:
Milá Jíťo! Nic z toho, co popisujete, se na homosexuální praktiky svést nedá. Váš přítel zřejmě objevil některé své erotické zóny - což mimochodem v oblasti konečníku není tak neobvyklé. Doporučuji Vám, abyste si přečetla nějakou odbornou literaturu. Máte-li chuť, zkuste mu v jeho přáních vyhovět. Nemáte-li náladu, neměl by Vás k ničemu nutit. Hodně štěstí.
25.3.2002 10:36
OTÁZKA:
Ahoj.Před několika měsíci jsem se po téměř čtyřletém vztahu rozešel s dívkou. Měli jsme spolu velmi pěkný vztah,názorově jsme si vyhovovali,dokonce podvědomě plánovali společný život, avšak problém nastal v postupném ochabování chuti mé partnerky a jejího vzrušení při milování se mnou.Když jsme se poznali, bylo mi 22 let,přítelkyně byla o čtyři roky mladší a já byl její první kluk a v podstatě i první vážná známost.Protože jsme k sobě byli a jsme velmi otevření,řekla mi,že např.při tanci s jinými chlapci nyní cítí vzrušení,které se mnou ne a ke mně si postupem času vybudovala spíše jakýsi bratrský vztah.V podstatě od začátku našeho intimního života však měla po dlouhou dobu gynekologické problémy a často,ač nebyla nucena,mi vyhověla i přes určitou bolest. Tyto problémy však časem vymizely. Pořád mě tento problém trápí,protože vím,že k sobě stále vztah cítíme. Rád bych věděl,je-li možné,aby si dva lidé po určitém „odpočinutí si od sebe“ znova přišli i v sexu na chuť a do jaké míry tento problém může být ovlivněn faktem zdravotních problémů a tím,že neměla srovnání. Nebo je možné,že jsme se k sobě od počátku prostě „chemicky“ nehodili?Díky za radu.
Lukáš
ODPOVĚĎ:
Ahoj. Myslím, že ve Vašem případě není problém v "chemii", ale ve věku. Vaše přítelkyně (logicky, tak jako většina děvčat v jejím věku) hledá vzrušení a velkou, silnou, nádhernou...říkají tomu láska...ale myslí především zamilovanost. Zamilovanost ale nevydrží dlouho. Pokud dívka není vzrušující zamilovaností "nasycena" a sama netouží po klidném, hramonickém vztahu založeném víc na důvěře a vzájemném obdivu, sympatiích a toleranci, chce být znovu a znovu bezhlavě zamilovaná. Nehledejte v tom jiné důvody, než že zřejmě není na stálé partnerství ještě připravená. Možná se za nějaký čas zase dáte dohromady, kdo ví.
25.3.2002 11:03
OTÁZKA:
Ahoj Kajo!Se svoji pritelkyni uz chodim 13 mesicu. Seznamili jsme se pres internet a rekl bych, ze nam to dost klape. Problem je vsak s jeji mamkou. Tvrdi, ze me ma rada, kdyz je jen s mou divkou, tak se na me vyptava, ale zda se mi, ze se podle toho ke me vubec nechova. Nerada vidi, kdyz se ma divka venuje jenom me a take nerada vidi, kdyz jsme spolu. Co s tim muzu delat? Proc myslis, ze to tak je? Diky!
Michal
ODPOVĚĎ:
Ahoj Michale! Naštěstí přece nemusíš za každou cenu usilovat o přízeň maminky. Podstatná je dcera.:) Nenapsal jsi ale kolik je Tobě a Tvé dívce let. Dokážu si představit, že za určitých okolností (dívka je mladá, zhoršila se ve škole...) se matce váš vztah líbit nemusí. Nicméně jste-li dospělí, neřešte matku - stačí budete-li k ní slušní - a užívejte si společné chvíle.
25.3.2002 11:24
OTÁZKA:
Ahoj Kájo, mám menší problém. Se svým přítelem chodím již 3 roky, je na mě moc hodný, klape nám to celkem ve všem až na rodiče. Je vychovávaný dosti jiným způsobem než já. Od 16 let žil sám a ke své matce nemá takový vztah jako já. Nedokáže pochopit, že za ní často chodím /zapomněla jsem napsat, že spolu bydlíme/, potřebuji si s ní povykládat a prostě být s ní. Několikrát řekl, že mám raději svou matku než jeho. Nevím co s tím mám dělat, ale svou matku neopustím a přítele bych ztratit nechtěla. Prosím poraďte mi. Díky.
Emilka
ODPOVĚĎ:
Milá Emilko. Nevím co znamená "dost často chodím". Asi není v pořádku jste-li tam víc než doma se svým přítelem a také není dobré, pokud za maminkou utíkáte od společných problémů. Nač však hned myslet na extrémy, že musíte volit mezi jedním nebo druhým. To je samozřejmě nesmysl! Myslím, že neztratíte ani jednoho, pokud se s přítelem dohodnete na nějakých pravidlech: Že třeba maminku navštívíte dvakrát do týdne (potřebujete-li spolu mluvit častěji, můžete si telefonovat).
25.3.2002 11:29
OTÁZKA:
Ahoj Kájo! Studuji vysokou školu a bydlím na koleji s jedním ostravákem, který je homosexuál. Nic proti menšinám, ale snaží se mě ustavičně přesvědčovat, že jsem také homosexuál, ačkoliv mám již tři roky stálou přítelkyni. Nevím, jak opatrně sdělit, že to tak není. Usínám s obavami. Nejradši bych ho nechal vystěhovat z toho pokoje. Díky!
Čeněk
ODPOVĚĎ:
Milý Čendo, opatrnost asi není v tomto případě na místě. Důrazně a jednoznačně mu řekni, že Tobě se líbí holky a basta. Jakékoliv jeho pokusy rázně zaraž a vysvětli mu, že bude-li Tě obtěžovat, můžeš nejen požádat o přestěhování, ale také na něj podat trestní oznámení za vydírání nebo za omezování osobní svobody.
3.4.2002 10:53
OTÁZKA:
Prosím Tě Mám velikýproblém miluji jednoho kluka,ale moc si mně nevšímá.Jak mu mám říct že ho miluju když se bojím žemně odmítne.(nebo co mám dělat?)Prosím pomozmi.
Bára
ODPOVĚĎ:
Milá Báro, především zapomeň na strach, protože ten Ti nepomůže ani v případě, že kluka oslovíš, ani když kolem něj budeš vyplašeně jen kroužit. Máte-li nějaké společné zájmy, využij situace, kdy se můžete spolu potkat ve dvou (nebo takové setkání nenápadně naplánuj). Pak mu navrhni, že máš žízeň, jestli by se s Tebou nezastavil třeba na kolu. Uvidíš, jak ochotně - či naopak - se bude tvářit. Jeho reakce Ti nejspíš napoví, máš-li ho nechat plavat, anebo stojí-li i on o Tebe. Hodně štěstí.
3.4.2002 12:22
OTÁZKA:
Ahoj Kájo děkuju Ti za odpověď. Napsala jsem, že za svou mamkou chodím často, ale je to tak 2x za týden, protož chodím do práce a víc bych ani nestihla. Ale i 2x za týden je pro mého přítele moc. Přitom pro přítele se snažím dělat vše, ale asi si toho neváží. Mám ještě jeden problém, nemůžeme spolu chodit do společnosti, pokud můj přítel si dá něco alkoholického. Pokud má trochu více vypito, uráží mě a nedá se to snést. Druhý den se mi omlouvá, ale je to pro mě těžké. Můžete mi prosím poradit co máme dělat. Děkuji
Emilka
ODPOVĚĎ:
Ahoj Emilko, kontakt s matkou si rozhodně nenechte zakazovat. Maminka může i někdy přijít k vám, bude-li to vašemu příteli milejší, než když vy jste pryč. Pokud Vás ještě ke všemu přítel v alkoholickém rozpoložení uráží a pro vás to je velký problém, rozvažte, zda jste kvůli jeho přednostem dlouhodobě tolerovat a snášet nedostatky.
3.4.2002 12:23
OTÁZKA:
Mam takovy problém, hrozně mě to trapí a stydím se to někomu říct.S přítelem máme velmi pěkný dvouletý vztah.Problém je v tom, že je mi už 31 let a jsem stále panna.Můj přítel je velmi ohleduplný (někdy až moc),ale zároveň velmi konzervativní.Myslím si,že po těch dvou letech se již známe natolik, že již přemýšlím o našem společném prvním pomilování.Ale přítel z toho má strach,že se náš krásný vztah tím naruší.Co s tím mám dělat,přeci jenom už je mi 31. Poraď Kájo?
EMILKA
ODPOVĚĎ:
Myslím, že se nemáte čeho bát. Strach, že milováním se vtah naruší, není na místě. Má-li však váš přítel nějaké špatné zkušenosti z dřívějška, lze snad jeho "nezdravé" obavy pochopit. Jsou-li obavy opravdu nepřekonatelné, objednejte se spolu k sexuologovi.
3.4.2002 12:29
OTÁZKA:
Ahoj Kájo,mam takovy dotaz.Mám partnera o 6 let staršího,ikdyž se mi mnohdy zdá mladší.Jsme spolu 2 roky a asi rok už spolu bydlíme.Asi jsem to přestřelila hned na žačátku, kdy jsem se na něj už po dvou měsících vrhla(myslím sexuálně),on byl ještě panic a to mě moc přitahovalo,samozřejmě nějen to.Jenže on z našeho milování nijak moc nadšen nebyl.Nějak jsem to rozchodila.Je mi s ním dobře nikoho jineho nemam,odstěhovala jsem se z rodneho města (od kamaradek).Ted z nej vypadlo, že nevi jestli mě má dostatečně rád. Já to nechápu, copak člověk může nevědět koho má a nebo nemá rád ? Ješte jedna věc, má bratra dvojče a připadá mi, že na něm strašně moc "visí".Prosím Tě jsou v lásce dvojčata jiná ?Potřebují ještě vůbec někoho ?Díky moc za odpověď.
Bat
ODPOVĚĎ:
Milá slečno, jsou muži, z nichž verbální vyznání dostanete jen ztěží. Možná je to i případ Vašeho přítele, možná si jen uvědomil, že nechce za celý svůj život potkat jen jednu partnerku. Pokouší se zřejmě vyznat sám v sobě a svých pocitech. Buďte milá, příjemná, vztah s ním neřešte a dejte mu čas. Jako výraz jeho lásky berte zatím fakt, že s Vámi - i přes všechny pochyby - stále zůstává. Časem si i on ujasní, co chce a co ne. Dvojčata jsou v lásce stejná jako ostatní. Jistá "závislost" může být zvyk dvou lidí, kteří měli vždy stejné zájmy, byli vždy všude spolu... S tím asi moc nenaděláte.
4.4.2002 16:31
OTÁZKA:
Ahoj Kájo,Miluji jednoho kluka s kterým chodím do 5 třídy, ale on mně Tak trochu ignoruje. Comám dělat abych se nestrapnila,ale získala ho? Ani nevím co ho zajímá!Děkuji za odpověď.
BERUŠKA
BERUŠKA
ODPOVĚĎ:
Milá Beruško, napiš mu tajně psaníčko, ale dej mu ho osobně a nepodepisuj se. Kdyby náhodou o Tebe nestál a hodlal se s ním nějak vytahovat před kamarády a chtěli by se Ti snad posmívat, v takové chvíli (Výjimečně, protože lhát se nemá.)klidně zapři, že jsi ho psala.
5.4.2002 10:53
OTÁZKA:
ahoj Kajo, tak jsem si precetl vsechnky prispevky a rozhodl se polozit otazku.
Jsem jiz 5 let s pritelkyni a mame celkem stastny vztah, bavime se, libi se mi, je sranda a spolecne zajmy mame take, takze logicky jsem doseli k zaveru, ze by jsme se zasnoubili. ALE mam dve pochybnosti.
1. mam pocit, ze se rada zamilovava, a ackoli me udajne jeste nepodvedla, dochazi castej u jejich kamaradu k zamilovani do me partnerky, kt. je ihned neodmita, ale ani neopetuje, nechava je nejak vyzrat...to samozrejme zpusobuje mou zarlivost, kt. bych si rad odpustil a rovnez me to nuti, take k uvaham, ze bych si obcas take mohl nekde uzit / bez vycitek.
2. obcas mame mezi sebou zbytecne konflikty, hadky a jelikoz jsme oba dominantni, tvrdohlavi tak se bohuzel nekdy zbytecne protahuji...
Co s tim. Jinak planujeme navstivit poradnu. Trochu mi to pride divne, jelikoz uz spolu chodime hodne dlouho a jsme spolu stastni..
Kajman Butler
ODPOVĚĎ:
Milý čtenáři, nepíšete kolik je vám let a zda již chcete založit rodinu. Pokud ne, nemusíte přece svůj vztah zatím nijak oficiálně potvrzovat, máte-li o jeho budoucnosti pochybnosti. Základem trvalého vztahu je oboustranná důvěra a schopnost přijmout partnera takový, jaký je... a dokonalý není nikdo. Jste ve výhodě, protože si třecí plochy mezi vámi dobře uvědomujete a můžete se pokusit najít elegantní (nebo alespoň přijatelný) model řešení sporů. Návštěva poradny vám může rozhodně jen pomoci. Hodně štěstí.
16.4.2002 13:09
OTÁZKA:
Kájo, mám takový problém, jsem s prítelem už 6 let a v poslední době byl trochu divný. Po čase se mi svěřil, ze si našel někoho jiného z důvodu, že se často nevídáme, protože jsem studovala vysokou. Nás vztah jsme teda ukončili, ale po týdnu odloučení přišel se slovy, že si uvědomil co ztratil. Rikal, že se už poučil a ze chce být jen se mnou. A já se ptám, mám mu odpustit a začit v našem vztahu znova. Náš vztah byl skvělý, žádné problémy jsme neměli. Děkuji
Žabička
ODPOVĚĎ:
Milá Žabičko, záleží přece především na Vás. Máte-li přítele stále ráda a je Vám s ním dobře, není důvod, proč byste mu nedala ještě šanci. Jste o zkušenost bohatší. A kdyby se snad (přinejhorším) mělo něco podobného opakovat, už Vás to tolik nezaskočí. Pokud byste ale o znovuobnovení vztahu uvažovala jen ze soucitu nebo ze zvyku, raději to nedělejte.
16.4.2002 15:03
OTÁZKA:
Ahoj,prosím o radu, nebo spíš názor. Chodím s přítelem už 9 let, žijeme spolu, a opravdu si rozumíme skvěle, občas se hádáme, asi jako normální lidi. Problém je, že jsem začala sex brát jako povinnost, takže si asi domyslíte, že se skoro žádný nekoná. Nemůžu si pomoct. Někdy je z toho docela divná situace, ale většinou to bereme jako malý problém. Myslím, že jsme se dostali do situace, kdy nějak uvažujeme o dětech a společné budoucnosti na jedné straně, a na té druhé zase o tom, jestli jsme jeden pro druhého ten pravý. Je nám 26, což je ještě věk, kdy jde něco změnit. Tak co s tím?
anonym
ODPOVĚĎ:
Milá čtenářko, zřejmě je na čase se rozhodnout. Chcete něco nového? Vzrůšo? Novou zamilovanost? Změňte přítele! Chcete rodinu, spolehlivého partnera a vztah, který víc než chemie řídí rozum? Zůstaňte a společně hledejte, co by Vás v sexuálním soužití těšilo.
17.4.2002 16:20
OTÁZKA:
Ahoj je mi 27 let, jsem ženatý 2,5roky, se svou ženou se už známe 9 let a máme dvouletého syna, kterého oba dva moc milujeme. Poslední dva měsíce však nastala krize. Manželka si začala chatovat s nějakým klukem(čechem) v Americe zrovna v době, kdy já jsem byl na týdením školení. Když jsem se vrátil domů bylo vše super první dva dny, ale čím více si s ním chatovala a posílala maily tím se to zhoršovalo. Poslední dva měsíce spíme každý odděleně, sex je tabu a komunikace vázne. Problémy už byly dříve, ale ne takové.Žena je velmi temperamentní a to že je už více jak dva roky doma na mateřské ji velmi ubíjí. Kompenzujeme to tím, že chodíme až příliš často za přátely, do klubů a podobně. Jenomže to nestačí a k tomu se přidal onen muž na síti. Začíná mi scházet mnohem víc než jsem si myslel a to i přesto, že spolu žijeme. Oba dva jsme se o tom bavili a máme se pořád rádi, tvrdí že nikoho jiného nechce, jenomže mne jaksi teď příliš nepotřebuje. Představa toho, že s někým jiným si píše slova lásky(vím to), je strašná. Poraďte co mám dělat? Počkat a zžírat se.
JAR
ODPOVĚĎ:
Milý čtenáři, Váš problém se opravdu jmenuje: "komunikace". Měli byste si spolu o všem v klidu promluvit - třeba při dobré večeři. Možná Vaší ženě slova lásky chybí - a hledá je na internetu. Možná by šla raději do práce (třeba i na částečný úvazek), než celé dny být s dítětem. Vyděláváte-li dost peněz, můžete jí alespoň na pár hodin týdně zaplatit "chůvu", aby mohla někam vyrazit. Zeptejte se na to, co jí chybí, proč už se s Vámi nechce milovat, jak si představuje váš další společný život a jak očekává, že se za takových okolností zachováte vy. Nebude-li Vaše manželka k takové debatě přístupná, pak by bylo namístě navštívit společně manželskou poradnu.
18.4.2002 15:08
OTÁZKA:
ahoj, chci se zeptat na radu: Chodil jsem přes 4 roky s přítelkyní. Nějak to zkrachovalo na hloupostech. Teď se občas vídáme a stále se máme rádi ( u je to přes rok ). Oba jsme zkusili jiný vztah, oba neúspešně. Pokaždé když se vídáme, nakonec dojdeme k tomu, že ten druhý je stejně nejideálnější partner. Už jsem zkusil všechnoabychom se k sobě vrátili, ale bývalá přítelkyně je prostě bloklá, že ne a ne a ne. A přitom vím, že mě miluje. co dělat??? Dik
Bobr
ODPOVĚĎ:
Ahoj Bobře, rozhodně "netlač na pilu". Nezbývá Ti, než se dál v klidu, v pohodě, přátelství a lásce scházet a trpělivě čekat, zda si i Tvá přítelkyně uvědomí, že Ty jsi pro ní ten pravý partner do života. Naléháním a přesvědčováním můžeš vztah jenom pokazit. Čím ho však určitě nepokazíš je příjemné, pozorné a milé chování. Když Tvé přítelkyni bude s Tebou vždy fajn, máš velkou šanci, že se zase "odblokne". Hodně štěstí!
25.4.2002 15:52
OTÁZKA:
Ahoj Kajo,se svym pritelem chodim asi rok a pul. V nasem vztahu nemame temer zadne problemy. Az posledni dobou zacal mit pritel problem s rodicema. Pres tyden na sebe moc casu nemame, a tak pokud se nejaka ta chvilka najde, snazime se byt spolu. Jeho rodice mu ale ted vycitaji, ze mi dava prednost pred nima a ze chteji, aby s nima travil vic casu sam. Ke me se ale chovaji hezky. Myslim si, ze je to tim, ze je pritel jejich nejmladsim synem a oni se na nej upinaji a nechteji pochopit, ze uz je dospely a ma svuj vlastni zivot. Pritel je z toho nestastny - nechce si vybirat mezi mnou a rodici. Je mozne s tim neco udelat nebo muzu jenom doufat, ze si to nekdy uvedomi?
Petra
ODPOVĚĎ:
Ahoj Petro, je na vašem partnerovi, aby se zachoval dospěle. To, že dává přednost vám před rodiči, je naprosto normální. Poněkud žárlivě se zřejmě chovají jeho rodiče. Váš přítel se nemusí trápit žádnými výčitkami. Nechť dál se svým časem nakládá, jak sám uzná za rozumné, na výčitky rodičů nemusí reagovat vůbec, anebo se schovívavým úsměvem či s vtipem. Jsou to oni, kdo by měli časem pochopit, že jejich syn je dospělý a samostatný muž, který už dál bude žít po svém.
29.4.2002 15:16
OTÁZKA:
Ahoj Kájo, chodím se svým klukem už 8 měsíců a příští týden se k sobě máme stěhovat, není to brzy? A ještě jeden dotaz. S přítelem se nehádáme, ale přeci jen jeden spor do hádek přechází... Jedná se o žehlení jeho košil. Já to dělat nechci a on také ne... Napadá vás nějaké řešení? Díky, Jana
Jana
ODPOVĚĎ:
Ahoj Jano, pokud je vám spolu fajn, proč byste se k sobě po osmi měsících nemohli nastěhovat? Co se týče žehlení košil, myslím, že pokud jsou košile přítelovo, má trochu problém. Nechce-li je žehlit ani jeden z vás a nechce-li on chodit zmačkaný, musí přijít na jiné řešení. Co takhle si košile nechat žehlit u profesionálů? Nebo si podle potřeby zaplatit paní "na žehlení košil"?
7.5.2002 12:32
OTÁZKA:
Jsem zamilovaná.Nutno podotknout,že krátce a šťastně . Co s tím ? Myslím, že můj "dotaz" dostatečně vystihuje míru mojí totální zblblosti..
kaca
ODPOVĚĎ:
Milá Káčo, na to se dá odpovědět jedině gratulací: Gratuluji ke štěstí a přeji aby vydrželo nejlépe na pořád.:)
20.5.2002 11:09
OTÁZKA:
Ahoj Kájo. Ráda bych Tě požádala o radu, co mám dělat. už 4 roky bydlím s přítelem, máme společné zájmy, vše nám klape až najednu věc - sex. Ted jsem se seznámila s jedním klukem a cítím, že mezi námi je ohromná přitažlivost a vášeň. Chci se zeptat jestli se dá žít ve vztahu bez těchto dvou věcí.Už jsem i přemýšlela, že svého současného přítele opustím, ale není to tak jednoduchý, už jsou tu i majetkové vztahy.
dada
ODPOVĚĎ:
Milá čtenářko, dá se ledacos. Ovšem vášeň a přitažlivost k jiným mužům Vás nejspíš bude v takovém vztahu neustále pronásledovat. Záleží v zásadě na tom, jak jste oba dva založení. Je-li pro vás (nebo jen pro jednoho) sex podstatný, bude váš v podstatě kamarádský vztah trpět. Bylo by pak lepší zrušit partnerství a zůstat u přátelství.
20.5.2002 11:39
OTÁZKA:
Napriek veku 28 rokov. Muzi sa mi pacia, ale nemam odvahu si s niektorym zacat. Mozno aj preto, lebo som v veciach lasky neskusena. Nemala som totiz doteraz partnera.
Mam obavu zo zosmiesnenia.
Som pekna - mozno az prilis a inteligentna.
Rada by som vedela, aky je Va
Jana
ODPOVĚĎ:
Milá Jano, jsi-li nesmělá, třeba Ti bude víc vyhovovat seznámení přes internet. Určitě i mezi kluky je někdo takový, jako ty. Pěkný a inteligentní, jen je třeba stydlivý a hůř se seznamuje. Po síti navíc nemusíš mít obavu ze zesměšnění. Přeji hodně štěstí!
20.5.2002 13:19
OTÁZKA:
Ahoj Kájo, chodím ze svým přítelem dva roky je o 12 let starší než já, náš vztah byl perfekní do té doby, než začal pracovat u jedné podnikatelky,začal mezi nimi poměr,já nic nepoznala, ale jednoho dne mi zavolal jeden muž a vše mi rekl, můj přítel nic nezapíral, vztah ukončil, ale ve mne je stále ten pocit, že člověk kterému jsem bezmezně důvěřovala mne podvedl. Mám ho moc ráda, máme mnoho společných zájmů, nevím proč se to stalo, když se ho na to chci zeptat, přetočí náš rozhovor úplně někam jinam. Stále se tím trápím a mám to v hlavě
Kačka
ODPOVĚĎ:
Milá Kačko! Jak známo, je daleko snažší důvěru ztratit, než ji znovu nabýt. Věřím, že máte-li přítele ráda, časem mu dokážete odpustit úplně. Zřejmě to ale bude těžké do té doby, než si mezi sebou příčiny jeho "úletu" neujasníte. Zkuste mu v klidu vysvětlit, že takový rozhovor (ať už jsou příčiny jeho nevěry jakékoliv) je pro Vás a vaši společnou budoucnost moc důležitý.
20.5.2002 14:05
OTÁZKA:
Dobrý den,se svym soucasnym pritelem jsem se seznamila pred 2 rokama. Chodili jsme spolu 3 mesice a pak jsme se rozesli, protoze pritel nechtel vztah a chtel si uzivat. Po trech mesicich se ke me vratil s tim, ze si uvedomil, ze jsem pro nej ta nejlepsi a ze me potrebuje. Od te doby jiz ubehl rok a tri mesice. Poslednich par dni se ke me pritel zacal chovat trochu jinak - je chladnejsi. Ptala jsem se, co se deje a dozvedela jsem se, ze zase zacal mit pocit, ze chce byt sam a uzivat si. Zaroven mi ale rekl, ze me moc miluje a uvedomuje si, ze uz by nikdy nenasel nekoho jako jsem ja a abych mu dala cas, ze to snad prejde. Trva to od doby, kdy se jeho kamarad rozesel s pritelkyni. Myslite, ze je sance, ze ho to prejde a zustane se mnou? Jak se mam chovat, aby me neprestal milovat? Jsem z toho zoufala a vubec nevim, co s tim delat!
Katka
ODPOVĚĎ:
Milá Katko, dejte mu čas a zároveň ho ale upozorněte, že i Vy nejste "jeptiška" a může se stát, že nepříjdete Vy o něj, ale on o Vás. Vydržte být kamarádská a milá, nenaléhejte. Jestli je Váš vztah opravdu pevný, zase se k sobě vrátíte.
20.5.2002 14:21
OTÁZKA:
Ahoj,mezi mým kolegou a mnou to nějakou dobu jiskřilo, ale já se tomu pořád bránila - má vážnou známost. Až mi jednou tak trochu "ruplo v bedně", řekla jsem si pro jednou... a jsou z toho už tři měsíce "vztahu", o které jsem si myslela, že nejsem nikdy ochotná podstoupit. Být ta druhá. Nevím si rady, chvíli to chci skončit, ale nnějak k tomu nemám sílu.
Věra
ODPOVĚĎ:
Milá Věro, máte na vybranou: být druhá, nebýt vůbec, anebo být druhá s tím, že jednou se stanete první. Naštěstí ani jeden neřešíte děti, a tak si můžete bezproblémů zvolit variantu, kterou pro sebe považujete za nejlepší.
21.5.2002 14:42
OTÁZKA:
Mame uz skoro trilety vztah a myslim, ze muzu rict, ze vsechno skvele klape. Vzdycky jsem si myslel, ze "ona" je ta prava, az jsme casem narazili na jeden zasadni problem, "prace". Vystudovali jsme oba stejnou skolu, ale partnerce jde nejak vsechno lip a nekolikkrat si nasla lepsi praci nez ja. Vim, ze jsem asi streleny, ale mam pocit, ze s ni nestacim drzet krok a to me ubiji. Snazil jsem se najit nejakou jinou oblast, ve ktere bych se vyzival a uplatnoval ja, ale jak ji muzu najit, kdyz tu praci, kterou ja bych SILENE chtel, ma ona? Nas jinak skvely vztah je tim moc nabouravan a zranovan a ja vim, ze to kazim ja. Mate nejaky zazracny napad co mam se sebou udelat?
Roman
ODPOVĚĎ:
Milý Romane, zapomeň na srovnávání. Srovnávání skončilo se školními známkami. Teď jste ty i Tvá přítelkyně dva dospělí lidé, ale každý jiný, každý má jiné vlastnosti a jiné schopnosti i zájmy. Jdi svou cestou, dělej co Tě baví. Místo, které má Tvá přítelkyně, není přece jediné. Klidně nastup jinde na stejný post, je-li to Tvůj sen. Hlavně nesrovnávej - i tak se pozná, že už jsi dospělý.
21.5.2002 15:10
OTÁZKA:
Ahoj Kájo, chodím ženatým mužem. Je se mnou, protože ho miluji, netrestám, ani nijak nespoutávám. Vím , že mne také velice miluje. Je to velice čestný muž a manželství rozhodně rozbíjet nebude a ani to po něm nejsem schopna žádat. Je možné dlouhodobě žít v takovémto vztahu? Některé ženy prý vydrží být milenkami i po celý svůj život. Znáš někoho takového?
Saša
ODPOVĚĎ:
Milá Sašo, možné to samozřejmě je. Chcete být ale celý život jen milenkou? Vzdát se vlastní rodiny a jen čekat, až za Vámi "počestný muž" na chvíli uteče od rodiny? Možná i on časem dvojí vztah neutáhne - fyzicky, ani psychicky. Kdo ví? Ženu, která je celý život jen milenkou ženatých mužů osobně neznám. Bylo by mi jí nejspíš hlavně líto.
21.5.2002 15:55
OTÁZKA:
Ctu v mnoha pertnerskych horoskopech ze se k sobe nehodime s mym pritelem. Ja jsem strelec a on Rak. Nevim zda tomu mam verit, ale svobodu mam rada jak tam pisi ale pritoh ho mam rada. Muzes mi poradit ci s tim? pre srdce je silnejsi!! Jara
Jara
ODPOVĚĎ:
Milá čtenářko, samozřejmě se v první řadě řiďte srdcem a rozumem.
22.5.2002 17:16
OTÁZKA:
Dobrý den. Včera jsem se odstěhovala z partnerova bytu, po dvouletém soužití. Byt jsme vybírali a zařizovali spolu. Zpočátku vztahu bylo vše hezké, až na jeho šílenou žárlivost a scény. Když to přešlo, přestal náš intimní život a vůbec se se mnou nechtěl mazlit. Prý je už takový a nedokáže to překonat, i když by rád. Navrhovala jsem,že s ním zajdu k odborníkovi, nechtěl. Chodili jsme do divadla, jezdili na výlety, podnikali spoustu fajn věcí, ale spíš jako kamarádi. Snažila jsem se - vařila, uklízela, navštěvovala jeho rodinu, poslouchala povídání o jeho práci.. Ale chlad,chatování a žádné uznání z jeho strany jsem neunesla. Stěhování bylo velice těžké, ovšem stále zvažuji, zda to bylo správné. Myslela jsem, že to bude partnerství na celý život a že založíme rodinu. Proto je to asi tak bolestné. Přemýšlím, jestli mi spíš nebude chybět jako fajn kamarád než partner. Děkuji.
Leni
ODPOVĚĎ:
Milá Leni, odstěhováním ještě nemusí být všemu definitivní konec. V klidu zvažujte a přemýšlejte. Váš odchod přiměje nejspíš k úvahám i bývalého přítele. Máte před sebou všechny možné šance: můžete se k sobě vrátit, můžete dospět k závěru, že pro rodinný život se opravdu k sobě nehodíte, ale i k tomu, že jako přátelé se chcete dál občas vídat...
28.5.2002 14:30
OTÁZKA:
Hezké odpoledne,
chtěla jsem se zeptat na váš názor.
V současnosti jsem sama, potkala jsem zajímavého člověka,který se jmenuje Pavel je mu 29,ma manželku a miminko.Jejich svazek je ale vinou úředníků neplatný( promeškali nějaký termín).Nicméně oba spolu žijí, on pracuje, ona je na mateřské, podniká a studuje, jezdí sama na dovolené s kamarádkami a jen občas s ním. Oba udržují idilickou rodinu jen navenek,rodina, známí apod.
S jejím manželem se občas stýkám i když vím, že je ženatý a manželství mu rozhodně nechci zničit. Je mi s ním prostě fajn a tak s ním občas jedu na krátký víkend, pracovní obědy,do sauny nebo zacvičit atd. dalo by se říct, že volného času spolu trávíme dost. Jedinné co mě překvapuje, že je mu občas jedno, že by nás mohl někdo vidět( třeba na discotéce nebo v restauraci)a on by pak mohl mít problém doma. O svou manželku se stará, moc má rád své dítě,ale proč tak riskuje se mnou?
Proč je mu občas jedno, že by se to mohlo provalit??
Jana
ODPOVĚĎ:
Milá Jano, soužití Tvého přítele, jeho ženy a dítěte, možná má nějaká "volná" pravidla, na nichž se oba domluvili. Pokud oběma taková rodina vyhovuje, nepátrejte po detailech. Třeba by ani jednomu z nich nevadilo potkat toho druhého s někým/nějakou jiným/jinou... Neřešte je, ale spíš sebe. Vyhovuje vztah s Pavlem Vám?
31.5.2002 17:49
OTÁZKA:
Chodila jsem s pritelem skoro 4 roky. V posledni dobe nam to moc neklapalo.Mela jsem dojem,ze se mu libi jina,on to vyvracel.Do toho nastal problem s mymi rodici-zkrachovala jim firma,nechovali se cestne.Oba jsme to tezce nesli.Pak se se mnou pritel rozesel,ze ma pocit,ze je s nim ze strany me a mych rodicu manipulovano.Do mesice zacal chodit s onou divkou,byli spolu 3 mesice.Ted,po 8 mes.po nasem rozchodu-vubec jsme se nestykali,se chce se mnou dat dohromady,ze me miluje a vi jak moc mi ublizil.Mam mu dat jeste sanci?Vzdyt se se mnou rozesel kvuli jine a jeste to ani nepriznal, nevim,jestli mu dokazu znovu verit.Jinak ho mam moc rada.
Kacka
ODPOVĚĎ:
Milá Kačko, zvažte všechny pro a proti. Jestliže najdete víc důvodů, proč by stálo za to s ním znovu být, udělejte to. V opačném případě to za případné nové riziko asi nestojí. Hodně štěstí.
5.6.2002 12:30
OTÁZKA:
Dobrý den, mám takový "problém". Je mi 20 let a asi 4 roky jsem zamilovaná do kamaráda, kterého vídám skoro každý víkend-mimo zimní měsíce na své chatě. Kdysi jsme si dobře rozuměli a hodně se spolu kamarádily a bavily se. Ted uz tomu tak neni, i když to nedávno vypadalo, že bychom se mohly dát dohromady. Nechci se mu moc podbízet a nevím, jak to řešit. Děkuji
Kristína
ODPOVĚĎ:
Ahoj Kristíno, potřebovala bys mít víc příležitostí se s oním kamarádem vidět, abys zjistila, zda má o Tebe také zájem. Nevím jak daleko jste od sebe přes týden, možná bys vymyslela nějaký program, který můžete mít jako náhodou společný. Není-li jiná možnost se vídat, než na chatě, vymyslete něco, co byste spolu (jako náhodou) mohli a chtěli podniknout společně tam. Nebuď netrpělivá, buď naopak milá a příjemná. Největší šance máš tehdy, bude-li mu s Tebou dobře. Bude-li o Tebe stát, určitě to včas poznáš. Hodně štěstí! :)
5.6.2002 16:03
OTÁZKA:
Dobrý den, jak už to tak bývá i já mám malý problémek.Žiji už rok ve společné domácnosti s partnerem.Můj partnrt je o 15 let starší, ale to není nijak zásadní problém, to co mě trápí je to, že se můj přítel za poslední měsíce hodně změnil jak po stránce sexuální tak i duševně.Dříve jsme se milovali každý den, někdy 2-3, dnes je to tak 3 do měsíce a to se musím ještě hodně doprošovat.Takže po určité době to přestane bavit i mě se ho doprošovat, cítím se pak trochu poníženě.Zkoušela jsem s ním promluvit, ale on prostě nemá chut na milování a nebo je neustále unavený.Další co mě trápí je to, že já mu absolutně věřím možná až moc on mě vůbec ne. Pak, ale nacházím dámské punčošky v autě a to mi už trošku vadí.Pokud se ho zeptám čí to je řekne mi jen , že nechápe proč se vzrušuji, vždyt to prej nejsou kalhotky. Mnohdy jsou pro něj jeho kamarádky více důležité než já a ruší kvůli nim třeba schůzku se mnou a pod.Stále více přemýšlím o rozchodu.....
Katka
ODPOVĚĎ:
Milá Katko, možná byste mohla tenhle Váš text vzít, vytisknout a dát ho partnerovi v klidu přečíst. Řekněte mu, že debata na tohle téma je pro Vás zásadní a velmi důležitá. Nic mu nevyčítejte. Jestliže máte Vy pocit, že je pro Vás do života ten nejlepší a i on s Vámi počítá, pak by bylo namístě se navzájem zbytečně netrápit. Jasně mu řekněte, co si nepřejete a buďte připravena vyhovět i jeho přáním. Nevyjde-li Vám vstříc, přemýšlejte dál o rozchodu.
13.6.2002 10:56
OTÁZKA:
Dobry den, je mi 25 a mam pritele s kterym si moc rozumim, chodime spolu rok a pul a muj problem je v tom, ze jsem hrozne zarliva. Neustale mam nutkani ho sledovat ve vsem, kdyz telefonuje o cem se s kym bavi, kdyz jde s kamarady bojim se ze bude flirtovat s jinyma nebo ze pujde za nejakou jinou. taky mi hrozne vadi, kdyz se diva po jinych a hodnoti tyto slecny citim se hrozne .to vede az k tomu, ze se s nim bojim nekam chodit do spolecnosti, aby tam nebyla nejaka pekna zena na ktere by mohl nechat oci. Nevim si rady, ale hlavne me neposilejte k psychologovi, chci pouze poradit.Dekuji za radu.
Sasa
ODPOVĚĎ:
Milá Sašo, zkuste víc věřit sama sobě. Pro vašeho partnera jste prostě nejlepší, proto s Vámi je a rozumíte si. Proč by od Vás měl odcházet s každou pěknou holkou? Na druhou stranu by Vám přítel mohl vyjít vstříc, pokud ho požádáte, aby před Vámi neflirtoval s jinými dívkami a aby je před Vámi nehodnotil. Vysvětlete mu, že je to přinejmenším netaktní, ne-li hloupé.
20.6.2002 15:14
OTÁZKA:
Dobrý den,jsem vdaná,manžel pracuje mimo ČR.Sblížila sem se s dlouholetým kamarádem.Je o 4 roky mladší,ale ve všem si vyhovíme.Jsme spolu rádi.Manžel se vrátí brzy domů.Naše manželství nebylo před jeho odjezdem idilické,řekli jsme si,že uvidíme po jeho návratu,jestli spolu nadále zůstaneme,nebo se domluvíme na jiném řešení.Máme 11 letou dceru.nevím si rady.S přítelem tajně podnikáme výlety,dovolenou a jiné aktivity.Nevím si rady. Stále víc přemýšlím o rozvodu.Děkuji
Lucie
ODPOVĚĎ:
Milá Lucie, Vaše dohoda s manželem před jeho odjezdem byla docela rozumná: "uvidíme po jeho návratu....". I on mohl dospět k nějakému osobnímu rozhodnutí ať už ve prospěch vašeho manželství, nebo naopak. Řešení nechte na vás na obou až po jeho návratu.
10.7.2002 14:41
OTÁZKA:
Ahoj Kájo,poraď,prosím,co s mým problémem.Jsem již 13 let vdaná, ale s manželem si moc nerozumíme(hlavně v sexu-vůbec mě nevzrušuje).Našla jsem si proto přítele,který je o 15 let mladší jako já.Je to kolega v práci.Milování s ním bylo vždy príma a jen pomyšlení na to mě velice vzrušovalo.Byla jsem jeho první holka. Teď po dvouletém vztahu (nikdo o nás za celou dobu nevěděl) se se mnou rozešel, protože chce prostě normální vztah, který bude moci na veřejnosti prezentovat a nebude muset se "skrývat". Z počátku jsme chodili i za ruce,.., ale později byl obezřetnější a obezřetnější.To, že by nás někdo viděl mu více vadilo než mě, která by měla mít větší obavy.No prostě došlo k rozchodu.Já ho na jedné straně chápu, na druhé straně ho mám stále ráda. Zaujala jsem postoj kamarádky.Už kdysi dávno jsme si řekli, že se můžeme na sebe obrátit s pomocí.On mi teď mnohdy o své nové něco řekne.Vodí si ji s sebou na společné akce práce a tam se k sobě chovají no tak jako zamilovaní lidé.Moc mi to vnitřně vadí, ale napovrch nedávám nic moc znát ( i když to určitě tuší).Nevím co mám dělat, na jedné straně chci být stále chápavá a připravená kdykoliv s ním řešit cokoliv, na druhé straně mě to zraňuje a říkám si proč bych taková měla být? Co si mám počít?
Jajka
ODPOVĚĎ:
Ahoj Jajko! Nejspíš v tom budou děti - píšete-li, že si s manželem nerozumíte (hlavně v sexu). Proč byste spolu jinak stále byli? Jestli zůstanete kamarádkou bývalého přítele nebo ne, není podstatné. Důležité je, abyste si vybrala pro Vás tu lepší variantu. Představte si dvě možnosti: Jsem navenek "vrba" a uvnitř se užírám, anebo - vzdám se podrobností z jeho nového života, protože mě to příliš zraňuje. Stačí, když budeme kolegové s hezkými společnými vzpomínkami. Která varianta Vás bolí míň? Každopádně čas, který jste nyní získala navíc můžete věnovat k vylepšení vztahu s manželem, anebo najít a pečovat o nové(á) přátelství.
10.7.2002 17:18
OTÁZKA:
Ahoj, je mi 30 let a před dvěmi měsíci jsem se rozešla s přítelem. Byl o pět let mladší, byli jsme spolu téměř rok a náš rozchod mě moc bolel. Byl příliš mladý a nevyzrálý. Jenže během tohoto období jsem se seznámila s báječným klukem, bohužel je mu teprve 24 let. Moc si rozumíme, na svůj věk je velmi vyzrálý a prožíváme spolu nádherný sex, protože jsme naladěni "na stejnou vlnu". Ale nechci udělat stejnou chybu jako s předchozím partnerem. Rozum mi říká, že 7 let je příliš mnoho, ale na druhou stranu mé city říkají něco jiného. Bojím se znovu zamilovat, protože se nechci znovu spálit. Nevím si rady, poraďte prosím.
Helena
ODPOVĚĎ:
Milá Heleno, vzhledem k tomu, že neznám ani jednoho z vás (přitom opravdu záleží víc na vyzrálosti, než na věku) připadám si jako ve hře Jak se stát milionářem.:) Vaše šance jsou z mého pohledu padesát na padesát! Ale vážně: být vámi, si užívám a o společné budoucnosti (rodině, majetku...) začnu přemýšlet až budu jistější, nejdříve za rok. Hodně štěstí!
12.7.2002 11:35
OTÁZKA:
Ahoj Kajo, pred tydnem jsem se rozesla s pritelem - bylo to v podstate impulzivni jednani, pred tim jsem o tom nepremyslela. Meli jsme spolu spoustu problemu - hodne veci mi vycital, nemohla jsem chodit s kamaradkama, aniz bysme se nepohadali, byl hodne zarlivy a dominantni. V prvnich par dnech jsem citila, ze se mi ulevilo a ze zase konecne muzu byt sama sebou. Jenze pak jsem si uvedomila, ze mel take vlastnosti, kterych jsem si moc vazila (spolehlivost, vernost, byl mi oporou). Ve stredu jsme se sesli - rikal mi, ze se mi za vsechno omlouva a ze si uvedomil, jak hloupe se choval a chce, abych se vratila zpatky. Ted nevim, co mam delat a moc se tim trapim. Vim, ze kdyz ho ztratim, tak mi bude smutno, ale bojim se, ze kdyz se vratim, tak uz to nebude ono a nakonec se to vrati do starych koleji. Prosim, poradte mi.
Lucka
ODPOVĚĎ:
Milá Lucko, myslím, že vás nic nenutí k žádnému radikálnímu řešení. Vysvětlete svému příteli, že chcete aby vám dal víc volnosti. Zkuste to s ním, pokud je vám s ním přece jen lépe než samotné. Uvidíte, co dál přinese čas.
31.7.2002 19:56
OTÁZKA:
Ahoj Kájo.Jsem vdaná se svým manželem už 17 let.Manželství se jevilo jako šťastné, alespoň z mé strany do doby než jsem zjistila, že můj man- žel mi byl a je nevěrný.Několikrát jsem mu odpustila.V kom je chyba?Proč mi to dělá?
Klára
ODPOVĚĎ:
Milá Kláro. Přesně na tohle byste se měla zeptat svého manžela. "Proč vám to dělá?" Asi byste si s ním měla otevřeně promluvit, aby mu bylo jasné, že jeho nevěra doopravdy ohrožuje vaše manželství. Postavte ho v diskusi do podobného světla. Odpustil by on vám vaši nevěru? Sama sebe se pak ptejte, do jaké míry je pro vás manželova nevěra skutečnou překážkou ve společném životě...
31.7.2002 20:20
OTÁZKA:
Hezký den. Zabrousila jsem na tuhle stránku náhodou, ale míra laskavosti v uvedených odpovědích mě natolik překvapila, že Vás poprosím o radu taky. Je mi třicet let a sedm let žiji ne příliš vydařený vztah. Neumím se ale rozcházet, je to moc bolestivý. Před měsícem se mi to konečně podařilo, to nejhorší jsem překonala a začala skutečně znovu. Můj bývalý partner se teď ale strašně snaží vztah obnovit, je milý a velmi se změnil. Nedokážu ho zraňovat, i když vím, že v téhle proměně to není. Vracím se tedy k němu, i když vlatně vůbec nechci. Co dál? Děkuju.
Viktorka
Viktorka
ODPOVĚĎ:
Ahoj Viktorko, jestliže opravdu dobře víte co chcete, buďte rozhodná a upřímná nejen k sobě, ale i k bývalému partnerovi. To o čem jste přesvědčena, řekněte stejně jasně i jemu. Naplánujte si volný čas, pokud možno co nejvíc, bez něj, sama nebo s přáteli. Jste-li opravdu o svém kroku pevně rozhodnuta, nejlépe vás před pochybnostmi a před jeho naléháním zachrání jiný partner, do něhož byste se zamilovala. Hezké léto a hodně štěstí.
31.7.2002 20:30
OTÁZKA:
Ahoj Kájo,už jsi mi jednou dobře poradil(odpověď 33329) a tak se na Tebe obracím znovu s navazujícím problémem.Bývalý přítel se po měsíci s novou dívkou rozešel.Prostě nebyla prý pro něj a nevyhovovala mu(k sexu ale nedošlo,to vím).Bavíme se stále jako přátelé,chodíme spolu třeba na bazén či tenis,prostě jako dřív, i když stále jen v rovině přátelství.Navrhla jsem mu,aby jel se mnou a kamarádkou s klukem na dovolenou a on (kupodivu!) souhlasil a už jsme zájezd i zaplatili a domlouváme se na následujícím.Proč jsem tak udivená-protože dva roky co jsme spolu chodili,tak vždy jsem mu to navrhla,ale on na delší dobu nikam nechtěl jet.Bál se.Jeli jsme třeba jen na dva dny zde v ČR.Teď tedy do ciziny a na vše až moc bez problémů přistoupil.A teď jádro otázky:Poraď, jak se mám chovat, aby na jedné straně tušil,že jej stále mám ráda,ale na druhé straně, aby neměl pocit, že vše chci vrátit.Jedná se o to,že na místě jsou dvě ložnice a obývací pokoj,kde se dá také spát.Jak mu říci,ať spí v ložnici,aniž ba měl pocit,že ho chci zpět zbalit?Víš co mám na mysli? Poraď. Děkuji Ti
jajka
ODPOVĚĎ:
Ahoj Jajko, konkrétní rada o ložnicích, je snadná. Dáte mu na místě dáte vybrat, zda chce spát v ložnici s vámi, či v obýváku sám. V takové otázce je nabídka, nikoliv však nátlak. Jiná věc však je, zda-li máte vy sama jasno. Chcete ho vedle manžela za milence? Chcete ho jako kamaráda? Či víc - za životního partnera?
16.8.2002 14:26
OTÁZKA:
Je mi 28 let,8let jsem vdaná.Asi 4 měsíce jsem zamilovaná do muže 35 let.Trápí mě myšlenka, že bych mohla svého muže podvést(manžel je milý, laskavý,obětavý),jenže nemůžu si pomoci.Přítel mě přitahuje.Jak se s těmito vztahy vypořádat?
Romana
ODPOVĚĎ:
Milá Romano, na Vaši otázku není univerzální odpověď. Podvedete-li svého muže, zřejmě leccos získáte, ale zároveň ztratíte. Přitažlivosti se těžko odolává. Obvykle si ženy na svém životním partnerovi cení nejvíc právě to, co o svém muži píšete, že je milý, laskavý a obětavý. Důležitá je solidnost, pracovitost, dobrá vůle, tolerance. Tak jako vy nyní, se alespoň jedenkrát za život rozhoduje hodně lidí. Každý volí (zachová se) podle své povahy. Stejně tak se rozhodnete i vy.
19.8.2002 18:24
OTÁZKA:
Seznámila jsem se s mužem 34 let,trochu jsme se sblížili,asi 3 týdny jsme se neviděli,poté zavolal,telefonuje mi téměř každý den,že má hodně práce, a že se ukáže,jenže to nikdy neudělá,pak mi zase zavolá a omluví se.Chce mě vidět nebo ne?
Nejsem si jistá, zda o to stojí, nevím jestli si ze mne neutahuje(do telefonu je sice příjemný, ale já jsem věčně na pochybách.Nechci být jen přítel na telefonu!
Iva-26 let
ODPOVĚĎ:
Ahoj Ivo, myslím, že hodně záleží na Vás. Je zřejmé, že on by Vás rád viděl. Proč by jinak sám od sebe stále volal? Jestli o něj stojíte, navrhněte, že přijedete vy, nebo řekněte, že máte tudy stejně cestu a že se zastavíte na kávu, na dvě deci... Organizace vašich schůzek bude zřejmě víc na vás. Vyjděte mu vstříc a nečekejte jen doma až se objeví u vašich dveří. Budete-li se vídat, časem zjistíte jak moc o vás stojí.
19.8.2002 18:37
OTÁZKA:
ahoj Kájo, jsem s přítelem asi 18 měsíců. Bohužel mám jeden problém žárlivost. Jelikož jsem předchozí nevěru zjistila díky mobilnímu telefonu zasílání sms, jsem velice nedůvěřivá k jakékoliv sms a jakémukoliv telefonnímu hovoru. Navíc protože mi bylo takto ublíženo, nerada vidím přítele ve společnosti jiných žen, např. i v zaměstnání, pokud je neznám více a nemám o nich valné mínění. Mám pocit, že na něj útočí, ale přítel to vidí jinak. Co s takovou žárlivostí?
Daniela LN
ODPOVĚĎ:
Ahoj Danielo, nenechte si nové štěstí zničit žárlivostí! Věřte víc sama sobě a tomu, že žádná jiná není pro vašeho přítele lepší než vy. Přitom se snažte, aby si o vás totéž myslel i on. Žárlivostí kazíte náladu sama sobě. Zpochybňujete určitě i partnerovy city k vám a jste na nejlepší cestě k tomu, aby mu s jinou dívkou začalo být lépe.
20.8.2002 12:23
OTÁZKA:
Ahoj.Je mi 25 let a se svým přítelem /26let/ jsem 5let. Mám ho moc ráda,ale on se poslední dobou začíná chovat divně,říká,že 5let je dlouhá doba,ale pro mě ne,ráda bych již založila rodinu, ale o tom nechce ani slyšet,chce si prý užívat.Zjistila jsem, že si podal inzerát na seznamce a dokonce se mu nějaká dívka ozvala a setkal se s ní,což nejprve zapíral a pak se přiznal.Teď chce,abychom si dali pauzu,ale co bude dál? Strašně mi tím ubližuje,ale to mu nevadí,myslí jen na sebe /je jedináček/,ale na mou otázku,zda-li mě má rád,říká,že ano.Jsem zoufalá a nevím, co dál.Děkuji za radu.
Alana
ODPOVĚĎ:
Ahoj, dejte si klidně pauzu. Jste mladá a můžete si nějaký čas čekat na založení rodiny ještě dovolit. Jestliže o vašeho přítele hodně stojíte, vyptejte se, jak si "pauzu" konkrétně představuje. Věřte sama sobě a věřte i vašemu vztahu: jestli vám jinak spolu vše klapalo a hodíte se k sobě, pomůže partnerovi puza alespoň k tomu, aby se sám zorientoval.
20.8.2002 12:28
OTÁZKA:
Ahoj.Je mi 23 let a chodim s klukem 3 roky.Je stejně starý.Zařídili jsme si spolu byt,všechno bylo OK,ale minulý rok si mě přestal všímat,byl pořád s kamarádama a já jsem ho podvedla s jeho kamarádem v době,kdy byl pryč.Pak jsem toho s tim druhym nechala a začala s nim znovu.Dozvěděl se to před půl rokem a řekl,že se bude snažit mi to odpustit.Já toho moc lituju a vím,že by se to nikdy nestalo,kdyby se ke mě chovat,tak jak má.Ale teď mi řekl,že mi odpustit nemůže,že to pořád má před očima a také, že je moc mladý,že chce mít volnost a kamarády.Řekla jsem,že mu tohle všechno budu tolerovat,ale stejně nemá zájem.Má mě prý rád,ale chce si dát pauzu a neví co chce.Poraď mi díky moc za odpověď
Lajoska
ODPOVĚĎ:
Ahoj Lajosko, nikoho nedonutíte aby s vámi byl, když nechce. Nechte událostem volný průběh, snažte se, abyste zůstali v kontaktu a dobrými přáteli, i když se nebudete vídat tak často. Můžete se ze všech sil snažit, aby mu s vámi vždy bylo dobře a rád se s vámi vídal. Jedině tak máte šanci, že vám před dalšími dívkami dá jednou zase přednost.
20.8.2002 12:35
OTÁZKA:
Ahoj,je mi 24let a 5 let jsem chodila s přítelem který je o osm let starší a má za sebou 7leté manželství a 12letého klučinu.Před 3 měsíci jsme se již po druhé za náš vztah rozešli.S tím že můj přítel chtěl aby jsme zůstali přátelé.Mě ten rozchod moc ublížil, a nedokázala jsem říct ne.Takže jsme se občas vídali.Můj přítel měl ale i jiné kamarádky z internetu. Jen kamarádky do kyna na kafe...Když jsme se rozešli řekl že mě má moc rád že na mě nikdy nezapomene a že mě bude mít vždy moc rád.Ale že se nechce vázat a že chce poznat i jiné ženy.Jeho vážná známost jsem totiž byla já a jeho žena.Jinak nikoho neměl.Když jsme se rozešli poprvé tak měl vztah se ženou starší a vdanou, ale byla to jen postelová záležitost jakmile na něho začala tlačit s trvalejším vztahem přestal za ní jezdit.V té době jsme se ale spolu vídali také.Nerozumím jeho chování.Říká že mě má rád že si rozumíme tak v čem je problém? Má strach že ztrarí svobodu?Možná si myslí že najde ideální ženu která ovšem neexistuje.Nevím co dělat.Čekat jak se rozhodne? Mám ho pořád moc ráda a ubližujemi že není schopen říct co chce.A na druhou stranu nedokážu já říct a dost. Děkuji předem za tvojí odpověď.Ještě jsem chtěla říct že je problém i s jeho bývalou ženou která si nepřeje aby jsem se vídala s jeho synem.Před týdnem jsme ale byli všichni tři na vodě a bylo to docela fajn.I málý Lukáš byl ok i když jsem ta Andrea co podle jeho mamči může za to že její manžel ji opustil.
Andrea
ODPOVĚĎ:
Milá Andreo, myslím, že je váš přítel docela upřímný. Představte si, že byste spolu založili rodinu, narodilo by se dítě, on by si "užíval" tajně a nejspíš by vás časem opustil. Co máte dělat? Buďte co nejvíc samostatná. Jsou ženy, které jdou energicky za svým cílem a dokáží nerozhodné muže dostat kam ony samy chtějí. Jiné naopak nerozhodnost na mužích neobdivují a dokáží počkat, zda partner dospěje a sám bude vědět co chce. Těžko mohu odhadnout, která z cest je ta vaše.
21.8.2002 16:10
OTÁZKA:
Milý Kájo, objevila náhodou tuto stránku a nikdy jsem se podobné akce neúčastnila, ale přesto to beru vážně a tak se ti svěřuji s mým problémem. Seznámila jsem se se svým přítelem před rokem a půl. Odstěhoval se od manželky a prý se rozvede. Už jsme spolu poměrně dlouho, jak jsem psala v ůvodu o on mi nikdy sám od sebe nic ke svému rozvodu. Když se ho na to v nervovém vypětí zeptám, podotýkám tak jednou za dva měsíce, tvrdí mi, že má rád pouze mne. Nic víc. Stará se pouze o svou rodinu, i když žijeme ve společně pronajatém bytě. Nevím zda je to normální, když se tak chová a zda mu mám dát ultimátum.
Ivana
ODPOVĚĎ:
Milá Ivano, ultimátum je vždycky až krajní řešení. Udělejte si přijemný večer, zajděte třeba do restaurace, aby partner dost dobře nemohl od diskuze utéct. Připravte ho na to, že máte něco pro vás důležitého na srdci. Vyptejte se ho bez ultimát, jak on si svůj další život připravuje, jestli s vámi počítá a v jaké roli, zeptejte se klidně i na časový horizont jeho rozhodnutí. Sama mu řekněte svou představu, ale do ničeho ho netlačte. Hodně štěstí.
30.8.2002 17:56
OTÁZKA:
Je mi 28,vdaná 8 let.V manželství pociťuji krizi-asi půl roku.Můj život se skládá z: Do práce z práce, domácnost.Připadám si jako nevybouřená, toužím se s někým seznámit, zaflirtovat.Asi 4 měsíce mám známost.Přítel-rozvedený (35),ale zadaný mi nikdy nic nesliboval,náš vztah bral jako zpestření.Jenže já se zamilovala.Jednou jsme se pomilovali,ale ne k mé spokojenosti.Druhý den jsem mu naznačila, že moje představy o milování jsou jiné (chyběla mi romantika), a že mi to v podstatě nic nedalo. Myslím, že jsem ho velmi urazila. Od té doby se neukázal ani nezavolal.Mám pocit, že dosáhl svého a to stačí. Mám šanci to nějak napravit, nebo to nechat plavat, jak mi radí kamarádka? Vím, že podobný vztah nemá smysl, jenže já se trápím, že o mě už nestojí. Na druhé straně bych si přála,aby se moje manželská krize vyřešila,a na to vše bezbolestně zapomněla.Nevím, možná si chci nějak dokázat, že o mě kromě manžela ještě někdo jiný stojí.Myslím, že nemám jen krizi manželskou, ale nyní i mimomanželskou. Vše se ve mně mele.Myslím, že je právě čas zajít do nějaké poradny, že?
Verča
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, vdávala jste se poměrně mladá a pocit nevybouřenosti je pochopitelný. Neusilujte ale o štěstí na všech stranách za každou cenu. Máte manžela (o dětech se nezmiňujete) a svými city k jinému muži můžete ještě víc oslabit manželství a krizi prohloubit. Na druhou stranu je docela pravděpodobné, že milenecký vztah váš život zpestří. Nejste ovšem v zoufalé situaci, kdy byste se o milence měla nějak vehementně ucházet. Buďte milá, veselá a příjemná, nevyhýbejte se mu, chovejte se k němu přátelsky jako ke kamarádovi. Stojí-li o vás, určitě se to dozvíte. Hodně štěstí!
13.9.2002 12:42
OTÁZKA:
ahoj, mám takový problém. v květnu jsem se seznámila s bandou kluků (ještě s kamarádkou) a s jedním jsem si padla do oka.no padla do oka, dobře se nám spolu povídalo a taky jsme se líbaly.ale nic víc.pak jsme to řešily, a řekly jsme si že budem kamarádi.(protože v ten den kdy jsme se seznámily se on rozešel-ikdyž jen po měsíci, já jsem se taky rozešla ale po pěti letech-v květnu to bylo skoro půl roku).můj problém spočívá v tom, že si neumím vysvětlit jeho chování.moc mi nepřipadá, že se ke mě chová jako kamarád (např.každý den mi píše meil, když se neozvu tak hned píše co se děje, jestli se s ním nebavím, a dokonce na mě i žárlí).
když jsem se jednu dobu k němu měla víc já (jakože bych s ním chtěla být atd.)tak to ne, to chtěl být kamarád. ale jak jsem obrátila já, že jsme teda jen kamarádi tak to zas né, a píše a vždycky udělá to co chci. tak nevím jsem z toho trochu zmatená.během těch tří měsíců jsme se zase několikrát líbaly.někdy mě jde doprovodit domů, což mě překvapí, protože jindy se trochu zabrzdí a jak kdyby to dělal naschvál, mě odprovodit nejde (a to třeba i o půlnoci).ještě bych možná mohla napsat, že když jsme spolu tak se chová spíš jak kdyby chtěl mít navrch, jakože on je prostě chlap. co s tím? někdy mi připadá, že třeba ještě pořádný vztah neměl. mu je 22 a mě je 23 let.
martina
ODPOVĚĎ:
Ahoj, tak trochu mi to připadá, jakoby si Tě udržoval "v záloze". Nevím, jestli jste se bavili o tom, zda má nějakou přítelkyni... Jistě mu dělá dobře Tvůj zájem, ale z nějakých důvodů není připraven do vztahu s Tebou víc investovat (možná je i tak nesmělý?). Můžeš vyčkat až se čas ukáže, anebo se ho můžeš rovnou zeptat, zda chce s Tebou chodit, nebo pouze kamarádit.
13.9.2002 14:19
OTÁZKA:
ahoj, před osmi měsíci jsem se rozešla po pětiletém vztahu.přišlo to nečekaně.můj ex-přítel si našel jinou dívku, která je prý úplně stejná jako já a on neví jestli by byl radši se mnou nebo s ní.po tom co jsme se dvakrát k sobě vrátily jsem odešla sama.neunesla jsem tu situaci kdy ona mu stále psala a volala.já odešla a on s ní zůstal. od té doby jsem poznala spoustu dobrých přátel a vše bylo v pohodě.nějak jsem se z toho dostala. až tedkom na mě zase nějak padá splín.vrací se mi vzpominky na něj a jsem z toho docela dost mimo. neumím navázat nový vztah, ikdyž zájemců by bylo.mám pocit že se s nikým nebudu mít tak dobře jako s ním.nevím co mám dělát.deprese jsou čím dál neunosnější.
Anonym
ODPOVĚĎ:
Ahoj. Po pěti letech společného života není snadné se smířit s novou situací. Pokuste se nelitovat sama sebe, že jste o něco přišla. Máte určitě spoustu hezkých vzpomínek, ale ještě víc zážitků před sebou. Užívejte si volnosti, choďte s přáteli do společnosti, neodmítejte zájemce. Žijte a netrapte se :-)!
13.9.2002 14:44
OTÁZKA:
Ahoj,rozešel se se mnou přítel,znali jsme se dva roky a rok spolu bydleli,všechno nebylo ideální, ale všechno nebylo špatné. Jenže já chtěla tak nějak víc, vědět, že to se mnou myslí vážně. No a ON se zamyslel a zjistil, že už se mnou nechce být, že se mnou nechce zestárnout a tak to zabalil. Tak jo,jenže pořád spolu bydlíme, teda tak jednou v týdnu příjde do našeho společného bytu (má ještě jeden) a všechno je fajn, koukáme na tv,povídáme a pak jdeme spát, obejmeme se a spíme a pak zase zmizí. Platí nájem za byt kde bydlí jeden den v týdnu. A mučí mě tím, že se mnou vlastně být nechce. Já s ním být chci, už si nechci hledat někoho dalšího a zjišťovat v čem si vyhovujeme a v čem ne. Asi jsem moc lenošná, ale nechápu jedno, proč se mnou bydlí, proč se ke mě hezky chová, když mi pak klidně do očí řekne, že mě nechce. Pokud neví co chce, kdy to bude vědět, když teď mu je 30 ? Jen pro dokreslení, já po něm nic nechci, pokud láska je nic, ale chci říct, že nechci děti, svadbu, aspoň zatím (je mi 22). Díky za rady.
Bat
ODPOVĚĎ:
Ahoj, zdá se, že se vůči vám přítel docela jasně vymezil. Má vás rád, ale nechává si otevřené dveře pro případ, kdyby se "na scéně" objevila z jeho pohledu "ideálnější" partnerka. Jste na řadě vy. Můžete se bránit, říct, že takhle si váš vztah nepředstavujete a že buď všechno nebo nic. Jedno z toho pak nastane. Můžete být také trpělivá a vlastně svým způsobem ráda, že ho stále máte - i když jen někdy. Trpělivost může přinést ovoce. Partner ji ocení a zase se k vám vrátí, anebo naopak najde koho hledá a odejde docela. Jak se zachováte, to záleží nejvíc na vaší povaze, na tom, která varianta vás bude nejméně trápit a která naopak nejvíc těšit. Hodně štěstí!
23.9.2002 11:44
OTÁZKA:
Ahoj, mám rok a půl poměr s ženatým mužem, který má dvě malé děti a je 7 let ženaty.Byla to mezi námi láska na první pohled a před tím jsme po sobě několik let toužili. Moc si rozumíme,dokážeme si celé hodiny povídat mám moc společných zájmů a baví nás práce, kterou dělá on. Jeho rodice o me ví a byli rádi, kdyby byl se mnou. Jeho žena mu dělá scény, je stále doma, nemá o nic zájem, nic se jí nechce dělat. (on si mi moc nechce stěžovat,ale říkala mi to také jeho maminka)Ona se o mě dozvěděla, ale neměla 100% jistotu. On mi začal říkat jak se hádají, jak je to nesnesitelné a plánoval se mnou budoucnost. Pak jsem mu řekla, že si dáme pauzu at si to doma vyřeší , on mi stále volal a říkal,jak mě miluje. Pak se mi přiznal, že s ni zase spí,mluvila jsem i s ni a ona se dozvěděla o nás celou pravdu(to byl jeden telefonát i s přiznáním a i s hovorem s manželkou) řekl mi ,že mě miluje a že ji chce dát šanci, aby neměl pocit viny, že za všechno může jen on. Pak jsme se vídali méně, některý týden vůbec, on říká i jeho maminka, že je to doma čím dál tím horší. Volala mi maminka jeho ženy, jestli se se mnou dál schází, nedokázala jsem jí lhát. Vím, že je to těžké opustit partnera, sama jsem se v této situaci zmítala a také jsem hrála chvíli na obě strany. Stále ho mám moc ráda a moc o něj stojím, ale nevím, co mám dělat. Mám mu věřit, že se skutečně tak hádají, že to spěje ke konci.Co když mi lže a dává to doma dohromady nebo s ní dokonce dál spí. Nechci být netolerantní, protože vím, co dokáže žena,která je na svém manželovi vším a hlavně finačně závislá.(Dokonce vymýšlí nemoci dětí i své),na druhou stranu nechci dělat vola a do nekonečna čekat. Děkuji za radu
Jana
ODPOVĚĎ:
Milá Jano, nechcete-li použít jako prostředek k dosažení vytouženého cíle iracionální metody typu hysterických scén, nemáte z kategorie rozumných moc na výběr. Partner zatím nedokáže udělat rázné rozhodnutí. Svým způsobem mu vyhovuje že má ženu a s ní dvě děti a milenku zároveň. Pokud byste mu to obě tolerovaly, mohl by být s tou, která má zrovna lepší náladu, s níž zrovna být chce. Jak výhodné! Naléháním mu jen znepříjemníte život. Možná natolik, že ho to přiměje k rozhodnutí: žena (k níž ho víc než láska pojí děti a společná zodpovědnost) nebo vy. Dost možná si přeje, aby jeho ženě došla trpělivost a sama byla iniciátorkou zásadního řešení. Pak by neměl pocit viny... Chlapské je se rozhodnout sám. Budete-li za něj situaci řešit vy či jeho žena (případně rodiče!!!), usilujete o muže, který ještě není chlap.
25.9.2002 17:40
OTÁZKA:
Ahoj, přišla jsem na nevěru svému manželovi, už jsem to dlouho tušila on samozřejmě vše zapíral až se nakonec ukázalo že je vše pravda, scházeli se pouze občas jen pro potěšení, máme 6 letého kluka kterého velmi miluje a když může tak se mu plně věnuje, chce a chtěl zůstat vždy s rodinou jen si asi vždy chtěl udělat hezčí chvilky. Je si vědom že mi ublížil omluvil se a chce zůstat s námi, ale mě to velice trápí a musím na to stále myslet, já jsem schopna mu odpustit a nepošlu ho do náruče jiný. Je to velice čerstvé 5 dní stará záležitost tušila jsem to asi tak 2 roky. Nevím jak na to mám přestat myslet, prosím o radu jak si mám zachovat nadhled ono se to lehce říká. Děkuji
myš
ODPOVĚĎ:
Ahoj, zkuste si s manželem promluvit o důvodech, které ho k nevěře vedly. Možná můžete pro zpestření vašeho sexuálního života něco udělat společně. Rozhodně to asi nepůjde bezprostředně po tom, co jste se o jeho nevěře dozvěděla. Buďte k sobě maxilně vstřícní a slušní. Nechte zapracovat čas, který obvykle pomůže lecos urovnat. Hodně štěstí.
30.9.2002 16:20
OTÁZKA:
Kájo, bydlíme s přítelkyní 8 měsíců a pořád jsme strašně zamilovaní. Kdy nás to prvotní okouzlení přejde? Zatím není konec v dohledu a je to spíš pořád lepší:-)
Jay
ODPOVĚĎ:
Jayi, vy nepotřebujete poradit. Vám přeji hodně štěstí!
3.10.2002 18:24
OTÁZKA:
Jsem vdaná mnoho let a mám již 7 let přítele. Nemohu se rozhodnout, zda s ním mám skončit nebo neustále pokračovat. Rozvádět se nechci, připadá mi, že jsem celkem šťastná a nic mi nechybí. Manžel mne miluje, děti nedělají žádné problémy. Přes to nedokážu tomu druhému říci ne. Nějak mi ten vztah zvyšuje sebevědomí. Dá se to takhle dělat donekonečna? Co byste mi poradil?
jitka
ODPOVĚĎ:
Milá Jitko, nevím jestli donekonečna, ale rozhodně do té doby, než to někomu začne vadit. Možná příteli, možná vám, možná vaší rodině. Pak začnete zvažovat co je víc a co méně důležité. Pokud všechno klape, netrpíte výčitkami, nikdo nestrádá a vám vedlejší vztah zvyšuje sebevědomí, není důvod něco měnit.
3.10.2002 18:30
OTÁZKA:
Ahoj Kájo, mám taky problém. Mám bezva kámošku. Potkali jsme se na výletě s jedním klukem a byl fajn.Jely jsme pak znovu všichni spolu na další výlet a blbly sme a tak. Jak jsme ai pomáhaly s kopce, byly tam i nějaké dotyky a obětí. Pak jsem se Lucky večer ptala, co myslí, jestli s ním mám chodit a ona, že co blázním, že si myslí, že s ním chodí sama - jako Lucka.A že mu chce poslat esemesku, kam spolu příště virazí - samy!!! To mě tedy překvapilo, myslím, že se víc smál na mě a nevím, jestli mu mám zavolat nebo napsat protože taky bydlí v jiném městě a taky se bojím, že naše kamarádství s Luckou by bylo potom jiný, že už by to jako nebylo ono.Ale když je to tak bezva kluk tak mi přijde hloupé vzdát to bez boje. Ne jako bojovat, ale prostě jestli o mě fakt stojí, tak o tu možnost nepřijít. Dík za odpověď Míla
Míla
ODPOVĚĎ:
Ahoj Mílo, nech událostem přirozený vývoj. Kamarád už jistě tuší, že se líbí vám oběma a on je ten, kdo by si měl vybrat. Občas mu třeba pošli sms co je nového, aby věděl, že Tvůj zájem trvá. Bude-li o Tebe doopravdy stát, určitě se to dozvíš. Držím Ti palce!
7.10.2002 17:20
OTÁZKA:
Dobry den, Kajo. Mozna se Vam muj dotaz bude zdat malicherny, nicmene zajimal by mne nazor odbornika. S manzelem spolu zijeme tri roky, sezdani jsme velmi kratce, nas vztah hodnotim jako vsetranne kvalitni. Nedavno u nas byli na navsteve znami - par a zustali na noc. Popijelo se, ja jsem sla celkem brzy spat, kamarad se opil a "odpadl". Nyni jsem se s odstupem nekolika tydnu dozvedela od onoho tehdy opileho kamarada, ze muj manzel s jeho pritelkyni sledoval porno, kdyz zustali sami. Dost me to prekvapilo a zaroven zasahlo. S manzelem jsem si o tom promluvila, tvrdi, ze to je nesmysl. Mam se nejak dale pidit po tom, co je pravda? Stale to premilam a jeste jsem tu informaci "nestravila".. Dekuji predem za odpoved!
Tamara
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, věřte raději víc svému manželovi, než opilému kamarádovi. Pro svůj klid jste udělala maximum, co je hodné inteligentní ženy: zeptala jste se manžela. Odpověď nejbližšího člověka znáte. Dál nepátrejte, mohla byste se jen ztrapnit. Před ním i sama před sebou.
7.10.2002 17:48
OTÁZKA:
Ahoj Kajo, mam problem - a to asi dost zasadni... Jsem stastne zenaty, a s manzelkou zijeme v bezdetnem vztahu jiz 10 let. Nedavno jsem ale z hruzou zjistil, ze mne velice pritahuje kolega. Zdaji se mi sny o sexu s nim, je mi horko kdyz jsme spolu na jednani u zakaznika... Kolega to vycitil a na vyletu v horach, se mi sveril s tim, ze jej pritahuji a tak dale... Jsem zmateny protoze jsem netusil ze mam homosexualni sklony.. Co s tim. Nechci rozpad meho vztahu s moji zenou, le touha zkusit neco jineho je silna... Co dal?
Vlada
ODPOVĚĎ:
Ahoj Vláďo, především byste si měl ujasnit svoji sexuální orientaci. Přitahují vás ženy? Přitahují vás muži? Přitahují vás ženy i muži? Jste-li zaměřen homosexuálně, bude pro vás i pro vaši ženu vysvobozením začnete-li konečně žít ve vhodném partnerství. Upřímné vyznání určitě manželka (třeba i časem) pochopí. Můžete být dál výbornými přáteli. Nevíte-li si s rozhodnutím o své orientaci rady, svěřte se raději co nejdříve sexuologovi.
10.10.2002 16:50
OTÁZKA:
ahoj Kájo, mám takový problém.mám kamaráda, který má holku. ta holka, je už ale 4 měsíc v Americe.
měla přijet v září, 14 dní před tím mu volala, že přijede v říjnu nakonec, že přijede v listopadu. za tu dobu co tu není, se z nás staly dobří kamarádi, když mu bylo smutno, zavolal sešly jsme se pokecaly. občas jsme dělaly i takové blbosti, že jsme si třeba jen lehly do trávy a pozorovaly nebe. prostě dobří kamarádi. občas mi psal i hezké sms-jako, že je rád, že jsem, že mě má rád.volaly jsme si atd.taky se párkrát zmínil, že by se kvůli mě s ní nejradši rozešel.nic mezi námi ale nebylo a není.jen nějaká pusa na přivítanou, obejmutí, držení za ruce. tedkom mi ale volal, že ta holka se vrací už tedkom v sobotu.divila jsem se, že mě to tak vzalo. on ale taky zrovna neskákal radostí jak by asi měl. s tou holkou byl jen asi dva měsíce než odjela. nedovedu si vysvětlit jeho chování ke mě. myslíte, že měl jen tu potřebu mít zrovna někoho vedle sebe? nebo je možné, že ta jiskřička přeskočila?děkuji
zuza
ODPOVĚĎ:
Ahoj Zuzo! Je možné a docela pravděpodobné, že "jiskřička přeskočila". A je zároveň od kamaráda sympatické, že nechtěl podvést svou přítelkyni v Americe. Váš statut je dosud "kamarádka" a jestli se změní, záleží hlavně na něm. Chcete-li abyste byla vy jeho dívkou, můžete být jen milá, kamarádská, nezklamat ho v žádném ohledu a...držím palce.
10.10.2002 17:02
OTÁZKA:
Ahoj Kájo,prosím Tě o radu jak se mám zachovat. Stále čtu jak si muži stěžují, že partnerka večer nemá chuť na nějaké "laškování", prohlížet si lechtivé filmy či časolisy a pod. Já mám problém opačný.Můj přítel ne pozvolna, ale najednou odmítá stále častěji milování s tím, že nemá náladu a pod. Dříve jsme se měli rádi pětkrát děnně, teď tvrdí že i jednou stačí a povětšinou to dopadá tak, že sumarizačně je to čtyřikrát týdně .Nevím co mám dělat.Snažím se to rozcházet jak se dá, ale nevím jak dlouho to unesu.Než jsme začali bydlet spolu,sliboval, že je stejně náročný a vždy si budeme vyhovovat.Nevěrná mu nechci být.Ale jak mám usnout?Je to stále hoší-běhání,čtení a pod nepomáhá, když vedle mě leží někdo, kdo odmítá mé doteky....
iris
ODPOVĚĎ:
Milá Iris, obecně platí, že muži po třicítce v náruživosti odpadají, zatímco ženy naopak. Nicméně také je fakt, že čtyřikrát do týdne NENÍ VŮBEC MÁLO. Je-li vaše potřeba tak naléhavá, zvažte, zda není opravdu lepší mít zatím víc partnerů a nevázat se jen na jediného. Obávám se, že takového, který by dlouhodobě vyhovoval vašim požadavků, byste hledala jen těžko. Časem se vaše priority změní a nastane čas najít si životního partnera.
16.10.2002 14:00
OTÁZKA:
Ahoj Kájo, svoji partnerku znám už přes dva roky, ale chodili jsme spolu vždy maximálně pár měsíců. Ze začátku to vždy vypadá jako skvělý vztah, po pár týdnech vztah z její strany chladne a pak mě i přes prosby, aby zůstala, opustí. Najde si někoho jiného, ale ten ji brzy omrzí a vrátí se ke mně, že ten nejlepší jsem já. Celá situace se ale znovu opakuje. Takhle jsme se už rozešli třikrát, teď se chce dát se mnou počtvrté dohromady. Mám do toho jít? Pokud ano, jak ji mám přesvědčit, aby mě příště už neopustila. Mám pocit, že pořád něco hledá a přitom sama neví co. Možná rodinné zázemí, které jí jako student nemůžu zcela poskytnout. Co mám dělat? Miluju ji a nechci ji ztratit, ale na téhle houpačce vztahů se nedá žít. Díky za odpověď.
Kamil
ODPOVĚĎ:
Ahoj Kamile. V zásadě máte dvě možnosti. Nehodláte-li ještě zakládat rodinu, neberte váš vztah tolik závazně. Buďte rád, že se k vám přítelkyně, kterou milujete, pořád vrací. To přece o něčem svědčí! Nenuťte ji k věrnosti, když věrnost ona sama nepotřebuje. Ani vy sám se do věrnosti nenuťte. Anebo si naopak rozmyslete co je pro vás lepší: být bez přítelkyně, anebo čekat, kdy vás opustí, kdy se vrátí a kdy už to bude naposledy. Řekněte si kam až můžete ustupovat a kde je nějaká hranice a pak totéž sdělte přítelkyni. Překročí-li hranici, dodržte své předsevzetí.
16.10.2002 14:19
OTÁZKA:
Zajímal by mne Váš názor na frekvenci sexuálního styku v manželství. Jsem 21 let vdaná a za poslední rok se již nemilujeme tak často, jak dřív. Ale musím upřesnit - teď je to asi 3x týdně. Dřív to bylo denně, často i víckrát. Někdy si říkám, jestli už se nemáme tolik rádi, nebo jsme trochu unaveni,proč? Ale oběma nám to vyhovuje, nemáme žádné zdravotní problémy,nic se nevyčítáme, žijeme v pohodě,jen v duchu si říkám, že už to není, jako kdysi.
radka
ODPOVĚĎ:
Milá Radko, ono po jedenadvaceti letech manželství už leccos není jako kdysi. Myslím, že když vám oběma situace vyhovuje, není vůbec co řešit. Třikrát týdně je po takové době rozhodně úspěch. Ve statistikách byste vysoko převyšovali průměr. K takovému spokojenému manželství vám musím poblahopřát.
16.10.2002 14:36
OTÁZKA:
Kájo,prosím, poraď jak si mám vyložit odmítnutí. S mým bývalým přítelem jsme i když už jsme spolu oficielně nechodili, tak jsme jeli na dovolenou a tam prožili báječný týden s krásným milováním.I když mi partner řekl, že asi chození dál už fakt nebude moci pokračovat.Nevadilo mi to,protože ho mám stále ráda a přivítala jsem jeho návrh. I když mi řekl, že se pokusí po příjezdu začít chodit s jednou dívkou,kterou vzdáleně znám.Ok.Zůstali jsme i pak dobrými přáteli-společné akce, nákupy...Teď jsme slavili mé narozeniny.Příjemná večeře ve dvou, perfekt zábava a já se jej nakonec zeptala,jestli spěchá domů a jestli mi nechce dát ještě i jiný dárek, kromě toho co mi dal.Samozřejmě pochopil a odpověděl, že nemůže.Druhý den jsme spolu komunikovali i srandovali normálně. Jak jeho odmítnutí mám chápat?Bylo by to proto,že s tou dívkou už chodí(nevím zda-li) nebo proč?Když chtěl on na dovolené, tak já v pohodě a teď bych chtěla já a on mě odmítl. Připadala jsem si hrozně, i když říkal, že je vše OK (a druhý den se tak i choval).Můžeš mi to vysvětlit?
Jajka
ODPOVĚĎ:
Vypadá to milá Jajko, jakoby byl Tvůj přítel zamilovaný do jiné dívky. Jestli s ní chodí, či nikoliv, není až tak podstatné. Souložit s jinou dívkou než opravdu miluje, může pro něj být zdrojem nepříjemných výčitek. Berte to jako klad jeho povahy, protože ani vy sama byste jistě nechtěla, kdyby Vás Váš partner pováděl s nějakou "kamarádkou".
22.10.2002 16:43
OTÁZKA:
ahoj Kajo, poprve vyuzivam tvou stranku, i kdyz ji ctu denne. Neverila jsem, ze te budu take potrebovat.Pisi az z USA, kde ziji uz 7 let. Po 22ti letem manzelstvi si muj manzel nasel pry, jen pritelkini. To by mi ani tak nevadilo, kdyby mi nelhal, ze jde do prace a zatim s ni travil cas po plazich a obchodech. Ja zatim cekala doma. Me si par mesicu nevsimal , sex jen parkrat, jen aby se nereklo, ale jinak zadny polibek, dobre rano apod. Zili jsme vedle sebe bez povsimnuti, az me anonym upozornil, ze se neco deje. Jako kazda zena jsem si zacala vsimat, co muj muz dele, kam chodi, az jsem se presvedcila, ze tento vztah trva a me stale podvadi tim, ze si vymysli, ze jde do prace a pod. O ruznych rafinovanych telefonatech se nebudu zminovat, ale bylo jich dost. Nejsem si vedoma, ze bych se zachovala jinak k manzelovi, a dala duvod k tomu, aby takto jednal. Rekla jsem mu, ze o tomto vztahu vim a rada bych vedela co bude dal. Odpoved znela, ze hleda sam sebe, ze ma se sebou moc problemu, ktere chce vyresit, ze potrebuje cas. Nikdy se mi nezminil, ze ma nejake problemy, ale kdyz muze travit cele dny travit s pritelkyni, moc velke asi nebudou. Nikdy se mezi nami8 nic vazneho nestalo, ale ted nevim jak dal. Mam ho stale rada, ale moc mi timto ublizil. Nesnesu aby na me sahal, delam vse jen automaticky, aby vse nepadlo. Nechci od neho nic, i kdyz se mi za vse omluvil a abych mu odpustila. Nejde to, mrzi me to a moc to boli. Rada bych, ale nevim jak. Vim ze po 22ti letech se stane kde co. Odpustit se mozna da, ale ne zapomenout. Nevim jak dal, vim, ze nas vztah uz nebude nikdy takovy jako byval. Vim, ze me ma moc rad a ze ho mrzi co udelal. Ublizil mi a oba nevime jak dal. Radu mi das, ale bude vse v poradku? Dekuji za radu averim, ze jak me, tak i jiny pomuzes alespon radou nebo ukazes cestu, kterou jit. Preji, ti, Kajo, vic radostnejsich udalosti, ale vez, ze je me, i jinym, lepe, kduz to jde z nas ven. Za vse mnohokrate dekuji a verim, ze Tve soukroni nebude nikdy naruseno problemy, ktere mame my. Diky H....
H....
ODPOVĚĎ:
Ahoj, pro Vás neexistuje univerzální rada. Moc totiž záleží jak na Vašich povahách, tak na sociálních jistotách a rodinném zázemí (děti?). Máte-li svého manžela opravdu hodně ráda a máte-li vůli přenést se přes to, co Vás potkalo a i manžel stojí o to být s vámi, pak věřím, že to dokážete. Nějaký čas to potrvá a pomohou Vám pěkné společné zážitky, dovolená, nebo společná starost o společný majetek (úprava bytu, koupě psa...). Jakýkoliv společný plán, který by Vás oba těšil a zaměstnal na nějaký čas mysl, do níž se jemu vkrádají výčitky a Vám bolest a lítost. Zeptejte se sama sebe, jestli by Vám bylo lépe bez manžela, anebo i přes to, co se stalo, s ním. Až si tohle ujasníte, jděte cílevědomě za tím, co chcete. Vše, co brání v cestě ke zvolenému, se snažte vědomě z mysli vytěsnit.
23.10.2002 16:46
OTÁZKA:
Vážení,chtěla bych Vám jen poděkovat za to, že jste odpověděli na můj hloupý dotaz, který jsem Vám poslala ve své momentální frustraci.Je to od Vás velice milé a moc Vám děkuji, že jste si přesto všechno udělali čas a věnovali se mi.Chápu, že problém je spíš ve mně a pokusím se něco pro to udělat.ještě jednou Vám děkuji.S pozdravem Iris
Iris
ODPOVĚĎ:
Děkuji za důvěru a přeji hodně štěstí!
23.10.2002 16:48
OTÁZKA:
dá se milovat člověk na dálku?být mu věrný a toužit po jeho přítomnosti?a jak dlouho to lze vydržet?jedná se o 9000km.
sněhurka
ODPOVĚĎ:
Milá Sněhurko, určitě se to dá, ale jak dlouho, to Ti odpovědět nedokáži. Někdo nevydrží ani týden, někdo miluje druhého na dálku třeba celý život a netrápí se, ačkoliv je jeho láska víc platonická, než skutečně naplněná.
31.10.2002 13:51
OTÁZKA:
Ahoj Kajo, jeste jednou zdravim z USA a dekuji za odpoved. Velice mi pomohl tvuj nazor na mou situaci a ver, ze mi stoji za to, udelat prvni krok k lepsimu a novemu souzitis manzelem. Moc mi8 na tom zalezi a i kdyz to "navraceni" bude asi dlouho trvat, budu se snazit, aby si i manzel uvedomil, ze jeho chovani bylo chybne a nestalo to za to trapeni. Budu se snazit, aby i jeho navrat ke me byl pro nej lehci. Diky moc. H...
H....
ODPOVĚĎ:
Milá H... moc Vám držím palce. Hodně štěstí! :-)
31.10.2002 13:56
OTÁZKA:
Ahoj Kájo, jsem hrozne zoufalá je to starsny, prd mesicem mi bylo ctrnact, a uz dva mesice mam kluka, je mu 24 a strasne ho miluju,je to muj milacek, vzdycky kdyz u nj sem tak mi pomaha s ucenim a tak a ze vsim mi pomaha a chodime spolu ven, pokazdy jsme spolu, je to muj prvni kluk a uz jsme spolu spali ale ted se starsne hadam s rodicema, rikaj ze ho nesmim videt, ze to neni dobre, a ve skole me vsichni sikanujou, a nikoho nemam jen sveho milacka, vubec nevim co mam delat, chtela bych si ho vzit, co mam delat, prosim? jsem tak nestatsna prosim porad mi prosim
Lucka
ODPOVĚĎ:
Ahoj Lucko! Věřím, že dobře víš, proč Tě rodiče před přítelem zrazují: Za pohlavní styk s dívkou, které ještě nebylo patnáct let, by totiž mohl jít Tvůj přítel sedět do vězení. Jestli o něj tedy opravdu nechceš přijít, vezmi rozum do hrsti (když ho nemá on) a vynechte ještě rok společný sexuální život. Myslím, že pokud rodičům slíbíte, že váš vztah do Tvých patnácti let nepřekročí meze zákona, i oni Ti dovolí se s přítelem vídat. Zkuste se mu svěřit s problémy se šikanou ve škole, třeba Ti poradí a pomůže, jak se spolužáky lépe vycházet.
31.10.2002 14:21
OTÁZKA:
Ahoj Káájo! Jsem moc hezká mladá (11) dívka a nevím ,jak se mám zalíbit starším skejťákům(17,18)
prosím poraď mi jsem zoufalá!!!!!!!!!!!!
Sexinka
ODPOVĚĎ:
Ahoj, kup si skejt a trénuj. Jsi-li hezká a mladá a navíc budeš umět na skejtu, máš velkou šanci!
8.11.2002 15:48
OTÁZKA:
Ahoj Kájo,
dnes jsem poprvé "zašla" na tuto stránku a velmi mě dostala příjemnou atmosférou díky Tvým milým odpovědím a radám. Proto jsem se odhodlala svěřit se Ti se svým probléme. Tento měsíc to budou 4 roky, co chodim s jednim moc prima klukem. Mame se oba moc radi, mame stejne konicky, nazory..chystáme se ke koupi bytu...jen jedna věc mě moc trápí. Jedná se o jeho vztah k mým rodičům...Moji rodiče jsou zastáncem toho, že by k nám měl chodit na návštěvy (často), pokud ne chodit, tak alespon čas od času zavolat či napsat SMS. Na to ale můj přítel moc není, přijde mu normální jednou "za čas" se ukázat, popřát k narozeninám, svátkům...apod. Takže si dovedeš představit, jak u nás doma vznikají tahanice, dohady a hádky. Celá situace mě moc mrzí, přijde mi, že teď stojím mezi mými rodiči a přítelem a nevím, co dělat. Poraď mi, prosím, co mohu udělat pro to, aby situace byla příjemnější...díky moc.
Iveta
ODPOVĚĎ:
Ahoj Iveto! Rodiče by měli víc respektovat povahu Tvého přítele. Vysvětli jim, že on žije s Tebou, ne s nimi a že jejich vůli plnit nemusí. Chová-li se k nim slušně a má-li rád Tebe, mohou být šťastni, že se i u nich sem tam objeví. Budou-li naléhat, může se stát, že se mu návštěvy u nich zprotiví natolik, že k nim nebude chtít chodit vůbec. Chápu, že rodiče o vás chtějí vědět co nejvíc. Komunikaci s nimi udržuj tedy hlavně Ty. Jsi dospělá, a tak kontaktuj rodiče podle toho, jak Ty sama považuješ za vhodné.
8.11.2002 16:31
OTÁZKA:
AHOJ KAJO,MAM PROBLEM S PARTNERKOU.NEUSTÁLE VRIESKA-MAM JU RÁD ALE ONA SI ZO MNA ROBI SLUHU-AKO JU VYLIEČIT,?
PETER
ODPOVĚĎ:
Ahoj, jednoduše ze sebe sluhu nenechte dělat. Vyhovte ji jen v případě, že to přijmete za své. V ostatních případech ji v klidu ignorujte. Máte naději, že za nějaký čas jí "vřískání" přestane bavit. Když ne, přestane asi za čas bavit ona Vás.
13.11.2002 15:46
OTÁZKA:
Ahoj Kájo, je mě 45 let a jsem ještě panna. Již deset let mám partnera, ale mám strach se za něj provdat. Co mám dělat, když partner odmítá sex před svatbou?
Sáva
ODPOVĚĎ:
Ahoj Sávo, neznám důvod proč Váš partner odmítá sex před svatbou. Vy byste ten důvod ale rozhodně znát měla. Jestli s jeho vysvětlením nesouhlasíte, nevdávejte se. Pokud jeho důvod považujete za rozumný, jeho zdravotní stav je v pořádku a vy sama jste přesvědčena, že s ním chcete žít, vdejte se.
13.11.2002 15:52
OTÁZKA:
Ahoj Kájo. Mám takový problém. Miluji svého přítele, bydlíme spolu, ale mě sex nebaví. Závidím ženám, které zažívají orgasmus. Já ale nezažívám ani náznak toho. Přitom s porovnání s mými bývalými milenci, se kterými mě to popravdě taky moc nešlo, vím, že můj přítel je v posteli opravdu dobrý. Vím, že problém je ve mně, ale přesto nevím jaký. Už jsem zkoušela i striptýz a podpatky a podvazky. Můj přítel z toho byl mimo, ale já tam byla zas jak nádoba nebo divák. Díky předem za radu.
Leona
ODPOVĚĎ:
Ahoj Leono, zkoumej víc sama sebe. Striptýz a podpadky...budou asi to pravé pro partnera, ale co platí na Tebe? Co autoerotika? Zkoušela jsi sama sebe, jak a kde Tě co vzrušuje? Nikdy sis při snění a při představách neuvědomila, že to a to Tě vzrušuje. Nebude-li se Ti dál dařit, poraď se v sexulogické poradně. Hodně štěstí!
14.11.2002 17:09
OTÁZKA:
Ahoj Kájo,mám problém moje partnerka odjela ne měsíc do německa a nějak mi o tom zapoměla říct.Nemá ani mobilní telefon takže není možný zjistit co se vůbec stalo.please help me
Ryan
ODPOVĚĎ:
Ahoj, vypadá to, že ta dívka byla snad Vaše partnerka, ale kdo ví, jestli jste byl Vy tak docela její partner. Partnerům se totiž takové věci obvykle říkají. Nicméné - třeba ji milujete právě proto, že nedělá obvyklé věci. Myslím, že ji buď můžete jet do Německa navštívit, anebo čekat až se vrátí...a také přemýšlet, jestli by Vám "neobvyklosti" tohoto rázu nešly časem na nervy.
14.11.2002 17:17
OTÁZKA:
Ahoj Kajo, mam problém. Je mi 20 let, jsem studentka a jeste min 4 roky budu (doufam). Muj pritel je o 7 let starsi a chce jiz dite. Jak mu mam vysvětlit, že já nejsem ten sobec, který myslí pouze na sebe (tak mne nazval). Nemam materske pudy a kdybych ted mela dite, mela bych pocit, ze jsem si zkazila zivot. Predem mockrat dik.
Zuzana
ODPOVĚĎ:
Milá Zuzano, myslím, že každý soudný člověk pochopí Tvoje vysvětlení tak, jak jsi to napsala. Pokud Tvůj přítel soudný není, nenajdeš argumenty, které by ho přesvědčili. Ty nejsi- s prominutím - jen "trouba", v níž se "peče" jeho dítě. Společného potomka musíte samozřejmě chtít oba. Chce-li on dítě proti Tvojí vůli, měl by se poohlédnout po jiné mamince.
19.11.2002 17:15
OTÁZKA:
Ahoj Kájo, až donedávna jsem četla Tvoji rubriku více méně pro pobavení, nenapadlo mne, že do ní budu také psát. Mám takový problém, asi před rokem jsem chodila s jedním mužem, byl to dost intenzivní vztah, ale možná právě proto po půl roce skončil, dá se říct, že z jeho strany. Já jsem pak měla jiného partnera a můj byvalý přítel se mi několikrát ozval a chtěl vztah obnovit. Snažil se o to více, když zjistil, že můj nový vztah zřejmě nebude mít dlouhé trvání. Po celou tu dobu jsme se k sobě chovali přátelsky, ale ani jednou jsem se s ním nesešla, protože mi to nepřipadalo fér. Můj další vztah nakonec opravdu skončil, bylo to asi tak před dvěma měsíci. S tím bývalým přítelem si stále píšeme maily a SMS a oba dva víme, že se moc přitahujeme. Jenže on si nedávno taky někoho našel, ale byly tam nějaké problémy a on by to chtěl s tou dívkou ukončit. Navrhl mi, abych se s ním dala zase dohromady a on měl důvod se s ní rozejít a zapomenout na ni. Musím přiznat, že mne stále moc přitahuje, ale nevím, jestli to co chce je správné. Poraď prosím...
Ája
ODPOVĚĎ:
Milá Ájo, neexistují univerzální pravidla. Avšak mně například rozhodně neimponuje muž, který k rozchodu s dívkou potřebuje Tebe, jako záminku. Pro všechny je přece serióznější, když ukončí předchozí vztah dřív, než začne s Tebou! Znáš ho však lépe. Pokud je takový a opravdu potřebuje Tvou pomoc, vezmi tedy společnou budoucnost do svých rukou.
25.11.2002 9:46
OTÁZKA:
Ahoj Kájo. Je mi 13 let a paní učitelka na mne hází očka. Asi mne chce! Mne se taky moc líbí. Co bys mi poradila abych jí získal?
René
ODPOVĚĎ:
Ahoj, jak znám paní učitelky, nejvíc si je získáš zájmem o látku, kterou vyučují. Tak se vyptávej a uč.
28.11.2002 18:19
OTÁZKA:
Ahoj Kájo, je mi 19 let. Přesně nevím, co znamená být frigidní, ale asi jsem to já. Mého přítele (27) velmi miluji. Byl to můj první kluk se kterým jsem spala a jsme spolu už 2 roky. Nemyslím si že by byla chyba v něm, vyzkoušeli jsme toho už spoustu, když ale mně sex vůbec nic neříká. Někdy se mi dokonce hnusí. Je to takové nutné zlo. On o ničem neví, teda nic jsem mu neřekla, možná něco tuší, že mě to příliš nebere, ale jak moc to nemám ráda nemá tušení. Z celého aktu mne baví asi první 2 minuty.
Přitom myšlenka na sex je mi velmi příjemná, nevadí mi erotické filmy, ... Svého přítele rozhodně nemíním kvůli tomuto opustit, a zkusit to jestli je to jeho nebo má vina. Chci se jen zeptat, jestli je to moc nenormální a jestli může být příčinou to, že mě vůbec fyzicky nepřitahuje? Ps:Do žádné sexuologické poradny mě nikdo nedostane.
Lenka
ODPOVĚĎ:
Ahoj Lenko, přemýšlej víc sama nad sebou a nad svým tělem. Podívej se na nějakou pornokazetu, nebo si prolistuj pornočasopis a pozoruj co to s Tebou dělá. Zkoumej sama sebe, abys zjistila co Tě láká, vzrušuje, přitahuje, co bys případně ráda sama vyzkoušela. Budeš-li mít chuť, klidně si kup robertka. Určitě najdeš něco, co Tě bude vzrušovat. Neboj se své představy rozvíjet společně s přítelem.
19.12.2002 16:02
OTÁZKA:
Nejsem schopen po krachu svého desetiletého manželství navázat nový vztah . Mám obavy z odmítnutí z neúspěchu , připadám si starý .
Bojím se oslovit ženu ve věku , který mě přitahuje .(I ženy vůbec) je mi 38 a připadám si na odpis . Aleš
aleš
ODPOVĚĎ:
Milý Aleši, soustřeďte se na práci, choďte do společnosti, sportujte, věnujte se svým koníčkům. Jako veselý a milý chlapík se určitě budete ženám i dívkám líbit. Držím Vám palce.
19.12.2002 16:09
OTÁZKA:
Ahoj Kájo,libí se mi chlapec s nímž bydlím na kolejích. Jak mu to mám naznačit. Zdá se mi že na mě taky mrká. Děkuju
Luděk
ODPOVĚĎ:
Ahoj, teď před Vánocemi máš výbornou příležitost mu nezištně popřát hezké svátky a šťastný Nový rok. Můžeš mu přitom koupit drobný dárek. Úrčitě Tvůj zájem pochopí a třeba ho bude opětovat.
19.12.2002 16:11
OTÁZKA:
Je mi 25 let , jsem vysokoškolák a ještě jsem neměl ženskou .Jsem normální ?
joe
ODPOVĚĎ:
Co je normální? Mít ženskou už ve 14 letech? Někdo začne brzy, jiný později. Možná jsi jen příliš plachý, málo společenský. Takoví muži si často najdou na první zkušenosti starší ženu. Jestli se Ti nějaká žena, dívky líbí, buď k ní galantní, milý, někam ji pozvi... určitě to dřív nebo později vyjde!
19.12.2002 16:18
OTÁZKA:
Myslite si, ze jsem normalni, kdyz je mi 24 a jsem jeste panna? Studuji vysokou skolu a me na tom neprijde nic divneho, ale memu okoli ano. Vsichni moji znami jiz meli tucet partneru a partnerek a obtezuji me otazkami typu Tani a co uz? a jak muzes tak zit? a ja se jim marne snazim vysvetlit ze v poho:o)
Táni
ODPOVĚĎ:
Milá Táňo, předešlý dotaz byl právě zase od stejně starého kluka jako jsi ty a má stejný problém. Tak vidíš, nejsi sama, kdo se tím trápí. Řeči kolem Tebe si neber. Buď veselá a milá, kamarádská, choď se spolužáky do společnosti. Ani se nanaděješ a ...
19.12.2002 16:24
OTÁZKA:
Jsem 7 let zenaty , predtimjsem mel nejake partnerky .Mam problem , ze me prestava bavit sex . neverny byt nechci .?
Jirka
ODPOVĚĎ:
Vypadá to, že Vás přestává bavit sex s vlastní ženou, nikoliv sex obecně. Nebojte se s ní o sexu mluvit. Třeba už také jí přestává s Vámi bavit... Oba mlčíte a přemýšlíte o tom, že nevěrní být nechcete... Domluvte se, jak si manželský sex zpříjemnit.
19.12.2002 16:29
OTÁZKA:
Ahoj Kájo...je mi 17 let, jsem studentka a citove stradam. Kamaradi, fajn, pohoda, ale myslim, ze bych potrebovala pritele. Problem je v tom, ze jsem nejspis moc narocna. Stejne stari kluci me moc neberou, jelikoz vetsinou maji mindraky z meho vysvedceni a knihovnicky a potom se uchyluji k podobnym ranam pod pas, jako "A k cemu je dobry, ze ctes Rushdieho, kdyz ses jenom zenska a tudiz zivot stravis u plotny?" (clovek by to do nich nerekl, myslela jsem, ze tohle uz je prezity) a taktez nevedi, co chteji. Oproti tomu tu jsou nekteri mi starsi (20-23let) pratele, kteri jsou na me hodni, mili, radi si povidame a ja se cas od casu do nektereho z nich zblaznim, ale nemam silu a odvahu to resit primo, takze to vzdycky nejak potlacim - uz proto, ze si myslim, ze by jim vztah se sedmnactiletou holkou nic nemohl dat. je to na nic....diky
Anežka
ODPOVĚĎ:
Ahoj Anežko, nevím proč si myslíš, že by starším klukům nemohl vztah s Tebou nic dát! Neboj se toho. Jestli se Ti nějaký líbí a je Ti s ním dobře, dej mu to nenápadně najevo. Může Tě sice odmítnout, ale rozhodně mu Tvůj zájem přinejmenším polichotí. A třeba neodmítne...
19.12.2002 16:32
OTÁZKA:
Ahoj Kajo,mam jeden dotaz,chodim s pritelem uz 9 mesicu a vsechno je OK,akorat,ze mi na nem v posledni dobe zacinaji vadit malickosti,treba,ze kazdy den spi do jedne odpoledne, ze neni schopen se na nic naucit a chodi stale spat az tak ve ctyri v pet.Uz ma uplne prehozeny rytmus,je z nej nocni zvire.Ale ja jsem denni zvire a tak se nejak neshodujem,Co mam delat.Diky
xxx
ODPOVĚĎ:
Ahoj. Oba studujete? Tvůj přítel nepracuje? Kdo Vás živí? Váš společný život i přehozený rytmus srovná pravděpoodobně zodpovědnost, kterou vám život připraví. Až bude muset vstávat do práce, aby vydělal na nájem a na jídlo pro rodinu, začně žít jinak. Ale možná, že přijme noční práci - pak se s jeho režimem budete muset nějak smířit a srovnat Vy sama.
19.12.2002 16:38
OTÁZKA:
Chodila jsem pul roku s fajn chlapem.Mam petilete dite (neni jeho), a pritel se choval k ni lip jak vlastni tata.Postupne jsem dozvedela ze pritel neni uplne venku z posledniho vztahu, a oni se porad vratili k sobe.Stejnem casem snizel jeho zajem na sex az na nulu.Nakonec jsem nemela na to silu a jsem ho a jeho veci vyhodila z meho bytu.Bylo mi moc smutno, a vubec bych to nepodarila bez podporu mych kamaradu. Od te doby jsem mela dva kratkodobe nevazne vztahy.Potom jsem porad sama.Nemam zajem na dalsi vztahy, a bojim se trapeni.Schazi me jeho pritomnost, nas spolecny zivot, a moc bych chtela ho zpatky, ale stale tomu verim ze niky nedostane 100% ven z vztahu k byvale holce.
Stana
ODPOVĚĎ:
Stáňo, zmobilizuj svoji vůli a vydrž. Do ničeho přítele nenuť, čas ukáže. Budeš-li milá a přátelská, je možné, že se k Tobě vrátí. Neupínej se však jen na něj a zkus vyrazit někam do společnosti s jinými přáteli.
20.12.2002 13:20
OTÁZKA:
Chodila jsem dva roky s klukem,náš milostný vztah ukončil on, protože jsem starší a navíc vdaná ( i když už jen formálně, s manželem spolu už delší dobu nežijeme) a on, přesto,že mě měl rád, tak chtěl prostě normálni vztah se stejně starou divkou(podotýkám, že jsem byla jeho první dívka).Řikal,ale že hledá podobnou jako já, ale ještě žádnou nenašel.Zůstali jsme přáteli, o jeho nové dívce,kterou si pak našel, jsme se i bavili.Vydrželo jim to pouze dva měsíce.Pak jsme spolu jeli na dovolenou, kde jsme prožili krásných 10 dní, se vším všudy.Tam mi sdělil, že začne asi chodit s jednou dívkou, která je ale velice mladinká.Já měla samozřejmě připomínky, neboť je ještě pod zákonem. Vím, že spolu nakonec nezačali ani chodit, jen byli párkrát v kině.Prostě od té doby, co jsme se rozešli nenavázal žádný normální vztah.Jsme stále přátelé, jezdíme na společné akce, nakupujeme spolu,...Teď jedeme spolu i s přáteli na Silvestra.Je to normální, aby jsme zůstali přáteli nebo snad ke mě ještě může něco cítit? Já jej mám ráda stále a on to asi ví. Připadá mi to ale nenormální,když spolu trávíme dále čas a přitom spolu už nechodíme.Těší mě to, ale chtěla bych víc...Poraď co dělat, a jestli to má vůbec smysl.Pochopí, že cítím víc nebo mě už fakt bere jen jako kámošku?Přitom, když jdeme třeba bruslit, či lyžovat, tak na mě "najíždí s lyžemi", kouluje, dotýká se, laškuje..Jak to mám vše chápat? Jsem zmatená...
Andy
ODPOVĚĎ:
Andy! Vypadá to, že Tvůj přítel si nechává zadní vrátka, aby nemusel být úplně sám, než si najde mladší přítelkyni. Je mu s Vámi dobře a váš vztah mu dodává sebevědomí. Potíž je, pokud takový vztah trápí Vás. Rozhodněte se, co je pro Vás lepší: vídat se s ním, nechat iniciativu na něm a v nejistotě stále čekat co bude? Nebo je lepší navrhnout, že se zatím nějaký čas nebudete vídat, aby Vás "kamarádský vztah" netrápil a on měl víc šancí najít si k sobě mladší dívku?
20.12.2002 13:30
OTÁZKA:
Ahoj Kájo. Potřebovala bych poradit.Jemi 24 let a s mým přítelem chodím již 5 let.Mám ho velmi ráda, máme společné koníčky,rádi stejné filmy, sportujeme atd. Jen mě občas trápí, že málo myslí na naší budoucnost.Přesto, že jsme spolu téměř pět let, tak ještě před půl rokem říkal, že společné bydlení zatím nepřichází v úvahu, řidičák nemá -auto je prý zbytečnost atd, prostě mám pocit, že si chce užívat života,ale nenapadá ho , že nemáme kde bydlet, že vydělává málo peněz a když mu řeknu ,aby změnil práci, tak odpoví, že peníze nejsou důležitý.......jeden náš společný kamarád se do mě zamiloval a vyznal mi lásku. je to sympatický člověk,dokáže vydělat peníze a postarat se o rodinu.Zatím si píšeme SMS zprávy,ale mám špatný pocit vůči mému příteli, který nic netuší...Nevím pro koho se mám rozhodnout. Přitele miluji ,ale nevím zda je to ten pravý partner, který mi bude v životě oporou....Díky za radu.
Anonym
ODPOVĚĎ:
Ahoj, bylo by nejlepší nechat událostem volný průběh a počkat, až se tvé rozhodování přikloní na něčí stranu. Tvůj přítel je nejspíš ještě dost mladý a nechce se mu do zodpovědnosti, kterou s sebou partnerství a rodina přináší. Těžko to změníš, měl by časem chtít sám. Můžeš vydržet čekat, anebo zkusit něco jiného. Třeba tě čeká štěstí u společného kamaráda. Možná ale, že s ním získáš jen další zkušenosti a je-li váš vztah s přítelem hluboký, zase k sobě najdete cestu...
3.1.2003 17:42
OTÁZKA:
Ahoj Kájo,prosím Tě o radu. Na podzim mi byl manžel po desetiletém manželství nevěrný, dokonce se na tři měsíce k té ženě odstěhoval. Pak se však ke mně i dětem vrátil, udělali jsme za vším tlustou čáru a náš vztah je teď pěkný. Celý život jsem mu byla věrná, ale z období, kdy u nás nebydlel mi zůstalo pár přátel mužů, s kterými bych někdy ráda zašla jen tak na kafe. Manžel ale žárlí, chce po mně, abych po každé řekla s kým a kam jdu - je to správné? Mám mu o mých schůzkách pokaždé říkat, jak on chce? Díky za radu.
Marika
ODPOVĚĎ:
Ahoj, jak říká jedno moudré úsloví: Podle sebe soudím tebe. Váš muž má možná za sebou neúspěšné odolávání ženě, s níž třeba zpočátku chodil jen na kávu. Má proto strach, abyste nepodlehla i vy stejné situaci, navíc "ospravedlněna" jeho selháním. Choďte klidně s muži na kafe a bude-li chtít, vezměte ho s sebou. Možná, že si na místě bude připadat divně a ani ho třeba váš rozhovor nebude zajímat a příště nepůjde...Nemáte-li před ním tajnosti, není důvod mu schůzky tajit.
9.1.2003 23:21
OTÁZKA:
Asi nepatřím do věkové kategorie, která Ti píše, ale zkusím to. Je mi něco přes 40 a zamilovala jsem se do manžela mé kamarádky o 6 let mladšího.
Obojí máme rodinu a děti. (Oni dítě předškolního věku, my děti odrostlejší.) V noci se mi o něm zdá, on taky leccos naznačuje, ale k intimnímu kontaktu u nás nedošlo. Snažím se vší silou udržet nad věcí, ale tento muž je přesně můj TYP, a proto mně velice vzrušuje. Myslela jsem, že už se mi to v mém věku nemůže stát(podobné románky jsem již dříve zažila dva,ale manželství naštěstí obstálo), ale vášeň se mnou začíná lomcovat. Jsem zlá a sobecká? Ale , co když je to už naposled. Aby to byl někdo mladý a krásný! A je přece tak motivující cítit se jak v 18, spřádat naděje a těšit se na něco nového. Poraď, jak z toho začarovaného kruhu mládí x "stáří"!
Radka
ODPOVĚĎ:
Milá Radko, tady je rada těžká. Zdá se, že Vaše manželství má pevné základy, když ustálo dva vaše (nějaké manželovy?) románky. Zřejmě by ustálo i další. Otázka ale je, zda něco takového ustojí manželství vaší kamarádky. Nehledě na to, že pravděpodobně byste přišla o kamarádku. Zvažte, jak moc silná je vášeň a co všechno jste připravena kvůli ní obětovat.
9.1.2003 23:31
OTÁZKA:
Jsem 7 let rozvedená, se s svým exmanželem jsme žili ve společné domácnosti celkem dobře, vesměs dobře.Než začal hrát automaty , jednou se pokusil o sebevraždu.Sliboval , že s hraním přestane,což v dnešní době nehraje 2 měsíce.Ale nastali velké problémy , začal z domova utíkat,často sedí v restauraci do ranních hodin. Začal tvrdit a chovat se tak, že chce být sám, obviňuje mě , že si za to můžu sama,že jsem se ho snažila předělat.Jsem mu lhostejná a nechce žádnou změnu. Z bytu se nechce odstěhovat,ani řešit vzniklou situaci.Poraď, co mám dělat.
Romana
ODPOVĚĎ:
Ahoj Romano, rozvodový soud by měl stanovil také majetkové vypořádání a tedy i komu patří byt. Řeš svůj problém právní cestou. Poraď se s advokátem, nebo zajdi do manželské poradny. Když se nemůžete dohodnout, budeš se zřejmě muset obrátit na soud.
9.1.2003 23:41
OTÁZKA:
Kdy nám bude teplo?
Sára
ODPOVĚĎ:
Až se zahřejete. Sama nebo s někým.
15.1.2003 21:46
OTÁZKA:
Dobry den.Ziji se svym pritelem 5 let. 2 roky v jeho byte, kam na 2-3 dny v tydnu prijizdi kvuli obchodnim zalezitostem i otec meho pritele. V byte bydlime i s pritelovym bratrem (24 let). Pritel podnika, ja pracuji u zahranicni firmy, takze moc casu na sebe nemame, soukromi v byte za vyse popsanych podminek take nemame mnoho. Tato situace se mi nelibi, rada se o jeho pribuzne postaram, ale chybi mi, ze nejsem s pritelem sama.Chystame postavit dum a tak jsem navrhla, ze nez bude hotov (tak za 2 roky), muzeme se prestehovat do mensiho bytu, ktery jsem jiz zajistila.Pritel nechce, povazuje to za ztratu penez, a tvrdi, ze se musi starat o bratra a o otce.Ti vsak zadnou peci nepotrebuji,jsou to dospeli lide!Rekla jsem, ze chci s nim zit driv, nez dostavime dum a ze se do bytu prestehuji sama.On na to nereaguje, stehovat se pry nema smysl a basta! Poradte mi, mam to vydrzet dal, trpet to, ze nemame soukromi (coz pritele take stve) nebo se mam prestehovat a doufat, ze se pritel ke me prida? Dekuji za odpoved.
Monika
ODPOVĚĎ:
Milá Moniko, najděte si malý byt poblíž toho, kde žije bratr přítele a kam přijíždí otec. Tak se lehce postaráte o příbuzné a zároveň budete mít i soukromí. Raději si takový byt kupte, nebudou to peníze vyhozené, ale investované. Byt můžete případně vždycky prodat. Podnájem bude finančně nevýhodný, ale peněz za spokojené soužití nelitujte.
15.1.2003 21:52
OTÁZKA:
Ahoj Kájo, potřebuju poradit. Děvčat jsou na mě pořád zlá, říkají mi nečum a podobně. Co mám udělat abych se s nimu udobřil a abychom měli krásný přátelský vztah?
Lumír
ODPOVĚĎ:
umíre, určitě znáš přísloví Co se škádlívá, rádo se mívá. Rozhodně jsi na tom líp, než kdyby Tě holky ignorovaly.
15.1.2003 21:54
OTÁZKA:
Ahoj Kájo,obracím se na tebe s prosbou.Je mi 27 let a našel jsem ženu se kterou bych chtěl strávit celý život.Naprosto si vyhovujeme navzájem a ona mně taky miluje.Je tu však problém v tom že je vdaná (s manželem si nemají co říct,vlastně je v manželství velice nešťastná,pokaždé byla na všechno sama) a je o 18 let starší,ale to ani jednomu z nás nedělá žádné potíže.V našem okolí to vědí všichni že se stýkáme,milujeme se.Ale její dcery (24,20) jí neustále kárají a snaží se jí "umoudřit".Před 2 lety to řekli i jejímu manželovi a ten si taky okamžitě našel známost.Bohužel tou špatnou zůstává v rodině moje přítelkyně,která prý může za všechno.Všechny pokusy o rozhovor s dcerami nikam nevedou.To že má jejich otec taky románek nevidí,nebo vidět nechtějí.Obviňují stále jen a jen ji.Když jim chce vysvětlit jak to je s jejich manželstvím,nevěří jí.Už neví jak dál.Jak ji můžu pomoci?Co má dělat?
Ruda
ODPOVĚĎ:
Ahoj Rudo, proč je Tvá přítelkyně stále vdaná? Jestli je v manželství už léta nespkojená a chce být s Tebou, proč to neudělá? Dcery má velké a jestli to nechápou teď, pochopí to třeba později. Tvá přítelkyně přece nepotřebuje jejich souhlas. Sama musí vědět, co chce a co ne a podle toho jednat.
29.1.2003 22:20
OTÁZKA:
Ahoj Kájo,
pracuji pro svého známého, kterého znám od dětství, protože si mě váží a věří, že práci skvěle odvedu a dal mi plat který jsem chtěla,řekl mi, že nikomu jinému by takový plat nedal a to je fakt.Práci mi sám nabídl.A protože se známe dlouho, jezdili jsme společně na dovolené v partě známých občas se mi zdálo, že měl o mě, když jsem byla ještě svobodná, zájem, ale nikdy se nevyjádřil. Ale nyní kromě vyřízení pracovních záležitostí jej nezajímám.
Když vidí, že mám osobní problémy, pomůže mi a tím to skončí. Nikdy se o nic nepokusí, nenavrhne kino, večeři, i když se známe odmalička. Přesto ale jiné kamarádky aspoň někam pozval. Se mnou jenom pracuje. Je svobodný, já rozvedená.Žádnou známost nejspíš nemá. Slyšela jsem že se občas schází se známou, která se rozvádí protože její manžel přišel na to že je homosexuální. Ostatní mluví o tom, že s ní chodí, ale já si myslím, že jí prostě jenom pomáhá překonat těžké období bez hlubších intimních vztahů. Takhle pomáhal spoustě známým, protože je prostě citlivý na potřeby druhých a umí poslouchat a taky povzbudit. Když jsem se vdávala, fotil naší svatbu a když chvíli pozoroval ženicha a jeho rodinu a jak to moc manželovi nejde s mou čtyřletou dcerou, řekl mi "až se budeš vdávat příště,tak si tě vezmu já." Možná tušil, že to nebude stát za nic, tak mě takhle hloupě povzbudil, možná se mu líbilo, jak jsem byla šťastná a to jsem teda po letech byla, i když jenom tu malinkou chvilku. Pak to stejně šlo k šípku,protože si mě manžel bral kvůli své matce na její doporučení ke které má nezvykle intenzivní vztah a já v jeho životě s dcerou neměla žádné místo.
Jak se mám naučit číst v jeho chování, abych si nevykládala věci jinak, než jsou? Možná má pouze potřebu někomu pomáhat. Přesto vím, že by si taky rád našel ženu a založil rodinu.
Co s tím? Je víc možností jak to rozluštit?
Marie
ODPOVĚĎ:
Ahoj Marie, myslím, že jste oba už oba zkušení zralí lidé a nemusíte si hrát na schovávanou. Nečekejte až vám navrhne kino nebo večeři. Navrhněte něco takového sama. Víc se hodí večeře, protože si v příjemném prostředí u dobrého jídla můžete o vašich vzájených pocit promluvit. A když známý zklame vaše očekávání? Alespoň budete vědět, na čem jste.
29.1.2003 22:26
OTÁZKA:
Ahoj Kajo, mam takovy problem, uz je to pul roku, co jsem ukoncila delsi vztah a od ty doby se nemuzu zamilovat, odnesli to uz tri kluci ... a ja uz ani nevim, co to je milovat. Poradis mi co s tim? Dekuju
Léňa
ODPOVĚĎ:
Ahoj Léňo, neupínej se na lásku a věnuj se jiným věcem, které Tě baví. Láska přijde, to se vsaď.
29.1.2003 22:29
OTÁZKA:
Dobrý den,
asi před rokem jsem začala chodit s mužem, o němž jsem věděla, že zároveň chodí s jinou. Poněkud naivně jsem si myslela, že půjde o něco nezávazného, krátkodobého, ale zamilovala jsem se do něj asi mnohem víc, než kdy předtím do někoho jiného. Teď dostavěl svůj byt a chystá se v něm usadit se svojí druhou přítelkyní. V našem vztahu chce ale nějak pokračovat dál. Já ho nechci ztratit, moc mě to bolí, ale těžko v tom asi můžu pokračovat. Myslím, že by mě to zraňovalo mnohem víc. Je mi hrozně, ale nevím jak tu situaci zvrátit nebo spíš jak se rozejít a překonat to (i pak ho budu denně vídat). Moc děkuji za radu.
Martina
ODPOVĚĎ:
Martino! Rozhodni se co je za daných okolností lepší. Nic, anebo alespoň to, co on nabízí. Rozhodneš-li se pro NIC. Pak zatni zuby a za každou cenu vydrž. Buď přátelská, ale na nic důvěrného nepřistupuj. Uvidíš, že pak na sebe budeš pyšná.
29.1.2003 22:33
OTÁZKA:
hele kájo. seš ta kája nebo ten kája? hele, považuješ anální sex a polykání sperma za zcela běžné praktiky které používá vetšina lidí? provozuju to každý den a člověk o tom co dřív odsuzoval má najednou pocit že to dělají všichni. tak co myslíš.?
onyx
ODPOVĚĎ:
Potřebuješ poradit? Koho to baví, ten to dělá.
29.1.2003 22:36
OTÁZKA:
čau kájo. myslíš že je 16cm penis malý? trochu mě to trápí.
filip
ODPOVĚĎ:
Čau Filipe. Tvá velikost je průměrná, takže buď v klidu. Všeho moc škodí, zlatá střední cesta je přece nejlepší.
29.1.2003 22:38
OTÁZKA:
Ahoj Kájo, mám problém, je mi 24let a obtěžuji slečny z kanceláře v našem podniku. Začínám si o sobě myslet, že jsem tak trochu úchylnej. Když mi dá jedna košem vrhám se na jinou a zahrnu její emailovou poštu svými milostnými emaily. Co mám dělat! Je to vůbec normální?
Martin
ODPOVĚĎ:
Proč by to nebylo normální? Když na to máš v práci čas a baví Tě to a slečny také... Holky si ale všechno mezi sebou obvykle řeknou, takže nečekej, že o Tobě bude vážně nějaká uvažovat. Pobavit se, ale je taky prima.
29.1.2003 22:41
OTÁZKA:
Ahoj Kajo, mam takovy maly velky problem, s kterym si porad nevim rady. S pritelem chodime uz ctyri roky a od rijna spolu bydlime, ikdyz na tom financne nejsme moc dobre.Me je dvacet a pritel je o rok starsi. V pulce listopadu jsem zjistila, ze v pulce rijna si muj pritel zacal a po sleze se zamiloval do jedne divky. Dokonce uvazoval nad koncem naseho vztahu. Chvili jsme meli obdobi, kdy jsme nevedeli, co poradne chceme. Pritel nevedel, pro kterou se rozhodnout a ja jestli mu to mam prominout a nebo odejit. Je to trochu komplikovanejsi, ale to tu rozepisovat nebudu, protoze bych tim mohla dotycnym uskodit. U nej to bylo o to slozitejsi, protoze jsem jeho prvni holka ve vsech smerech. Zustali jsme spolu. Chvili je to krize a chvili je to strasne fajn. Problem je v tom, ze sem se s tim porad nevyrovnala, porad strasne zarlim a porad ho podeziram, ze to trva dal. Mozna je to tim, ze se spolu potkavaji kazdy den, protoze se pohybuji ve stejnem prostredi, nebo je to tim, ze jsou takrka ve stejne situaci jako jsme byli mi, kdyz jsme se potkali a zacali spolu chodit - take jsme se vidali kazdy den, az do lonskeho cervna. Prosim porad mi jak to prekonat a zacit mu aspon trohu verit a duverovat. Nechci to jen tak zahodit. Mec ti dekuji za radu ci povzbuzeni. Cauky.
Kacka
ODPOVĚĎ:
Ahoj Kačko. Snaž se, na to není jiná rada. Představ si, že bys podobně "ulítla" ty sama. Určitě by sis přála, aby Ti přítel odpustil a byla mu vděčná, kdyby to dokázal. Navenek to docela jde, uvnitř to trvá déle. Držím palce!
29.1.2003 22:46
OTÁZKA:
Ahoj Kájo, mám obrovský problém se svou někdy až přehnanou stydlivostí. Nutně bych potřeboval sbalit nějakou holku, což se pro mne ze dne na den stává čím dál, tím víc otázkou života a
smrti. Ve svých 24-ti letech se vyžívám v platonickém a nic neřešícím plkání na chatu. Je pravda, že občas napíši email nějaké slečně z chatu a nebo od nás z podniku, kterou letmo zahlédnu v jídelně, ale většinou jim nestojím ani za odpověď. Tak mi prosím poraď jak na ně. Děkuji za odpověď.
Mates
ODPOVĚĎ:
Ahoj, zvedni se od počítače a vyraž. Holku sbalíš na úsměv, lichotku a pohledem očí, hlasem... Zapomeň na internetovou myš. Pozvi některou, která se na Tebe netváří otráveně, do kina, nebo na večeři. Můžeš začít drobnou pozorností, dárečkem. Hodně štěstí.
29.1.2003 22:53
OTÁZKA:
milý kájo! prosím poraď mi - jak mám slušně a ne chladně odmítnout kluka,který se do mně zamiloval? je do mně úplnej blázen,prý mně miluje,jemu je 17 a mně 15. prosím poraď mi,já s ním chci dobře vycházet ale nechci s ním mít nic níc než být kamarádka. díky za radu,Petra
Petra
ODPOVĚĎ:
Milá Petro, snazší je mu všechno co říkáš napsat. Napiš mu dopis, přesně o tom, co píšeš mně. "Chci s Tebou kamarádit a dobře vycházet, nic víc. Nemiluju Tě." To už by mohl pochopit.:-)
29.1.2003 22:59
OTÁZKA:
povídám si pres ICQ s jedním fakt skvelým klukem, jsme neco jako kamarádi, jenze já si uvedomuji, ze k nemu citim asi neco vic - jak bych mu mela dat najevo, tyto city??
XXX
ODPOVĚĎ:
Co takhle se sejít? Víš jak vůbec vypadá? Vyznáš mu lásku jen po ICQ? Navrhni setkání a dál uvidíš pak.
29.1.2003 23:02
OTÁZKA:
dobrý den, chtěla bych se svěřit s následujícím trápením. Čtyři roky mám "vážný" vztah, podotýkám, že většinu času na dálku. Vztah měl spoustu problému a hodněkrát jsme jej chtěli ukončit, ale ani jeden z nás to nedokázal. Zkrátka se máme rádi. V poslední době přítel hodně mluví o usazení, založení rodiny atp. Jenže já jsem se asi před půl rokem zamilovala do sexy týpka. Prožívali jsme spolu krásné chvíle, dokonce jsem byla i připravena svůj trvalý vztah ukončit, jenže můj "milenec" je typ muže, který stále uniká. Je a není. Když je, tak je to krásné, když zrovna není,tak to strašně bolí. Před týdne mi s dojemnou upřímností oznámil, že jsme dvě, se kterými se takhle stýká. Neže bych to netušila, ale stejně mě to dost ranilo. Tvrdí, že je připraven se o tom bavit, ale já mám pocit, že se tomu spíš vyhýbá. Já bych si přesto potřebovala pro svůj klid spoustu věcí vyjasnit.Jen teď nevím, jak se takticky zachovat. Jestli s ním mám přerušit kontakt a dělat mrtvého brouka nebo jestli si mám rozhovor vyžádat. Také s ohledem na mého stálého přítele, který o trvání románku neví. Jenže problém je v tom, že je mám ráda OBA, nechci nikomu ublížit, ale už se nechci sama dále trápit jako zvíře.
Díky moc za radu.
Sofie
ODPOVĚĎ:
Milá Sofie. Neřešte problémy za jiné. Váš přítel je daleko a vy po nějakém toužíte. Máte na románek nárok a jestli se to vašemu příteli v dálce nezdá, ať vás nenechává samotnou, anebo ať vás naopak opustí docela. Věřte sama sobě, že neděláte nic špatného. A co se týká druhé ženy sexy přítele, záleží na vás. Jak moc vám existence kdesi nějaké jiné při sexu vadí? Nejste ochotna se dělit? Nedělte se. Chcete si užít? Užívejte!
29.1.2003 23:13
OTÁZKA:
Dobrý den. Dostala jsem se do situace, kdy už si také nevím rady a nějakou bych také potřebovala. Můj problém je klasický... Mám 2,5 přítele (26 let), 1,5 roku spolu žijeme. Mám ho velice ráda, ale už opadla taková tak "zamilovanost", kdy mnou projížděl elektrický náboj, jakmile mi byl nablízku. Trávíme a trávili jsme spolu většinu času a tím jsme se oba postupně oddalovali kamarádům a společnosti. Kvůli změně zaměstnání mám nyní více šancí si vyjít sama, a tak o mě muži opět začali projevovat zájem, který jsem já ale nikdy neopětovala (mám přeci svého přítele). Stalo se však, že jsem jednoho (32 let) prostě odmítnout nemohla (mám namysli, že jsem ho hned neodpálkovala). Respektive - on ví, že jsem zadaná a vůbec se o nic nepokouší (i když vím, že kdybych byla volná, ucházel by se o mne). Začala jsem se s ním kamarádsky scházet, jelikož tak milého, hodného a vtipného člověka jsem již dlouho nepotkala. Máme hodně společného a rozumíme si. Chová se ke mě jako k princezně. Proto se bojím, že me tím (i přes mou pevnou vůli) prostě dostane, čehož se bojím, protože jsem zásadně proti nevěře. Na druhou stranu mu ale nechci tvrdě říct, že už se nebudeme vídat (což by to asi lehce vyřešilo). Vím ale, že k němu něco cícítm a nechci přijít o ten pocit, jak mi je dobře, když jsem s ním. Myslíte, že je takový muž schopen radovat se jen z přítomnosti se mnou jako já? Asi je to naivní představa... Vím, že mám svého stálého přítele ráda a že je pro mne ten pravý. Je ale nutné, abych si nějak zásadně ujasnila city k obou dvoum?
Lenka, 22 let
ODPOVĚĎ:
Ahoj Lenko, to je asi jako hodit si korunou. Buď milému kamarádovi podlehnete, anebo ne. On vám život podobných situací ještě nastraží víc. Není ale univerzální rady. Některá prostě podléhá, jiná vydrží. V tomhle stejně budete jednat jen sama za sebe. Často pomůže, vžijete-li se do role svého partnera, kterého milujete. Podíváte se sama na sebe jeho očima a řeknete si: "Co nechci aby mi dělali jiní, nebudu dělat já jim."
29.1.2003 23:21
OTÁZKA:
Ahoj Kájo,
je mi 30let, jsem 3 roky vdaná (brali jsme se po osmileté známosti). Loni jsem svého manžela skoro 2 měsíce podváděla. Manžel na nevěru přišel,bohužel tím nejhorším způsobem. S dotyčným jsme byli kamarádovi na svatbě (manžel byl v té době na dovolené), já se tam hrozně opila a on mě odvezl k sobě. Manžel se vrátil z dovolené dřív a našel mě tam (podotýkám úplně nahou v koupelně). Vzhledem k množství vypitého alkoholu si nic nepamatuji. Po počátečním šoky začaly výslechy o tom,jak to ve skutečnosti bylo a já v hloupé snaze našemu vztahu pomoci,jsem si vymýšlela.Vždy jsem mu řekla,že teď už ví opravdu vše a že mu už v ničem nelžu jenže to do té jeho skládačky nezapadlo a po čase opět přišel výslech,já jsem přiznala znovu něco,co bylo jinak než předtím (většinou tak,jak se manžel celou dobu domníval). Lhala jsem mu víceméně po dobu pěti měsíců. Teď už si myslím,že ví opravdu všechno, ale mám strach, že se opět bude na něco ptát a já na jeho otázky typu proč jsi to udělala, proč jsi s ním na tu svatbu jela nebudu mít odpověď.Hrozně všeho lituji a chci náš vztah dát do pořádku. Vím, kde je moje místo a vím, že manželovi budu dobrou ženou a že při něm dokážu stát a podpořit ho až bude potřebovat.Nevím s kým vším o našem problému mluvil, ale když nám je nejhůř tak mi říká, že by tohle žádná normální ženská neudělala a že mu všechny ženy, které o tom vědí říkají, udělala to jednou, udělá to znovu a že mu budu pořád lhát, protože je to prostě ve mně a vždy raději zvolím tu lehčí cestu (lež) než říci něco nepříjemného.)Já, ale vím, že se mi to už vícekrát nestane, ne kvůli hrůze, kterou jsme si prožili, ale kvůli tomu, že bych neobstála sama před sebou. Bojím se, že se s tím manžel nesmíří a raději zvolí rozvod.Pokud jde o náš sexuální život,ten je teď naprosto skvělý. Jen jeden problém máme, manžel ve snaze vyhovět mi vždy čeká až dosáhnu orgasmu a pak má problém dosáhnout ho sám. Někdy říká, že je to kvůli tomu, co se stalo, že to je někde v podvědomí. Myslím, že má strach, že to tak bude pořád,já si ale myslím, že je ještě příliš brzo na to,aby to bylo v úplném pořádku, že musíme být trpěliví a nevzdávat to. Moc bych si přála, abychom to nevzdali a patřili k těm,kterým se podobnou situaci podařilo zvládnout a zůstat spolu. Myslíš, že máme šanci uspět? Jsem z toho hodně nešťastná a zoufalá a někdy nevím kudy kam. Poraď mi prosím.
Katka
ODPOVĚĎ:
Ahoj Katko, pro manžela to byl asi dost šokující zážitek, tak se nediv, že to stále řeší. Buď trpělivá, stále mu opakuj, že miluješ jen jeho a že toho lituješ a popros ho, aby už o tom pokud možno nikdy nemluvil. Teprve rok, dva, možná i víc, ukáže, jestli to zvládl a překonal. Myslím, že pokud to s Tvojí podporou dokáže, máte velkou šanci spolu zůstat. Pokud se bude dál a dál trápit tím, co se stalo, možná by nebylo od věci se objednat do manželské poradny.
29.1.2003 23:29
OTÁZKA:
Moc bych vás chtěla poprosit o radu.Je mi 22 let.Chodím s přítelem skoro 4 roky a mám ho moc ráda.Seznámila jsem se ale s jedním moc a fajn klukem,jsme kamarádi,ale poslední dobou myslím víc na něj,hodně si píšeme smsky.Jezdíme i s jeho partou na zábavy a je mi s ním skvěle.Taky došlo na líbání,ale nic víc.Můj přítel nic netuší,a vím že je to vůči němu nefér,ale mám z toho kamaráda nějak zamotanou hlavu.Nevím co mám dělat! Děkuju za radu. Lenka.
Lenča
ODPOVĚĎ:
Milá Lenko, nemáte žádné závazky, tak proč byste si ve 22letech nenechala motat hlavu? Zvládnete poznávat oba současně? Snad chvilku a pak se pro jednoho rozhodněte.
29.1.2003 23:38
OTÁZKA:
Ahoj Kájo,jako všichni na těchto stránkách,i já mám určitý problém.Mému rozvodu před 2 lety předcházelo období,kdy mě má žena se svým přítelem jen bezohledně využívali.Já se snažil udržet rodinu kvůli dvěma synům,kteří by tak ztratili domov, a tak jsem to trpěl.Dá se říct,že rozvod byl pro mě určitým vysvobozením, s odstupem času jsem rád,protože si dnes nedokážu představit,jak by se vše vrátilo do normálních kolejí - ochladlý cit,ztracená důvěra atp.Těsně před papírovým rozvodem jsem se potkal s kamarádkou z mládí,během chvíle z toho byl intenzivní vztah.Byla vdaná,samozřejmě manželství na nic,rozvede se.Ale jakmile se to manžel dozvěděl,na minutu náš vztah ukončila.Občas se sejdeme,popovídáme a já mám pocit,že by ho chtěla obnovit.Jenže před 4 měsíci jsem potkal opět ženu,znali jsme se od vidění,náš vztah začal také velice intenzivně,bylo to vzájemné,ošem situace je podobná.Vdaná,manžel má však přítelkyni,odstěhoval se,ale vše mu vyhovuje a rozvod neřeší.Ona teď žije sama se synem,najednou na ni vše dolehlo,potřebuje čas na vyřešení (což chápu),ale kdyby se prý manžel chtěl vrátit,dovolila by mu to v zájmu zachování rodiny.
Teď se skoro nevídáme,přesto mě má ráda a neopouští mě.Nevím,zda mám čekat jak to dopadne,nebo se jí snažit vysvětlit,že udržení rodiny za každou cenu nemusí být "výhrou".Můj cit je silný a nechci to jen tak vzdát.Bohužel mám pocit,že jsem v těchto případech jen pouhou náhražkou chybějícího citu,ale když dojde na lámání chleba...?Musím dodat,že obě přítelkyně jsou kamarádky mé bývalé ženy,navíc z jedné branže.Takže nakonec,jestli ten problém nejsem já sám,že se pohybuji ve špatných vodách.Kamil
Kamil
ODPOVĚĎ:
Ahoj Kamile. Nebude to těmi vodami. Nezbývá, než partnerku přesvědčit, že s vámi jí bude líp, než v manželství bez manžela. Jde o to, aby jí a také jejímu synovi bylo s vámi dobře. Navrhněte společnou dovolenou, pak spolu plánujte víkendy, svátky. Postupně přidávejte, až se vaše přítomnost stane samozřejmostí. Na rozvod netlačte. Důležitější je, aby s vámi chtěli co nejvíc být bez ohledu na jakékoliv formální dokumenty.
29.1.2003 23:54
OTÁZKA:
Ahoj!Chodím s hochem skoro 2 roky, mám ho ráda, on mě taky. Když mám nějaký problém, snažím se to řešit a nemaračit se a nebýt protivná na ostatní, kteří třeba ani s mým problémem nemají co dělat. Můj hoch je vážnější, to mi nevadí. Ovšem když něco řeší, což je každý den minimálně v práci, je zamračený až opravdu protivný. Už jsem se nějak naučila to nebrat osobně, i když některé jeho projevy jsou nepříjemné, miluju ho a nechci mu přidělávat další problémy, protože vím, že kdybych se s ním třeba rozešla, vnímal by to jako velkou ztrátu. Navíc si vždycky připadám jako chlap ve vztahu já. Pochválím ho, že mu to sluší, řeknu že má hezký oči a tak. Říkám to moc ráda, ale někdy tak na mě padne, že on mi to prostě neřekne. Vím, že se mu líbím, ale prostě někdy to na mě všechno padne a říkám si, že je až škoda, že ho tak miluju a že se s ním nechci rozejít, protože se někdy tím jeho chováním trápím.Vždycky se z toho osprchuju nebo vyspím a jsem zase v pohodě... Teď ani nevím, kde je dotaz na Káju...:-)
L.
ODPOVĚĎ:
Ahoj! Vy namísto Káji potřebujete občas sprchu :-). To je skvělé! Ale vážně: máte problémy s typickým chlapem, které popusuje nejedna publikace na téma: ženy a muži (např. Proč muži neposlouchají a ženy neumějí číst v mapách, nebo Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše). Přečtěte si nějakou. Zjistíte, že ženy jsou většinou ty "tažné", ale muži mají zas jiné přednosti. Jo a k tomu řešení se sprchou upřímně blahopřeju!
29.1.2003 23:58
OTÁZKA:
Ahoj Kájo. Před nějakým časem jsem na Internetu potkal jednu moc príma slečnu. Naše elektronická komunikace postupně přerostla v něco mnohem vážnějšího. Nakonec to došlo tak daleko, že jsem se přesunul hodně daleko od rodných českých luhů a hájů. Začínal jsem zde téměř od píky a nebylo to snadné, tedy myslím materiálně. Jinak s přítelkyní se žije báječně, za celé dva roky, co spolu bydlíme, jsme nezažily snad ani náznak problému. A to nás život prověřoval jak se patří. Máme plány do budoucna, pomalu chystáme svatbu a koupi domu. Ale přece jen je zde něco, co mě trápí. Je to problém takříkajíc jazykový. Já se snažím místní jazyk učit jak se dá. Přítelkyně mi s tím občas pomáhá, takže postupuji pomalým tempem kupředu. Ale při jakékoliv zmínce o češtině se snaží stočit řeč jiným směrem. Když přeci jen taktickými manévry vytáhnu téma na světlo boží, tak se mi dostane odpovědi jako, že by se ráda učila, ale že je na to hloupá (podotýkám, že letos dokončí právnickou fakultu). Další variantou je, že by se potřebovala učit ve skupině, poněvadž skupinové učení jí jde lépe. Nevím, co mi tím chce sdělit. Vím, že ji mrzí, že česky neumí téměř nic a má z toho menší komplex. Na druhou stranu ani nevidím z její strany nejmenší zájem něco na tom změnit. Nechci ji do ničeho tlačit. Třeba ani česky umět nechce, ale když jsem se jí kdysi přímo zeptal, tak mi řekla, že tak to není. Tak co s tím? Doma mluvíme čím dál častěji místní řečí, i když pořád většina konverzace probíhá v neutrální angličtině. Pro mě osobně to nepředstavuje takový problém. Jenomže za chvíli přijdou děti a mám nepříjemný pocit, že pro mě jako pro hodně zaměstnaného otce bude těžké je učit mé rodné řeči tím spíš, že s jazykem nebudou mít jiný kontakt než přese mne. Byl bych hrozně nerad, kdybych se vlastním dítětem nedokázal domluvit česky. Možná to celé zní jako docela malicherná záležitost, ale přesto mě to trápí. Poradíš?
Tomáš
ODPOVĚĎ:
Ahoj Tomáši, jestli se nechceš smířit s tím, že děti nebudou umět česky vůbec, anebo jen špatně, mluv na svoji partnerku hlavně česky a pokud to jen půjde, dělej, že v jiném jazyce jí nerozumíš. Určitě se jí to zpočátku nebude líbit, ale máte-li se rádi, pochopí, že je to jediná cesta ke kompromisu. Kdybys přesto u přítelkyně neuspěl, věř tomu, že děti jsou úžasně vnímavé. Pochytí snadno oba jazyky, pokud na ně budeš česky mluvit jen ty. Hodně štěstí.
7.2.2003 11:14
OTÁZKA:
Ahoj!Jsem ta L. tím "typickým" chlapem...Knížku Proč muži neposlouchají... jsem četla a měla jsem dojem, že to je přesné...:-) Chci se zeptat: dá se nějak nenásilně působit, aby se ty "typicky" mužské (samozřejmě jen ty nepříjemné) vlastnosti a projevy aspoň malinko zmenšily? Času mám dost. Díky a přeju hezký den!
L.
ODPOVĚĎ:
Chlapa nezměníš. Možná se některý může pod nátlakem trochu přizpůsobit k nějakému kompromisu. Zamysli se spíš nad vyhodami "typicky mužského" chování. Mužům také některé ženské vlastnoti a projevy nesedí a přesto se s nimi spíš dokáží srovnat a nechtějí ženy předělávat.
7.2.2003 11:23
OTÁZKA:
Ahoj Kájo. Jsem podruhé ženatý. Má druhá žená má 3 dcery. 14, 18, 25 let staré já mám syna a dceru 15, 21. Mé druhé manželství trvá už tři roky. Nějak se to semlelo ( nebudu to popisovat, bylo by to na dlouho ) a prostě sme se časem dostali k tomu, že provozujeme všichni dohromady skupinový sex. Je to úžasné, ale nevím jestli se nám to podaří udržet v tajnosti. Bojím se nějakých problémů. Když samozřejmě se synem souložíme s holkama tak ty starší maj antikoncepci a mladší kondom. Poraď co dál. Dík
Martin
ODPOVĚĎ:
Martine, dávejte se pozor na to, co je nezákonné - incest a nezletilost. Jinak je to věc dospělých lidí.
7.2.2003 11:29
OTÁZKA:
Ahoj, mam zivotniho partnera vic nez 2 roky, mam ho rada. Problem je v tom, ze hrozne pracuje, myslim,ze je to workoholik. Samo,ze na mne nema cas a ja trpim, nemam silu ho opustit, pac ma uz tak dost starosti. Nic nepomaha, ani vyraznejsi domluva. Co delat? dik
Klarka
ODPOVĚĎ:
Snažte se, aby bylo Vašemu partnerovi s Vámi dobře. Buďte veselá a pohodová. Bude se k Vám rád vracet - a to není málo. Jestli je však Vaše trápení větší než potěšení ze vztahu, pak zvažujte rozchod.
23.1.2004 16:41
OTÁZKA:
Ahoj Kájo. Podrobně jsem prostudoval Tvoje rady, které dáváš ostatním. Myslím si, že až příliš často zaujímáš alibistické postoje a tazatelům říkáš v podstatě to, co chtějí slyšet. Je docela dobře možné, že je to hlavní důvod, proč si tak oblíben. Mně je 31 a jsem dalek toho vidět věci černobíle. Přesto Ti mohu říct jednu věc natvrdo. Tam, kde Ty radíš pokračování nevěry, kterou šibalsky nazýváš "průběžným zkoumáním toho, co člověku vyhovuje" s Tebou zásadně nesouhlasím. Není nic špatného na tom najít si někoho jiného. Špatné je dlouhodobě zraňovat stávající partnery a nepostavit se k nové situaci čelem. U žen se, bohužel, takové jednání spíše nedá očekávat, ale u mužů by mělo být samozřejmostí. Převzít plně odpovědnost za své činy a na rovinu říct "Sbohem a šáteček". Již dále nezraňovat lidskou bytost které si vážíme, ale naše city k ní ochladly. Nikdy si nejsme na 100% jisti, přesto bychom se měli znovu učit takto jednat. Máme strach riskovat případný neúspěch. Vzdát se něčeho pro něco jiného. Přeneseně řečeno umřít, abychom se mohli znovu narodit. Mám pocit, že tenhle přístup je to, co nám všem chybí. Chybí nám skutečná úcta k člověku. Chceme vlastnit, neztrácet a mít vše. Nepochybuji o tom, že Tvá rada v mnoha případech pomohla. To je dobré. Říkej však lidem častěji i to, co slyšet nechtějí. A to je okamžité převzetí zodpovědnosti za své činy, pravdomluvnost a konečné rozhodnutí. Čas na nikoho nečeká. S přátelským pozdravem Max, Austrálie.
Max , Austrálie
ODPOVĚĎ:
Ahoj Maxi, podvádění partnera pochopitelně není nikdy radostné. Rozhodně tohle nikomu dlouhodobě neradím. Je jistě čestnější ukončit jeden vztah, než se člověk začně věnovat jinému. Někdy však každý potřebuje čas k rozhodnutí, pokud něco umírá a jiného se teprve rodí. Třeba zjistí, že umírající je třeba zalít a rodící se je příliš křehké na přežití...
23.1.2004 16:47
OTÁZKA:
Kájo, Ty jsi žena. To jsem nevěděl. Některé Tvé rady jsou vážně hodně zvláštní. Jako třeba tahle:
OTÁZKA: Jsem vdaná mnoho let a mám již 7 let přítele. Nemohu se rozhodnout, zda s ním mám skončit nebo neustále pokračovat. Rozvádět se nechci, připadá mi, že jsem celkem šťastná a nic mi nechybí. Manžel mne miluje, děti nedělají žádné problémy. Přes to nedokážu tomu druhému říci ne. Nějak mi ten vztah zvyšuje sebevědomí. Dá se to takhle dělat donekonečna? Co byste mi poradil?
ODPOVĚĎ: Milá Jitko, nevím jestli donekonečna, ale rozhodně do té doby, než to někomu začne vadit. Možná příteli, možná vám, možná vaší rodině. Pak začnete zvažovat co je víc a co méně důležité. Pokud všechno klape, netrpíte výčitkami, nikdo nestrádá a vám vedlejší vztah zvyšuje sebevědomí, není důvod něco měnit.
Zajímalo by mě, jaký vztah můžeš mít s podobnými názory Ty, ale řekl bych, že asi hodně mizerný... Jsem zvědav, jestli tuhle nepříjemnou reakci smažeš, nebo ne.
Max, Austrálie
Max, Austrálie
ODPOVĚĎ:
Nejsem kazatel a nehodlám poučovat o morálce. Každý je zodpovědný za své činy a neměl by nikomu ubližovat. Čím je přitom šťastnější, tím lépe. Zakažte té paní milence! Bude spokojenější? Možná, že vy byste byl, ale vy byste si rady věděl a na nic byste se mě neptal. :-)
23.1.2004 16:54
OTÁZKA:
Ahoj Kájo, ehm.. Já mám takový ehm.. prroblém. Můj penis měří ve ztopoření ehm.. asi tak 3cm. Ehm. Prroto to tak trrochu kompenzuju prrací. Moje manzelka se mnou staále je ehm.., ale já mám nepříjemný pocit ehm.., že to je kvůli penězům. Ehm, ehm. Když dojde na věc, snažím se to vokecat ehm.., ale ona se mi směje. Porraď, prrosím, co mám dělat. Ehm. Díky Václav
Václav
ODPOVĚĎ:
Ahoj Václave! Měl byste se smát se s ní.
23.1.2004 16:57
OTÁZKA:
Ahoj Kajo, muj problem je, ze prilis casto onanuji a s muzi me to nebavi. Kdyz se miluji s muzem, necitim vubec nic, preji si to zmenit, prosim, porad mi. dekuji.
Brita
ODPOVĚĎ:
Zkuste onanovat společně s ním, třeba Vám partner může i pomoct.
23.1.2004 16:58
OTÁZKA:
Ahoj Kájo, nevím co mám dělat. S klukem 24 let se kterým jsem chodila 3/4 roku se se mnou rozešel kvůli bývalé přítelkyni, protože ji stále miluje-chodili spolu 4 roky a je to jeho první holka.Ikdyž se párkrát rozešli, tak se k ní vrátil, nechápu.Vždyt jsme neustále něco dělali, smáli jsme se..Rozchod mi odůvodnil školou a dálkou. Po týdnu jsem se dozvěděla, že se vrátil k ní.Já ho miluji, hrozně moc a nevím jak ho získat zpět.Jeho rodiče jsou super a vím, že jsme si padli do oka.Myslíš že mám ještě šanci nebo na něj musím zapomenout?!Nechápu proč se mnou chodil a choval se tak krásně?Lidé okolo mi říkají abych zapomněla, ale to nejde,nic tak krásného jsem za svůj život nepoznala a poznám.Ted se ani neozve jak se mám.Uz je to přes měsíc, co jsem bez něho.Prosím prosím poraď mi, mám zlomené srdíčko.cítím, že je to ten pravý, bohužel to tak necítí on.S pozdravem krásného dne přej Milča
Milča- 25 let
ODPOVĚĎ:
Hm, milá Milčo, moc toho nezmůžeš. Je daleko a v pohodě. Zkus se co nejvíc zaměstnat a zabavit. Choď do společnosti, čas ukáže.
23.1.2004 17:00
OTÁZKA:
Mam hodnou zenu ktera se skvele stara o domacnost a deti, ale ja jsem obeti prace a kdyz se chci se zenou milovat vetsinou nema chut a odmita me. Seznamil jsem se s holkou a nejak jsem se do toho zamotal. Problem je v tom, ze jsem v sobe nenasel odvahu ji rict ze jsme zenaty a mam 2 deti. Manzelskemu sexu jsem dal sbohem, ale jak rict pritelkyni o zene a detech abych ji neztratil? Diky za radu :)
Vincenc
ODPOVĚĎ:
Milý Vincente, pokud si své milenky vážíte, dejte jí šanci, aby se mohla poctivě rozhodnout, zda Vás chce i ženatého s dvěma dětmi.
3.11.2004 10:45
OTÁZKA:
Ahojky! Tak jsem si pročetla posledních pár otázek a odpovědí a je mi z toho docela dobře. Je zvláštní, že když člověk prochází nějakým problémem, něco se mu nedaří nebo prostě není s něčím spokojen, má pocit, že je v tom sám a ptá se: Proč zrovna já? Co dělám špatně? V čem bych se měla změnit nebo jak se chovat, aby se vše zlepšilo? Přitom podvědomně zná odpověď k vyřešení... Problém je v tom, že lidé se velmi neradi trápí...Tak třeba já - je mi 22, mám za sebou úžasný tříletý vztah, kdy jsem si myslela, že jsem potkala toho pravého a já jsem pro něj ta pravá. Nebyla...Ale život už je takový, nikdy není nic dokonalé a když už, tak jen dočasně...V současné době, když se mě někdo zeptá:"a co ty, máš někoho", odpovídám "nemám" Vztah s ženatým mužem (i když je chvílemi krásný) nepovažuji za plnohodnotný a rozhodně ne za "stálý". Nejsem spokojená, není to to pravé, co bych si přála, ale co je lepší? Trápit se pořád, že nikoho nemám nebo se trápit jen někdy, že nemůže být se mnou a usíná někde jinde? To je jedno, vím, že jednoho dne se znovu zamiluji a bude to fajn, jen se teď nějak musím prokousat tím, co je teď. Jsem si jistá, že potom zas budu řešit něco jiného - tak jako někdy každý...A tak, všichni trápící se lidičkové, když píšete Kájovi o radu, zamyslete se nad tím, co Vám asi odpoví - přesně to, co tušíte...jen to potřebujete potvrdit nebo byste možná chtěli slyšet něco jiného. Nějakou radu, která bude zázračná a způsobí, že když se jí budete řídit, všechno se vyřeší a vy se nebudete trápit...Omyl, trápit se ještě chvíli určitě budete, ale jak už jsem jednou napsala - všechno je dočasné!!!
Beruska
ODPOVĚĎ:
Děkuji za názor :-) a hodně štěstí!
3.11.2004 10:47
OTÁZKA:
Ahoj Kájo, mám problém rozpoznat, jestli jeden chlapík má zájem o mou osobu anebo spíše o "služby", které mu mohu poskytnout. Bohužel jsme v pozici nadřízená-podřízený,i když nepracujeme v jedné budově.Docela často mi volá s žádostí o profesionální radu, i když rozhodvor zpravidla začíná jako kamarádský pokec. Za poslední rok jsme se viděli asi 5x soukromě (kino, sex žádný). Má několik let přítelkyni. Mám pocit, že ta naše soukromá setkání chápe spíš jako určitý druh "platby" za profesionální služby, které mu poskytuji v pracovní době. Trvá na tom, že iniciativa k soukromým setkáním zůstane na něm (i když já to mohu navrhnout, ale nesmí to být moc často, aby neměl pocit nátlaku) a když jsem se pokoušela domluvit na setkání v rámci některého z mnoha školení pořádaných zaměstnavatelem, byla jsme docela hrubě odmítnuta ("já bych jel...ale kolegyně by taky jela...tak jestli se s někým domluvíš..."). Otázka zní:je můj dojem správný a měla bych s ním přerušit veškeré osobní kontakty ?
Judita
ODPOVĚĎ:
Milá Judito, záleží přece na tom, jestli jsi s nim ráda (v kině, v restauraci, nebo tam, kam soukromě chodíte). Pokud Tě sužují pochybnosti a trápí, že nevíš na čem jsi, můžeš si s ním o tom otevřeně promluvit i s tím rizikem, že se třeba naštve. Pokud Ti vztah za případný konflikt nestojí, zkus podřízeného pustit z hlavy.
3.11.2004 10:53
OTÁZKA:
Ahoj Kájo.Zajímalo by mě,jaký máš názor na určování vhodnosti partnera podle znamení horoskopu?Dá se opravdu věřit,že se jedno znamení hodí k jinému více a druhé zase méně?Díky za odpověď a vůbec prospěšnou práci.To se cení:)
Zvídavý
ODPOVĚĎ:
Upřímně - v horoskopy moc nevěřím. Podle mě rozhodují pro praktický život podstatnější věci při hledání partnera, než jsou hvězdy.
3.11.2004 10:56
OTÁZKA:
Chtěla bych se zaptat na takovou ožehavou otázku. Může být rozum a chtíč v opozici natrvalo? Děkuji předem.
alenA
ODPOVĚĎ:
Natrvalo je moc kategorický pojem, ale dlouhodobě být v opozici určitě mohou. Zvlášť když člověk nehledá jejich soulad, zvykne si na takovou opozici a ospravedlní si ji sám před sebou (což může vést i k cynismu).
3.11.2004 11:08
OTÁZKA:
Mam partnerku s kterou jsem velmi stastnej a spokojenej, jen jsem trosku magor a zarlim na minulost, ohledne otazek sexu mi totiz hrozne vadi, ze u sveho byvaleho zkousela oralni sex a nemela dobrou zkusenost, pry ji to vadi, ale me zase vadi, ze vyzkousela neco, co mam strasne rad, s nekym jinym, nez se mnou, pritom jsem ji slibil, ze pred ejakuaci ji budu varovat a dam si pozor, ne jako jeji byvali. Mluvil jsem sni a ona mi to slibila, ale stale se tomu vyhiba. Proste mi vadi, ze nekdo jinej mel neco co ja jsem jeste nedostal. Co mam delat abych ji presvedcil? Moc me to mrzi, protoze ji mam moc rad a nerad bych ji kvuli tomu byl neverny, az tak po tom touzim.
jirka11
ODPOVĚĎ:
Ahoj Jirko, zvaž své naléhání. Řekni jí o své touze i o tom, že je tolik silná, že nevíš, zda zvládneš být věrný. Zároveň se ale zeptej, zda o ní nepřijdeš v případě, že ona kvůli Tobě překoná sama sebe. (Nebo zkuste koupel s kapříkem - Vánoce se blíží :-))))
3.11.2004 11:20
OTÁZKA:
Ahoj chci se zeptet sama na sebe jsem rok a půl s partnerem ale muži před ním mi hodně ublížili a on mi ukázal že pro někoho existuji ale bohužel se stalo to že já si ho teď až moc chráním a moc na něj žárlím ale já to nechci ale někdy to nejde
Zuzi
ODPOVĚĎ:
Musíte se překonat, jinak vztah zničíte. Pokud to sama nezvládáte, zajděte k psychologovi, nebo do manželské poradny.
3.11.2004 11:23
OTÁZKA:
Ahoj. S přítelem jsme devět měsíců a musím přiznat,že konečně po několika špatných vztahů jsem šťastná...je to můj princ,kterého jsem si vysnila když jsem byla hodně mladá a myslela,že už nikoho takového nepotkám. Mám vše po čem jsem kdy toužila,plánujeme svatbu a miminko.Po prví v životě mám pocit,že bych bez něho nemohla žít. V předchozích vztazích jsem vždy s partnerem mluvila o minulých vztazích a bylo to o.k. ale můj nynejší partner nemůže strávit,že jsem měla víc vztahů a hodně ho to trápí....já ho nechápu,vždyť on taky měl, sice jen jeden vztah a já to beru úplně normálně a nevadí mi když se o ní něco dozvím. Říká že mě kolikrát vidí jak si to rozdávám s bývalými a že je hrozná škoda, že mě nepoznal když jsem byla panna. Někdy si říkám,že je to moje chyba,že jsem s ní o tom mluvila,ale mě to prostě příjde normální... možná kdybych mu řekla,že byl jenom jeden vztah tak by to asi vzal,jenže já neumím lhát a taky bych měla pořád pocit,že se to třeba dozví jinde....Děkuji za názor Momika
Monika
ODPOVĚĎ:
Žádnou chybu jste neudělala. Váš přítel si váš "idylický" vztah kazí sám. Poraďte mu, ať se víc soustředí na přítomnost, na to, že Vás má a že je to fajn.
3.11.2004 11:25
OTÁZKA:
Chtěl bych si vzít Cameron Diaz, ale ona se má vdát za toho chcípáka Timberlakea. Co s tím???
Ondřej
ODPOVĚĎ:
Smůla.
3.11.2004 11:25
OTÁZKA:
Můj přítel trpí somatopsychickou (etiologie neznámá), čistě maskulinní odchylkou. Při deratizaci se dostává do nadpozemských výšin, a proto se stále stěhujeme do blízkosti kanálů. Jeho porucha se nazývá rattofilie. poslední dobou se chce s hlodavci i líbat. Děsí mě fakt, že se jmenuji Myšková a mám předkus. Zajímá mě, jestli mě opravdu miluje? Mohla bys mi Kájo prosím poradit? Strašně mi na tom záleží. Děkuji předem za tvou fundovanou radu.
Lenka
ODPOVĚĎ:
Pořiďte si domů potkana. Ve třech můžete prožít spokojený život.
3.11.2004 11:26
OTÁZKA:
Ahoj Kájo,
se svým současným partnerem si moc rozumíme, jen v posteli to nějak nedokážeme sladit. Je na mě moc hodný, ale veškeré moje návrhy byť jen na diskuzi na tohle téma odbývá. Strašně mě to mrzí, protože ho mám moc ráda, ale jak ho přimět, aby byl víc aktivní a nebál se trošku odvázat? S předchozími partnery jsem takový problém nepoznala, tak netuším, co bych třeba mohla dělat špatně. Vážně jsem v koncích. Dík.
Monika
ODPOVĚĎ:
Někteří muži jsou uzavření a na téma sex toho z nich moc nedostanete. Možná je to i případ Vašeho přítele. Pokud jste s ním upřímně o Vašem problému hovořila a nic se nezměnilo, bude skoro jistě ten typ. V takovém případě se musíte s jeho povahou smířit. Iniciativa bude asi navždy na Vás.
3.11.2004 11:30
OTÁZKA:
hele kájo mám otázečku..začal jsem chodit se svojí nejlepší kamarádkou...a rád bych věděl tvůj názor nadruh tohohle vztahu..jaký to má naděje
cooler
ODPOVĚĎ:
Mohu Vám gratulovat. Mít nejlepší kamarádku i za milenku, je ideální kombinace.
3.11.2004 11:31
OTÁZKA:
Ahoj Kájo, ptám se poprvé, protože už jsem v koncích. Je mi 24 let a jsem stále sama a vůbec nevím, jak se mám seznámit, protože seznamky mi jsou ze srdce odporné. Možná, že to zní divně, ale je to tak. Asi se stydím, protože mám převyvinuté slovanské tvary - takže pěkná baculka. Myslíš, že vůbec mám s tou svojí kulatou postavou šanci najít partnera? Díky za odpověď.
Dandulka
ODPOVĚĎ:
Určitě! Jsou muži, kteří milují jedině baculky. Možná chodíš někam civičit, nebo máš jiné zájmy, při nichž se určitě s nějakým takovým mužem seznámíš.
3.11.2004 11:33
OTÁZKA:
Ahoj, Kajo. Zrovna jsem potkal holku svych snu. Citim, ze je to ta prava. Zname se jen kratce a vim, ze jiz 2 roky ma pritele. Proto jsem se neodvazil ji rict, co k ni citim. Jenze pred par dny mi rekla, ze ji nejsem lhostejny. Ze pry s pritelem zrovna maji krizi a zrovna ted potkala cloveka, ktery ji dokonale rozumi, kteremu se neboji sverit a ktery ji take pritahuje fyzicky (to mluvila o me). Rekla to sama. Odpovedel jsem ji, ze je to oboustranny. Jenze ona se porad nemuze rozhodnout jestli se ma vratit k priteli, nebo zkusit novy vztah (Cituji: 2.5 roku neni vztah, ktery se da zahodit ze dne na den, musim si to rozmyslet, nechci udelat zbrkle rozhodnuti). Slibil jsem ji, ze ji necham v klidu, nebudu na ni tlacit. Problem je v tom, ze vim, ze ten druhy ji v klidu nenechava. Mam pocit, ze cekanim a nic nedelanim si necham ujit stesti. Uz jsou to 4 nekonecne dny. Porad mi, co s tim.
Tom
ODPOVĚĎ:
Dodrž, co jsi slíbil, jen snad přidej sem tam milou esemesku, že na ní myslíš, držíš palce, že ji máš rád...prostě něco, čím se lehce připomeneš a potěšíš jí.
3.11.2004 11:35
OTÁZKA:
Ahoj Kájo, manžel mi často kontroluje mobil, s kým a kdy volám, proč vymazávám hovory, obsah textovek. Nechápu to, protože nemá důvod, ale on si myslí opak. Co stím?
Radka
ODPOVĚĎ:
Jsou dvě možnosti: Buď je manžel chorobně žárlivý a pokud toho nenechá, měl by se jít poradit s odborníkem, anebo podle sebe soudí Vás a přeje si Vás "nachytat", aby zmírnil svůj pocit viny.
3.11.2004 11:38
OTÁZKA:
Ahoj Kájo, prosím o názor - je mi 30 a chodím s přítelem, kterému je 33.Konečně mám pocit, že je to člověk, se kterým bych mohla strávit zbytek života, mít děti... není ideální, to já ovšem taky ne.V čem je problém?Mám svůj byt, on žije s rodiči.Chtěla bych, aby se přistěhoval, jemu se to nelíbí. Jeho rodinu mám ráda, ale vadí mi, že on je na nich tak závislý, že to nechce ani zkusit. Vím že měl pár vztahů, ale nikdy s nikým nežil. Připadá mi, že je pohodlný, vyhovuje mu, že má u maminky zajištěný servis (vaření a praní) a mě navštěvuje a přespává... podotýkám, že nejsem žádná šmudla a vařit taky docela umím... jeho názor na děti je obdobný - má mě rád, ale nechce, vidí, jak dopadla sestra... jak druhého přesvědčit aby chtěl? Nebo se vůbec nepokoušet a hledat dál? Díky
Halka
ODPOVĚĎ:
Milá Halko, pokud se Váš partner nechce ani po delší době přistěhovat do Vašeho bytu, přestaňte na něj naléhat, zkuste být na něm nezávislá a rozhlížejte se i jinde. Pokud chcete založit rodinu, těžko si lze představit, že manžel a otec žije dál u svých rodičů...
3.11.2004 11:42
OTÁZKA:
Kájo, co musím udělat abych mohl také odpovídat na tyto otázky?
Dan
ODPOVĚĎ:
Zeptejte se v nějakém vydavatelství, zda Vám takovou rubriku svěří.
3.11.2004 11:43
OTÁZKA:
Ahoj Kájo.Asi před půl rokem jsem přišel na novou školu a hned první den jsem se zamiloval.Víš ona je zpěvačka, ale nevím jak na ní.Často jsem si myslel že už něco z toho bude a ona kouká po jiných.A někdy zase je ke mě moc milá.Dej mi finišující radu na Valentýna jak ji ulovit.
Roman
ODPOVĚĎ:
Existují univerzální rady, jako květiny, šperky, dárky..., ale vždycky je lepší být originální. Ty znáš svou vyvolenou, ne já! Vymysli něco, čím jí zaručeně potěšíš.
3.11.2004 11:45
OTÁZKA:
Ahoj! Lidi, já vás nechápu! Je mi 21, takže asi řeknete, že na soudy jsem moc mladá, já si to nemyslím. Svých problémů mám dost a dost a mnohým z vás by se o nich ani nezdálo. Přátelé i lékaři mi doporučili sexuologickou poradnu, také jsem podstoupila jistá vyšetření, prostě jsem se se svým problémem poprala. A s mým přítelem jsme spolu 5 let a i přes všechny problémy mě ani ve snu nenapadlo se s ním rozejít nebo mu zahnout. Lidi pořád nadávají na zkaženou mládež, ale já tady čtu furt jen o lidech, kteří zahnuli svému stálému partnerovi a jsou o pěkných pár let mladší než já. Prostě to nějak nechápu... Za lásku se musíte prát a stát si za ní a ne váhat kdo je lepší a jestli je lepší tohle nebo tamto. Milovat dva lidi nejde - vždycky na tom někdo bude hůř!!!
Klára
ODPOVĚĎ:
Díky za názor! Kéž Ti láska vychází.
3.11.2004 11:47
OTÁZKA:
Ahojky Kájo!!!Potrebuji poradit co mam koupit memu milackovi(klukovi) na Valentýna???odpoved specha presto pohyb!!!Diky predem
clovicek
ODPOVĚĎ:
Človíčku, kup mu něco, co souvisí s jeho zájmy (sportuje? je muzikant? má rád módu? rád se potápí?....).
3.11.2004 11:48
OTÁZKA:
ahoj kajo mam velky problem chodil jsem s jednou holkou 2 mesice pak odesla za svym bejvalim a byla s nim asi 3 mesice a ona chce zase semnou chodit ale bojim se aby me zase nenechala! co mam delat?
pavel
ODPOVĚĎ:
Jestli jí, máš rád, dej jí šanci, i přesto, že se zřejmě už neubráníš jistému nadhledu.
3.11.2004 11:50
OTÁZKA:
Ahoj Kajo, je mi 23 let, jsem stale panic, dokonce jsem ani jeste nechodil s zadnou divkou. Pritom nejsem fyzicky nijak odporny, spise naopak. Mam spise problem s navazovanim vztahu, jakmile se mi nejaka divka libi, jakoby zkoprnim a nedokazu byt spontanni.
Michal
ODPOVĚĎ:
Jsi-li ve společnosti, kde se Ti nějaké dívky líbí, dej si třeba panáka, nebo dvě decky vína. Proč ne?
3.11.2004 11:52
OTÁZKA:
Ahoj Kájo,je mi 28,mám 4 letou dceru a jsem rozvedená.Po roce od rozvodu jsem si našla partnera.A vše bylo krásné až když mi přítel po půl roce řekl,že není typ,který by chtěl mít děti a že vlastně děti nemá rád. No neplánuji mít s ním děti,ale netvrdím,že bych ho nechtěla.Ale ne s ním.Co bys mi radil. Je něžný,milý,starostlivý,miluje mě k dceři se chová hezky.Ale co pak až se odmiluje?
Apolena
ODPOVĚĎ:
Až se odmiluje, pak uvidíte. Jak se říká, "nestahujte kalhoty, když brod je ještě daleko". Přesto si možnost rozchodu (někdy v budoucnu) připusťte, alespoň to v takovém případě nebude tolik bolestivé. Třeba Vám však vztah vydrží a budete ve třech šťastní!
3.11.2004 11:54
OTÁZKA:
Ahoj Kajo,obracim se na Tebe s prosbou o radu,je mi 21 let, mam pritelkyni a s ni velice dobry vztah a bohaty sexualni zivot,ktery jak ji tak i me velice vyhovuje. Mozna az na to, ze se zatim vidime pouze o vikendech.Presto se ale nedokazu zbavit navyku z detstvi, tj. onanie. Onanuji az nekolikrat denne, krome dni, kdy jsem s partnerkou. Nevim co s tim. Rad bych to nedelal a nedari se mi to. Ptam se, zdali je treba neco udelat. Dekuju
Kdosi
ODPOVĚĎ:
Pokud píšete, že byste to rád nedělal, pak asi máte důvod přestat. Vadí Vám to v partnerském vztahu? Pokud ne, mohli by Vám spíš jiní závidět, že máte tolik síly a koneckonců i tolik času přes den se sám sobě věnovat.:-)
3.11.2004 11:56
OTÁZKA:
Partnerka jeste nikdy neprozila orgasmus. Ani pri onanii. Chtel bych, aby ho nekdy umela dosahnout. Kazi to nas sex. Bere to spis jako, ze to nekdy dela hlavne kvuli mne. Nejvice (a jak rika snad asi i jedine misto) je vzrusiva na klitorisu. Ale kdyz si ho sama drazdi nebo ji ho drazdim i ja, vzdy dospeje k okamziku, kdy uz to drazdeni nemuze vydrzet a chce prestat, protoze uz ji to nevzrusuje nebo to proste nemuze vydrzet a ucukava apod. Je ji uz skoro 21 a jsme spolu rok. Dekuji za radu, Libor.
Libor
ODPOVĚĎ:
Milý Libore, jestli už to s partnerkou řešíte rok a bezvýsledně, pak bude načase se poradit se sexuologem.
3.11.2004 12:06
