Štěpán Kozub je známý herec, zpěvák, scenárista i režisér. Umělecký šéf divadla a náš nejúspěšnější stand-up komik, který dvakrát vyprodal pražskou O2 arenu. Hraje ve filmech, reklamách, sbírá umělecké ceny a sklízí uznání kritiků. Avšak v soukromí prožil i velmi těžká období.
Jako malý trpěl astmatem, proto se rodina přestěhovala z Bohumína do Javorníku. Rád recitoval, dokonce často vyhrával recitační soutěže. Už jako malý však vážil přes sto kilogramů. Jeho dětské „herectví“ bylo formou terapie i obranou proti posměchu.
„S odstupem času považuji své rodiče za rodiče z nebe. Maminka byla vždycky velmi starostlivý pečovatelský typ a tatínek byl pro mě vzor opravdového chlapa. Dlouho nemohli mít dítě, dělali pro to snad všechno a po několika letech snažení jsem se pak narodil já,“ popisuje Štěpán Kozub v novém dílu pořadu 13. komnata.
Byl jsem problémové dítě, ale ne sígr, vzpomíná herec Štěpán Kozub |
Přiznává, že na základní škole byl nadměrně obézní a nezapadal mezi spolužáky. „Nesportoval jsem, nehrál jsem s klukama fotbal, nic. Můj vzhled byl nakonec v jednu dobu i důvodem docela drsné šikany. Nechápal jsem ve svých deseti letech, proč mě starší spolužáci bezdůvodně mlátí, nebo proč na mě někde čekají a kradou mi věci, topí mě cestou ze školy v potoce a podobně. To se dělo běžně. A já vůbec nevěděl, co s tím mám dělat,“ říká.
„Nechtěl jsem pak moc chodit mezi děti a vytvořil jsem si tak trochu svůj svět, kde jsem si vymýšlel různé příběhy. Ty jsem pak vyprávěl některým spolužákům a oni jim věřili. Zjistil jsem tehdy, že mě baví, když mám posluchače,“ vzpomíná.
Štěpán Kozub se strýcem, tetou a bratrancem při natáčení pořadu 13. komnata (2023)
Z herectví a vymýšlení příběhů se nakonec stala Štěpánova životní cesta, na které ho jeho rodiče, zejména tatínek, na kterého s velkou láskou vzpomíná, velmi podporovali.
V patnácti letech už Štěpán vážil přibližně 115 až 120 kilogramů. „Ve škole byly předměty jako balet, step, tanec a podobně. Když jsem si v druhém ročníku uvědomil, že jedinou překážkou na mé cestě je mé tělo, začal jsem se na to vědomě zaměřovat. Běhal jsem a cvičil. Za rok jsem zhubl 35 kilo,“ říká.
Slovo kalkul mi smrdí. Dělám, co se po mně chce, říká Štěpán Kozub |
„Cítil jsem se výborně. Akorát jsem se kolem svých osmnácti let dostal až na samotnou hranu anorexie, protože jsem nad sebou tehdy trochu ztratil nadhled. Měl jsem asi 62 kilo,“ říká. Zdravotně se však brzy srovnal, vystudoval ostravskou konzervatoř a hned záhy začal být velmi úspěšným hercem.
Jeho milovaný tatínek se však synových úspěchů bohužel nedočkal. Viděl ho jen v jednom představení. Poprvé a naposledy to bylo v Shakespearově komedii Něco za něco. V té době už bojoval s hematologicko-onkologickým onemocněním. Aby syna mohl viděl hrát, musel se nechat na vlastní žádost uvolnit z nemocnice a rovnou z chemoterapie šel s rouškou na představení.
Štěpánovi bylo pouhých dvacet let, když jeho tatínek ve 47 letech zemřel. Maminka se tak ve dvaačtyřiceti letech stala vdovou. Smrt otce byla pro Štěpána zásadní. Maminka situaci nenesla dobře, a tak se bál, že přijde nakonec i o ni. Přiznává, že ve dvaadvaceti letech se někdy psychicky cítil i na padesát.
Stejně jako jeho otec se Štěpán Kozub oženil se svou první velkou láskou a brzy se stal tátou. Nechtěl, aby jeho maminka zůstala sama. Zadlužil se proto a koupil dvojdomek, aby celá rodina mohla žít pohromadě.
