První dámy, které vstoupily do historie

Eleanor Rooseveltová (1884-1962)
Mezi světovými válkami se stala prototypem první dámy a všechny její následovnice se dodnes nevyhnou srovnání. Za svého života patřila k nejmilovanějším ženám Ameriky.
Franklin Delano Roosevelt byl jejím bratrancem. Zasnoubili se v roce 1903 a vzali o dva roky později. Eleanor porodila šest dětí a zároveň se naučila vystupovat jako manželka politika. Od Rooseveltova zvolení guvernérem v roce 1928 podřídila svůj život jeho politické práci. Když se o pět let později stala první dámou, znala svou roli dokonale. Objížděla zemi, přednášela, pravidelně hovořila v rozhlase a denně psala novinový sloupek s názvem Můj den. Svou aktivitu znásobila především za druhé světové války, kdy byl manžel jedním z vůdců svobodného světa.
Po manželově smrti v roce 1945 se uchýlila do svého venkovského domu se slovy: "Příběh je u konce." Po letech však začala působit jako mluvčí Spojených států v OSN.

Hana Benešová (1885-1974)
Starší generace bude Dagmar Havlovou navždycky srovnávat nejen s její bezprostřední předchůdkyní Olgou, ale i s manželkou druhého československého prezidenta Edvarda Beneše. Ta je v očích mnoha lidí skutečnou první dámou. Historici se shodují, že se dokázala postarat o věci, které jí náležely, a do politiky se zásadně nepletla. Manželovi, kvůli kterému přijala i jméno Hana namísto svého původního Anna, byla oporou v mnoha těžkých chvílích.
S Edvardem Benešem se seznámila ve Francii v roce 1905 a o rok později se zasnoubili, vzali se v roce 1909. Za první světové války, kdy její muž následoval Masaryka do emigrace, byla uvězněná ve Vídni. V prosinci 1935 se stala první dámou Československa a za války první dámou londýnského exilu. Po roce 1945 především pečovala o nemocného Beneše a po jeho smrti v roce 1948 se stáhla do ústraní. Žila v Sezimově Ústí a v Praze, kde v roce 1974 zemřela.

Eva Perónová (1919-1952)
Přestože svět Evu Perónovou znovu objevil až díky filmovému muzikálu s Madonnou v titulní roli, v Argentině na svou Evitu nikdy nezapomněli. Je to zřejmě jediná první dáma, které lidé i padesát let po smrti nosí na hrob květiny a považují ji za svatou. A také jedinou, která v historii zastínila svého muže.
Pocházela z nejchudších poměrů. Do Buenos Aires utekla v šestnácti letech s jedním ze svých milenců a touhou stát se herečkou. Vystupovala jako tanečnice, zpívala v kabaretech a teprve mnohem později se dostala do rozhlasu, kde díky chytrosti a pohotovosti udělala závratnou kariéru. Často mluvila o plukovníku Perónovi. Když ten se po vojenském puči stal viceprezidentem, byla Eva jeho nejbližší poradkyní. Vzali se v říjnu 1945 a o rok později Perón získal prezidentský úřad.
Říkalo se jí Svatá Evita, její obrázek visel v každé chatrči. Legendy, jak bohatým brala a chudým dávala, by jí mohl závidět i Robin Hood. Její charitativní činnost však byla v příkrém rozporu s přepychem, kterého si sama dopřávala. Přesto, když 26. července 1952 v pouhých třiatřiceti letech zemřela na leukemii, zachvátil celou Argentinu smutek.
Dobrodružná cesta Evy Perónové však smrtí neskončila. Příští prezident nechal odstranit rakev s nabalzamovanou mrtvolou z Domu odborů. Ostatky se vydaly na dobrodružnou pouť Evropou a do Argentiny se mohly vrátit až v roce 1971, kdy se stal Perón znovu prezidentem. Dnes Evita odpočívá na nejsnobštějším hřbitově Recoleta.

Jacqueline Kennedyová (1929-1994)
Celý svět ji dodneška zná jako Jackie, pro mnohé je díky nezaměnitelnému stylu i tragickému osudu prototypem první dámy. Přitom byla jednou z nejmladších žen, které kdy stanuly po boku státníka: při Kennedyho inauguraci jí bylo dvaatřicet. Do své role vnesla krásu, inteligenci a kultivované vystupování. Eleganci a šarm přenesla i na zařízení Bílého domu. Sama však svůj úkol definovala slovy "dávat pozor na prezidenta".
V době, kdy byla první dámou, se musela vyrovnat i se dvěma největšími tragédiemi, jaké mohou ženu postihnout, smrtí syna Patricka dva dny po jeho narození a vraždou manžela. Fotografie z 22. listopadu 1963, na nichž Jackie v růžovém kostýmku s úsměvem mává na davy lidí v Dallasu a vzápětí objímá zkrvavené tělo svého muže, dodnes vyvolávají dojetí.
Svůj dokonalý obraz v očích veřejnosti Jackie trochu pokazila, když si v roce 1968 vzala bohatého řeckého obchodníka Aristotela Onassise, o třiadvacet let staršího než ona. Po jeho smrti v roce 1975 se vrátila do New Yorku a pracovala jako editorka prestižního nakladatelství Doubleday. Zemřela na rakovinu.

Raisa Gorbačovová (1932-1999)
O manželce prvního a zároveň posledního prezidenta Sovětského svazu napsal deník The Guardian v nekrologu, že se stala hvězdou posledního dějství studené války a tajnou zbraní svého manžela při úsilí ukončit padesát let konfrontace mezi Moskvou a Washingtonem. Doma však patřila k nejnenáviděnějším lidem: prý je extravagantní, vyvolává kult osobnosti a zasahuje do politiky. Rusové měli konečně první dámu - a nebyli na to zvyklí.
Raisa se narodila ve vesnici na Sibiři, její matka až do dvaceti let neuměla číst a psát. Ona sama však studovala filozofii v Moskvě. V roce 1951 se seznámila s Michailem Gorbačovem, v září 1953 se vzali. V roce 1985 se manžel stal generálním tajemníkem komunistické strany a Raisa - na místní poměry zcela neočekávaně - se začala objevovat po jeho boku. Na zahraničních cestách se do Raisy zamilovaly západní sdělovací prostředky, přestože často porušovala protokol spontánními poznámkami.
Prožila chvíle triumfální i tragické. Při puči v roce 1991 zřejmě utrpěla mrtvici, ze které se už nezotavila. Po rozpadu SSSR zmizeli Gorbačovovi ze scény. V červenci 1998 lékaři u Raisy zjistili leukemii a ani léčení v Německu ji nezachránilo. Gorbačovovo zoufalství bylo bolestné a nefalšované.

Olga Havlová (1933-1996)
Původně nesouhlasila, aby manžel přijal kandidaturu na prezidenta, ale pak se své nové role zhostila s udivující noblesou. Mohla se přitom spolehnout pouze na svou vlastní osobnost, protože v totalitním Československu nebylo zvykem, aby manželka prezidenta byla veřejně známou osobou. Neexistovaly žádné použitelné normy pro to, jak se má chovat první dáma.
Osobnost Olgy Havlové byla pozoruhodná. Všichni, kdo ji znali, se shodují, že se vždycky chovala odvážně. Druhou podstatnou vlastností byla samostatnost úsudku a schopnost trvat na svém přesvědčení i v nepříznivé situaci. Tím nejpodstatnějším však byl její věcný a neiluzivní postoj k životu.
S Václavem Havlem se seznámila už počátkem padesátých let, i když se brali až v roce 1964. Díky němu se dostala do špičkové intelektuální společnosti šedesátých let, v níž se nestala jen Havlovou dívkou, ale obstála jako samostatná osobnost. Prožila s ním i nesnadná disidentská léta. V prosinci 1989 ji téměř nikdo neznal, ale s nenadálou situací se vyrovnala se ctí a stylem.

Hillary Clintonová (1947)
Zlí jazykové o Hillary tvrdí, že se její muž Bill Clinton stal americkým prezidentem jenom proto, že ona nepřišla na to, jak se nechat zvolit sama. O její cílevědomosti a sebevědomí se vyprávějí legendy. I svého budoucího muže oslovila ona jako první. Stalo se tak v roce 1971 na univerzitě v Yale a o čtyři roky později se z nich stali manželé.
Nejprve byla úspěšnější polovinou páru. Odborné časopisy ji uznávaly jako jednu z nejlepších právniček v zemi, také vydělávala mnohem víc než manžel. Nakonec však vsadila na politickou kariéru svého muže. Dobře udělala. Clinton se v roce 1980 stal arkansaským guvernérem a v roce 1992 prezidentem Spojených států.
Stala se na osm let první dámou, ale cena, kterou za to musela zaplatit, byla vysoká. Oficiálně stála za Clintonem, když se veřejně propíraly jeho nevěry, a musela se nechat ponížit aférou se stážistkou Monikou Lewinskou.
V politické kariéře pokračuje i poté, co opustila Bílý dům. Od roku 2000 je první manželkou prezidenta zvolenou do Senátu a první senátorkou-ženou za stát New York v historii.

Položili jsme významným osobnostem jednoduchou otázku: Která první dáma vás zaujala a proč?

Michael Žantovský, senátor a bývalý velvyslanec v USA
Cherie Blairová tím, jak vybízela svého manžela k otcovské dovolené. To by se mi taky moc líbilo. A Laura Bushová tím, jakou podporu a klid v době nejtěžších chvil po útoku 11. září dala svému muži.

Arnošt Lustig, spisovatel
Jacqueline Kennedyová-Onassisová. Hezká, moudrá, skromná, kompetentní. To mě k ní hned napadne. Přinesla do Bílého domu vkus, kterého se s předchozími prvními dámami nedožil. Jackie okusila sladkost i hořkost první dámy. Nesla statečně fakt, že její muž John disponoval větším množstvím hormonů, než by jako prezident USA měl. Stejně statečná byla i v době atentátu. Zanechala po sobě pověst, která se mění v legendu. Zanechala vzor.

Jiří Dienstbier, politik a bývalý ministr zahraničí
Olga Havlová. Je jediná, kterou jsem znal velmi dobře. Olga byla pracovitá a cílevědomá osoba připravená udělat cokoli. Nepotřebovala a nikdy moc nestála o popularitu a medializaci. Uměla vytvořit skvělou atmosféru.

Zdeněk Mahler, spisovatel
Žádná ze současných prvních dam mě nezaujala, což je škoda. Jedinou, o které bych mluvil a určil, byla Evita, Eva Perónová.

Dana Hábová, překladatelka a tlumočnice
Zajímá a skličuje mě smutný osud všech prvních dam. Vezmou si třeba prostého guvernéra a za pětadvacet let jsou v pozici, kdy si je kdekdo dovolí kritizovat. Nejtěžší to nepochybně měla Dagmar Havlová, která projevila kuráž a nadání stát se důstojnou a elegantní první dámou.

NEJ PRVNÍCH DAM

S nejvytříbenějším stylem: Laura Bushová
("Její styl je vysoce kultivovaný a konzervativní." Módní návrhářka Hana Havelková)

Nejméně nápadná: Ljudmila Putinová
(Jako žena bývalého špiona ví, co se sluší)

Nejzaměstnanější: Cherie Blairová
(Jako advokátka vydělává v přepočtu 11 milionů korun ročně a navíc se stará o čtyři děti)

Největší skandalistka: Suha Arafatová
("Má neobyčejný talent ztrapňovat svého muže." The Guardian)

S nejlepším mediálním obrazem: Laura Bushová
("Americká média jsou navzdory tradicím v poslední době převážně republikánská." Mediální expert Jan Jirák)

Nejzamilovanější: Dagmar Havlová
("Václav je typ muže, o jakém jsem vždycky snila." Dagmar Havlová)

Nejdéle vdaná: Laura Bushová
(Za svého muže se provdala v roce 1979. O rok později se brali manželé Blairovi.)

Nejkratší dobu vdaná: Dagmar Havlová
(Za prezidenta Havla se herečka Dagmar Veškrnová provdala 4. ledna 1997)

Nejnekompromisnější: Laura Bushová
("Buď já, nebo whisky," dala svému manželovi ultimátum)

S největšími zkušenostmi: Laura Bushová
(Den po svatbě s Georgem Bushem se začala účastnit jeho kampaně do Senátu)

S nejmenšími zkušenostmi: Dagmar Havlová
(Před svou svatbou s prezidentem neměla s politikou nic společného)