Bára Jánová a Adélka Dobešová
Bára vyrůstala ve Vlašimi a jako malá trávila Velikonoce u babičky. „To mě moc bavilo, barvili jsme vajíčka, pekli dobroty. Když jsme byli doma, tak i v paneláku, kde jsem bydlela, neustále chodili koledníci. Později mi to už přišlo trapné, puberta, znáte to, tak Velikonoce na čas přestaly existovat. Dnes se zase ráda k té tradici vracím.“
To malá Adélka má Velikonoce moc ráda, barví s maminkou a sestrou vajíčka. „Nejraději mám modrou barvu, takže ty máme pro kluky, co přijdou, taky připravené,“ prozrazuje Adélka nesměle a přiznává, že moc ráda má i sladkosti, které jí přistanou jako odměna za nějakou tu básničku.
Dnes tráví svátky Bára s rodiči na chalupě, kde se pečou beránky, mazance, bochánky. „Taky mám tyto svátky spojené s narozeninami tatínka, který je má kolem Velikonoc, takže do toho ještě slavíme. Jinak to moc zvlášť neprožívám, ale vzpomínám si, že tyto svátky jsou snad jediné, kromě Vánoc, kdy se dodržuje to, že se netočí. Ateliéry jsou zavřené, a to je taky fajn.“
I když je Bára holka, jako malá samozřejmě chodila také koledovat. „Většinou jsem dostávala vařená vejce s nálepkou, kde byli kuřátka, zajíčci, košíček... Vždy jsem si vybírala tu nejhezčí.“