Přestože je dnes M. D. Rettigová považována spíše za ztělesnění plýtvání a nepříliš zdravého kuchaření, nelze jí upřít, že ve své době se stala průkopnicí moderního, rychlého a praktického vaření. Právě to byl totiž hlavní smysl jejího sepisování kuchařských předpisů a vydání knihy "Domácí kuchařka aneb pojednání o masitých a postních pokrmech pro dcerky české a moravské". Díky archeoložce a historičce Magdaleně Beranové, autorce knihy Tradiční české kuchařky aneb Jak se vařilo před M. D. Rettigovou (Libri, 2001), se lze na zmiňované plýtvání Rettigové dívat i poněkud přívětivěji. Totiž nikoli plýtvání, ale šetrnost prý byla jejím heslem.
Rettigová byla první
Čím si Rettigová vysloužila takovou slávu a oblíbenost u našich prababiček a babiček? I když nebyla jedinou spisovatelkou kuchařských předpisů, stala se rozhodně první, která dílo věnovala nikoliv profesionálním kuchařům, ale nejširší veřejnosti, především pak nezkušeným mladým dívkám z měšťanských rodin. Její Domácí kuchařka byla navíc jednou z mála česky psaných kuchařek. Rettigová navíc k receptům vždy přidávala osobní poznámku, radu, zkušenost či zážitek. Rettigová si také zvala domů mladé dívky a učila je jídlo připravovat, vařit a servírovat.
Vraž do toho osm vajec
Rettigová se do povědomí lidí zapsala díky "svým" mírám. Legendární věta "vraž do toho osm vajec a dvě libry másla" by měla svědčit o plýtvání potravinami, podle Beranové je však opak pravdou. Rettigová své dílo adresovala nepříliš bohatým měšťanským dcerkám a paním. V Domácí kuchařce nešlo o žádnou panskou kuchyni, ale o dobré vaření pro střední vrstvy. Je nutné si také uvědomit, že recepty M. D. Rettigové nebyly určeny pro dnes běžnou čtyřčlennou rodinu, ale patriarchální mnohočetnou domácnost, rozšířenou většinou ještě o služebnou, popřípadě tovaryše či učedníky.
Rettigová dbala na šetrnost v kuchyni a na zpracovávání všech zbytků. Vše, co se vyrobí, říkávala, by mělo být účelně a rozumně spotřebováno. Zakládala si také na správné výživě. Doporučovala menu plné masa, zeleniny, ovoce a ryb. Navzdory dnešní pověsti nabádala své čtenářky k šetrnosti, neplýtvání a dokonalému využívání zbytků potravin.
Jedenáct dětí M. D. R.
M. D. Rettigová se narodila v roce 1785 ve Všeradicích na Berounsku jako dcera hospodářského správce Františka Artmana. Po otcově smrti žila s matkou v Praze a Plzni. Měla německou výchovu, a podle některých zdrojů se jako dítě nesměla dokonce ani stýkat s vrstevníky mluvícími česky. České literatuře se začala věnovat po sňatku s právníkem a uvědomělým vlastencem Janem Aloisem Rettigem. Porodila celkem 11 dětí. Jen tři se však dožily dospělosti: Josef, Karel a Jindřiška Milina. Zemřela v Litomyšli v roce 1845 a je zde i pohřbena.
Tvarohový nákyp (pro dvě osoby)
7 dkg másla
14 dkg měkkého tvarohu
5 žloutků
4 bílky
7 dkg pískového cukru
7 dkg sekaných mandlí
kůra způl citronu
vanilkový cukr
strouhanka na vysypání formy
Utři na míse 4 loty čerstvého másla a 8 lotů dobrého tvarohu hezky hladce, vraz do toho 5 žloutků. Dej k tomu 4 loty tlučeného cukru, 4 loty oloupaných, drobně pokrájených sladkých mandlí, z půl citronu drobně pokrájené kůry, a chceš-li, také trochu s cukrem tlučené vanilie. Utři to dobře, dej pak k tomu špetku soli a z těch čtyř bílků tuhý sníh. Vymaž formu čerstvým máslem, posyp strouhanou žemlí, dej ten míchaný tvaroh do ní, nech asi půl hodiny ve vodě vařit, pak postav formu na třínožku do horké trouby, nech pěkně dozlatova upéct. Vyklop to na mísu a dej to hodně cukrem vanilovým posypané na tabuli.
1 vídeňský lot (r. 1855) = 17,5 g
- pondělí 29. října 2001
