Tak a už máme doma domácí strašidýlka dvě. Ne opravdu jsem se nezbláznila….i když práce v naší redakci k tomu vybízí. A nemyslím tím ani to podivné stvoření co na mě každé ráno zírá ze zrcadla v koupelně - já to samo sebou nejsem…
Před dvěma roky jsme se stěhovali do starého domu v centru města. Kdo jste tuto pohromu zažil tak jistě chápete co všechno se při ní může stát. Byt který se na první pohled jevil celkem v pořádku se po prvním, jistě zcela drzém , otočením kohoutku v koupelně stal scénou z apokalyptického filmu. Venku byly vánoce a my začali sekat do zdi, vynášet suť , nahazovat omítku…ta se rozhodla že nám to nedaruje a ruku v ruce s kohoutkem odpadla. Nastala rekonstrukce za pochodu tedy spíš při obývání. No a tady je začátek našeho bydlení se strašidýlkem. První se k nám nastěhoval vodník . V nové koupelně si oblíbil sifón u kanálku a zabydlel se. Nikomu nevadí i když čas od času chrochtá a plive vodu zpět do sprchy. Po dvou letech se konečně můj manžel odhodlal splnit svůj slib a jal se připojit naši digestoř do komína. Tato náročná akce trvala dva týdny, protože jako každý správný řemeslník dvakrát měří a několikrát vrtá. Po jejím úspěšném završení a uvedení kuchyně do stavu před katastrofou jsme si pěkně pochvalovaly jak se práce zdařila - měla jsem poradní hlas a tudíž i nepatrné zásluhy v nošení vysavače, držení a podávání všeho možného. Seděli jsme u stolu, pily čaj a najednou se ozvala meluzína. Bydlí v komíně a teď i u nás v kuchyni. Tak a máme strašidýlka dvě. Nijak nám nevadí i když naše návštěvy jsou zvláště z vodníčka trochu nesvé…
Máte taky doma nějaké to strašidýlko?
Napište mi o svých zkušenostech s duchy, strašidly šotky a jinými našimi spoluobyvateli domů a bytů.
Vaše příspěvky odměníme a zveřejníme.
pište prosím na adresu: majka.krajna@mafra.cz
