Jsme na vernisáži fotografa Tomáše Třeštíka s názvem Bradu trošku níž. Máte tu krásnou fotografii. Říkal vám to při focení také?
Tomáš je velmi galantní a profesionální. V podstatě mi nic neříkal. Byl na mě naopak velmi milý a příjemný. Jako fotograf je opravdu velmi rychlý, fotka je od něj z Letné. Tentokrát ne z jeho slavného balkonu, ale ze střechy.
Říkáte někdy sama sobě „hlavu vzhůru“?
To si občas říkám. Ale spíš mám ráda heslo „co tě nezabije, to tě posílí“.
Vánoce už klepou na dveře. Jak prožíváte předvánoční stres?
Myslela jsem si, že v dnešní době, kdy si člověk může objednat vše online a vše je k dostání, to bude podstatě jednodušší. Dnes jsem však byla ve městě a čekala jsem dlouhou dobu v autě, než jsem se vůbec někam dostala.
Jak to máte s nákupy dárků?
Každý rok si říkám, že se vyhnu nakupování zbytečných dárků. Včera jsem se byla podívat na Kladně v jednom z azylových domů s ubytovnou pro bezdomovce. Člověk se musí nad sebou zamyslet a používat méně věcí. Více recyklovat, rozdávat, věnovat, udělat někomu na Vánoce radost. To podle mě patří k Vánocům víc.
Jak vzpomínáte na vaše dětství a Vánoce?
Jako děti jsme Vánoce hodně prožívaly a moc se na ně těšily. Nejen, že jsme vystály společně s rodiči fronty na mandarinky. Ale také jsme sledovaly unavené prarodiče a rodiče jak pečou, vaří a schovávají dárky po domě jen proto, abychom věřily na Ježíška.
Dostala jste vždy to, po čem jste toužila?
Největší překvapení pro mě bylo, když jsem našla ty schované dárky na balkoně. Věděla jsem, že Ježíšek nepřijde. Na druhou stranu jsem byla ráda, když jsem pak pod stromečkem objevila třeba přezkáče, které byly tehdy nedostatkovým zbožím. Vánoce byly v té době jiné.
A jaké jsou pro vás dnes?
Mé děti věřily dlouho na Ježíška a ta radost byla vždy veliká. Myslím si, že je nezajímalo, kolik dárků pod stromečkem mají, ale užívaly si spíše celkově takové to kouzlo Vánoc. Je na každé rodině, aby si právě kouzlo co nejdéle udržovala a nespadlo to do konzumu.
Vyprávěla jste o mamince a babičce, které pekly cukroví. Jak to máte vy?
Máme s maminkou výborný recept na vosí hnízda, pečeme i perníčky, děláme linecká kolečka a pracny. Abych pravdu řekla, moje děti cukroví také moc nejí. Takže pečeme spíš proto, aby to doma zavonělo a abychom si mohli cukroví přivézt s sebou kamkoliv, kam pojedeme. Uděláme si bramborový salát, koupíme vánoční stromek i s květináčem a ten pak po Vánocích společně zasadíme. Je pár takových tradic, které se snažíme jako rodina dodržovat.
Kde strávíte letos Vánoce a Nový rok?
Pojedeme do našeho druhého domova na jih Francie a na Vánoce budeme na horách. Dárků bude proto letos pomálu, protože to nechceme s sebou všechno vozit. Ježíšek přijede tentokrát na hory. Syn na něj ještě věří a Vánoce jsou pak o to kouzelnější.
13. listopadu 2019 |
