ML: Modrá linka, dobrý den.
K: Dobrý den, to jsem já, vzpomínáte si na mě? Volala jsem vám kvůli tomu, že mám problémy ve škole, a že nemám kamarády.
ML: Ano, vzpomínám. Vy jste Lucie, že?
K: Hmm... víte, já jsem vám to nedokázala říct všechno, ale vy jste byla taková trpělivá. Špatně se mi o tom mluví...
ML: Můžeme to zkusit společně, pokud chcete.
K: Já... teda, vlastně táta, chová se ke mně divně. Asi nedokážu říct přesně, ale on mně sahá mezi nohy a na prsa (pláč), dělá to tak jednou dvakrát týdně. Vždycky mě drží pusu, abych nekřičela, říká, že musím být zticha a že se to každá holka musí od svýho táty naučit, aby byla pořádná ženská. Já to ale nechci, nelíbí se mi to.
ML: Jak dlouho se tak táta chová?
K: Skoro půl roku. Já to už zkoušela říct mámě, ale dala mi facku a řekla, že si tohle nesmím dovolovat a že jsem ulhaná... Myslím, že to ví, ale raději mlčí, aby byl doma klid. Oni se dost hádají. Víte, já už to nevydržím (pláč).
ML: Lucie, je moc dobře, že jste zavolala. Volají k nám dívky i chlapci, kteří zažili něco podobného a vždycky hledáme způsob, jak jim pomoci.
K: Takže se to děje i jiným?
ML: Ano.
K: A co teda pomáhá?
ML: Některým z nich zajít do krizového centra pro děti, kde je psycholog, lékař a sociální pracovnice, kteří s ním budou tuto situaci řešit. Někdo potřebuje zavolat několikrát na linku důvěry, než se rozhodne, co a jak.
K: Otec říkal, že si za to můžu sama... že ho k tomu provokuju. Asi tím myslí, že už mám trochu prsa. Kdybych vypadala jako dřív, že by se to nestalo...
ML: Lucie, v žádném případě nemáte žádnou vinu na tom, co se děje. Ten, kdo je odpovědný, je váš otec. Je dospělý a vám je teprve patnáct, pokud vím.
K: Musím končit, někdo jde, ještě vám zavolám.
co si myslí psycholog
Tajemství, které není dobré tajit
Možná si myslíte, že zneužít dítě může jen cizí člověk, který se ukrývá v parku a na němž je na první pohled vidět, že je to zvrhlík. Není to pravda. Většinou zneužívají děti lidé z jejich nejbližšího okolí. Někdy to může být otec, otčím, učitel, vedoucí kroužku nebo člověk z nejbližšího okolí, který je milý a dobře vypadá.
Zneužívání se děje jak dívkám, tak chlapcům, a to v jakémkoli věku. Pachatelem může být muž i žena. Snaží se děti k sobě připoutat, dává jim dárky, nebo naopak vyhrožuje. Osahává děti na prsou, genitáliích a nutí je k pohlavnímu styku. Do zneužívání se počítá i to, pokud nutí děti dívat se na pornografické obrázky, filmy, nebo se před nimi obnažuje.
Vždy je potřeba se na někoho obrátit. Může to být dospělý, ke kterému máte důvěru. Pokud nikdo takový v nejbližším okolí není, jsou tu linky důvěry, které zprostředkují kontakt s odborníky. Není dobré toto tajemství nechávat v sobě. Bez pomoci někoho druhého se vám těžko podaří na něj zapomenout a může vás pronásledovat po celý život.
