Terezu Boučkovou

Blíží se naše nejkrásnější svátky a s nimi oblíbené téma většiny novin a časopisů: opuštěné děti.
Na Štědrý večer nemá být sám nikdo, natož dítě! To nám je vždycky tak nějak programově líto, jsme rozechvělí a někteří veřejní činitelé navštěvují (za doprovodu televizních štábů) dětské domovy a rozdávají plyšová zvířátka a děti se na ně smějí, zvláštní, smějí se a mají strašně smutné oči.
Brzy budou vánoce. Díky novele zákona o rodině, kterou se možná blížíme vyspělému světu v zapomnění, že rychlost našich soudů je mu na hony vzdálena, díky ní je a bude opuštěných dětí stále víc.
Možná teď "fungují" líp rozvody, ale pro miminka, od kterých uteče máma a už se nikdy neobjeví (otec neznám), pro ty to nefunguje. Miminka si nemohou najmout právníka, aby urychlil jednání o zproštění rodičovských práv své nezvěstné matky, nemohou si předjednat přijetí do náhradní rodiny, jež má touhu i odvahu si je vzít, musí být v kojeneckém ústavu a později dětském domově jenom proto, že nový zákon protahuje tahle řízení ne na měsíce, ale na léta, miminka nevědí, že existuje někdo, komu by mohla říkat máma a táta - a dohromady se to jmenuje domov. Netuší, že podle Základní listiny práv a svobod mají na rodiče právo, jen se o ně vzít! Snad by měly vzniknout spolky na osvětu miminek, cha, cha, jak by to bylo vtipné, kdyby to nemělo tak strašně smutné oči.
Ale tohle je vyléčitelné! Jenom to někoho musí bolet, nebo alespoň zajímat. Někoho, kdo to má tak trochu v popisu práce, pane ministře Špidlo. Vždyť tyhle děti nemají na světě vůbec nikoho! Vždyť i z nich jednou vyrostou... voliči, amen.
Šťastné a veselé