Ostýchavost je normální lidskou vlastností. Ten, kdo by tvrdil, že ji nikdy nepocítil, zřejmě neříká celou pravdu, a pokud ano, není mu co závidět. Za tuto vlastnost mohou z velké části geny, které většinou podporuje jistý styl výchovy v dětství. To když jemná a plachá maminka staví pomyslnou ochrannou zeď mezi své dítě a realitu pískoviště. Podle pražské psycholožky Naděždy Verecké je v těchto situacích nutné volit kompromis. Nelze totiž ani zcela necitlivě ignorovat dětskou plachost a stydlivost, ani ji příliš podporovat. Je možné navodit situace, které budou dítě jemně otužovat: zvát na návštěvy jinou maminku s dítětem a časem návštěvy oplácet je asi nejpřirozenějším řešením. Tak si plachý potomek zvykne na dětskou společnost a naučí se v ní i prosadit. Jeho rodiče pak už zřejmě nebudou náležet k těm, jimž školní poznámky typu "předvádí se" či "je drzý" dělají spíš radost než starost.
Mlčí, ač by měli co říct
Ostýchaví lidé mívají často vyšší úroveň znalostí než jejich vrstevníci. Zvlášť markantní je to v období dospívání. Stejně však mají problémy zařadit se i mezi své spolužáky. Přesto, nebo právě proto.
Dnes jedenatřicetiletý programátor Zdeněk D. vzpomíná na svou pubertu dost nerad. Na jindřichohradeckém gymnáziu se pro svoji ostýchavost ocitl totiž v izolaci. Svým spolužákům se dnes ani moc nediví: v partě se prý pořád červenal a mlčel jako zařezaný.
"Nakonec jsem už mezi ně ani nechodil. Raději jsem si četl nebo se učil," vypráví. "Zlomilo se to až na chalupě. Snad proto, že vesničtí kluci si na veliké hovory moc nepotrpí. Když jsem později přišel na vysokou do Prahy, bylo mi naštěstí už jasné, že se svou stydlivostí mohu něco dělat."
Doktorka Verecká je přesvědčena, že při povrchním a přelétavém hovoru větší skupiny lidí ti ostýchaví často v duchu žasnou. Ostatní klidně a bohorovně plácají nesmysly, a oni, tolik kritičtí sami k sobě, ani nemohou stihnout své pečlivě uvážené a zrale formulované stanovisko přednést.
Ostýchavost je samozřejmě možné zvládnout, je ale třeba pro začátek zvolit přijatelné prostředí a partnera.
"Bojíte-li se agresivních, hlučných lidí, zvolte k hovoru jemnou dívku. Pokud vám hovor dělá potíže, buďte pro začátek posluchačem," radí psycholožka.
Chce se vám plakat? Zasmějte se!
Prubířským kamenem lidské odolnosti v dospívání, kdy je ostýchavost přírodním zákonem, bývají taneční. Kritické je vlastně všechno - věk zúčastněných, nepočítá-li se taneční mistr a hrdé matky, prostředí první velké společenské akce, vztahy mezi pohlavími v zajetí třaskavé puberty...
I Monika patřila k těm, kteří do sálu vešli až na poslední chvíli. Když mířila do pestrobarevné dívčí řady, uklouzla. Ze změti šatů se vynořily zoufalé oči pátrající ve špalíru matek. Moničina maminka vzpomíná na ten okamžik kupodivu docela ráda.
"Přiznávám, že jsem se v tu chvíli zbaběle schovala za sloupem. Kdyby mě totiž dcera uviděla, rozbrečela by se a šly bychom domů. Takhle jí nezbylo, než situaci nějak vyřešit. Dokázala to. Rozesmála se, ostatní také a do tanečních pak chodila docela ráda."
Pro ostýchavé lidi může být osvobozením, uvědomí-li si, že i druzí mají své strachy a nejistoty, situace, které těžko zvládají. A okolní svět má spoustu starostí sám se sebou, než aby dokázal registrovat všechna drobná selhání, klopýtnutí, zčervenání a zajíknutí. Podstatné také je, že ostýchavosti je možné se zbavit vlastním rozhodnutím a trochou úsilí. Velkou výhrou je i smích nad vlastními trapasy či nedostatky. V očích ostatních lidí tím lze jenom stoupnout, a navíc - smích vyráží zbraň z ruky případných kritiků.
Zítra vstanu a budu král
Nadechnout se a vejít kamkoli jako prezident zeměkoule nedokáže každý. Jsou však lidé, kteří jsou více než druzí schopni hrát rozjařenost, veselí a odvahu. K takovým patří dokonce i leckteří z těch, kteří běžně vystupují na televizní obrazovce či přednášejí v plných sálech.
"Ostýchavosti se těžko zbavíte doma, mezi čtyřmi stěnami. Lékem na ni jsou totiž jenom lidé, vlastně lépe - člověk," konstatuje doktorka Verecká. "Je ovšem nutné začít metodou malých kroků. Nevolte hlučné extrovertní party, ale menší společnost nebo jednoho partnera. Uvolňujte se krátkým relaxačním cvičením. Pokud máte absolvovat nějakou nelehkou situaci, měli byste si být jisti svým vzhledem."
Věnovat pozornost oblečení a celkové úpravě se rozhodně vyplatí. Je možné vzít si sebou třeba i amulet nebo napsanou větu, která dokáže povzbudit. Cenná může být v podobné situaci i vědomá pomoc druhým lidem, která rozežene jejich nepříjemné pocity. Třeba se také ostýchají...
 Amulet, který pomůže zahnat trému, je povolen, neměl by však mít podobu užmoulaného kapesníku. |
