Ladislav Vízek, bývalý fotbalista a hostinský
Dcera byla apatická k normálním věcem. Jediným jejím zájmem byly diskotéky a věci, které neměly nic společného s reálným životem. Proto jsem musel zasáhnout. Naštěstí se však »srovnala«.
Gabriela Vránová, herečka
Syn Ondřej byl vždy aktivní a přemýšlivé dítě. Že by byl nějak pasivní, to říci nemohu. Ale pamatuji si, že v tomto věku si prožíval svou velkou lásku, často ho něco duševně bolelo, dotýkalo se ho, prožíval si své problémy. Ze své sedmadvacetileté práce na konzervatoři ale vím, že každý člověk je jiný, u každého se projevuje toto období jinak.
Pavlína Filipovská, zpěvačka a herečka
Ne, nic takového jsem ani u jedné ze svých dvou dcer nezaznamenala. Možná proto, že Pavlína se snažila dostat na vysokou školu, což vyžadovalo určitou aktivitu, a druhá dcera po mně zdědila lásku ke koním a vůbec zvířatům a toto období si prožila tam. A hlavně si nemyslím, že toto období končí kolem osmnáctého nebo dvacátého roku. Občas se divím, jaké nápady Pavlína - tato už vdaná paní - má dodnes. Myslím si, že puberta dětí je pro nás spravedlivý trest za to, jak jsme se ve stejném věku chovali ke svým rodičům.
Dcera byla apatická k normálním věcem. Jediným jejím zájmem byly diskotéky a věci, které neměly nic společného s reálným životem. Proto jsem musel zasáhnout. Naštěstí se však »srovnala«.
Gabriela Vránová, herečka
Syn Ondřej byl vždy aktivní a přemýšlivé dítě. Že by byl nějak pasivní, to říci nemohu. Ale pamatuji si, že v tomto věku si prožíval svou velkou lásku, často ho něco duševně bolelo, dotýkalo se ho, prožíval si své problémy. Ze své sedmadvacetileté práce na konzervatoři ale vím, že každý člověk je jiný, u každého se projevuje toto období jinak.
Pavlína Filipovská, zpěvačka a herečka
Ne, nic takového jsem ani u jedné ze svých dvou dcer nezaznamenala. Možná proto, že Pavlína se snažila dostat na vysokou školu, což vyžadovalo určitou aktivitu, a druhá dcera po mně zdědila lásku ke koním a vůbec zvířatům a toto období si prožila tam. A hlavně si nemyslím, že toto období končí kolem osmnáctého nebo dvacátého roku. Občas se divím, jaké nápady Pavlína - tato už vdaná paní - má dodnes. Myslím si, že puberta dětí je pro nás spravedlivý trest za to, jak jsme se ve stejném věku chovali ke svým rodičům.
