.... "na všechno jsem sama, manžel, děti, rodiče, zvykli si že jim vše přinesu až pod nos ..." .... "v čistírně je inventura, u zubaře nesnesitelně plná ordinace, a dcera už týden vymáhá nový - již třetí a v podstatě stejný svetřík, jenom proto že ho má i její nejlepší kamarádka.... "
.... "místo abych začala cvičit v tělocvičně, jenom tloustnu.... ".... "šéf se zbláznil, začíná mít čím dál větší nároky a já to nestíhám.... ".... "mám novou kolegyni, když ji pověřím větším úkolem bude v šéfových očích vypadat ještě přitažlivěji, budu ještě potom pro firmu potřebná já.... "Tak pokud se vám v hlavě honí takové to nebo podobné myšlenky je právě tak akorát čas něco s nimi začít dělat. Většinou vaše únava a mrzutost pramení ve vaší přetíženosti. Nemusíte všechno zvládnou sama. To, že to pak nebude přesně tak jak si představujete, nebo že nebudete hned o všem vědět ještě neznamená tragédii a konec světa. Některé drobnější úkoly v domácnosti mohou zvládnout děti samostatně nebo jenom s vaším dohledem. Pravdou je, že vy sama by jste zřejmě měla to nádobí umyté výrazně rychleji, ale na potřetí jim to už také půjde a vy získáte chvilku času. Pokud váš manžel sice skvěle vaří, ale po jeho působení kuchyně vypadá jak po náletu nepřátelských vojsk, bude třeba vyšší diplomacie. Pokuste se mu jemně naznačit, že jeho kulinářské výkony jsou skvělé, ale že vaření nekončí konzumací, stejně tak jako fotbalový zápas poločasem. Zřejmě brzy pochopí, sice není radno ho při odstraňování spouště kterou natropil - vzhledem k vašim nervům - pozorovat. Pokud se ale přenesete přes tyto počáteční neúspěchy s klidem mohlo by to fungovat.
A tak to půjde s většinou úkolů. Určitě když si sama pro sebe sestavíte seznam povinností které každodenně vykonáváte, najdete v něm dvě tři nebo i více které pokud nejdou zcela škrtnou, půjdou jistě přesunou na manžela nebo právě tu novou kolegyni. Přibude vám čas. No a v tom je celé kouzlo stíhání a nestíhání. Heslo rozděl a panuj neplatí stoprocentně, pokud ale úkoly nepojmenujete, těžko vám s nimi může někdo pomoci. Jak doma tak na pracovišti. Takže o úkolech mluvte. Doma i v práci.
Novou kolegyni bude asi potřeba mnoho věcí naučit, ale pokud je to skutečně správně vybraná kolegyně, čas který jí věnujete se vám několikrát vrátí v podobě splněných úkolů. A vám zbude prostor detailněji se zabývat úkoly dlouhodobými. Přestaňte se trápit pochybnostmi a výčitkami svědomí.
Naopak zbylý čas investujte do své pohody. Jak v zaměstnání, tak doma vás potřebují spokojenou a vyrovnanou.
Na závěr:
1) …nebude to tak jak chci… časem určitě bude, chce to jenom trpělivost
2) …nebudu nepostradatelná… no každý jsme nahraditelný, takže s tím nic nenaděláte, vaše pohoda ale naopak zvýší váš výkon
3) …jsou neochotní a lenošní…nebude problém spíše v tom, že netuší s čím a jak potřebujete pomoc?
4) …co si pomyslí rodiče…no co by si pomysleli když vás uvidí šťastnou v kruhu nebližších …
.... "místo abych začala cvičit v tělocvičně, jenom tloustnu.... ".... "šéf se zbláznil, začíná mít čím dál větší nároky a já to nestíhám.... ".... "mám novou kolegyni, když ji pověřím větším úkolem bude v šéfových očích vypadat ještě přitažlivěji, budu ještě potom pro firmu potřebná já.... "Tak pokud se vám v hlavě honí takové to nebo podobné myšlenky je právě tak akorát čas něco s nimi začít dělat. Většinou vaše únava a mrzutost pramení ve vaší přetíženosti. Nemusíte všechno zvládnou sama. To, že to pak nebude přesně tak jak si představujete, nebo že nebudete hned o všem vědět ještě neznamená tragédii a konec světa. Některé drobnější úkoly v domácnosti mohou zvládnout děti samostatně nebo jenom s vaším dohledem. Pravdou je, že vy sama by jste zřejmě měla to nádobí umyté výrazně rychleji, ale na potřetí jim to už také půjde a vy získáte chvilku času. Pokud váš manžel sice skvěle vaří, ale po jeho působení kuchyně vypadá jak po náletu nepřátelských vojsk, bude třeba vyšší diplomacie. Pokuste se mu jemně naznačit, že jeho kulinářské výkony jsou skvělé, ale že vaření nekončí konzumací, stejně tak jako fotbalový zápas poločasem. Zřejmě brzy pochopí, sice není radno ho při odstraňování spouště kterou natropil - vzhledem k vašim nervům - pozorovat. Pokud se ale přenesete přes tyto počáteční neúspěchy s klidem mohlo by to fungovat.
A tak to půjde s většinou úkolů. Určitě když si sama pro sebe sestavíte seznam povinností které každodenně vykonáváte, najdete v něm dvě tři nebo i více které pokud nejdou zcela škrtnou, půjdou jistě přesunou na manžela nebo právě tu novou kolegyni. Přibude vám čas. No a v tom je celé kouzlo stíhání a nestíhání. Heslo rozděl a panuj neplatí stoprocentně, pokud ale úkoly nepojmenujete, těžko vám s nimi může někdo pomoci. Jak doma tak na pracovišti. Takže o úkolech mluvte. Doma i v práci.
Novou kolegyni bude asi potřeba mnoho věcí naučit, ale pokud je to skutečně správně vybraná kolegyně, čas který jí věnujete se vám několikrát vrátí v podobě splněných úkolů. A vám zbude prostor detailněji se zabývat úkoly dlouhodobými. Přestaňte se trápit pochybnostmi a výčitkami svědomí.
Naopak zbylý čas investujte do své pohody. Jak v zaměstnání, tak doma vás potřebují spokojenou a vyrovnanou.
Na závěr:
1) …nebude to tak jak chci… časem určitě bude, chce to jenom trpělivost
2) …nebudu nepostradatelná… no každý jsme nahraditelný, takže s tím nic nenaděláte, vaše pohoda ale naopak zvýší váš výkon
3) …jsou neochotní a lenošní…nebude problém spíše v tom, že netuší s čím a jak potřebujete pomoc?
4) …co si pomyslí rodiče…no co by si pomysleli když vás uvidí šťastnou v kruhu nebližších …
 Vaše pohoda se promítne i do pohody vašich nejbližších. |
