Je to hospoda, či chcete-li bar nebo klub, pro »solidní«, úspěšné mladé existence, například od médií, reklamy, umění, obchodu a tak. Ačkoli v podtitulu má »Už příliš drsný klub Rádia Limonádový Joe« (rádio produkuje ještě jeden klub, ten je »velmi jemný«), doupěti ve vysočanských garážích se rozhodně nepodobá. Žádné stoly usmolené smíchovskou desítkou a popelem z cigaret značky Mars, žádní zpití »asociálové«. Hned za dveřmi stojí - za vitrínou, jak v technickém muzeu - napucovaná žlutá »tříkolka« Rebel; mohutný stroj dost dobrý na to zvolna s ním objíždět Václavák a sát z chodníků obdivné pohledy. To stačí, aby člověka napadlo: není to celé tak trochu snobárna? Možná je, ale odbočme od pochybností k věci: v už tak hospodám zaslíbené čtvrti mezi Národním divadlem a pivnicí U Fleků vyrostl další »schopný« podnik. Mají tu výbornou Plzeň a dobře vaří, večer můžete narazit na hodnotnou uměleckou produkci. Ta přehluší i mobilní telefon. Ona »dílna« je coby lokál vymalována ohnivě červenou barvou, respektive od temně rudé při zemi až po téměř žlutou na vrcholu klenby. Uprostřed sálu trůní bar elipsovitého půdorysu. V pracovní špičce za ním stepují čtyři mladí, ale zkušení barmani a barmanky v červených reklamních tričkách ginu Beefeater. Z barového pultu strmí železné, dobře metr dvacet vysoké svícny; asi nejhezčí kousek z celé hospody. Odpoledne tu bývá docela prázdno až mdlo, takže jestli se chcete v klidu a v tichu (ano, i rádio jen nesměle ševelí odněkud od kuchyně) naobědvat, tak prosím. Technici nosí bedny a natahují šňůry jako předzvěst večerní produkce, nálada je příjemně ospalá. Jaký to kontrast se sobotou večer! Stoly obsypány (většina stolů, resp. stolečků je jen pro 4 lidi), i na baru volné místo abys pohledal. Dnes večer hraje »Spyder«, Anglosas s baseballovou čapkou vyzbrojený elektrickou kytarou a několika »krabičkami« (pro ty, kdo nevědí: je to takové zařízení, které hráč sešlápne a kytara hned zní jinak). A ač limitován hlasovým rozsahem, velmi umně reprodukuje Claptona, Rolling Stones, Bowieho (toho zvlášť)..., ba vystřihne i málo hrané věci od Lou Reeda; zpívá o tom, jak ti visí nad hlavou Damoklův meč, zatímco nad barem se houpe pouze obligátní katovská smyčka, tedy symbol něčeho o málo jiného. Ale je to pěkný večer. A co ne-kulturní konzumace? (I když někdo by určitě namítl, že i jídlo je součástí kultury...). Jídelní lístek jako by se názvy jednotlivých rubrik pokoušel navázat na ducha vtipností Limonádového rádia, ale moc slavné to není, zdá se, že laťka leží příliš vysoko... (studené předkrm y - »hlasová rozcvička«, beefsteaky - »hitparáda blbé krávy«, vepřové »hitparáda blbého Huga«, ryby - »diskotéka němého Pavla«, saláty - »voláme menšiny«, pivo - »hrají a zpívají Plzeňáci« apod.). Originální je ovšem »chléb Charita«, podávaný k jídlům, za 0,00 Kč. K jednotlivým chodům těžko vyslovit nějakou kritickou připomínku. Kuchař (»Mistr Fišmen, vítěz soutěže Gastro Valdice 1994 se svým kolektivem«) odvádí znamenitou práci. Když se vám nechce nacpat se čtvrtkilovým kusem masa (flákoty se nabízejí různého druhu a v různých úpravách), dejte si ovčí sýr naložený v pivu. Bezkonkurenční! Polévka moravská kyselica alias zelňačka vás postaví na nohy. Guláš za 89,30 bohužel inzerují až jako »popůlnoční«. Pokud jde o ceny: nejsou přemrštěné, ale ani ne lidové (pivo za 30, dobrý nakládaný hermelín za 50, »velká« jídla od 100 Kč). Odpovídají klientele. Jenže! T o všechno pro vás zůstane zapovězeno, pokud máte smůlu a chcete vstoupit zrovna v ten večer, kdy na dveřích visí cedule, že je klub Solidní nejistota zadán. Pouhé nahlížení dovnitř skrz sklo je smutným zážitkem. Zvlášť když přicházíte zdaleka.
P.S. Čisté, funglnové a intenzivními voňavými kuličkami dezinfikované toalety.
SOLIDNÍ NEJISTOTA,Pštrossova 21, Praha 1- Nové Město.
Otevřeno pondělí-neděle 11-01 hod.
Asi 100 míst u stolů a na baru.
Prazdroj 12° 29,30 Kč ****Gambrinus černá 12° 29,30 Kč ***Kvalita obsluhy ****Celkový dojem ****Žádná hvězdička je nejméně, pět nejvíc. Útratu si platí autoři sami, o hodnocení personál neví.
 Už příliš drsný klub Rádia Limonádový Joe sáyí spíše na solidnost než nejistotu |
