Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Šmucler: Myslím, že Češi jsou zlenivělí

  11:08aktualizováno  11:08
Okolnost, že jeho žena tehdy byla programovou ředitelkou Novy, pro něj neznamenala při výběru moderátora pro soutěž 1 proti 100 sebemenší výhodu. O tom nepochybuje ani na chvíli. Prý je pro něj teď dokonce lepší, že manželka Novu opustila.
Josef Klíma a manželé Šmuclerovi

Josef Klíma a manželé Šmuclerovi - Publicista Josef Klíma s Libuší Šmuclerovou a jejím mužem Romanem Šmuclerem (vpravo). | foto: Dalibor PuchtaiDNES.cz

Sebevědomí mu nechybí. Hovoří rychle a odpovídá bez váhání. Jasno má ve všem. Ať už je řeč o tom, proč nebyl mezi vrstevníky oblíbeným dítětem, nebo jak by řešil problémy českého zdravotnictví, kdyby se stal ministrem.

* Vaše manželka z Novy odešla na přelomu roku krátce po příchodu nových majitelů. Takže teď už jako moderátor soutěže nemáte za zády oporu. Nebo se mýlím?
Mýlíte. Je-li programový ředitel vaším příbuzným, je to pro oba komplikace. Moje možnosti se naopak rozšířily.

* Neobáváte se, že se pod vámi moderátorská židle zahoupe?
Vzhledem k tomu, že mě moderování neživí, beru ho jako hobby a s nadhledem. Kdyby rozhodovalo, čí je kdo příbuzný o tom, kdo co bude moderovat, to by to asi s Novou vzalo rychlý konec.

* Co se změnilo u vás doma? Vídáte se teď s vaší paní častěji, než když pracovala v Nově? A jak změnu přivítala vaše dcera?
My jsme si toho nevšimli. Manželka je vytížená jinými aktivitami natolik, že je vše při starém. Snad si jen může lépe zorganizovat den.

* Chystáte se ji zaměstnat, jak naznačovala v nedávném rozhovoru pro Magazín DNES.
Chystáme se na veliký projekt nové kliniky v Londýnské ulici. Manželka je mi v něm velkou oporou a myslím si, že i díky ní to dostává opravdu světové dimenze. Konečně je to naše firma. Nemyslím si ale, že spotřebuju celý její potenciál…

* Vraťme se k vašemu moderování. Před rokem jste prohlásil, že se na obrazovku nevrátíte, dokud nebude vaší dceři patnáct. Jsou jí tři a půl. Proč jste se rozhodl jinak?
Moderátorskou kariéru jsem už vlastně uzavřel potřetí. Kvůli medicíně, která mě strašně vytěžuje a je mým velkým koníčkem. Ale moderovat, to je u mne něco jako když člověk hraje golf, pak se rozhodne, že už nebude hrát, ale nakonec, i když nemá čas, zase stejně hraje.

* To jste si opravdu myslel, že už jste s televizí jednou provždy skončil?
No, těžko jsem mohl jít moderovat do České televize nebo na Primu, ale zároveň jsem si myslel, že bude velmi obtížné, abych znovu moderoval na Nově, kde byla manželka programovou ředitelkou. Odlákán k moderování jsem byl rychleji, než bych něco stihl dlouho promýšlet.

* Kdo vás odlákal? To nebyla vaše paní?
Byla. Jakýsi večer odjela na schvalovačku do Novy a za chvíli volá z porady, jestli jsem ochoten přijet, že by ode mne něco potřebovali. A když jsem tam dorazil před asi deset lidí, otázka zněla, jestli za hodinu můžu spolu s dalšími kolegy točit kamerové zkoušky. Šlo o soutěž, základní informace se mi líbila.

* Kolik bylo uchazečů?
Od manželky vím, že televize měla asi padesát jmen, z toho oslovovala asi třicet osobností.

* Kdo o výběru rozhoduje? Nějaká komise?
Jak znám televizní praxi, je to případ od případu. Tady bylo skoro referendum, podepřené konečným slovem generálního ředitele.

* Co ale odpovíte člověku, který vám to místo nepřeje a který bude tvrdit, že stejně nevybírali nestranně, protože se báli vynechat manžela programové ředitelky?
Kdo manželku zná, ví, že před ní podbízením nevyhraje. Ona toto řešení viděla jako nejméně šťastné, z rozhodování zcela ustoupila. V médiích dělá už dlouho a ví, že se mnou je to největší risk. Stačí jedna moje chyba a noviny nás oba zaživa roztrhají.

* Co vám řekla Nova, když v jednom pokračování vyhráli dva lidi přes milion? Nebyla to rána do rozpočtu?
Naopak jsme byli celí nesví, když prvních šest dílů nikdo nevyhrál. Báli jsme se, že se diváci nebudou koukat na soutěž, která nemá vítěze. A pak dva lidé vyhráli přes milion v jednom díle - to byla bomba! Jde o licencovaný formát, ví se, jaká je statistika výher v jiných zemích. Televize se tak již v okamžiku koupě licence nastavuje na určitou hladinu investice, která je pro soutěž typická. Vyhrává se u nás hodně.

* To jsou soutěžící tak vzdělaní?
Ano, jsou. Navíc jsem si sám pro sebe objevil úplně neuvěřitelnou skupinu lidí - profesionály televizních soutěží, kteří žijí pro tyhle pořady. Jsou to typické produkty českého vzdělávání. Nemají moc praktických informací, takže v životě nejsou až tak úspěšní vzhledem k tomu, jak neuvěřitelnými encyklopedickými znalostmi disponují.

* Jak dlouho chcete tuhle soutěž moderovat?
Uvidím. Záleží na televizi. Zatím mám smlouvu na rok.

* Uspokojuje vás tahle práce?
Vždycky jste si zakládal na tom, že jste kreativní člověk. Soutěž 1 proti 100 mi dává šanci být svůj. Můžu improvizovat a je to ten typ pořadu, na který se sám dívám. Nejsem moderátor do Silvestra…

Neoblíbený jedničkář

* Věnujme se tomu, jaký jste. Několikrát jste řekl, že jste nebyl zrovna oblíbené dítě. Ani u učitelů, ani u spolužáků. Čím to?
Ve škole je jedničkář vždycky méně oblíbený než třídní bavič, kterým jsem já nebyl. Navíc, což mi sotva uvěříte, jsem byl těžký introvert.

* A jak to bylo s těmi učiteli?
U spousty učitelů jsem byl jako premiant oblíbený a oni mi v mnohém pomohli. Ale setkal jsem se i s učitelkou, která se chtěla předvést před svou třídou v lepším světle a se slovy „ty šprte“ mi jednu vrazila.

* Jak jste reagoval?
Řekl jsem si, to je tvůj problém, já si půjdu podle svého dál.

* Kde se ve vás vzala taková cílevědomost?
Narodil jsem se s nějakým vnitřním motorem. Za komunismu kromě normálních problémů s bolševikem se hodně hrálo na protekce. A třeba paradoxně i některé děti z rodin postižených režimem prošly na školy relativně snadněji, protože byly v Praze. Ale když jste byl mimopražský, tak bylo dost těžké dostat se na některé školy. Věděl jsem, že se musím snažit dvakrát tolik než někteří spolužáci, kteří byli vysmátí a věděli, že se díky známostem na školy dostanou s jakýmikoliv známkami. Za komunismu totiž známosti znamenaly víc než peníze.

* Vy nejste z Prahy?
Ne, já jsem z Příbrami, manželka z Nové Paky. Vážně to bylo těžké. Dnes je to jiné, třeba na medicíně máme exaktní bodová kritéria pro přijímačky. Ale tenkrát? Já měl samé jedničky, ale zkoušky byly zčásti ústní - záleželo na zkoušejícím. Dnes už se na medicínu nehlásí čtrnáctinásobek uchazečů proti počtu přijatých. Kdo se tam hlásí, ten tu medicínu opravdu chce studovat.

* Jste úspěšný zubní lékař a televizní moderátor. Ale co kamarádi? Jako dospělý už jich máte dost?
Mám kolem sebe lidi, na které se mohu spolehnout. Takových lidí není nikdy dost.

* Co vás žene stále do další a další práce?
Chci, aby za mnou byly vidět nějaké výsledky. Peníze mohou člověka motivovat jen chvíli, bez vnitřní potřeby něco změnit to dlouho nejde.

* Ale peníze jsou pro každého příjemná věc, ne?
Když děláte dobře něco, co lidé potřebují, většinou peníze získáte. Máme ale jenom jeden žaludek a jedno tělo na oblékání. Pro mne je vnitřně tisíckrát důležitější pomoci pacientovi. Nebo dát šanci absolventovi pracovat po univerzitě v profesionálních podmínkách.

* Jenže vědci v některých oborech se u nás nemají právě nejlépe.
Vědci? Záleží na oboru a skutečném úspěchu. Kdo jenom „dělá vědu“, musí se mít špatně. Komunisté tvrdili, že je jejich systém vědecký, a tak musel být každý vědcem a kandidátem věd. Pak se měli všichni špatně - skuteční vědci i ti, kdo vědu jenom předstírali, aby třeba získali titul profesora a mohli učit, což je bavilo. Každý učitel nemusí být vědec. Chce to méně vědců, ale skutečných a bohatých.

* Jako jste třeba vy?
Stomatologie je na tom finančně lépe než třeba základní výzkum, to se nedá srovnávat. My si můžeme k vědě přivydělat soukromou praxí. Zejména kdyby člověk odjel do zahraničí. Do Británie české zubaře lákají všemi možnými způsoby. Já bych mohl odejít třeba hned do USA, kontaktů tam mám dost. Naštěstí dnes člověk nemusí utíkat - v našem oboru jsme všichni ve spojení a navíc mám pocit, že je třeba něco udělat s Prahou. Mám pocit, že bych to, co jsem viděl třeba v USA, sem měl nějak dostat.

Tisíc dolarů za hodinovou operaci

* Takže v penězích to není?
Kdyby byla řeč o penězích, tak jako operující zubař implantolog jsem schopný vydělat tisíc dolarů za hodinovou operaci. Stačilo by, abych se nechal jenom tak v USA zaměstnat. A vůbec bych nemusel podnikat, měl bych čistou hlavu. Jenomže bych dělal jen jeden rozměr práce. Ale cítím, že tady je třeba s něčím pohnout. Že třeba mladí kluci potřebují dostat šanci mít dobrou ordinaci. Mít šanci na vzdělávání.

* Vy jim ji dáte?
Rozdám nebo reinvestuji 98 procent peněz, co vydělám. To je podnikání - peníze mnou jenom protékají. Dělám spoustu činností, kde peníze nehrají roli. Léčím řadu lidí zadarmo, učím za symbolickou částku. Mě taky někdo učil, a když přestaneme učit, tak se ten řetěz přetrhne a nás budou jednou ošetřovat mizerní doktoři. A stejný postoj vidím třeba u vědců, kteří se vracejí, ačkoliv by mohli dožívat pod kalifornským sluncem.

* Říkal jste, že vědecké špičky si vydělají i tady. Kdo třeba?
Třeba biochemik profesor Holý, který teď udělal spoustu objevů, vydělal asi svému ústavu hodně peněz. Mám pocit, že jsem četl, že v jednom roce platil jeho ústav hned po ČSA druhé nejvyšší daně v Praze 6. A to je Praha 6 hodně bohatá.

* Ale takových vědců, jako je profesor Holý, máme v republice sotva dvacet…
Ano, víc jich není. Věda je soutěž. My tady chápeme vědu, jako že se pošlou peníze, co nejvíc milionů, na nějakou fakultu a tam se za to jako koupí přístroje. A někdo se tam nějak plácá.

* A jak by to mělo být?
Věda je úplně totéž jako třeba umění. Vítěz bere vše. Buď uděláme ústav, který bude nejlepší na světě, a ten vítěz udělá něco, co otiskne třeba časopis Nature, který čte celý svět, a získá patent, získá peníze, chcete-li. Anebo není skoro nic. To je totéž, jako že český film je Miloš Forman, který má Oscary.

* Vy už jste také leccos dokázal.
Já jsem nedokázal nic. Já samozřejmě přednáším pravidelně na univerzitách v zahraničí a na kongresech, ale nepatřím mezi absolutní špičku v medicínské vědě. Takže cítím, že jsem neudělal, co jsem možná mohl. Co se týká televize, jsem rád, že jsem napsal třeba Tabu, které jako český formát vyrazilo do světa, což byl myslím veliký úspěch. Ale není to ještě to, co bych chtěl. Prubířský kámen je v zahraničí.
Plaťte hotově, snížíme pojistné

* Dovedete si sám sebe představit v roli ministra zdravotnictví?
Hodně lidí mě vyzývalo, ať se do politiky zapojím. Vím, co bych se zdravotnictvím udělal, a myslím si, že by mě to docela bavilo. Hlavně je potřeba myslet na pacienty a přestat se jich bát. Oni si nutné změny nechají vysvětlit, jen se s nimi musí někdo bavit. Ta věc vůbec není složitá. Jako ve všem, co děláme, se stačí podívat do jiných zemí.

* Mně se zdá, že zdravotnictví nefunguje bez problémů snad nikde.
Ve zdravotnictví je nutné především udělat pár základních kroků. Třeba spoluúčast. Když si lidé platí péči o zuby, tak si je taky čistí. No a když si je čistí, tak je zapotřebí jen asi polovina stomatologů. Máte to úplně jednoduché. První věc vyřízená - vyhodit stomatologii z pojištění, jenom tam nechat úrazy, vrozené vady, těžké záněty či nádory. Jinak si plaťte vše hotově, ale o to vám snížíme pojistné.

* Vypadá to jednoduše.
Jistě by se namítalo, že někteří lidé ty peníze projedí a nedají je na zuby, ale ti by se tak chovali v každém systému. A jde o zkušenost - jejich děti už budou chytřejší. Nebo: penalizujme lidi za to, že se nestarají o kardiovaskulární aparát. A tak dále... Máme v zákoně, že pacient je povinen jít jednou za dva roky na preventivní prohlídku. Tak já bych každému, kdo na ni nepřijde, vyměřil, že si bude platit třeba dvacet procent z následné léčby. A viděl byste, jak by chodili na preventivní prohlídky a jak by byli překvapení, že neumírají na rakovinu.

* Co si vůbec myslíte o stavu české politiky?
Nemám iluze. A nečekám, že nám někdo sešle ideálního pánaboha. Česká republika už si vyzkoušela, jaké to je mít v čele vlády silné osobnosti, kterými byli třeba Klaus či Zeman. A úředníka, jakým byl Tošovský. A také jsme měli v čele muže ne moc schopného, ale asi poctivého. A teď si zkoušíme, kam to půjde s populárním člověkem, jako je Gross. Lidi si to také potřebují vyzkoušet, protože se všechno učíme.

* A až se to naučíme?
Myslím, že by se to mohlo dostat do normálního stavu, že po politicích nebudeme chtít jednoduchý populismus. Budeme požadovat, aby za nimi bylo opravdu něco vidět. Jen je mi trochu líto těch lidí, kteří stále čekají, že někde přistanou nějací ideální Marťani.

* Takže vás přehmaty, jež přišly po devětaosmdesátém, nepřekvapily?
Nastal ohromný pokrok. Chyby se přece musely čekat, já jsem mile překvapený, že nepřišly žádné strašné tragédie. Češi si ani neuvědomují, jak se jim daří dobře. Spíš by bylo potřeba, aby se jim začalo dařit trošku hůř, protože jsou zlenivělí. A přitom jsou schopní a je jich škoda.

* Víte, jak je postrčit?
Kdybych dělal politiku, přitvrdil bych věci tak, abych lidi donutil k akci. A myslím, že by pak byli překvapení, jak dobře se o sebe dovedou postarat. Já v tomhle na Čechy strašně věřím.

R O M A N  Š M U C L E R
Narodil se 8. července 1969 v Praze. Je zubním lékařem a televizním moderátorem. Vybudoval a řídí soukromou kliniku laserové medicíny v Praze, publikuje odborné práce doma i v zahraničí, je členem několika domácích i zahraničních odborných společností. Jako moderátor začal v roce 1989 v Českém rozhlase. Na televizní obrazovce se proslavil především sedmiletým moderováním publicistického pořadu TV Nova Tabu. Nyní uvádí na Nově soutěž 1 proti 100. Jeho manželka Libuše Šmuclerová byla do prosince 2004 programovou ředitelkou TV Nova. V roce 2001 se jim narodila dcera Justina-Anna.

Autoři:



Nejčtenější

Karel Roden hraje hlavní roli ve snímku Fotograf volně inspirovaném životem...
Rodina herce Rodena zažalovala vydavatele Týdne, vysoudila 900 tisíc

Herec Karel Roden (55), jeho partnerka a děti uspěli se žalobou na vydavatelství Empresa Media mediálního magnáta...

Končíme, oznámili Pokondři. Je to umělá kauza, říká vedení stanice
Je to definitivní, končíme. Těžkej Pokondr odchází z Frekvence 1

Moderátoři Roman Ondráček a Miloš Pokorný tento měsíc skončí na Frekvenci 1. Těžkej Pokondr se na tom dohodl se...

Duo Těžkej Pokondr
Končíme, oznámili Pokondři. Je to umělá kauza, říká vedení stanice

V úterý se na sociálních sítích objevily informace, že moderátorské duo Roman Ondráček a Miloš Pokorný alias Těžkej...

Modelka Yasmin Le Bonová nafotila v padesáti letech kampaň na plavky.
Najednou mám prsa, břicho a boky, říká o stárnutí modelka Le Bonová

Britská kráska Yasmin Le Bonová (52) patřila v osmdesátých letech k nejžádanějším modelkám. Manželka frontmana kapely...

Agáta Prachařová a Jakub Prachař
Agáta Prachařová: Všichni říkají, že je dcera celý Kuba. Ze mě nemá nic

Agáta Prachařová (32) je od porodu dcery přes měsícem, 13. září, v jednom kole. Nejde však jenom o péči o děti a...

Další z rubriky

Herec a režisér Ondřej Sokol
Moderování pro mě bylo velké peklo, přiznal Ondřej Sokol

Herec a režisér Ondřej Sokol (45) patří momentálně mezi vytížené moderátory. Kromě Tváře ho čeká Český slavík a pokusí...

Marc Jacobs (2. prosince 2013)
Politická korektnost je nebezpečná, varuje návrhář Marc Jacobs

Návrhář Marc Jacobs (54) si postěžoval na dnešní dobu. Během debaty se studenty na Oxfordu prohlásil, že současná...

Princ William sleduje, jak vévodkyně Kate tančí s medvídkem Paddingtonem...
Těhotná Kate si zatančila s medvědem. Její strýc má průšvih

Těhotná vévodkyně Kate (35) sice stále trpí ranní nevolností, ale pomalu se začíná vracet ke královským oficialitám. V...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.