Vnímala jste svůj poslední rozchod s partnerem jako velký třesk?
Ženy, které povýší svého manžela na střed svého malého vesmíru, mohou cítit rozchod jako katastrofu. Do této kategorie patřím bohužel i já. Ať vás partner zavrhne sám, nebo rozvod zvolíte vy, protože situace je pro vás neúnosná, je to stejná bolest. Bylo však třeba brát to jako živelnou katastrofu. Neoplakávat, co mi vzala, ale pečovat o to, co zbylo.
Jak přežít první, nejtěžší období?
Zní to banálně, ale nejlepším lékem je práce. Pokud možno taková, která vám zaměstná mozek. Budete-li dvanáct hodin hrabat listí na zahradě, stále se budete mučit představami, co asi dělá váš bývalý se svým novým objevem, a večer budete na oběšení. Každý však není intelektuál, aby se začal zabývat zvlášť zapeklitým překladem z čínštiny. Mé štěstí bylo, že jsem v tomto nejhorším období dostala v divadle záskok. Měla jsem zahrát asi o dvacet let mladší dívku, což mi připadalo až trapné. I kolegyně se tvářily všelijak. K roli patřila píseň, a já zpívat neumím. Nakonec jsem to ale vzala právě proto, že to bylo obtížné. Velice jsem na sobě pracovala a snažila se, aby si těch sedm set diváků nepomyslelo: Bodejť by jí neopustil muž, když je to takový chomout.
Jak jste postupovala dál?
Potom jsem spočítala pasiva a aktiva - s důrazem na aktiva. Jsem ráda, že mám dar příliš se netrápit ztrátami materiálního charakteru. Dříve se lidé hádali o koberec, dnes to může být už továrna. Moje aktiva tedy zněla dobře: Mám dvě zdravé děti a i já jsem relativně zdravá. Mám práci, která mi umožňuje, abychom se jakžtakž uživili, ale hlavně - mám svobodu.
Cítila jste ji v ten okamžik skutečně jako výhodu?
Vždycky jsem se chovala podle Saint-Exupéryho výroku, že člověk je zodpovědný za to, co k sobě připoutá. Když se však odpoutáte od vztahu, který byl příliš trýznivý, zjistíte, že je z vás sňata velká část odpovědnosti. Nejenže nemusíte manželovi vařit, prát a žehlit - nemusíte hlavně sdílet jeho starosti, ale ani úspěchy, které s sebou nesou další povinnosti. V tomto směru se skutečně osvobodíte, a hlavně - máte před sebou perspektivu nového života. Získáte pro sebe čas a prostor. Je vaší povinností je využít.
Jak se to povedlo vám?
Za patnáct let od svého rozvodu jsem nejen vychovala děti, ale napsala na tři sta fejetonů a šest knih. Přivedl mě k tomu můj syn a já jsem vděčná. Nedávno jsem mu řekla: "Dala jsem ti život, ale tys mi na stará kolena dal smysl života. Jsme si kvit."
Do jaké míry pomůže ve zlých chvílích rozum?
Žádná rozumová úvaha vám nepomůže ustřihnout bývalý vztah jako tkaničku. Chvilku to prostě trvá. Potom je však třeba začít si budovat svůj vlastní důstojný život. Každý muž, pokud to není úplný zločinec, má po rozchodu výčitky svědomí. V té fázi by podvědomě uvítal, kdyby jeho žena začala pít rum na stojáka, vodila si domů milence z Masaryčky a na punčochách měla oka. To vše by totiž ilustrovalo povzdech: Copak jsem s takovou ženskou mohl vydržet? Vzchopíte-li se ale a vedete si dobře, berete mu vítr z plachet. Vlastně ta nejlepší pomsta je dobře si žít. Pomstychtivost brzy vyvane a vám zbude právě ten pěkný život.
