ČTĚTE TAKÉ:
Udavačem byl i Goethe
Nejpopulárnější česká herečka Jiřina Bohdalová má za sebou jednu z nejtěžších rolí svého života. Tento týden se soudila o svou minulost, o morální očistu svého jména a své rodiny. V archivech bývalé komunistické Státní bezpečnosti je totiž herečka vedena jako spolupracovnice StB.
Jiřina Bohdalová se o záznamu ve svazcích StB dozvěděla poprvé v roce 1992, když Petr Cibulka zveřejnil neoficiální, avšak velmi kompletní seznam agentů StB. Bohdalová se tehdy málem zhroutila. Na čas přerušila veškeré své aktivity a stáhla se do soukromí. Nařčení ze spolupráce s komunistickou policií ji znechutilo.
Čas je však nejlepší lék a Bohdalová se vrátila na výsluní hereckého života. Desetkrát vyhrála cenu TýTý o nejpopulárnější herečku a dvakrát získala ocenění Český lev za nejlepší herecký výkon... Loni na jaře se stará rána opět otevřela. Ministerstvo vnitra tak, jak mu to nařídil zákon, zveřejnilo seznamy lidí, kteří byli evidováni u StB. Bohdalová tak dostala nálepku udavačky s posvěcením oficiálních úřadů. U StB byla vedena pod krycím jménem Jaroslava.
Herečka opět upadla do depresí. Do divadla dostávala hanlivé dopisy. Vše završil anonym, který jí volal přímo domů. Neznámý člověk do telefonu zakřičel: "Vy udavačské svině." Sluchátko zrovna zvedl její vnuk. "A tak jsem se rozhodla, že to takhle nemůžu nechat, že podám žalobu k soudu. Nechci, aby někdo třeba i po mé smrti říkal mým vnukům, že měli babičku udavačku," svěřila se.
Až do této středy nikdo netušil, jak se její jméno mohlo do seznamů StB dostat. Jiřina Bohdalová si u vnitra vyžádala všechny dostupné dokumenty svého svazku a u soudu poprvé popsala, jak a kdy se s estébáky potkala.
Když se opiju, všechno vykecám
Psal se rok 1959. Bohdalové bylo 28 let a žila se svou pětiletou dcerou Simonou a svou matkou a sestrou v Praze. Otec byl už pátý rok ve vězení. Komunistická justice ho odsoudila za protistátní činnost na 15 let žaláře. "Dobrý den, jmenuji se Novák a mám pro vás vzkaz od tatínka," ozvalo se jednou ve sluchátku. Jiřina Bohdalová zrovna zkoušela v Divadle Rokoko svou novou roli. Vzkaz ji úplně vykolejil. Nevěděla, co si o tom má myslet, ale ani na chvíli nezapochybovala, že musí využít každé příležitosti, jak svému otci pomoci.
Dali si schůzku před kavárnou Valdek. "Jak vás poznám?" stačila se ještě Bohdalová zeptat. "Já vás poznám. Znám vás dobře," řekl údajný Novák a zavěsil. Herečka šla na schůzku se svou matkou. Měly strach. Těsně před Valdekem své matce řekla, aby na ni počkala na nedalekém rohu jiné ulice. "Když to bude dobré, dám ti znamení," řekla. U kavárny na ni nečekal jeden člověk, ale hned tři. Ten hlavní se představil jako pan Vorel. Podle hlasu Bohdalová poznala, že Vorel je vlastně Novák. Ukázal jí nějakou legitimaci a řekl: "Potřebujeme s vámi mluvit o tatínkovi."
V tu chvíli blesklo Jiřině Bohdalové hlavou, že je to průšvih. "Měl to ve tváři. Bylo tam napsané: Nalítla jsi," vzpomněla později na osudné setkání. Mamince ještě stačila zamávat. Vlastně ani nevěděla proč. Autem ji odvezli do soukromého bytu na Letnou. Přiznali, že jsou z ministerstva vnitra, a na rovinu řekli: "Chcete pomoct svému otci? Kdo by nechtěl, že ano. Tak my v tom můžeme leccos udělat. Záleží jen na vás." "A co jako chcete? Já vám nerozumím," zeptala se Bohdalová. "Víte, nás by zajímalo všechno kolem pánů Wericha a Horníčka. Co si spolu povídají a tak podobně," řekl Vorel alias pan Novák.
Jiřina Bohdalová patřila už v té době k nadějným herečkám. Hrála v Divadle ABC, kde jí angažmá nabídl právě Jan Werich. A byl to právě Jan Werich, který ji před Státní bezpečností varoval: "Máš nekrytá záda. Táta je ve vězení a oni to mohou někdy využít. Slib mi, že až k tomu jednou dojde, řekneš jim, že v opilosti hodně mluvíš. Oni tě snad nechají." Werichova rada byla nad zlato. "Víte, já se pro takovou práci nehodím," řekla natěšeným estébákům Bohdalová a pak jim vyrazila trumf z rukou: "Já vám na rovinu říkám, že se opiju a všechno vykecám. Já vykecám všechno i ze svého soukromí. Já za to nemůžu, ale je to tak."
Příslušníci Státní bezpečnosti se na sebe nechápavě podívali a ten nejaktivnější, major Vorel, schůzku uzavřel slovy: "No, tak to tatínkovi moc nepomůžete." A nechali Jiřině Bohdalové podepsat prohlášení, že o této schůzce nebude nikdy s nikým mluvit. Bohdalová odešla domů. Když své mamince vše převyprávěla, uslyšela jasný verdikt: "Dobře jsi udělala." Jiřina Bohdalová se s příslušníky StB pak už nikdy nesetkala a nikdy jim nepodepsala závazek o spolupráci. Otce nakonec o rok později zachránila amnestie.
Oplištil? Ten estébák?
Až teprve před několika měsíci Bohdalová zjistila, že hlavním strůjcem celé akce byl důstojník StB Antonín Oplištil. To si přečetla v dokumentech, do nichž mohla nyní nahlédnout. Když pak mluvila se svou sestrou Jaroslavou, která žije s rodinou ve Švédsku, a zmínila se o materiálech StB a o nějakém Oplištilovi, sestra zbystřila a do telefonu řekla: "Hele, to je divný, já jsem s nějakým Oplištilem chodila do třídy. On bydlel ve stejné ulici jako my."
Kruh se uzavřel: estébák Oplištil byl skoro soused Bohdalových. A tak nebylo těžké vyřešit další tajenku celé záhady. Proč dala StB Bohdalové krycí jméno Jaroslava? Oplištil nešel ve své fantazii příliš daleko. Jiřina Bohdalová dostala krycí jméno podle křestního jména své sestry Jaroslavy, s níž Oplištilův syn chodil do třídy.
Jiřině Bohdalové to však nedalo. Chtěla vidět na vlastní oči člověka, který rozhodl, že ji bude StB vydírat, a který ji vlastně zavlekl do celého skandálu. Zašla tedy do míst, kde vyrůstala a kde bydlel i Oplištil. U vchodu do domu, kde Oplištil bydlel, potkala jednu ze sousedek. "Dobrý den, prosím vás, bydlí tady nějaký pan Oplištil?" řekla neznámé ženě Bohdalová a ve vší slušnosti dodala: "Víte, on byl policajt." Žena se na ni podívala a bez skrupulí řekla: "Nebyl to policajt. Byl to estébák. A už nežije."
Když Jiřina Bohdalová odcházela tuto středu od soudu, který jí dal za pravdu, že byla vedena u StB neoprávněně, byla očividně hrdá. "Byla bych ráda, kdybych byla spouštěcím mechanismem pro nějaké změny v zákoně, aby už nikdy nebyli zveřejňováni lidé, kteří s StB neměli nic společného. Alespoň bych někomu pomohla, alespoň by něčemu má popularita prospěla," řekla po skončení soudu.
A jen co otevřela dveře budovy soudu a vyšla ven, srazila se s houfem malých dětí, které šly zrovna s učitelkami na procházku. "Dobrý den," zdravily ji děti okamžitě a poslušně. V tu chvíli Bohdalová pookřála. Děti ji vrátily v myšlenkách zpět do obyčejného života, do života bez estébáků a bez spikleneckých teorií. Takový scénář by nedokázal nikdo vymyslet. To napíše jen život sám. Bohdalová se před dětmi zastavila, mírně se uklonila a řekla svým nenapodobitelným hlasem Rákosníčka: "Dobrý den, děti."
Rozhovor s Jiřinou Bohdalovou
Chci ze seznamů úplně vymazat
Jiřina Bohdalová sice odcházela od soudu spokojená, ale ne zcela. Hodlá dosáhnout toho, že její jméno bude ze seznamů úplně vyškrtnuto.
* Máte po skončeném soudu pocit zadostiučinění?
Zákon, který umožňuje zveřejnit všechno z archivů StB, aniž někdo zkoumá pravdivost těch údajů, je nedokonalý. A i teď se cítím divně. Dokázala jsem, že jsem nevraždila, ale vrahem zůstávám. Zůstávám ve svazcích. Nemohou udělat výmaz. To je tragédie.
* Čí vina to podle vás je?
Poslanců, samozřejmě.
* Obrátíte se přímo na poslance a požádáte je, aby změnili zákon?
Ještě nevím, jestli přímo na poslance. Ale domluvila jsem se se svým advokátem, že to případně dáme až k Ústavnímu soudu. To prostě nejde zpřístupnit svazky a nechat to bez konce. Že když je tam někdo nevinně, tak se u jeho jména udělá jen jakoby hvězdička. A co když se ta hvězdička po letech ztratí? Já chci ze seznamů úplně vymazat.
* Nechala jste se slyšet, že svůj případ chcete vyřešit, ještě než se dostanete do hrobu, aby se to za vámi nevleklo...
V hrobě by mi to bylo fuk. Ale těm, co tady zůstanou, by to jedno nebylo. Dcera, vnuci.
* Myslíte, že se vám vaše jméno podařilo očistit?
Já myslím, že ano. (Bohdalové v tu chvíli zazvonil telefon a na pět minut náš rozhovor přerušila.) Promiňte, to byl pan Haničinec, to jsem nemohla zavěsit.
* Dostáváte gratulace?
Ano. Úplně se s nimi roztrhl pytel. Kde jsme to skončili?
* ... že to řešíte za budoucí generace.
Člověk neví, jak dlouho tady bude, a pak by se mohlo stát, že by někdo mohl říct: měli jste babičku udavačku. Tak to ne, to nejde.
* Kdy jste se poprvé dozvěděla, že jste evidovaná u StB?
Jako každý. Z Cibulkových seznamů.
* Jak to bylo s vaším otcem?
Byl odsouzen na 15 let. Nejdříve měl návrh na trest smrti, ale pak mu to změnili. Byl odsouzen u Nejvyššího soudu, a tak se nemohl vůbec odvolat. Měl paragrafy: napomáhání k velezradě a ozbrojování za účelem násilného zvratu.
* Ve kterém roce to bylo?
V roce 1954.
* Cítila jste se pak bývalým režimem nějak pronásledována?
Já jsem byla asi na dva dny s otcem také účastně zatčená. Já jsem do toho případu viděla.
* Byla jste pak překvapena, že jste se stala součástí té hry estébáků?
Já jsem se jim vůbec nedivila. Byla jsem pro ně bezvadný objekt.
* Vy jste s tím podvědomě počítala, že se to stane?
On mi to řekl dávno předtím sám pan Werich, že mám nekrytá záda.
* Ukázalo se, že celou akci proti vám vedl váš skoro soused příslušník StB Oplištil...
Já jsem ho nikdy nepoznala. Bydleli jsme sice ve stejné ulici, ale to jsem se dozvěděla až nyní. Jeho syn chodil s mou sestrou do školy.
* O kontakt s jeho synem jste se nepokoušela?
Víte, já bych to v rámci spravedlnosti už neřešila. Děti nemohou za své rodiče. To bychom se chovali stejně jako estébáci. To bych byla stejná svině jako oni. A to bych nechtěla.
 Herečka Jiřina Bohdalová. |
 Jiřina Bohdalová na jevišti Národního divadla při slavnostním večeru Pocta Václavu Havlovi. (30. ledna 2003) |
 Jiřina Bohdalová s cenou Týtý. |
 Herečka Helena Růžičková na invalidním vozíku na oslavě narozenin TV Prima se svojí dávnou kamarádkou Jiřinou Bohdalovou, která jí kdysi odsvědčila sňatek. |
 Komunistická StB evidovala herečku Jiřinu Bohdalovou neoprávněně. Bezpečnost po ní chtěla, aby donášela na kolegy. Bohdalová tak vyhrála spor s ministerstvem vnitra. (21. ledna 2004) |
 Jiřina Bohdalová a její právní zástupce se domlouvají u soudu. (21. ledna 2004) |
 Soudní spor herečka Jiřina Bohdalová vyhrála, chce se však odvolat a docílit změny zákona, aby soud mohl výmaz z evidence agentů pro příště nařídit. (21. ledna 2004) |
 Jiřina Bohdalová odpovídá na otázky novinářů před soudní síní. (21. ledna 2004) |
