Dospěli k názoru, že zatímco roste zájem o vliv materialismu na prostředí a celkovou spotřebu, bylo málo pozornosti věnováno jejich psychologickým dopadům.
Vědci zkoumali tři skupiny studentů a řadu náhodně vybraných lidí. Zjistili, že materialisticky orientovaní jedinci budou zřejmě víc trpět stavy deprese a hněvu, avšak pravděpodobněji se spíše přizpůsobí. Bývají také méně spokojeni s úrovní svého života.
Lékaři tvrdí, že přestože vlastnictví věcí se může rovnat úspěchu, štěstí a vytyčenému cíli, nesouvisí s celkovým uspokojením ze života a psychickým zdravím, životní láskou nebo zájmem o okolí.
Zjištění rovněž naznačují, že materialističtí lidé posuzují úspěch či neúspěch podle osobního majetku. Za významné vědci považují rovněž společenské postavení a podpořili představu, že materialismus z převážné části vychází ze společenských porovnání.
