Stroj na kompost

Půdní mikroorganismy, které pracují v kompostu, netrhají zrovna rychlostní rekordy. A když už se pustí do díla, jsou pořádně cítit. Když zabalíte hnijící odpadky a zbytky do kompostéru, vyřídíte dvě mouchy jednou ranou: vyšší vlhkost a teplota celý proces popoženou, a přitom o něm skoro nebudete vědět.

Vhodné místo pro kompostér je především tam, kde nenápadná tmavá krabice esteticky neruší. Ale má-li mikrotovárna uvnitř fungovat, postavte ji do polostínu: na přílišném slunci totiž rozkladné mikroorganismy brzo vyhlásí stávku kvůli žízni, v plném stínu se zas nepustí do práce proto, že jim bude zima. Pod bezednou nádobou musí být volná, nepokrytá půda, z níž se do kompostu nastěhují bakterie, červi a žížaly.

Bezedný žrout odpadků

A pak už můžete do bezedné černé díry házet kuchyňské i zahradní odpadky rozlámané na malé kousky a třeba proložené novinovým papírem. Ve vnitřním prostředí se udržuje optimální teplota a substrát se provzdušňuje větracími otvory, takže si můžete dovolit vhazovat i odpadky, na nichž by si obyčejný zahradní kompost vylámal zuby - třeba lepenkový papír. Zbytky rostlin napadených chorobami nebo škůdci však nevyléčí ani kompostér. Abyste rozklad popohnali, lze přidat některý z mikrobiálních přípravků urychlujících kompostování nebo také kulturu žížal. Na rozdíl od běžného kompostu nemusíte ani přisypávat zahradní půdu - s ní by kompost byl příliš těžký a mokrý. Podle toho, kam se budoucí humus chystáte vysypat, jej můžete povápnit nebo obohatit anorganickým hnojivem.

Chce to vzduch a nohy v teple

Když je kompostér plný, zakryjete jej víkem, aby nelákal hmyz. Biologická práce pod víkem se v létě rozběhne rychle, ale zvolna probíhá i v chladných měsících, pokud právě nepanuje velký mráz. Bakterie a kvasinky uvnitř organického materiálu vytvářejí značné množství plynu - čím větší je jim horko, tím víc. Proto je potřeba za horkých letních měsíců otevřít větrací ventil, zatímco v mírném podzimním povětří stačí boční ventilační otvory. Při dostatečné teplotě by kompost měl být hotov přibližně za deset týdnů. Pomůže, když ho během zrání dvakrát nebo třikrát navlhčíte, na rozdíl od »přírodního« kompostu je však prakticky nemožné jej v nádobě promíchávat.

Co do kompostéru patří

* ovocné a zeleninové odpadky
* zbytky kávy a čaje
* slupky a kůra citrusů
* hnědá lepenka a novinový papír
* vaječné skořápky
* trus malých zvířat
* listí
* zvadlé květiny
* drnové řezy
* nalámané zahradní odpady
* třísky, piliny

Co do kompostéru nepatří

* kosti a zbytky masa
* mléčné výrobky
* omáčky a tuky
* oharky a cigaretový popel
* obsah pytlíků z vysavače
* časopisy
* plevel, který se rozmnožuje oddenky
* popel z uhlí
* plasty, sklo, kameny