„Vždy jsem byl doma hlavně tam, kde nebyli lidi. Měl jsem potřebu být co nejdál od civilizace a objevovat, zažívat věci, které už dnes čteme jen v dobrodružných románech, a to pořád ve mně je, ale poprvé ve 33 letech cítím, že mám někde domov, protože v Praze mám byt 1+láska a tady mám nádherné jezero a jdu dvacet metrů po zahradě do vody a dělá mě to tu šťastným,“ říká Vágner, který s přítelkyní Janou žije už pět let.
Ve svém jezeru Katlov u Červených Janovic chová ryby, ale nechytá je. „Nejvíc mě těší, že se ráno kouknu z okna na nádherný východ slunce, než jdu spát, tak se kouknu na vodu, a v průběhu dne si do lodi naložím 200 kilo kukuřice a jdu si ty ryby nakrmit. Vlastně je chytat nepotřebuju,“ tvrdí nejslavnější český rybář.
Jakub Vágner působí sice v rodině muzikantů trochu jako černá ovce, on sám má však za to, že černou ovcí je spíš jeho otec, protože předci měli blíž k rybám než ke kytaře. „Doběhla mě historie rodiny. Každý zná tatínka jako muzikanta a vždy mi bylo prezentováno, že jsem černá ovce rodiny, protože všichni jdou umělci a já jsem tak vybočil, ale já jsem v průběhu let zjistil, že jediný, kdo vybočil, je tatínek, protože oba mít dědové byli námořníci, dobrodruzi, piloti a mí předci měli jihočeské rybníky,“ říká Vágner, který donedávna ani ryby nejedl. Na jejich pojídání ovšem nevidí nic špatného.
„Ryby občas už jím, ale pořád si myslím, že nejlepší ryba je hovězí. Byly ovšem expedice, kdy nic jiného nebylo, tak jsem si tu rybu dal. Ale já chytám ryby, které se na tu pánev nevejdou. Jsou větší a starší než lidi a nevidím důvod, proč je zabít. Každopádně ryba na český stůl odjakživa patřila a patří. Je to v pořádku, akorát lidé by si měli vzít vždy jen to, co skutečně potřebují, a neplýtvat,“ míní rybář, který se snaží dělat osvětu o ochraně přírody mezi dětmi.
„Nikdo z nás se nechce vrátit do středověku, kdy příroda byla zachovalejší. Ale alespoň bychom měli minimalizovat škody, chovat se jako „po nás potopa“ je chybou. Každý z nás svými činy jdeme proti přírodě, protože se do těch dob dávno minulých vrátit nechceme a všichni chceme chodit nějak oblékáni a všichni chceme mobil a všichni máme doma elektřinu, ale když z té přírody bereme, tak bychom jí měli alespoň vracet,“ říká Vágner.
