Dospěli k povzbudivým závěrům, které nyní ověřují právě na nejlepším příteli člověka. U tří psů zkoušky proběhly mimořádně úspěšně. Mikročip o velikosti čtyř milimetrů, jenž je zhotoven na bázi polymeru polydimetylsilikonu, který lze implantovat do oka bez jakéhokoli podráždění okolní tkáně, se u pokusných zvířat osvědčil. Oční protéza přitom stimuluje nervové buňky sítnice a předává patřičné impulsy do příslušných oblastí mozku, jež jsou odpovědné za běžné vidění.
Cílem výzkumu, jenž by měl dospět k praktickému využití koncem roku 2004, je i úzká návaznost na výrobce brýlí a dalších zrakových pomůcek. Podle představ badatelů by měl jejich vynález fungovat v součinnosti s pečlivě zkoordinovaným vysílačem a přijímačem, které synchronizovaně předávají a přijímají obrazové podněty. Zatím prý ale všechno vázne na důsledné schopnosti kvalitativního a kvantitativního rozlišování všech světelných impulsů.
Nicméně minimální laťku si už vědci stanovili. I nevyléčitelnou slepotou postižený jedinec dostane šanci, aby mohl běžně číst text s větší velikostí písma, případně se pohyboval ve známém i neznámém prostředí bez cizí pomoci.
 Slepá Soňa Fialová odmaturovala na běžném gymnáziu |
