Sámer Issa: Nová SuperStar je divná

  • 245
Jedna věc Sámeru Issovi zůstala: je upřímný. Slova ze sebe chrlí bez dlouhého přemýšlení a klidně mluví o tom, že utrácí statisíce, i o tom, že pokračování SuperStar je divné. Nelíbí se mu nový moderátor, nová porota a o soutěžících říká, že jsou studení. Když přijde řeč na něj, přizná, že za poslední rok zpohodlněl. Ale nafoukaný při rozhovoru nebyl.

FOTOGRAFIE SÁMERA ZDE

* Kdy jste vydělal první milion?
Přemýšlím, jestli v osmnácti nebo v devatenácti.

* SuperStar skončila v červnu a vám bylo devatenáct v srpnu.
Tak v devatenácti, na podzim.

* To šlo docela rychle na to, že jste ještě neměl ani vlastní desku. Představte si tedy, že jsem šéf velké firmy a chci, abyste mi na večírku zazpíval tři písničky. Kolik to bude stát?
Takhle nepracuju. Že máte VIP párty a dáte mi za tři písničky sto tisíc? Na takové akce nejezdím. Nebo minimálně, opravdu minimálně. Co si budeme nalhávat: jen když potřebuju do kapsy. Jinak dělám věci, které sice nejsou tak dobře placené, ale budou tam lidi, kteří se budou bavit.

* Je to už rok, co jste postoupil do finále a začal se věnovat jen zpívání. Popište mi svůj běžný den tehdy a teď.
Každý den jsem v půl páté ráno vstával do školy, šel na nádraží a jezdil takovým tím cajdákem z Děčína do České Lípy. Občas jsem v něm dospával nebo se učil německá slovíčka. Seděl jsem ve škole, ze školy jsem šel na zpěv, do osmi čekal na vlak, jel zase domů, tam se najedl a učil se. Pořád dokola, hrozně mě to nebavilo. V tom vlaku jsem koukal z okýnka a představoval si, jak jednou budu na tom pódiu.

* A teď, když se to povedlo? Vpůl páté asi nevstáváte.
No to už musí být! Vstanu normálně a ten život je úplně jiný. Nedokážu si ho bez zpěvu představit. A nejde o prachy, kvůli nim bych to asi nedělal. Přerušil jsem školu a teď mě čeká šňůra koncertů po klubech.

* Za kolik jste si kupoval džíny tehdy a teď?
Chodili jsme nakupovat s mamkou. Nevím, za dva litry? Za tři? Nemyslete, že jsem živořil a kupoval džíny u Vietnamců. Nebyli jsme chudí a tři tisíce jsou na Děčín dost. Tyhle, co mám teď na sobě, stály deset.

* Co třeba vánoční dárky? Kolik jste za ně utratil tehdy a teď?
V Děčíně jsem chodil na brigádu. Makal jsem na vánočních trzích a vydělal si pro rodinu sedm tisíc. Teď to bylo tři sta tisíc. Minimálně.

* Co všechno jste koupil?
Mámě dovolenou na Kubě, tátovi zlaté hodinky, babičce s dědou velkou televizi, bráchovi jsem dal peníze na ruku a teď mu ještě budu přidávat na auto. Je to fajn pocit, když člověk přijde a může říct: "Tady to máte." Tátovi jsem ještě zaplatil cestu do Sýrie. Osmnáct let neviděl rodinu a díky mému prvnímu milionu se dostal domů.

* To snad nestálo milion.
Celý ne, tak půlku. Ale zaplatil bych mu to kdykoliv.

* Šetříte?
Ne. Neumím, neumím a nikdy jsem neuměl. Říkám si, že když se mám dobře, tak si to chci užít. Třeba to nebude trvat dlouho.

* Takže si klidně můžete dovolit platit kamarádkám za to, aby vám v Praze uklízely byt.
To už bohužel ne. Jelikož se z Prahy odstěhovaly, musel jsem se naučit samostatnému žití. To se docela i divím. Ale jestli rozumíte, je to takové uklízení za pět minut dvanáct, když už oblečení přepadává ze židlí. Nemám rád nepořádek na stole a tam, kde spím. Ale jinak... Převlíkám se třikrát denně, jednou za čas všechno shrábnu, hodím do velikánského pytle na odpadky a dám řidičovi, ať to zaveze mamce do Děčína na vyprání.

* Cože? Na to máte speciálního řidiče?
Ne speciálního. Vozí mě domů a na akce, ale když jednou za čas potřebuju, hodí domů pytel s prádlem.

* Rozumíte módě?
Ne a je mi to jedno. Doma klidně nosím tepláky, triko a neřeším, jestli to barevně ladí.

* Hodně se mluvilo o fotkách, které jste udělal ke svému cédéčku. Jste na nich do půli těla, kouká vám spodní prádlo. Kam až byste byl ochoten zajít?
Dál ne. V životě ne! Žádné akty.

* Ale cílem těch fotek přece bylo šokovat.
To jo.

* Jako třeba David Beckham?
Nikdy jsem nefrčel v jeho módě, ale vůbec ho neodsuzuju. Ba naopak. Je jeden z mála, který určuje styl a ovlivňuje lidi na celém světě. Líbí se mi na něm vlasy, má skvělé nápady. Jinak je to spíš ksichtík než fotbalista.

Alkohol by mi zničil hlasivky

* Slavní fotbalisté si nechávají pojistit nohy, houslisté ruce. Máte pojištěný hlas?
To mi přijde přehnané.

* A dal byste si teď kolu s ledem?
To zase ne. Jedině bez ledu.

* Takže si přece jen hlídáte hlasivky. V čem ještě?
Když je u nás návštěva, tak se minimálně hodinu před tím, než jdu spát, nesmí kouřit. Mám doma čističku vzduchu a nepiju moc alkohol. Když už si dám, tak ne tvrdý, protože ten může vypálit hlasivky. Taky nekořením.

* Před rokem jste se taky takhle staral?
Čističku jsem neměl, ale používal jsem inhalátor, což je taková malá napodobenina. Když nebyl krk v pořádku, dáchnul jsem si. Teď si ale dávám větší pozor.

* Copak? Někdy jste to neudělal a vymstilo se to?
Jednou před vystoupením jsem byl venku s kamarády. Dlouho jsem je neviděl, šli jsme pařit a druhý den to byl průšvih. Když mám teď vystoupení, minimálně dva dny před ním nikam nejdu a radši si dám kino.

* Fotbalisté, když je čeká zápas, se musí pořádně rozcvičit. Co děláte vy? Do-re-mi-fa-sol-la-si-do?
To zrovna ne, ale každý má své vychytávky. Sednu si doma k pianu, a abych si ve studiu nevrčel lalala, jedu si tóny shora dolů. Když se fotbalista nerozcvičí, rychle se rozběhne a bum. Něco mu praskne. No a hlasivky se musí zahřát stejně jako normální svaly. Aby poznaly, že mají být připravené.

* A kdyby nebyly?
Tak dám jednu písničku a můžu jít domů. Zachraplám a není to tam. Rozezpívání netrvá dlouho, asi tak patnáct minut. Navíc mám foniatričku, která mě učí hlasivky správně používat.

* Jak to vypadá. Přijdete k ní, a co?
Sednu si, podívá se mi takovou pistolí na hlasivky a řekne, jestli nejsou nemocné. Pak se snažíme hlas správně položit. Chytnu si nos, dostanu papírek, na něm mám "máma mele maso", a musím číst. Zní to jako pro čtyřleté děti, ale je to technika, kterou se musí zpěvák naučit.

* Ve škole jste míval ze zpěvu vždycky jedničku?
Ze zpěvu ne, protože mě učitelka na základce neměla ráda. Vyhrával jsem pěvecké soutěže, ale jí to nestačilo. Všichni dostávali jedničky a já pořád dvojku. Zpívali jsme Čtyři koně ve dvoře, mlátili u toho do stolu a mě to nebavilo.

* Umíte noty?
Neumím. Kdybyste mi dal písničku a chtěl ji zazpívat podle not, řeknu vám: "Sorry. Zahrajte mi ji na piano a já ji zapívám. Ale podle not ne." Myslím, že z deseti loňských finalistů SuperStar umějí noty možná dva.

Pomáhá mi víra v Boha

* Jste věřící. Kdy jste si naposledy četl v Bibli?
To už je docela dlouho, přiznám se, měsíc nebo dva. Vůbec na to nemám čas, ale to neznamená, že už v Boha nevěřím. Modlím se pořád. Mě ale Bible zas tak nebrala, četl jsem vždycky jen kousky. Mám spíš vnitřní víru v Boha.

* Co jste četl?
Žalmy. Otevřel jsem ji a tam bylo psáno: "Pro předního zpěváka." To mě překvapilo, říkal jsem si, že je to osud. Četl jsem přikázání, modlitby a občas jsem si na volné stránky zapsal, co mě zaujalo.

* V čem vám víra pomáhá?
Ne že by mi v něčem pomáhala, ale vím, že nejsem sám. Jednou mi jeden člověk řekl, že když v Boha budu věřit a Bůh nebude, tak jediné, co se stane, že jsem byl celý život hloupý. A když v Boha nebudu věřit a on bude, tak skončím v temnotě.

* Našel jste v Bibli nějaké rady do kariéry zpěváka?
Podle Bible nesmíš být takový, takový a takový. Kdybych se toho držel, tak v showbyznysu neuspěju. Takový, takový a takový jsem na rodinu a kamarády. V showbyznysu musí mít člověk ostré lokty - aby vás ostatní nezašlápli jak mravence. Je to přetvářka, je to peklo, ale taky jediný způsob, jak můžu zpívat. A jen tak se toho nevzdám.

* Copak? Jste další z těch, co se mu v showbyznysu nelíbí?
Fakt mě nebaví, když přijdu někam na večírek a všichni mě fotí. Radši jdu na pódium, podám výkon a jsem rád, když mi lidi po zásluze zatleskají.

* Už jste se s někým pohádal?
Ty lidi, kteří jsou v branži dlouho, jen pozdravím a jdu dál. Snažím se s nimi nekomunikovat.

* No nevím. Michal David třeba tvrdí, že ani nezdravíte.
To tvrdí Michal David. Nejsem si toho vědom a mám pocit, že všude zdravím. Je pravda, že když jsem nastydlý, může to někdo v místnosti plné lidí přeslechnout.

* Už vám někdo do očí řekl, že jste se slávy dočkal nezaslouženě? Že ostatní museli dřít a vy jste vylétl zničehonic?
To by řekl jednou. Umím být upřímný a taky bych mu něco nasolil.

* Odmítl jste se společně fotit s Vojtou Kotkem. Proč?
To bylo jinak. Přišel za námi fotograf, jestli bychom si k sobě nestoupli a nedělali, že držíme pistoli. Řekl jsem mu slušně, ať se nezlobí, že proti Kotkovi nic osobního nemám, ale nechtěl jsem, aby k tomu napsali: Idoly dívek proti sobě. Přišlo mi to nepodstatné a zbytečné.

Nová SuperStar je divná

* Kdybychom teď spolu vyšli na ulici, kolik lidí z deseti se za vámi otočí?
Myslím, že všech deset.

* Vážně? Neříkejte mi, že zájem o vás ani trochu neopadl.
Ježíšmarjá, vůbec. Denně se mi stává, že jdu po ulici, někdo přiběhne, sáhne na mě a rychle uteče. Jako bych mu měl přinést zlaté penízky. Po SuperStar byl chvíli klid a pak nejednou bum. Vyšla mi deska a zase je rušno.

* Šárka Vaňková vyprávěla, že ještě dnes nemůže jít v klidu na nákup.
Nedivím se jí, ono je to vážně o držku. Někdy je fakt těžké vyjít na ulici a mít hlavu vztyčenou. Ne že bych se styděl, ale chci mít chvíli klidu, být neviditelný. Stává se mi, že jdu na diskotéku s kamarády, a oni se nebaví. Prostě nebaví. Udělají kolem mě kruh a hlídají, abych byl v pohodě. Lidi si chtějí sáhnout, poklábosit, dát si panáka, holky chtějí podepsat prso... Je toho strašně moc. Proto kamarádům občas říkám, ať jdou radši beze mě.

* Moc se mi nechce věřit, že vás sláva a peníze ani trochu nezkazily. Takže jak moc?
Nemyslím, že jsem namyšlenej. Když za mnou přijde fanoušek pro podpis, v životě bych ho neposlal do háje. Lidi, kterým na mě něco vadí, pošlu do háje slušně. Nebo i sprostě, za to se nestydím. Ale že bych se choval arogantně, to snad ne.

* A někdo jiný z deseti finalistů?
To ano, ale víc k tomu říkat nechci. Občas se stane, že mě někdo z nich nepozdraví, ale víte co? Nikomu z nich to nezazlívám. Přišli jsme jako telátka a odešli jako jedni z nejznámějších lidí v zemi. Někdo to neunesl, protože ten boj prohrál.

* Kdo?
To vám samozřejmě neřeknu.

* Dobrá. Několik z těch finalistů už se vyjádřilo, že nová SuperStar zatím není lepší než ta první. Co si myslíte vy?
Nevím, nevím, mně přijde taková divná. Říkám si, že ji udělali moc brzo. Když vidím vedle Laďky toho člověka, co moderuje... Nevím. Je to ten typ, který nic nezkazí, ale taky tomu pořadu nijak nepomůže. Nemastný neslaný, stejně jako porota.

* Ten člověk, co moderuje, se jmenuje Petr Holík. Chybí vám tedy Ondřej Brzobohatý?
Rozhodně. Ondra nasekal víc chyb, ale možná právě tím udělal soutěž živější. Připadá mi, že se ten nový nedokáže pořádně odvázat. Nemá šmrnc. Je na něm až moc vidět, že je fanoušek. Stejně jako porota. Když tam vidím Horáčka, vzpomenu si, jak seděl na Brumlovce v hledišti, držel nám palce, a teď je najednou v porotě. Nechápu.

* Takže vám chybí i Ondřej Hejma.
Nejvíc ze všeho! Ondra, to byl král. Co řekl, nebylo vždycky příjemné, ale pokaždé to byla perla. Chybí mi jeho vtip. Klezla je na některé zpěváky až moc zlý.

* Není to proto, že nejsou dobří?
Jsou dobří, ale možná nevědí, do čeho jdou. Přišlo jich osm tisíc na konkurzy a všichni si mnuli ruce, že teprve teď to bude ta pravá SuperStar. Jenže ty lidi šli do snu a můžou se probudit trochu jinde, než čekali. Říkám si: Jen si to zkuste, uvidíte. My jsme od začátku věděli, co chceme, a nevím, jestli to vědí oni. Jestli nejdou jen za slávou, kterou viděli loni v televizi.

* Našel jste si alespoň favorita?
Jsou tam lidi s dobrými hlasy, ale připadají mi studení. Třeba Gába Al Dhábba. Má dobrý hlas, ne fenomén, ale dobrý hlas. Jenže zatím je to studené. Z principu fandím Kláře Zaňkové, protože znám její sestru. Dokonce jsem jí poslal hlas.

* Co iránský medik Ali Amiri, možná nový idol národa?
Zvláštní zpěvák, pro mě až moc zvláštní. Zpívá hezky, ale je to arabské mečení. Neříkám, že špatné, ale mému uchu neladí. Absolutně neladí. On je Peršan, zpívá anglickou písničku arabsky, a to mi vadí. Divil jsem se, že ho porota pustila dál.

* Kvůli češtině?
Jasně. S námi měli problémy, že nejsme pořádní Češi, a pak nechají postoupit člověka, který neumí pořádně skloňovat. Ale přeju mu to, šanci by měl dostat kdokoliv. Když jsem viděl, kolik hlasů dostal od diváků, sklapla mi čelist.

Sámer Issa
Je to už rok, co ho objevila pěvecká soutěž Česko hledá SuperStar. Issa v ní sice překvapivě skončil až třetí, ale stal se jejím symbolem. Na podzim vydal desku Busted, která je podle kritiků ze všech cédéček finalistů nejlepší. Narodil se 7. srpna 1985 v Děčíně, maminka je Češka, tatínek Syřan. S nimi a bratrem Marwanem žil v Děčíně, studoval v České Lípě, ale kvůli kariéře se odstěhoval do Prahy. V pronajatém bytě má několik akvárií a chce se brzo stěhovat do většího.

Tomáš Savka a Sámer Issa.

Po Sámerovi teď holky šílí.

Sámer Issa

Sámer Issa

Sámer Issa a Martina Balogová

Sámer Issa

Sámer Issa

Sámer Issa

Sámer Issa

Sámer Issa

Sámer Issa

Sámer Issa

Sámer Issa

Sámer Issa

Sámer Issa s rodiči, bratrem a plyšovou hračkou od fanynek.

Sámera Issa v obležení fanynek.

Sámer Issa

Sámer Issa během on-line rozhovoru se čtenáři iDNES. (15.6.2004)

Sámer Issa během on-line rozhovoru se čtenáři iDNES. (15.6.2004)

Sámer Issa

Sámer Issa s bratrem Marwanem Issou

SuperStar Sámer Issa s krásným poprovodem. (Elite Model Look, 9.9.2004)

Simona Krainová a Sámer Issa na finále soutěže Kenvelo a Elite Model Look 2004. (9.9.2004)

Sámer Issa je neustále v obležení fanynek. (Elite Model Look, 9.9.2004)

Sámer Issa obývá dvoupokojový byt v Praze. O pořádek se mu tady starají studentky Martina (vlevo) a Petra.

Obal alba Busted, debutu finalisty prvního ročníku Česko hledá Superstar Sámera Issy

Sámer Issa s Veronikou Zaňkovou a Martinou Balogovou.

Sámer Issa, Český slavík 2004.

Sámer Issa se odreagovává s přítelem slavice Lucie Bílé Václavem Bártou "u cigára". Český slavík 2004

Sámer Issa