Jeho deníkové záznamy se skládají ze zhruba 1300 hustě popsaných listů a Dieter Eichmann již dal instrukce svým právním zástupcům, aby tuto žádost předali příslušným místům v Izraeli. "Mám právo tyto písemnosti požadovat. Rukopis patří nám. Je to naše dědictví," řekl listu nejstarší Eichmannův syn.
Eichmannovy zápisky jsou na bezpečném místě v Izraeli od května 1962, kdy byl tento "technik smrti", který připravil nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi podklady pro "konečné řešení" židovské otázky, popraven. Eichmanna dostihli agenti izraelské tajné služby Mossad v Argentině a v roce 1969 ho přepravili k potrestání do Izraele.
Požadavek Eichmannova syna má podporu některých izraelských badatelů. Proti se staví další skupina z obavy, že pokud by deník byl zveřejněn, mohli by ho někteří lidé v Německu využít k popření pravdivého svědectví o holocaustu. "Eichmannova verze by se mohla stát oficiální verzí událostí, k nimž došlo", tvrdí izraelský právník Amos Hausner. Právě jeho otec Gideon Hausner byl hlavním prokurátorem v procesu proti Eichmannovi.
Hausner ale zdůrazňuje, že nemá žádné námitky proti tomu, aby Eichmannovi potomci či vědci mohli do deníku nahlédnout. Zatím mělo tuto možnost jen asi pět izraelských badatelů.
Naproti tomu izraelský archivář Evyatar Friesel je zveřejnění deníku nakloněn, pokud tomu nebrání žádné zákonné důvody. "Stál před soudem a bojoval o svůj život. Nejde o žádné fabrikování, ale o jeho pohled na věc," dodává Friesel.
