Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Šteindler: Můj život určil Sklep

  11:25
Je sympatický, vtipný, zábavný. Má smysl pro sebeironii a tragikomično. Je ješitný, ale ne nafoukaný - dá se říci: normální kluk z Dobešky, který má radost, když ho lidé pochválí za to, co se mu povedlo, neboť do poslední chvíle si tím sám není jist.

Proto režisér a herec Milan Šteindler rád zdůrazňuje, že si vždy přeje mít v životopisu poznámku "…a v kolektivu je oblíben", a dodává: "Když mě ve škole chválili, šlo mi to lépe, takže je lepší mě chválit."

Jeho nejbližší spolupracovníci o něm říkají, že ve chvílích, kdy se začne škrábat pravou rukou nad levým uchem, stává se jako režisér nesnesitelným.  Naopak pročísne-li si vlasy vpravo, je mile potěšen a v ten moment není úžasnějšího a roztomilejšího šéfa.

"Někdo si kouše nehty, někdo má jiný zlozvyk. U mě to není známka napětí, jen potlačené sexuální představy," směje se muž, jehož hvězda se zrodila více než před třiceti lety na hromadě uhlí a brambor ve sklepě babičky jeho kamaráda z dětství Davida Vávry. Od té doby je Milan Šteindler, tehdy přezdívaný Epstein, vzácnou hvězdou kultovního divadla Sklep, režisérem a bavičem.

"Bylo nám tehdy čtrnáct. Pracovali jsme například tak, že David viděl v divadle hru Hospoda na mýtince, vyprávěl mi ji a hned nato jsme ji Cimrmanům ukradli a zinscenovali něco podobného, avšak kratšího, poněvadž jsme si to celé nepamatovali," vypráví o svých profesních kořenech.

"Hráli jsme u Vávrů ve sklepě pro kamarády a každé představení bylo vlastně takový kulturní mejdan. Otevřeli jsme si láhev jabčáku a hráli. Až do chvíle, kdy Davidova babička našla ve svých zavařovacích sklenicích načůráno od našeho kolegy Pavla Auerbacha. Tehdy nás nekompromisně vyštvala ze sklepa do nedalekého kulturního domu Dobeška, čímž jsme se dostali z podzemí na povrch, kde se z nás později stal vřed na pokožce naší kultury."

Cesta k režii

S Davidem Vávrou také točili na zahradě němé grotesky. "Zapomněli jsme si však přinést šlehačkové dorty, a tak jsme místo nich po sobě házeli chleby s marmeládou."

Původně by se byl možná rád stal pilotem, ale nešla mu matematika a musel by na vojenskou školu. Navíc jeho fyzická kondice prý budila dojem, že do letadla ani nevyleze. Tak šel studovat Střední odbornou školu výtvarnou na Hollarově náměstí. Jedním z předmětů výuky budoucích propagačních grafiků byla i fotografie. Ta ho bavila a od ní už byl jen krůček k filmu.

"Shodou okolností na školu přišli filmaři hledat vhodný objekt do role nějakého grázla a pan ředitel poslal pro mě." Po maturitě ho napadlo ucházet se o místo v televizi. S pozdějším slavným dokumentaristou Ladislavem Kvasničkou zatelefonovali z budky, že by tam chtěli pracovat. "Řekli, ať přijdeme. Čekali jsme umělecké posty, a oni nás poslali tahat kabely," líčí Milan. Podobně to dopadlo i na Barrandově, kde dělal rok a půl rekvizitáře.

"Pamatuji pana režiséra Rážu, jak stojí v ateliéru v dekoraci luxusního paláce, dívá se na mnou dodané papundeklové šachy a říká: Pane kolego, vy myslíte, že nám divák bude věřit, že tohle jsou drahé, ručně vyřezávané renesanční šachy? Já na to: Nó… S jistotou to tvrdit nemůžeme, že?"

Nakonec povýšil na asistenta režie a doprovázel pana režiséra Vláčila během natáčení jeho filmu o Antonínu Dvořákovi Koncert na konci léta. "Předem naprosto přesně věděl, co chce. Bral mě s sebou do střižny, někdy i na skleničku. I když jsme se zdrželi déle, ráno byl vždycky dokonale připraven a měl scénu rozkreslenou v obrázkovém scénáři, ve kterém si byl Josef Vinklář na každém políčku podobný."

S tříletou praxí u filmu ho v roce 1979 přijali na FAMU. Vybral si režii, protože tam mu připadaly zkoušky paradoxně nejlehčí.

S Halinou Pawlowskou

Dohromady je svedla společná práce již na FAMU. Po studiích pokračovali dále a v roce 1989 uchvátili publikum komedií Vrať se do hrobu, v níž si Milan Šteindler zahrál i hlavní roli.

"Byl to film, který jsme dělali jako parta kamarádů: hudební skladatel Míla Halík sehnal hlavní hrací kostým, kameraman Mirek Čvorcjuk vymyslel, která písnička se bude hrát v určité scéně, číšnice a barmani ve vinárně U Rarášků, která už dneska neexistuje, mi obkládali bolavý zub ledem a nalévali mě becherovkou, abych byl druhý den ve formě. Prostě všechno bylo 'hodně spontánní'. A je to z toho asi cítit. Ale časy se mění a způsob práce též.

Při natáčení komedie Díky za každé nové ráno to bylo úplně jinak, protože jsem si za celý film nedal ani skleničku! A tak už to od té doby většinou při natáčení zůstává. Člověk sice už možná není tak spontánní, ale zase se nemůže stát, že by ho při promítání denních prací překvapilo, jaké vtipné scénky to včera vymyslel."

V roce 1994 získal snímek Díky za každé nové ráno, natočený podle scénáře Haliny Pawlowské, čtyři České lvy a cenu za režii na filmovém festivalu v Moskvě. Dvojice Šteindler - - Pawlowská se stala pojmem a Milan Šteindler se nechal dokonce ještě v roce 1998 slyšet, že netočí, protože čeká, co Pawlowská napíše. Ale nedočkal se.

Po osmi letech odmlky přišel v roce 2001 s kontroverzním příběhem o drogách Perníková věž podle scénáře kapelníka skupiny Precedens Martina Němce, který u diváků vcelku obstál, ale kritika jej označila za nekompaktní. Dnes už zase přemýšlí o další komedii.

Dřímající potenciál

"Vždycky jsem se sám sebe ptal: To jsem zvědav, kdy přijde ten skvělý rozjezd, úžasný život a šťastná budoucnost. Pořád jsem na to čekal, a pak jsem pochopil, že už to tady je. Že to tady bylo celou dobu a pořád to dál pokračuje, bere další kličky.

Rád bych v téhle souvislosti citoval mého otce, který se dožil vysokého věku: 'Jediné, co mě mrzí, je, že se nedozvím, jak to tady (na světě) dopadne.' I mě to mrzí, ale jinak jsem s tím, co je tady a teď, docela spokojen," říká šestačtyřicetiletý režisér, který má na svém kontě tři celovečerní filmy, několik televizních inscenací a filmových rolí v českých (např. Pražská pětka, Kopytem sem, kopytem tam, Vyhnání z ráje) i zahraničních filmech, září v kurzech Alles Gute v České sodě.

Jeden Šteindlerův kamarád z Dobešky o něm tvrdí, že je trojským koněm české kinematografie, který na svůj velký film ještě čeká. Mezitím točí kratší projekty a úspěšné reklamy. Drsný spot o chlapíkovi, který natírá plot a říká své dotěrné tchyni: "Až to budu natírat příště, to vy už tu, maminko, nebudete," získal řadu prestižních cen za reklamu.

"Nemůžu-li dělat velké komedie, rád dělám aspoň malé. Reklama prý naučí filmovou zkratku," komentuje svou práci pro reklamu režisér. "Ovšem člověk si čas od času uvědomí, že by neměl zapomenout podceňovat ani tu filmovou délku!"

Odkud jsem
Narodil jsem se 12. dubna 1957 v Praze na Štvanici. Občas mi připadá, že jméno tohoto místa poněkud určilo běh mého života. Do školy jsem začal chodit v Nuslích, ale záhy jsme se přestěhovali do Braníka na Dobešku, kde žiji (s několikaletým přerušením, kdy jsem bydlel v paneláku na Jižním Městě) dodnes.

Čím vším jsem byl
Napřed žákem ZDŠ. Paní učitelka říkala, že jsem třídní šašek. Když mi bylo čtrnáct, ještě se to zhoršilo. S Davidem Vávrou jsme se začali exhibovat na prknech, jež znamenaly SKLEP.

Co se mi v životě asi nejvíc povedlo
Co možná: některý z mých filmů. Co určitě: děti. Umějí věci, které jsem v jejich věku neuměl nebo se na ně vykašlal. Koukám na ně a říkám si: To se mi tedy povedlo víc, než jsem čekal. Říkávám, že je vodím na výstavy, aby případné zájemkyně viděly, jaké krásné a chytré děti dělám. Ovšem je to hlavně díky jejich mámě. Má žena Janka to tak nějak od přírody s dětmi umí, což je asi prapříčina, proč jsou takové, jaké jsou.

Můj nejbližší velký úkol
Co se filmu týká, ať už vám práci jiní pochválí nebo ne, vždycky člověk zápasí se svou vlastní nedokonalostí a s nespokojeností, tedy bojuje sám se sebou. Takže v nejbližší době mě asi opět čeká boj.

O režiséru Milanu Šteindlerovi se ví, že umí točit humorné reklamy.

Milan Šteindler

Z města cesta... Kde točí Tomáš Vorel, tam nesmí chybět jeho sklepácký kolega Milan Šteindler.

Petr Čtvrtníček a Milan Šteindler se perou při moderování předávání hudebních cen Anděl 2002. (20. března 2003)

Petr Čtvrtníček a Milan Šteindler moderují předávání hudebních cen Anděl 2002. (20. března 2003)

Milan Šteindler při on-line rozhovoru v Karlových Varech.

Milan Šteindler při on-line rozhovoru v Karlových Varech.

Milan Šteindler při on-line rozhovoru v Karlových Varech.

Milan Šteindler při on-line rozhovoru v Karlových Varech.

Autoři:
  • Nejčtenější

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

22. března 2024  19:07,  aktualizováno  20:05

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

24. března 2024

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

26. března 2024  15:14

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila....

Budu upřímná, jedno dítě mi stačí, přiznává Patricie Pagáčová

22. března 2024

Moderuje jenom výjimečně. Patricie Pagáčová se cítí být především herečkou. I když na velkou roli...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Konec konspirací. Diagnóza princezny Kate přepisuje příběh uplynulých týdnů

23. března 2024  17:15

V královské rodině představuje Kate (42) závan svěžesti. Z lavičky v rozkvetlé zahradě vyslala...

Leona Machálková učila svoji pákistánskou „snachu“ česky

29. března 2024

Konečně mohla Leona Machálková (56) v Praze přivítat přítelkyni svého syna Artura Šípka (21) Zehru....

O panenství přišla Wilsonová v 35 letech. Lidé nemají být pod tlakem, říká

28. března 2024  18:18

Australská herečka a komička Rebel Wilsonová (44) prozradila, že o panenství přišla relativně...

Usadím se tam, kde najdu muže, říká herečka Vica Kerekes

28. března 2024  16:30

Slovenská herečka s maďarskými kořeny Vica Kerekes dnes slaví 43. narozeniny. Pracovně pendluje...

Otec umírá, chci se rozloučit, oznámila odchod ze Survivoru další celebrita

28. března 2024  13:49

Reality show Survivor Česko & Slovensko 2024 přišla o další účastníky. Kvůli vážné nemoci otce se...

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...