Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Racionální idealista Vladimír Pistorius

aktualizováno 
K nižních nakladatelství je v téhle zemi registrováno několik tisíc, fakticky činných je jich pár stovek, trochu známých několik málo desítek a konkrétních nakladatelských osobností je do veřejného povědomí zapsána skromná hrstka.

Do ní náleží i Vladimír Pistorius. K tomu je jedním z těch lidí, kteří za normalizace provozovali samizdatové nakladatelství a později obstáli v tržních podmínkách.

Osudově zvednutá ruka
Narodil se v Ostravě, kde jeho otec, divadelní režisér a dramaturg Luboš Pistorius, byl tehdy v angažmá. Syn Vladimír měl přístup k výborně vybavené knihovně - "neboť tatínek neutrácel za nic jiného než za tabák a knihy" - a využíval toho.
Sčítal knihovnu systematicky, po regálech.

Protože byl všeobecně nadaný, na gymnáziu se rozhodoval mezi studiem české literatury a fyziky. "To už bylo po srpnu a začalo mi být jasné, že časy jdou k horšímu a že literatura to odskáče. Takže vědomě jsem zvolil Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy."

Náležel k výtečným posluchačům; za celou dobu studia byl hodnocen pouze jednou chvalitebně, jinak stále výborně. V roce 1971 se z amerického pobytu vrátil fyzik Jiří Bičák a Pistorius s ním rychle našel společnou řeč: "Byl úžasný. Neodděloval nás velký věkový rozdíl, jeho semináře byly velmi neformální, a přitom - jak jsem si uvědomil až zpětně - nás učil ty absolutně nejčerstvější vědecké novinky."

Na oplátku Jiří Bičák (v GEN byl již představen) na Pistoria rovněž vzpomíná v dobrém. Ostatně jsou spolu v kontaktu: pan profesor přispěl doslovy k některým titulům, které jeho někdejší student vydal, nadto jej nakladatel láká k napsání vlastní vědeckopopulární knihy.

Jenže intelektuální světlo fyziky se dostávalo do příkrého kontrastu k houstnoucímu společenskému temnu. Pistorius ve čtyřiasedmdesátém převzal červený diplom a řešil, co dál.

"V Akademii věd panoval personální stop stav, a kdo se politicky neangažoval, neměl šanci se odborně uplatnit. Řešení té situace mi odsunul nástup na vojnu," vzpomíná Pistorius.

Tam zažil příběh, jenž ovlivnil celý jeho další život. A který také vstoupil do české literatury, neboť jej do "memoárománu" Kde je zakopán pes včlenil Pavel Kohout, autor, jehož dílo Pistorius po převratu soustavně vydává.

"Jeho benešovský pluk byl svolán na nástupiště, aby mu bylo objasněno, proč musí dostat nového velitele a proč jím nemůže být nikdo jiný než doktor Husák," líčí Kohout.

Pro informaci: na jaře 1975 byl Gustáv Husák volen prezidentem Československa, tedy i vrchním velitelem branných sil.Uvědomělý velitel dal o návrhu nesmyslně hlasovat i u své jednotky.

"Je někdo proti? položil funkcionář v uniformě poslední rutinní otázku, už mnoho let opět zbytečnou jako slepé střevo. Syn mého přítele zvedl ruku. Když to pak popisoval, chvěly se mu znovu nohy.

Líčil mi, jak se jeho potřeba žít v pravdě v mžiku zlomila v živočišný strach, že provedl něco nenapravitelného. Ale hned nato si povšiml, vyprávěl dál, že ostatní se lekli neméně.

Hrůza se zmocnila jednoho tisíce ozbrojenců," píše Kohout v memoárománu. A Pistorius nyní dodává: "Když jsem odcházel do civilu, politruk na mě napsal posudek, v němž mě vylíčil jako odpůrce vědeckotechnické revoluce, vyznavače buržoazních způsobů života a podobně. A ještě to poslal na špatný obvod, takže to kolovalo po hlavním městě. Snažil jsem se dostat asi na osm ústavů v Akademii věd, kde bych mohl uplatnit své vzdělání. Nevzali mě nikde."

Dvojí existence
Místo sehnal ve Výzkumném ústavu energetickém, kde modeloval spad emisí z tepláren. Nebavilo ho to. Po večerech se připravoval na doktorát z teoretické fyziky. Obhájil jej, ale uvědomoval si, že tento obor nelze mít za pouhého koníčka.

Vnitřně se s ním de facto loučil. Nastoupil jako programátor do Výzkumného ústavu matematických strojů a ta práce jej zaujala. I tak mu stále větší díl času zabírala samizdatová nakladatelská činnost: "Programování mě neuspokojovalo jaksi metafyzicky.Kdežto samizdat mi připadal jako to, o co opravdu jde," vysvětluje svou motivaci.

V Krameriově expedici, jak svou řadu nazval, zprvu přebíral tituly z jiných samizdatových řad. Ale postupně rostl počet původních, téměř výlučně beletristických svazků.

Odborník na samizdat Jiří Gruntorád označil loni v Literárních novinách tituly Krameriovy expedice za pečlivě redakčně připravené a profesionálně graficky upravené. Navíc Pistorius samizdatovou produkci i kriticky reflektoval: jeho esej z roku 1986 Stárnoucí literatura vyšel o pět let později oficiálně, v aktualizované verzi.

Po listopadu 1989 myslel, že mu dobrodružství s knížkami končí. Nastoupil do kulturní rubriky rodících se Lidových novin. Žurnalistika Pistoria pohltila. Za pár týdnů však volal básník Karel Šiktanc.

Vyzval jej, aby se přihlásil do konkurzu na šéfredaktora nakladatelství Mladá fronta. Pistorius to zkusil a uspěl - ve finále porazil nakladatelského redaktora Petra Bílka, nyní již dlouholetého šéfredaktora týdeníku Reflex.

Manželství z rozumu ¨
Na jaře devadesátého roku tak stanul v čele firmy, která měla - co se ediční činnosti týče - slušnou tradici i máslo na hlavě. A která disponovala hmotným a personálním zázemím, jež však nemuselo být výhodou, nýbrž balvanem na noze, jak se velmi názorně ukázalo na truchlivém osudu některých jiných takzvaných kamenných nakladatelství.

Pistorius, angažující se rovněž v nově vzniklém Svazu knihkupců a nakladatelů, však operativně přizpůsoboval provoz MF nastalým podmínkám. Zachoval úspěšné či tradiční řady (Kolumbus, Květy poezie), nacházel se svými spolupracovníky výdělečné tituly (Ptáci v trní, Černí baroni, Tolkienovy knihy).

Mladá fronta byla spolu s Torstem, Argem, Prostorem, Nakladatelstvím Lidové noviny či Pasekou uváděna za příklad, jak lze v tuzemsku vydávat umělecky a kulturně hodnotnou produkci, aniž to znamená ekonomickou katastrofu.

To vše platilo do března 2000, kdy byl Pistorius odvolán z místa ředitele nakladatelství nově jmenovanou radou Fondu dětí a mládeže, spravujícího bývalý svazácký majetek. Pistorius předtím upozorňoval, že zásahy nové rady zhoršují ekonomickou situaci Mladé fronty, a. s., jíž je nakladatelství součástí.

Noví manažeři naopak po Pistoriově odvolání tvrdili, že není zdaleka tak úžasným šéfem, za jakého jej má kulturní veřejnost. Spor se stal na jaře 2000 mediální kauzou, někteří spisovatelé sepsali petici proti Pistoriově odvolání, nicméně za několik týdnů se ukázalo, že není cesty zpět: Pistorius přijal nabídku Ladislava Horáčka, majitele nakladatelství Paseka, a zaujal v jeho firmě pozici ředitele a šéfredaktora.

Přivedl s sebou nejednoho člena mladofrontovního redakčního týmu. "Mladá fronta, to pro mě bylo deset let štěstí, neboť jsem nakladatelství profiloval podle svých představ," říká Pistorius, který na sobě nechtěl nechat manažerské stigma a publikoval texty, v nichž se vracel k ekonomické situaci MF v devadesátých letech.

"I nadále mě baví vydávat knihy a jsem rád, že mohu pracovat v Pasece, jakkoli se její priority, zaměření i tradice přece jen poněkud odlišují od toho, co existovalo v Mladé frontě." Své nakladatelské zkušenosti - dosud se tak či onak podílel na vydání zhruba 1200 titulů (přes 125 samizdatových, cca 800 v MF a 300 v Pasece) - Vladimír Pistorius letos zúročil v příručce Jak se dělá kniha.

ycházel z materiálů a zkušeností ze semináře, který vede na katedře české literatury a literární vědy na pražské filozofické fakultě. V úvodu své publikace cituje básníka Josefa Horu, jehož slova považuje "za základní východisko každé seriózní nakladatelské práce":

"Nejsou jen obchodními zprostředkovateli autorů, ale i společníky v duchovním procesu, jímž je spojen autor se čtenářem," psal v roce 1936 o těch "opravdových nakladatelích" Hora. "Jejich činnost není jen náhodným vydáváním náhodných knih, ale plánovitou prací na stavbě kulturních hodnot..."

•Odkud jsem
Narodil jsem se 10. ledna 1951 v Ostravě. Pocházím z rodiny intelektuální a idealistické. Vyrůstal jsem v prostředí, kde peníze nehrály velkou roli - nikoli proto, že by jich bylo tolik, nýbrž proto, že rodiče žili intenzivním duchovním životem.

Čím vším jsem byl
Měl jsem tři profese. Vzděláním jsem teoretický fyzik, kosmolog a astrofyzik, ale bohužel mi nebylo dáno se touto specializací živit. Léta jsem si tedy vydělával jako programátor. Od roku 1990 jsem profesionálním nakladatelem, když předtím jsem byl nakladatel-amatér vydávající samizdaty. Dnes nerozlišuji mezi pracovním dnem a víkendem; jsem tedy nakladatelem na víc než na plný úvazek.

Co se mi v životě asi nejvíc povedlo
Co se profesní stránky týče, tak to, jak v roce 1999 vypadalo nakladatelství Mladá fronta.

Můj nejbližší velký úkol
Už třináct let nežiji nějakými jednotlivými velkými konkrétními úkoly. To, co jako nakladatel dělám, považuji za úkol jako celek baví mě to a pohlcuje a nerozlišuji nějaké hranice a mezníky.
Když vydávám knížky, připadám si jak toreador stojící před býkem. On se na vás řítí, vy uhnete a cítíte se jako král. Ale ještě než si to stačíte uvědomit, už na vás býk útočí z druhé strany. Nakladatel je až do konce svých profesních dnů odsouzen, aby se bránil napíchnutí - tedy krachu firmy, v níž pracuje.

Autoři: ,



Nejčtenější

Leoš Mareš se podruhé oženil. Moniku Koblížkovou si vzal na zámku

Leoš Mareš a Monika Koblížková (Karlovy Vary, 3. července 2016)

Leoš Mareš (41) je od úterý podruhé ženáčem. Na zámku v Litomyšli si vzal svou přítelkyni Moniku Koblížkovou (36)....

Hlásí se další Trumpovy milenky. Playmate prozradila, jak tutlal zálety

Karen McDougalová (vpravo) si v roce 2001 zahrála v béčkovém filmu Aréna

Po bývalé pornoherečce Stephanii Cliffordové se začínají ozývat další ženy tvrdící, že měly sexuální styk s Donaldem...



Amerika nebyl dobrý nápad, pořád jsem brečela, přiznala Prachařová

Mariana Prachařová

Zpěvačka Mariana Prachařová (23) se rozhodla postavit na vlastní nohy a vydala se sama do Ameriky. Tímto rozhodnutím ze...

Leoš Mareš potvrdil svatbu. Monika je moje Superstar, napsal

Leoš Mareš a jeho druhá manželka Monika

Moderátor Leoš Mareš (41) se nejdřív snažil svou druhou svatbu utajit a vůbec ji ani nekomentoval. Nyní ovšem fanouškům...

Celý život žiji od výplaty k výplatě, přiznal Petr Zvěřina

Petr Zvěřina (11. listopadu 2014)

Petr Zvěřina (40), který se proslavil hlavně díky reality show VyVolení, si vyzkoušel život mezi bezdomovci. Loni v...

Další z rubriky

Karel Gott je stále v nemocnici. Bude chybět i na Česko-Slovenském plese

Karel Gott na bratislavském koncertě (25. ledna 2018)

Zpěvák Karel Gott (78) je stále v nemocnici, kde ho hospitalizovali kvůli silné chřipce. Lékaři mu ani po několika...

SOCKY: Zemana na olympiádu, Kajínka na Hrad! Kdo má v sobě Leoše Mareše?

Socky

Je tady čtvrtý díl Socek. Moderátorovi docházejí saka i zdroje inspirace. Vypsal proto konkurs na spolupracovníka....

Lawrencová odsoudila hysterické feministky, kritizovaly její fotku

Režisér Francis Lawrence a herci Matthias Schoenaerts, Jennifer Lawrencová,...

Jennifer Lawrencová (26) se pustila do aktivistů na sociálních sítích. Někteří lidé na internetu totiž kritizovali...

Najdete na iDNES.cz