Smutek ve tváři Šárky Vaňkové nehledejte. Poté, co prohrála finále pěvecké soutěže Česko hledá SuperStar, smála se na všechny strany. Skoro jako by vyhrála. Dostala sice čtyřikrát méně hlasů než Aneta Langerová, ale pořád to bylo celých šest set tisíc.
* Osm finalistů, kteří vypadli před vámi, noc po vyřazení proplakalo. Vy také?
Já ne. Tedy s výjimkou chvíle, kdy jsme se v neděli večer zase všichni sešli a pouštěli si společné písničky. To jsem brečela. Že už je konec...
* Od finále uběhlo pár hodin. Čekal jsem zklamanou dívku, a vy se tváříte nadšeně, skoro jako vítězka Aneta Langerová.
Mám dobrou náladu. A taky jsem nakonec docela ráda, že jsem nevyhrála.
* Tak to vám nevěřím!
Jistě, chtěla jsem vyhrát. Ale druhé místo může být nakonec lepší. Aneta asi opravdu bude muset dělat, co se jí řekne. Já nebudu tolik na očích. Budu mít víc volnosti a budu se moci sama rozhodovat, jestli nějakou nabídku vezmu, nebo ne. Snad.
* Kolik těch nabídek denně dostáváte?
Zatím jich nejsou tucty. Dostala jsem dvě nabídky na muzikál, ale ty si ještě nechám pro sebe. V pátek jsem mohla zpívat na tenisovém turnaji, kde byla i Helena Vondráčková, ale musela jsem odmítnout. Kvůli koncertu v Sazka Areně. (Šárce zvoní telefon. "Prosím. Ne, nepamatuju si tě. Ahoj.")
* Neznámý ctitel?
Je to síla, pořád mi někdo volá. Většinou se ani nepředstaví a jen řekne: "Je tam Šárka?" Nějakej chytrolín dal na internet moje číslo, ale měnit si ho nemá cenu.
* Sámer už má třetí, a fanynky si ho stejně zjistily. Co textovky?
Těch asi taky budou tucty. Ještě víc. Dělají mi radost, ale pořád ještě chodí zprávy, které mě dost zarážejí.
* Například?
Před dvěma týdny jsem dostala textovku: "Ty anorektičko, třetí místo bylo tvoje, teď je řada na tobě!" Na to číslo jsem zavolala, zvedl to kluk a já se ho ptala, kdo je, že mi píše takový textovky. Za půl hodiny mi přišla zpráva, že se omlouvá.
* Nedávno jsem mluvil s vaší maminkou a ona říkala, že by dlouho váhala, než by vás do podobné soutěže znovu pustila. Že je to pro šestnáctiletou dívku moc náročné. Máte stejný názor?
Ne. Já bych se přihlásila zase. Ani vteřinu bych neváhala, je to zkušenost. Naučíte se vystupovat a jednat s lidmi.
* Co dál jste se musela učit?
Myslím třeba úsměv za každou cenu. Jasně, smát se, i když na to zrovna nemám náladu. Taky zkracuju podpis, už u něj nedělám srdíčka, není čas.
* V neděli pro vás jedno šílenství skončilo, ale klid mít rozhodně nebudete. Myslíte, že někdy doděláte školu?
Doufám, zatím se mi to daří. Jediné, co nemám, je klasifikace z dějepisu, ale to napravím při náhradních zkouškách.
* Přece jen vás čekají jiné věci. Budou se hrnout nabídky, manažeři se budou předhánět, aby vás ulovili. Kam až jste ochotna zajít? Budete chodit do zábavných estrád?
Nabídky jsou už teď lákavé, ale nesmím se nechat tahat za nos. Nebudu dělat nic, co nechci, ale když bude nabídka hezká, vezmu ji. I takové pořady, jaké na Nově dělá Karel Šíp, jsou dobré. Ukážu se v televizi a ještě víc se dostanu do povědomí lidí. To mi pomůže.
* To je ono. Právě v tom vidím velký rozdíl mezi vámi a Anetou. Ta jako by do nablýskaného showbyznysu vůbec nechtěla.
Nechtěla? Ona je taková pohodářka a asi se nezmění. Ale do showbyznysu chce, jinak by v soutěži nebyla. Nemyslete, já taky nechci chodit dělat striptýz do Peříčka.
* Ale zpívat v obří televizní show vám asi bude bližší než koncertovat někde v klubu.
To ano.
* V čem byla Aneta lepší než vy?
Má daleko větší hlasový fond. Mě čekají léta dřiny.
V krizi mi pomohla Martina
* Před půlrokem jste šla na první konkurz. Co jste tehdy o SuperStar věděla?
Viděla jsem jen ukázky v televizi a na internetu, ale nedovedla jsem si představit, co bude. Když jsem přišla na konkurz, chtěla jsem jet okamžitě domů. Všichni mi od pohledu přišli strašně dobří a měla jsem hrozný strach.
* Vzpomenete si na chvíli, kdy vám bylo v soutěži nejhůř?
V předposledním kole, když mě celá porota označila za nejhorší. Celý den jsem se bála, že vypadnu. Když mě pak večer jmenovali i Soukup a Herman, chtělo se mi brečet.
* Jednou jste se prý i psychicky zhroutila.
To bylo v sobotu předtím, než se zpívaly rockové balady. Nebylo mi dobře, všechno na mě dopadlo a měla jsem depku. Ale nebylo to žádné psychické zhroucení, že bych dělala hysterické scény! Jen jsem chtěla už být na hotelu, Chtěla jsem brečet a všechno mě štvalo. Štvalo mě, že pořád někdo vypadává.
* Co vám v takových chvílích pomáhá?
Strašně mi tenkrát pomohla Martina Balogová. Vzala mě k sobě na pokoj, povídala si se mnou a nechala mě tam spát.
* Podobné stavy vás přepadávaly proto, že je vám teprve šestnáct?
No jasně. A taky proto, že toho už bylo moc. Když je člověk v zápřahu dvanáct hodin denně a pak ještě o SuperStar musí mluvit s novináři, s rodinou a s kamarády, nahrne se to v něm a někdy to bouchnout musí. Buď o samotě na hotelu, nebo na veřejnosti.
* Třeba by vám v takové situaci mohlo pomoci, kdybyste si přečetla, co o vás říkají známé osobnosti. Naposledy před finále Helena Vondráčková.
To nevím. Co o mně řekla?
* Že jste pro ni SuperStar a že vám možná pošle hlas.
Vážně? Tak to jste mě potěšil.
* Na kterou podobnou reakci si vzpomenete?
Když nás zbylo v soutěži pět, četla jsem, jak mě pochválila Eva Pilarová. To je přece paní zpěvačka.
* Soutěž skončila a může se mluvit na rovinu. Přibližte lidem vztahy mezi deseti finalisty. Kdo z nich vám byl nejblíž?
Určitě Martina, té jsem mohla říct všechno, často jsme si do noci povídaly. I když jsem byla nejmladší a ona nejstarší, dobře jsme si rozuměly. Stejně tak se Sámerem.
* Povídejte o něm!
Sámer je pohodář, byla s ním hrozná sranda. Ten když se rozjel, bolelo mě břicho. Ale šlo s ním mluvit i o vážných věcech.
* To asi musel být divný pocit, když on v předposledním kole vypadl a vy jste zůstala.
Taky že byl. Ale už odpoledne mi říkal: Šárko, tohle kolo jdu buď já, nebo ty. Hrajeme o druhý místo, co si budeme povídat.
* A měl pravdu. Byl ve finále někdo, s kým jste naopak nevycházela? Kdo vám nesedl?
Vůbec. V takové soutěži je potřeba, aby se lidi respektovali. Když někdo bude sám sedět na pokoji jak trubka, bude mlčet a dívat se do stropu, asi neudělá moc dobře.
* Neříkejte mi, že za ty týdny nepřišlo něco jako ponorková nemoc. Že jste se už nemohli vidět.
To se stalo snad dvakrát. Nikdo neměl náladu večer nikam jít a radši jsme se zavřeli na pokoj. Ale nikdy jsme se nerozhádali.
Nechci být nová Bartošová
* Podobně se zeptám na porotce. Kdo z nich vám byl nejbližší?
Milan Herman, ten se s námi bavil hezky i v zákulisí.
* A taky vás od začátku chválil. Naopak se mi zdálo, že Ondřej Soukup se vás zkraje zastával a pak na vás byl také docela tvrdý.
Takový pocit jsem měla taky. Nevím, čím to je, pneumatiku jsem mu nepropíchla. (smích) Ke konci už jsem ale kritiku brala jako jejich práci, už mě to neštvalo. Jen na chvíli jsem si v neděli večer říkala: Jé, taky mě mohli trochu pochválit.
* Pravým opakem byl Ondřej Hejma. Dlouho vás nebral, posílal do televize dělat hlasatelku a pak chválil.
Asi se domluvili, že si vymění role.
* Nebo ho potěšilo, že jste byla na koncertu Žlutého psa.
To snad ne! Ale musím říct, že ten koncert byl výbornej. Byla jsem se Sámerem. Zrovna jsme nahrávali u Ondřeje Soukupa a Hejma nám volal, abychom přišli. Pěkně jsme si zařádili.
* Počkejte, při našem posledním rozhovoru jste říkala, že Hejma není žádný extra zpěvák.
Změnila jsem názor. Úplně. Vždycky jsem ho slyšela zpívat Modrou a takový ty cajdáky, ale na koncertě to pořádně rozjel.
* V diskusi na internetu jednomu čtenáři odpověděl: Pokud vyhraje Aneta, bude to zasloužené. Ondřej Soukup zase po vyřazení Sámera řekl, že se národ zcvoknul. To jsou všechno výroky proti vám.
To jsem nevěděla, že řekli, to mě mrzí. Kdybych vyhrála já, tak to podle Hejmy nebude zasloužené?
* Nevím. Měli by podle vás porotci komentovat výsledky? Přidám ještě jeden výrok Gábiny Osvaldové: Vyřazením Sámera pro mě soutěž ztrácí smysl.
To fakt řekla? Uf. Neměli by to komentovat.
* Mimochodem, Gábina Osvaldová vám fandila asi nejmíň, že?
Taky se mi zdá. Nevím, asi mě neměla ráda.
* Měla jste někdy pocit, že vám křivdí?
Měla, když jsem zpívala Šíleně smutnou princeznu. Osvaldová říkala, že to bylo falešně, a tak první, co jsem udělala, když jsem přijela domů, bylo, že jsem vzala videokazetu a znova si to pustila. Nebylo to falešně! Psala mi to i profesorka zpěvu, opravdu! Žádná faleš. Osvaldová asi nevěděla, co říct.
* Představte si, že byste mohla porotu sestavit sama. Kdo by v ní seděl?
Určitě bych tam dala Richarda Hesse, který rozumí tanci a pohybu. Nechala bych tam Soukupa, protože je hudební skladatel, a Hermana asi taky, protože rozumí branži. Tyhle tři bych doplnila Kornem nebo někým jiným, kdo je zběhlý v showbyznysu. V naší porotě ale nebyl nikdo, kdo by rozuměl tanci. Když mi řekli, že šlapu zelí nebo že Sámer tancuje jako medvěd brtník, to mě dost štvalo. Nemohli přece čekat, že za hodinu tréninku uděláme nějakou velkou taneční show.
* Porotci vám často říkali, že z vás bude zpěvačka pro typický střední proud. Brala jste to jako kritiku, nebo pochvalu?
Něco mezi. Líbit se lidem ve středním věku přece není špatné. Ti lidé mají ucelené názory a vědí, co chtějí. Je to lepší než zpívat jen pro puberťačky.
* Co byste chtěla zpívat?
Tomu stylu se říká funky a těžko se popisuje. Kytary, pohodička. Už jsem byla i za kamarádem, který píše texty, ale nevím, jak by to vzali naši posluchači. Oni jsou zvyklí na Vondráčkovou, Bartošovou a Bílou. Bylo by těžké prorazit.
* To jste mě překvapila. Vždyť vy jste podle mnohých právě nová Iveta Bartošová.
Spousta lidí mě zase přirovnává k Heleně Vondráčkové... Já nevím... Nechtěla bych být nová Bartošová. Její písničky se mi líbí, ale pořád žije z toho, co zpívala před dvaceti lety. Nebylo by asi od věci, kdyby přišla s něčím jiným.
* S kým byste si chtěla zazpívat duet?
S Bárou Basikovou, už brzy se mi to splní. A strašně moc bych chtěla udělat nějakou show s Danem Landou. Aspoň jednou!
* Osm finalistů, kteří vypadli před vámi, noc po vyřazení proplakalo. Vy také?
Já ne. Tedy s výjimkou chvíle, kdy jsme se v neděli večer zase všichni sešli a pouštěli si společné písničky. To jsem brečela. Že už je konec...
* Od finále uběhlo pár hodin. Čekal jsem zklamanou dívku, a vy se tváříte nadšeně, skoro jako vítězka Aneta Langerová.
Mám dobrou náladu. A taky jsem nakonec docela ráda, že jsem nevyhrála.
* Tak to vám nevěřím!
Jistě, chtěla jsem vyhrát. Ale druhé místo může být nakonec lepší. Aneta asi opravdu bude muset dělat, co se jí řekne. Já nebudu tolik na očích. Budu mít víc volnosti a budu se moci sama rozhodovat, jestli nějakou nabídku vezmu, nebo ne. Snad.
* Kolik těch nabídek denně dostáváte?
Zatím jich nejsou tucty. Dostala jsem dvě nabídky na muzikál, ale ty si ještě nechám pro sebe. V pátek jsem mohla zpívat na tenisovém turnaji, kde byla i Helena Vondráčková, ale musela jsem odmítnout. Kvůli koncertu v Sazka Areně. (Šárce zvoní telefon. "Prosím. Ne, nepamatuju si tě. Ahoj.")
* Neznámý ctitel?
Je to síla, pořád mi někdo volá. Většinou se ani nepředstaví a jen řekne: "Je tam Šárka?" Nějakej chytrolín dal na internet moje číslo, ale měnit si ho nemá cenu.
* Sámer už má třetí, a fanynky si ho stejně zjistily. Co textovky?
Těch asi taky budou tucty. Ještě víc. Dělají mi radost, ale pořád ještě chodí zprávy, které mě dost zarážejí.
* Například?
Před dvěma týdny jsem dostala textovku: "Ty anorektičko, třetí místo bylo tvoje, teď je řada na tobě!" Na to číslo jsem zavolala, zvedl to kluk a já se ho ptala, kdo je, že mi píše takový textovky. Za půl hodiny mi přišla zpráva, že se omlouvá.
* Nedávno jsem mluvil s vaší maminkou a ona říkala, že by dlouho váhala, než by vás do podobné soutěže znovu pustila. Že je to pro šestnáctiletou dívku moc náročné. Máte stejný názor?
Ne. Já bych se přihlásila zase. Ani vteřinu bych neváhala, je to zkušenost. Naučíte se vystupovat a jednat s lidmi.
* Co dál jste se musela učit?
Myslím třeba úsměv za každou cenu. Jasně, smát se, i když na to zrovna nemám náladu. Taky zkracuju podpis, už u něj nedělám srdíčka, není čas.
* V neděli pro vás jedno šílenství skončilo, ale klid mít rozhodně nebudete. Myslíte, že někdy doděláte školu?
Doufám, zatím se mi to daří. Jediné, co nemám, je klasifikace z dějepisu, ale to napravím při náhradních zkouškách.
* Přece jen vás čekají jiné věci. Budou se hrnout nabídky, manažeři se budou předhánět, aby vás ulovili. Kam až jste ochotna zajít? Budete chodit do zábavných estrád?
Nabídky jsou už teď lákavé, ale nesmím se nechat tahat za nos. Nebudu dělat nic, co nechci, ale když bude nabídka hezká, vezmu ji. I takové pořady, jaké na Nově dělá Karel Šíp, jsou dobré. Ukážu se v televizi a ještě víc se dostanu do povědomí lidí. To mi pomůže.
* To je ono. Právě v tom vidím velký rozdíl mezi vámi a Anetou. Ta jako by do nablýskaného showbyznysu vůbec nechtěla.
Nechtěla? Ona je taková pohodářka a asi se nezmění. Ale do showbyznysu chce, jinak by v soutěži nebyla. Nemyslete, já taky nechci chodit dělat striptýz do Peříčka.
* Ale zpívat v obří televizní show vám asi bude bližší než koncertovat někde v klubu.
To ano.
* V čem byla Aneta lepší než vy?
Má daleko větší hlasový fond. Mě čekají léta dřiny.
V krizi mi pomohla Martina
* Před půlrokem jste šla na první konkurz. Co jste tehdy o SuperStar věděla?
Viděla jsem jen ukázky v televizi a na internetu, ale nedovedla jsem si představit, co bude. Když jsem přišla na konkurz, chtěla jsem jet okamžitě domů. Všichni mi od pohledu přišli strašně dobří a měla jsem hrozný strach.
* Vzpomenete si na chvíli, kdy vám bylo v soutěži nejhůř?
V předposledním kole, když mě celá porota označila za nejhorší. Celý den jsem se bála, že vypadnu. Když mě pak večer jmenovali i Soukup a Herman, chtělo se mi brečet.
* Jednou jste se prý i psychicky zhroutila.
To bylo v sobotu předtím, než se zpívaly rockové balady. Nebylo mi dobře, všechno na mě dopadlo a měla jsem depku. Ale nebylo to žádné psychické zhroucení, že bych dělala hysterické scény! Jen jsem chtěla už být na hotelu, Chtěla jsem brečet a všechno mě štvalo. Štvalo mě, že pořád někdo vypadává.
* Co vám v takových chvílích pomáhá?
Strašně mi tenkrát pomohla Martina Balogová. Vzala mě k sobě na pokoj, povídala si se mnou a nechala mě tam spát.
* Podobné stavy vás přepadávaly proto, že je vám teprve šestnáct?
No jasně. A taky proto, že toho už bylo moc. Když je člověk v zápřahu dvanáct hodin denně a pak ještě o SuperStar musí mluvit s novináři, s rodinou a s kamarády, nahrne se to v něm a někdy to bouchnout musí. Buď o samotě na hotelu, nebo na veřejnosti.
* Třeba by vám v takové situaci mohlo pomoci, kdybyste si přečetla, co o vás říkají známé osobnosti. Naposledy před finále Helena Vondráčková.
To nevím. Co o mně řekla?
* Že jste pro ni SuperStar a že vám možná pošle hlas.
Vážně? Tak to jste mě potěšil.
* Na kterou podobnou reakci si vzpomenete?
Když nás zbylo v soutěži pět, četla jsem, jak mě pochválila Eva Pilarová. To je přece paní zpěvačka.
* Soutěž skončila a může se mluvit na rovinu. Přibližte lidem vztahy mezi deseti finalisty. Kdo z nich vám byl nejblíž?
Určitě Martina, té jsem mohla říct všechno, často jsme si do noci povídaly. I když jsem byla nejmladší a ona nejstarší, dobře jsme si rozuměly. Stejně tak se Sámerem.
* Povídejte o něm!
Sámer je pohodář, byla s ním hrozná sranda. Ten když se rozjel, bolelo mě břicho. Ale šlo s ním mluvit i o vážných věcech.
* To asi musel být divný pocit, když on v předposledním kole vypadl a vy jste zůstala.
Taky že byl. Ale už odpoledne mi říkal: Šárko, tohle kolo jdu buď já, nebo ty. Hrajeme o druhý místo, co si budeme povídat.
* A měl pravdu. Byl ve finále někdo, s kým jste naopak nevycházela? Kdo vám nesedl?
Vůbec. V takové soutěži je potřeba, aby se lidi respektovali. Když někdo bude sám sedět na pokoji jak trubka, bude mlčet a dívat se do stropu, asi neudělá moc dobře.
* Neříkejte mi, že za ty týdny nepřišlo něco jako ponorková nemoc. Že jste se už nemohli vidět.
To se stalo snad dvakrát. Nikdo neměl náladu večer nikam jít a radši jsme se zavřeli na pokoj. Ale nikdy jsme se nerozhádali.
Nechci být nová Bartošová
* Podobně se zeptám na porotce. Kdo z nich vám byl nejbližší?
Milan Herman, ten se s námi bavil hezky i v zákulisí.
* A taky vás od začátku chválil. Naopak se mi zdálo, že Ondřej Soukup se vás zkraje zastával a pak na vás byl také docela tvrdý.
Takový pocit jsem měla taky. Nevím, čím to je, pneumatiku jsem mu nepropíchla. (smích) Ke konci už jsem ale kritiku brala jako jejich práci, už mě to neštvalo. Jen na chvíli jsem si v neděli večer říkala: Jé, taky mě mohli trochu pochválit.
* Pravým opakem byl Ondřej Hejma. Dlouho vás nebral, posílal do televize dělat hlasatelku a pak chválil.
Asi se domluvili, že si vymění role.
* Nebo ho potěšilo, že jste byla na koncertu Žlutého psa.
To snad ne! Ale musím říct, že ten koncert byl výbornej. Byla jsem se Sámerem. Zrovna jsme nahrávali u Ondřeje Soukupa a Hejma nám volal, abychom přišli. Pěkně jsme si zařádili.
* Počkejte, při našem posledním rozhovoru jste říkala, že Hejma není žádný extra zpěvák.
Změnila jsem názor. Úplně. Vždycky jsem ho slyšela zpívat Modrou a takový ty cajdáky, ale na koncertě to pořádně rozjel.
* V diskusi na internetu jednomu čtenáři odpověděl: Pokud vyhraje Aneta, bude to zasloužené. Ondřej Soukup zase po vyřazení Sámera řekl, že se národ zcvoknul. To jsou všechno výroky proti vám.
To jsem nevěděla, že řekli, to mě mrzí. Kdybych vyhrála já, tak to podle Hejmy nebude zasloužené?
* Nevím. Měli by podle vás porotci komentovat výsledky? Přidám ještě jeden výrok Gábiny Osvaldové: Vyřazením Sámera pro mě soutěž ztrácí smysl.
To fakt řekla? Uf. Neměli by to komentovat.
* Mimochodem, Gábina Osvaldová vám fandila asi nejmíň, že?
Taky se mi zdá. Nevím, asi mě neměla ráda.
* Měla jste někdy pocit, že vám křivdí?
Měla, když jsem zpívala Šíleně smutnou princeznu. Osvaldová říkala, že to bylo falešně, a tak první, co jsem udělala, když jsem přijela domů, bylo, že jsem vzala videokazetu a znova si to pustila. Nebylo to falešně! Psala mi to i profesorka zpěvu, opravdu! Žádná faleš. Osvaldová asi nevěděla, co říct.
* Představte si, že byste mohla porotu sestavit sama. Kdo by v ní seděl?
Určitě bych tam dala Richarda Hesse, který rozumí tanci a pohybu. Nechala bych tam Soukupa, protože je hudební skladatel, a Hermana asi taky, protože rozumí branži. Tyhle tři bych doplnila Kornem nebo někým jiným, kdo je zběhlý v showbyznysu. V naší porotě ale nebyl nikdo, kdo by rozuměl tanci. Když mi řekli, že šlapu zelí nebo že Sámer tancuje jako medvěd brtník, to mě dost štvalo. Nemohli přece čekat, že za hodinu tréninku uděláme nějakou velkou taneční show.
* Porotci vám často říkali, že z vás bude zpěvačka pro typický střední proud. Brala jste to jako kritiku, nebo pochvalu?
Něco mezi. Líbit se lidem ve středním věku přece není špatné. Ti lidé mají ucelené názory a vědí, co chtějí. Je to lepší než zpívat jen pro puberťačky.
* Co byste chtěla zpívat?
Tomu stylu se říká funky a těžko se popisuje. Kytary, pohodička. Už jsem byla i za kamarádem, který píše texty, ale nevím, jak by to vzali naši posluchači. Oni jsou zvyklí na Vondráčkovou, Bartošovou a Bílou. Bylo by těžké prorazit.
* To jste mě překvapila. Vždyť vy jste podle mnohých právě nová Iveta Bartošová.
Spousta lidí mě zase přirovnává k Heleně Vondráčkové... Já nevím... Nechtěla bych být nová Bartošová. Její písničky se mi líbí, ale pořád žije z toho, co zpívala před dvaceti lety. Nebylo by asi od věci, kdyby přišla s něčím jiným.
* S kým byste si chtěla zazpívat duet?
S Bárou Basikovou, už brzy se mi to splní. A strašně moc bych chtěla udělat nějakou show s Danem Landou. Aspoň jednou!
 Šestnáctiletá Šárka Vaňková studuje střední pedagogickou školu v Mostě. Zpívat začala velmi záhy, nejprve ve školním souboru Slavíček. Ve třinácti se od své kamarádky dozvěděla o vyhlášeném učiteli hudby v Mostě a začala k němu dojíždět na hodiny zpěvu. Učitel po několika letech doporučil Šárku profesorce pražské konzervatoře Lídě Nopové, u které se učí už druhým rokem. Ráda by vystudovala pražskou konzervatoř obor popový zpěv, ale loni přijata nebyla, a tak aby příliš nezahálela, rozhodla se pro střední pedagogickou školu. Na konzervatoř to bude zkoušet tak dlouho, dokud ji prostě nepřijmou. Pokud se stane Superstar, bude určitě studovat dál, protože v tuto chvíli je pro ni přednější vzdělání, které chce mít na sto procent. Talent ke zpěvu zřejmě podědila po svém dědovi, který byl velmi muzikální. Šárka kromě zpívání ráda chodí do kina nebo si čte a v budoucnu by se chtěla živit především zpěvem. |
 Finalisté SuperStar Šárka Vaňková ze severních Čech a Stanislav Dolinek z Brna. |
 Šárka Vaňková přišla na autogramiádu ruku v ruce s Petrem Poláčkem. (20.5. 2004) |
 Šárka Vaňková |
 Šárka Vaňková |
 Šárka Vaňková: Fakt nepochopím, jak může být někdo tak neskutečně zlý. Sama mám taky strach, aby se mi nic nestalo, když někam jdu. |
 Šárka Vaňková |
 Šárka Vaňková |
 VAŇKOVI. Bratr Martin a rodiče Lenka a Václav. |
 ZAMILOVANÍ. Šárka Vaňková s přítelem Standou (vlevo) a Tomáš Savka se Štěpánkou. |
 |
 Aneta Langerová a Šárka Vaňková |
 Šárka Vaňková při autogramiádě u olomoucké radnice. (15.6. 2004) |
 Šárka Vaňková zdraví své fanoušky z olomoucké radnice. (15.6. 2004) |
 Šárka Vaňková v Radiu Hity v Olomouci v centru města.(15.6. 2004) |
 Šárka Vaňková |
 Šárka Vaňková s písní I´m With You od kanadské zpěvačky Avril Lavigne. (20. 6. 2004) |
 Šárka Vaňková ve velkém finále soutěže Česko hledá SuperStar.(20.6. 2004) |
 Šárka Vaňková |
 Šárka Vaňková zpívá písničku Ve hvězdách. (20.6. 2004) |
 Aneta Langerová ve finále porazila Šárku Vaňkovou. (20.6.2004) |
 Šárka Vaňková |
 Šárka Vaňková |
 Šárka Vaňková (21.6.2004) |
 Šárka Vaňková během on-line rozhovoru v redakci iDNES. (21.6.2004) |
 Šárka Vaňková během on-line rozhovoru v redakci iDNES. (21.6.2004) |
 Šárka Vaňková během on-line rozhovoru v redakci iDNES. (21.6.2004) |
 Šéfredaktor iDNES Jaroslav Kábele gratuluje druhé SuperStar Šárce Vaňkové. (21.6.2004) |
 Šéfredaktor iDNES Jaroslav Kábele gratuluje druhé SuperStar Šárce Vaňkové. (21.6.2004) |
 Šárka Vaňková |
 Stříbrná finalistka Šárka Vaňková |
 Stříbrná finalistka Šárka Vaňková |
