Stařík, původem z Botošani, byl kdysi ženatý, ale později se rozvedl. Jednoho dne po roce 1990 se ocitl na ulici poté, co mu bratři prodali jeho dům a nakonec ho vyhodili i z bytu, kde společně žili.
Majitel obchodu stojícího naproti telefonní budce, v níž se nešťastník po různých peripetiích usadil, dával bezdomovci občas něco k jídlu a nějaké čisté oblečení. Řekl, že muž nechtěl přijmout nic zadarmo, vše si chtěl odpracovat. "V létě spal v parku, ale když se tak silně ochladilo, přestěhoval se definitivně do telefonní budky," řekl na vysvětlenou mužům z radnice.
Stařík si prý už ani nepamatuje jméno své bývalé manželky. Své dva bratry neviděl skoro deset let. Z poslední doby si pamatuje pouze to, že před Vánoci mu někdo dal pomeranč.
Když radní zjistili, že muž nemá rodinu, nemá kde bydlet a nemá žádné prostředky na živobytí, rozhodli se, že ho nejprve pošlou do nemocnice a poté ho umístí do starobince, který shodou okolností stojí nedaleko jeho dosavadního kuriózního příbytku.
